Blansko: počet obyvatel, okres, kraj

Blansko: počet obyvatel, okres a kraj, historie města od roku 1136, brána Moravského krasu, blanenská umělecká litina, zámek s muzeem i doprava.

Aktualizováno: 25. září 2026

Blansko je město na jihu Moravy, sídlo stejnojmenného okresu v Jihomoravském kraji. Leží zhruba devatenáct kilometrů severně od Brna v údolí řeky Svitavy, na okraji chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Je přirozeným střediskem Blanenska, obcí s rozšířenou působností pro třiačtyřicet okolních obcí a hlavním nástupním bodem pro návštěvu Moravského krasu.

Centrum města má nadmořskou výšku okolo 276 metrů, větší část zástavby se rozkládá ve svahu nad levým břehem Svitavy. Blansko je současně městem průmyslovým a městem turistickým. Od roku 1698 se tu tavilo železo a v 19. století se odsud rozšířila po celé střední Evropě blanenská umělecká litina, jejíž odlitky dodnes stojí na místních náměstích. Značku brána Moravského krasu si město v roce 2009 nechalo zaregistrovat jako ochrannou známku.

Rychlá fakta

Kraj Jihomoravský kraj
Okres Blansko
Počet obyvatel přibližně 20 000

Rychlý přehled

  • Kraj: Jihomoravský
  • Okres: Blansko (město je sídlem okresu i obcí s rozšířenou působností)
  • První písemná zmínka: rok 1136, kdy se v Letopise takzvaného Kanovníka vyšehradského objevuje spor o právo vystavět v Blansku kostel
  • Počet obyvatel: přibližně 20 000, přesně 20 002 k 1. 1. 2025 dle ČSÚ
  • Rozloha: 44,97 km²
  • Nadmořská výška: okolo 276 m n. m.
  • Web města: blansko.cz

O městě Blansko

Blansko je největším městem svého okresu a správním centrem severní části Jihomoravského kraje. Okres Blansko tvoří 116 obcí a k 1. 1. 2025 v nich žilo 111 267 obyvatel, správní obvod obce s rozšířenou působností zahrnuje 43 obcí a necelých 57 400 obyvatel. Sídlí zde městský úřad, nemocnice, úřad práce i další instituce obsluhující výrazně větší spádovou oblast, než odpovídá počtu obyvatel města. Dalšími většími městy okresu jsou Boskovice, Letovice a Adamov.

Město se člení na osm katastrálních území a dvanáct částí. Kromě vlastního Blanska k němu patří Dolní Lhota, Horní Lhota, Hořice, Klepačov, Lažánky, Olešná, Těchov, Obůrka, Žižlavice, Češkovice a Skalní mlýn. Právě Skalní mlýn je pro město zásadní: leží v katastrálním území Těchov uprostřed Moravského krasu, na rozcestí Punkevního údolí, Pustého a Suchého žlebu, a je zde centrální parkoviště, informační centrum i správa chráněné krajinné oblasti. Neoficiálně se město dělí na čtvrti Zborovce, Sever, Písečná, Podlesí, Blansko město a Staré Blansko.

Hospodářství stojí dodnes na strojírenství a na službách. Největším zaměstnavatelem je Nemocnice Blansko, k dalším velkým podnikům patří ČKD Blansko Holding, které navazuje na tradici Salmových železáren a vyrábí vodní turbíny a těžké obráběcí stroje, dále Metra Blansko s výrobou měřicích přístrojů, zpracovatel hliníku Pyrotek CZ a výrobní závod farmaceutické firmy Synthon. Významný podíl na zaměstnanosti má veřejný sektor, tedy školství, zdravotnictví, sociální služby a veřejná správa. Ekonomickou transformaci 90. let řada tradičních podniků nepřežila; symbolem tohoto zlomu je ADAST Blansko, jehož konkurs skončil až výmazem společnosti z obchodního rejstříku v roce 2015.

