České adventní zvyky a tradice
České adventní zvyky a tradice
Advent je čtyřtýdenní období očekávání před Vánocemi, které v českých zemích provází řada živých zvyků, od adventního věnce a čtyř svící přes barborky a svatou Lucii až po ranní roráty a adventní kalendář. Slovo advent pochází z latinského adventus, tedy příchod. V křesťanské tradici jde o čas přípravy na oslavu narození Krista. Advent zároveň otevírá nový církevní rok. Začíná čtyři neděle před Štědrým dnem, tedy tou nedělí, která je nejblíže svátku svatého Ondřeje 30. listopadu, a jeho počátek proto připadá na konec listopadu nebo úplný začátek prosince.
Adventní věnec a čtyři svíčky
Adventní věnec se čtyřmi svíčkami patří k rozšířeným symbolům tohoto období. Jeho podoba je novější, než by se mohlo zdát. Za jeho autora je považován německý evangelický pastor Johann Hinrich Wichern, který v roce 1839 v hamburském výchovném ústavu Rauhes Haus sestavil dřevěný kruh se svícemi pro děti, aby mohly odpočítávat dny do Vánoc. Původní věnec nesl velký počet svíček, menší za všední dny a větší za jednotlivé neděle. Postupem času se ustálila zjednodušená podoba se čtyřmi svícemi, po jedné za každou adventní neděli.
Symbolika věnce se opírá o jeho tvar i materiál. Kruh bez začátku a konce odkazuje na věčnost a na Boha, stálá zeleň jehličí připomíná život a naději. Postupné zapalování svící, kdy každou neděli přibude jeden plamen, znázorňuje rostoucí světlo a blížící se příchod Vánoc. V liturgické tradici bývají tři svíce fialové a jedna růžová. Růžová se zapaluje třetí neděli, které se říká Gaudete podle výzvy k radosti, protože polovina adventu je za námi. V lidovém pojetí mívá věnec často čtyři svíce stejné barvy.
Čtyři adventní neděle: železná, bronzová, stříbrná a zlatá
V českém prostředí se vžilo lidové pojmenování jednotlivých adventních nedělí podle kovů. První neděle je železná, druhá bronzová, třetí stříbrná a čtvrtá zlatá. Toto názvosloví není součástí oficiální liturgie, jde o zvyk zabydlený v české tradici. Posloupnost kovů od železa přes bronz a stříbro až ke zlatu vyjadřuje stupňování a rostoucí slavnostnost, jak se blíží Štědrý den. Zlatá neděle je poslední před Vánocemi a odedávna byla spojena s posledními nákupy a přípravami, kdy na trzích i v obchodech vrcholil ruch.
Svatá Barbora a barborky (4. prosince)
Na 4. prosince připadá svátek svaté Barbory, mučednice z počátků křesťanství, kterou lidová úcta ctí jako patronku horníků a dělostřelců. K tomuto dni se váže zvyk barborek. Podle něj se v tento den uřízne větvička ovocného stromu, nejčastěji třešně nebo višně, a postaví se do vody v teple domova. Pokud větvička rozkvete do Štědrého dne, bývá to vykládáno jako předzvěst štěstí a dobrého roku. Svobodným dívkám měl rozkvetlý proutek podle tradice věštit svatbu v nadcházejícím roce. Zvyk má i prostý přírodní základ, protože větvička uříznutá v předjaří ve zkrácené vegetační pauze v teple skutečně může vyrašit a rozkvést.
Svatá Lucie (13. prosince)
Svátek svaté Lucie připadá na 13. prosince a v české lidové kultuře patří k výrazným adventním dnům. Známé je pořekadlo Svatá Lucie noci upije. Odkazuje na dobu před reformou kalendáře v roce 1582, kdy svátek připadal blíže zimnímu slunovratu a byl vnímán jako přelom, od kterého se dny začínají prodlužovat. Podle juliánského kalendáře tehdy patřil den svaté Lucie k období s krátkým denním světlem.
