ČZ: motocykly, historie a dnešní výroba

Aktualizováno: 25. září 2026

ČZ je značka strakonické zbrojovky a strojírny, pod kterou se od třicátých let do devadesátých let dvacátého století vyráběly československé motocykly, terénní stroje a skútry Čezeta. Za značkou stojí firma založená v roce 1919 ve Strakonicích, která dnes pod obchodní firmou ČZ a.s. vyrábí komponenty pro automobilový průmysl.

V šedesátých letech patřila ČZ mezi nejúspěšnější výrobce terénních motocyklů na světě. Její dvoudobé stroje získaly sedm titulů mistra světa v motokrosu a byly páteří československých týmů v Mezinárodní šestidenní soutěži. Doma je značka spojena hlavně se skútrem Čezeta, jemuž se pro tvar předního dílu přezdívalo prase. Výroba motocyklů ve Strakonicích skončila v roce 1997, samotný podnik však funguje dál a motocykly už nevyrábí.

Rychlá fakta

Založeno září 1919 ve Strakonicích, akciová společnost od roku 1922
Sídlo Sluneční náměstí 2540/5, Praha 5; výrobní areál Tovární 202, Strakonice
Zaměstnanci průměrně 527 osob v roce 2025 (612 osob v roce 2024)
Tržby za rok 2025 zhruba 1,05 miliardy Kč (za rok 2024 zhruba 1,10 miliardy Kč)

Rychlý přehled

  • Název (plný právní): ČZ a.s. (IČO 25181432); historicky Jihočeská zbrojovka, později Česká zbrojovka v Praze, továrny ve Strakonicích
  • Obor / co dělá: dnes strojírenská výroba, zejména komponenty pro automobilový průmysl, turbodmychadla, odlitky, formy a nástroje; historicky zbraně, jízdní kola, motocykly a skútry
  • Založeno: září 1919 ve Strakonicích, akciová společnost od roku 1922
  • Sídlo: Sluneční náměstí 2540/5, Praha 5; výrobní areál Tovární 202, Strakonice
  • Vlastník / mateřská skupina: samostatná česká akciová společnost s listinnými akciemi na jméno, jednotliví akcionáři se v obchodním rejstříku neuvádějí; ČZ a.s. je sama řídící osobou koncernu ČZ
  • Web: czas.cz
  • Tržby: za rok 2025 zhruba 1,05 miliardy Kč (za rok 2024 zhruba 1,10 miliardy Kč)
  • Počet zaměstnanců: průměrně 527 osob v roce 2025 (612 osob v roce 2024)
  • Známá díky: motocyklům a terénním strojům ČZ, skútru Čezeta a sedmi titulům mistra světa v motokrosu

Co je ČZ

Zkratka ČZ znamená Česká zbrojovka, ale jde o strakonický podnik, nikoli o výrobce zbraní z Uherského Brodu. Obě firmy vzešly z téhož meziválečného zbrojařského prostředí a obě používaly stejné iniciály, jejich cesty se ale rozešly už po druhé světové válce. Ve Strakonicích byla zbrojní výroba po znárodnění ukončena a přesunuta do Brna a Uherského Brodu. Uherskobrodská Česká zbrojovka, která dnes pod značkou CZ vyrábí pistole, pušky a malorážky a patří do skupiny Colt CZ Group, je proto zcela jiný podnik než strakonická ČZ. Když se mluví o motocyklech ČZ, jde vždy o Strakonice.

Značka ČZ se objevila na jízdních kolech a motorových kolech na přelomu dvacátých a třicátých let a rychle se přesunula na motocykly. Sortiment pokrýval malé objemové třídy i větší cestovní stroje: v předválečném období šlo o typy od 98 kubických centimetrů po pětistovku, po válce podnik zúžil program na dvoudobé jednoválce a dvouválce v třídách 125, 175, 250 a 350 kubických centimetrů. Vedle cestovních motocyklů vznikla samostatná řada terénních strojů pro motokros a enduro a mezi lety 1957 a 1963 také skútry Čezeta.

Zákazníkem byl nejdřív domácí trh, brzy ale i export. Motocykly ČZ se vyvážely do desítek zemí a v šedesátých a sedmdesátých letech byly terénní stroje ze Strakonic běžnou výbavou závodníků v západní Evropě i ve Spojených státech. Skútr Čezeta se rozšířil po celém východním bloku a dostal se i na Kubu a do Vietnamu.

Historie a vývoj

Zbrojovka od roku 1919

V září 1919 se ve Strakonicích začaly stavět první dílny podniku na výrobu zbraní s názvem Jihočeská zbrojovka. V roce 1922 vznikla sloučením s továrnou na zbraně ve Vejprtech a se závodem v Praze akciová společnost Česká zbrojovka v Praze, továrny ve Strakonicích. Vyráběly se pistole, vzduchovky a později i automatické zbraně.

Od jízdních kol k motocyklům

Zlomem byl rok 1929, kdy zbrojovka koupila továrnu na součásti jízdních kol v Kralupech nad Vltavou. Poptávka po zbraních po první světové válce klesala a kola byla vhodným náhradním programem. Následoval motor: v roce 1930 podnik zaregistroval ochrannou známku ČZ, v roce 1932 rozjel sériovou výrobu motorových kol a v polovině třicátých let přišly na trh první skutečné strakonické motocykly. Podnik se během několika let stal největším výrobcem jednostopých vozidel v Československu a přidal k tomu výrobu řetězů a obráběcích strojů. Druhá světová válka výrobu přerušila, továrna přešla na zbrojní program a 3. května 1945 ji bombardovali američtí hloubkaři.