Historie Blanska

Nejstarší doklady osídlení představují keramické střepy z první poloviny 11. století nalezené v roce 2017 u kostela svatého Martina. První písemná zmínka se váže k roku 1136 a týká se Starého Blanska na pravém břehu Svitavy. Zapsal ji takzvaný Kanovník vyšehradský v souvislosti se sporem o právo vystavět v Blansku kostel, který vedli olomoucký biskup Jindřich Zdík a brněnský údělný kníže Vratislav. Blansko se stalo majetkem olomouckého biskupství a jeho držitelé je dostávali jako léno.

Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na levém břehu řeky novou osadu, takzvané Nové Blansko, které se stalo jádrem pozdějšího města. Centrem panství byl od druhé poloviny 13. století biskupský hrad Blansek východně od města. V držení obou vsí se vystřídali páni z Kunštátu i Černohorští z Boskovic, od roku 1526 patřilo panství rodu z Doubravky a Hradiště, za nějž byly obě osady spojeny v jeden celek. Na městečko povýšil Blansko roku 1580 Matyáš Žalkovský ze Žalkovic.

Zlom přinesl rok 1698, kdy slezský rod hrabat Gellhornů založil v Blansku první železárny, tedy pec s hamrem na říčce Punkvě. Panství koupili v roce 1766 Salmové a od roku 1806 řídil železárny hrabě Hugo František Salm-Reifferscheidt. Za jeho vedení se z Blanska stal největší producent umělecké litiny ve střední Evropě. Odlitky z Blanska se prodávaly po celé habsburské monarchii a značka byla zárukou kvality. K rozmachu přispěla i železnice: trať z Brna do České Třebové byla slavnostně otevřena 1. ledna 1849.

Vedle Salmových závodů vyrostla v roce 1846 zámečnická dílna Karla Ježka, ze které se vyvinula továrna na zemědělské a později tiskařské stroje. Ježek byl dlouholetým starostou a měl hlavní zásluhu na tom, že císař František Josef I. povýšil Blansko roku 1905 z městyse na město. Tehdy zde stálo 417 domů a žilo 3 350 obyvatel. V roce 1911 tu inženýr Erich Roučka založil továrnu na elektrické měřicí přístroje, ze které po znárodnění v roce 1945 vznikla Metra Blansko.

Okresním městem se Blansko stalo v roce 1949. Následující čtyři desetiletí znamenala překotný růst průmyslu, výstavbu sídlišť a necitlivou přestavbu centra ve stylu socialistického realismu. Počet obyvatel vyvrcholil kolem roku 1991 na necelých 21 tisících. Po roce 1989 řada podniků zanikla a město od té doby obyvatele spíše ztrácí.

Co v Blansku navštívit

  • Blanenský zámek s Muzeem Blanenska: renesanční zámek se zámeckým parkem, v němž sídlí městské muzeum se stálými expozicemi věnovanými historii železářství, blanenské umělecké litině 19. a 20. století, Moravskému krasu a historickým interiérům.
  • Kostel svatého Martina: barokní farní kostel z let 1672 až 1691 stojící na místě staršího románského a gotického kostela; starobylý zvon ve věži patří k nejstarším na Moravě a kostel je zastavením na evropské kulturní stezce Via Sancti Martini.
  • Dřevěný kostelík svaté Paraskivy: roubený kostel ze 17. století původem z Podkarpatské Rusi, do Blanska převezený v roce 1936; dnes slouží Církvi československé husitské a patří k nejfotografovanějším místům města.
  • Klamova huť: poslední dochovaná huť blanenských železáren z roku 1855, postavená v novogotickém stylu jižně od města u silnice na Brno; chráněná technická památka.
  • Wankelovo náměstí a litinové sochy: podlouhlé náměstí v jádru města s výzdobou z blanenské umělecké litiny, doplněné sousedním náměstím Svobody s radnicí a náměstím Republiky.
  • Skalní mlýn: místní část Blanska v katastrálním území Těchov, hlavní vstupní bod Moravského krasu s parkovištěm, informačním centrem a odbavením návštěvníků; odtud vede cesta pěšky nebo ekovláčkem k Punkevním jeskyním.
  • Zatopený lom: bývalý vápencový lom s průzračnou vodou u železniční trati poblíž nádraží, oblíbené místo k procházce přímo v katastru města.

