Čeští malíři secese

Aktualizováno: 25. září 2026

Čeští malíři secese dali přelomu 19. a 20. století nezaměnitelnou tvář a jejich dílo dodnes poznáme na plakátech, oponách i bankovkách. Secese, mezinárodně známá jako Art Nouveau, přišla do českých zemí v poslední dekádě 19. století a rychle prostoupila malbu, grafiku i užité umění. Zdejší autoři ji nepřejímali otrocky, ale spojili ji s domácí tradicí, symbolismem a národním cítěním.

Tento přehled provádí čtyřmi klíčovými jmény, která secesní epochu u nás nejvíce určila, a doplňuje je širším kontextem doby. Nejde o žebříček ani o pořadí kvality. Podrobné životopisy jednotlivých umělců najdete v rozcestníku profilů, na který odkazujeme na konci.

Jak jsme přehled sestavili

Do výběru jsme zařadili malíře, jejichž tvorba zásadně ovlivnila podobu české secese a je dobře doložená i dodnes připomínaná. Držíme se přitom několika pohledů: dekorativní plakátová tvorba, monumentální nástěnná a divadelní malba, symbolistní obraz a přechod secese do moderní grafiky. Jmen, která by si samostatný profil zasloužila, je pochopitelně mnohem víc, než kolik jich jeden text unese.

Alfons Mucha: tvůrce stylu, který dobyl Paříž

Nejznámější postavou české secese je bezesporu Alfons Mucha (1860 až 1939). Světovou proslulost mu přinesly plakáty, které v Paříži vytvořil pro herečku Sarah Bernhardtovou, počínaje slavnou Gismondou z roku 1894. Jeho dekorativní styl s ladnými ženskými postavami, květinovými ornamenty a měkkou barevností se stal natolik rozpoznatelným, že se mu začalo říkat prostě le style Mucha. Vedle plakátů navrhoval šperky, interiéry i reklamní tisky.

Po návratu do vlasti se Mucha věnoval monumentálnímu dílu Slovanská epopej, cyklu dvaceti velkoformátových pláten věnovaných dějinám Slovanů. Podílel se také na výzdobě Primátorského sálu Obecního domu v Praze a po vzniku Československa navrhl první poštovní známky i bankovky nové republiky. Jeho práce tak spojila dekorativní secesi s národním programem.

Vojtěch Hynais: od opony Národního divadla k plakátu

Významným prostředníkem mezi generací Národního divadla a nastupující secesí byl Vojtěch Hynais (1854 až 1925). Nejširší veřejnost ho zná jako autora slavnostní opony Národního divadla, kterou vytvořil po požáru budovy. Jeho malba se vyznačovala světlou, prosvětlenou paletou, jež předjímala pozdější secesní cítění.

Hynais dlouho působil v Paříži a odtud přinesl smysl pro dekorativní kompozici. Jeho plakát pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 bývá označován za jeden z prvních secesních plakátů u nás. Později se stal profesorem pražské Akademie a ovlivnil řadu mladších malířů.

Jan Preisler: básník českého symbolismu

K nejhlubším osobnostem přelomu století patří Jan Preisler (1872 až 1918), v jehož díle se secese prolíná se symbolismem. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a patřil k okruhu, který kolem časopisu Volné směry formoval moderní české umění. Jeho snové, lyricky laděné obrazy pracují s náladou, tichem a vnitřním prožitkem více než s dějem.

K jeho známým dílům patří cyklus obrazů s mladým jezdcem a motivy jara či černého jezera, v nichž se opakuje osamělá lidská postava v krajině. Preisler se podílel i na nástěnné výzdobě reprezentačních pražských staveb a jako profesor Akademie vychoval následující generaci malířů. Zemřel předčasně, přesto zanechal dílo mimořádné hloubky.

Max Švabinský: mistr kresby a grafiky

Dlouhý most mezi secesí a uměním 20. století představuje Max Švabinský (1873 až 1962). Byl zakládajícím členem Spolku výtvarných umělců Mánes a vynikajícím kreslířem, portrétistou a grafikem. Jeho raná díla, jako obraz s motivem splynutí duší nebo výjevy z chudého kraje, patří k vrcholům české secesní a symbolistní malby.

Švabinský se proslavil také užitou grafikou. Navrhoval poštovní známky a bankovky a je autorem barevných vitráží v katedrále svatého Víta. Díky mimořádně dlouhému a plodnému životu ovlivňoval českou grafiku po několik generací a spojil secesní počátky s pozdějším moderním výrazem.

Zajímavosti a souvislosti

Českou secesi nelze oddělit od jejího centra, jímž se stal pražský Obecní dům dokončený roku 1912. Na jeho výzdobě se sešla celá špička doby: kromě Muchy zde zanechali stopu i další malíři a sochaři, a stavba tak funguje jako souhrnné dílo celé epochy. Svou roli sehrál i Spolek výtvarných umělců Mánes a jeho časopis Volné směry, který nové umění teoreticky zaštiťoval.

Zajímavé je také napětí mezi domácí a světovou drahou. Zatímco Mucha budoval kariéru nejprve v Paříži a poté v Americe, Preisler a Švabinský tvořili převážně doma a secesi propojili s domácím symbolismem. Vedle nich k atmosféře doby přispěli i další autoři, například Karel Špillar, tvůrce mozaiky na průčelí Obecního domu, nebo Joža Uprka, který secesní cítění spojil s moravským folklorem. Tato jména zde zmiňujeme jen v kontextu, protože si zaslouží samostatné pojednání.

Časté otázky

Kdo je nejznámějším českým malířem secese?

Nejznámější osobností české secese je Alfons Mucha. Proslavil se dekorativními plakáty vytvořenými v Paříži pro herečku Sarah Bernhardtovou a jeho styl se stal natolik svébytným, že se mu začalo říkat le style Mucha.

Kdo namaloval oponu Národního divadla?

Slavnostní oponu Národního divadla vytvořil Vojtěch Hynais. Jeho světlá, prosvětlená malba předjímala pozdější secesní cítění a řadí ho k prostředníkům mezi generací Národního divadla a nastupující secesí.

Co je Slovanská epopej?

Slovanská epopej je cyklus dvaceti velkoformátových pláten Alfonse Muchy věnovaných dějinám Slovanů. Jde o jeho monumentální národní dílo, na kterém pracoval po návratu z Paříže.

Čím je významný Jan Preisler?

Jan Preisler patří k nejhlubším osobnostem přelomu století, v jehož díle se secese prolíná se symbolismem. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a jeho snové, lyricky laděné obrazy pracují především s náladou a vnitřním prožitkem.

Kde najdeme díla Maxe Švabinského?

Max Švabinský byl vedle malby také vynikajícím grafikem. Navrhoval poštovní známky a bankovky a je autorem barevných vitráží v katedrále svatého Víta v Praze.

Kde se secese v Praze projevila nejvíce?

Souhrnným dílem české secese je pražský Obecní dům dokončený roku 1912. Na jeho výzdobě se sešla špička tehdejšího umění včetně Alfonse Muchy, který vyzdobil Primátorský sál.

Související přehledy

• Slavní čeští malíři

Prozkoumejte profily

Tento text je rozcestník, nikoli vyčerpávající seznam. Podrobné životopisy jednotlivých malířů i dalších jmen, která se sem nevešla, najdete v našem katalogu.

• Prozkoumejte profily v rubrice České historické osobnosti a projděte si tvůrce české secese jednoho po druhém.