Se svatou Lucií se pojily obchůzkové zvyky. Vesnicemi chodívaly bíle oděné postavy zvané Lucky, které měly začerněnou nebo pomoučenou tvář a kontrolovaly, zda je uklizeno a zda hospodyně dodržují zákaz předení v tento den. Šlo o jeden z takzvaných strašidelných obchůzkových zvyků, který měl mimo jiné vést k pořádku a k dokončení prací před svátky.
Roráty
Roráty jsou ranní adventní mše sloužené obvykle před svítáním, při svíčkách a v přítmí, což jim dodává výrazně slavnostní ráz. Název pochází z latinského vstupního zpěvu Rorate caeli desuper, tedy Rosu dejte, nebesa, shůry, který vychází z proroka Izajáše. Roráty mají mariánský charakter a v adventu vyjadřují očekávání příchodu Spasitele. V českých zemích mají dlouhou tradici a dochovala se k nim řada starobylých rorátních zpěvů. V posledních letech se roráty na mnoha místech vracejí do života farností, často za účasti dětí se svícemi a lampičkami.
Adventní kalendář
Adventní kalendář je z uvedených zvyků novodobý a slouží k odpočítávání dnů do Vánoc. Vznikl v německém prostředí v 19. století. Nejprve měl podobu jednoduchých pomůcek, kdy se každý den odkrýval obrázek, přikresloval symbol nebo zapalovala svíčka. Tištěný kalendář s okénky, která se den po dni otevírají, se objevil na počátku 20. století v Německu a je spojován s vydavatelem Gerhardem Langem z Mnichova. Klasický adventní kalendář mívá čtyřiadvacet okének a odpočítává dny do Štědrého dne 24. prosince. Dnes se vyrábí v mnoha podobách, od papírových s obrázky přes čokoládové až po ručně šité látkové kalendáře plněné drobnostmi.
Adventní čas jako příprava na Vánoce
Jednotlivé adventní zvyky spojuje myšlenka očekávání a přípravy. Advent byl dříve dobou střídmosti a ztišení, kdy se lidé chystali na příchod svátků nejen prakticky, ale i vnitřně. Věnec, svíčky, barborky, obchůzky svaté Lucie, ranní roráty i odpočítávání v kalendáři pomáhaly odměřovat čas a postupně stupňovat sváteční náladu. Mnohé z těchto zvyků se v českých domácnostech dodržují dodnes, ať už v náboženském, nebo čistě lidovém a rodinném pojetí.
Časté otázky
Kdy začíná advent?
Advent začíná čtyři neděle před Štědrým dnem, tedy nedělí nejblíže svátku svatého Ondřeje 30. listopadu. Jeho počátek proto připadá na konec listopadu nebo na začátek prosince a otevírá nový církevní rok.
Proč má adventní věnec čtyři svíčky?
Čtyři svíčky odpovídají čtyřem adventním nedělím. Každou neděli se zapaluje o jednu svíci více, což znázorňuje rostoucí světlo a blížící se příchod Vánoc. Podobu věnce se svícemi zavedl pastor Johann Hinrich Wichern v roce 1839.
Jak se jmenují čtyři adventní neděle?
V české lidové tradici se adventní neděle nazývají železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Posloupnost kovů vyjadřuje stupňování slavnostnosti, jak se blíží Štědrý den. Zlatá neděle je poslední před Vánocemi.
Co jsou barborky?
Barborky jsou větvičky ovocného stromu, nejčastěji třešně, které se řežou na svátek svaté Barbory 4. prosince a staví se do vody v teple. Pokud rozkvetou do Štědrého dne, mají věštit štěstí, svobodným dívkám podle tradice svatbu do roka.
Co znamená pořekadlo o svaté Lucii?
Pořekadlo Svatá Lucie noci upije pochází z doby před reformou kalendáře v roce 1582, kdy svátek svaté Lucie 13. prosince připadal blíže zimnímu slunovratu. Vyjadřovalo pocit, že po tomto dni se noci začínají krátit a přibývá světla.
Odkud pochází adventní kalendář?
Adventní kalendář vznikl v německém prostředí v 19. století a slouží k odpočítávání dnů do Vánoc. Tištěný kalendář s okénky se objevil na počátku 20. století a je spojován s vydavatelem Gerhardem Langem. Klasická podoba má čtyřiadvacet okének.
Související články
Aktualizováno: 25. září 2026