Nejznámější cíle Moravského krasu leží těsně za hranicí města a je dobré vědět, komu patří. Propast Macocha se nachází v katastrálním území obce Vilémovice, vstupní areál Punkevních jeskyní v Pustém žlebu leží v katastru obce Vavřinec a v katastru Vavřince stojí i zřícenina biskupského hradu Blansek nad údolím Punkvy. Blansko je jejich dopravní branou, samotné podzemí ale leží na území sousedních obcí.

Poloha a doprava

Blansko leží v údolí Svitavy severně od Brna. Podle údajů města je to do Brna 19 kilometrů, do Boskovic 16 kilometrů, do Vyškova 25 kilometrů a do Svitav zhruba 50 kilometrů. Dálnice D1 ve směru Brno a Praha je vzdálena asi 24 kilometrů a letiště Brno Tuřany přibližně 25 kilometrů.

Silniční napojení je slabinou, protože městem neprochází žádná silnice první třídy. Nejbližší nájezd na silnici I/43 z Brna na Svitavy je u Lipůvky, zhruba 11 kilometrů daleko. Vlastní osu tvoří silnice II/374 z Jevíčka přes Boskovice a Rájec Jestřebí do Blanska a dál údolím Svitavy k Brnu, doplněná silnicí II/379 na Vyškov. Úsek mezi Blanskem a Brnem patří k nejvytíženějším silnicím druhé třídy v kraji.

Podstatně silnější stránkou je železnice. Blansko leží na dvoukolejné elektrizované trati 260 z Brna do České Třebové, která je součástí prvního tranzitního železničního koridoru z Děčína přes Prahu a Českou Třebovou do Brna a Břeclavi. Ve městě jsou dvě zastávky, stanice Blansko a zastávka Blansko město, a cesta do Brna trvá řádově dvacet minut. Vlaky i autobusy patří do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, který zajišťuje i městskou dopravu v Blansku a spoje na Skalní mlýn.

Časté otázky

V jakém kraji leží Blansko?

Blansko leží v Jihomoravském kraji, zhruba devatenáct kilometrů severně od Brna. Je sídlem okresu Blansko a zároveň obcí s rozšířenou působností pro 43 obcí severní části kraje.

Kolik má Blansko obyvatel?

Blansko má přibližně 20 000 obyvatel. Přesně to bylo 20 002 osob k 1. 1. 2025 podle údajů Českého statistického úřadu. Počet obyvatel od 90. let mírně klesá, na vrcholu v roce 1991 mělo samotné Blansko okolo 20 800 obyvatel.

Odkdy je Blansko doloženo?

První písemná zmínka pochází z roku 1136 a týká se Starého Blanska na pravém břehu Svitavy. Nové Blansko na levém břehu založil roku 1277 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, městečkem se stalo v roce 1580 a městem v roce 1905.

U jaké řeky Blansko leží?

Blansko leží na řece Svitavě, která městem protéká v poměrně úzkém údolí. Na území města ústí do Svitavy říčka Punkva, jež předtím protéká podzemím Moravského krasu a vyvěrá v Pustém žlebu.

Čím je Blansko známé?

Blansko je známé jako brána Moravského krasu a jako tradiční centrum železářství. Odsud pochází blanenská umělecká litina, kterou od počátku 19. století proslavily Salmovy železárny. Ve městě stojí zámek s Muzeem Blanenska a dřevěný kostelík svaté Paraskivy přivezený z Podkarpatské Rusi.

Další česká města

Další česká města

Lenka Váhová
Lenka Váhová

Redaktorka se zaměřením na osobnosti, kulturu, sport a životní styl. Na sesterských magazínech se dlouhodobě věnuje také bydlení, domácnosti a volnému času. Pro Czech-profile.cz připravuje srozumitelné profily lidí z veřejného prostoru s důrazem na kariéru, tvorbu a doložitelné profesní výsledky.

Články: 1012