Znárodnění, Jawa-ČZ a Čezeta

V roce 1946 byla akciová společnost znárodněna a zbrojní výroba ve Strakonicích skončila. Motocykly se naopak rozjely znovu už v roce 1946 řadou stopětadvacítek a stopadesátek. V letech 1954 až 1959 se strakonické stroje prodávaly pod jednotnou značkou Jawa-ČZ, protože oba největší českoslovenští výrobci byli sloučeni do jednoho podniku; v roce 1955 vznikly České závody motocyklové, národní podnik. Spolupráce a rivalita se značkou Jawa pak provázela ČZ po celou další éru. V roce 1957 přišel skútr Čezeta 501 s charakteristickým protaženým předním dílem, po něm v roce 1960 typ 502 a tříkolová užitková Rikša. Od roku 1960 se motocykly opět prodávaly pod vlastní značkou ČZ.

Útlum a konec výroby motocyklů

Sedmdesátá a osmdesátá léta znamenala ztrátu pozic. Japonští výrobci nabízeli levnější a technicky pokročilejší stroje a modernizace strakonické produkce za nimi zaostávala. Nejdéle vyráběným cestovním modelem se stala ČZ 350 typ 472, která se držela na lince od roku 1976 až do roku 1993, u terénních strojů to byla ČZ 125 typ 516 vyráběná v letech 1983 až 1993. Po sametové revoluci prošel podnik v roce 1991 přeměnou na akciovou společnost a v roce 1993 kuponovou privatizací. Motocyklová výroba byla ve stejné době vyčleněna do společného podniku s italskou skupinou Cagiva. Ta ale řešila vlastní finanční potíže a v roce 1997 výrobu ukončila. Tím výroba motocyklů značky ČZ definitivně skončila. Práva ke značce Čezeta později využila firma Čezeta Motors, která od roku 2017 vyrábí elektrický skútr Čezeta 506 v retrodesignu původního prasete.

Závodní úspěchy: motokros a Šestidenní

Sportovní oddělení ČZ vzniklo v roce 1949 s příchodem konstruktéra Jaroslava Waltra, který navázal na tradici závodních motorů Walter. Nejdřív šlo o silniční okruhové stroje ČZ 250 a 350 s rozvodem OHC. Silniční program vyvrcholil na přelomu šedesátých a sedmdesátých let čtyřválcem typu 860 o objemu 350 kubických centimetrů z dílny konstruktéra Františka Pudila. Nejlepším výsledkem tohoto stroje bylo druhé místo Bohumila Staši za Jarno Saarinenem na Velké ceně Československa v roce 1971. V roce 1972 ČZ silniční mistrovství světa opustila a soustředila se na levnější motokros.

Právě v terénu byla značka nejsilnější. Zásadní byl rok 1963, kdy Vlastimil Válek vyhrál na stroji ČZ o objemu 263 kubických centimetrů první rozjížďku půllitrové třídy Velké ceny Československa. Šlo o vůbec první vítězství dvoudobého motoru v nejvyšší motokrosové kategorii mistrovství světa a byl to signál, že éra čtyřdobých strojů končí. Následovala série titulů mistra světa:

  • 1964, třída 250 ccm: Joël Robert, Belgie
  • 1965, třída 250 ccm: Viktor Arbekov, SSSR
  • 1966, třída 500 ccm: Paul Friedrichs, NDR
  • 1967, třída 500 ccm: Paul Friedrichs, NDR
  • 1968, třída 500 ccm: Paul Friedrichs, NDR
  • 1968, třída 250 ccm: Joël Robert, Belgie
  • 1969, třída 250 ccm: Joël Robert, Belgie

Sedm titulů během šesti sezon udělalo ze strakonických strojů měřítko oboru. ČZ mezi prvními použila u dvoudobých motorů výfuk s expanzní komorou a řada jejích řešení se později objevila u japonských výrobců. Druhou disciplínou byla Mezinárodní šestidenní soutěž, tedy vytrvalostní klání národních týmů. Československo v ní vyhrálo trofej opakovaně, mimo jiné v letech 1947, 1952, 1954, 1956, 1958, 1959, 1962, dále v sérii od roku 1970 do roku 1974 a znovu v letech 1977, 1978 a 1982. Týmy jezdily na strojích ČZ i Jawa a strakonické terénní speciály byly jejich stálou součástí.

ČZ dnes: od motocyklů k autodílům

Dnešní ČZ a.s. je čistě strojírenský podnik. Hlavním programem jsou komponenty pro automobilový průmysl, k nimž patří díly převodovek a motorů, dále turbodmychadla pro přeplňování spalovacích motorů zhruba od 25 do 400 kilowattů, odlitky ze šedé litiny a z hliníku a výroba forem a nástrojů. Odběrateli jsou výrobci užitkových a osobních vozů, zemědělské a speciální techniky; podnik dlouhodobě dodával také pro Škodu Auto. Výroba řetězů, tradiční obor navázaný kdysi na motocykly, patří dceřiné společnosti ČZ Řetězy. Do skupiny dále patří ČZ Gastro a PEDICA CZ, ČZ a.s. drží také většinový podíl ve společnosti ČZ-Turbo-GAZ v ruském Nižním Novgorodu.

Hospodářsky jde o středně velký podnik. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb dosáhly v roce 2025 zhruba 1,05 miliardy Kč, což bylo meziročně o 5,2 procenta méně než v roce 2024. Zisk po zdanění činil zhruba 3,1 milionu Kč. Podíl exportu na prodeji stoupl v roce 2025 na 57,3 procenta, největšími zahraničními trhy byly Mexiko, Francie, Čína a Spojené státy. Průměrný počet zaměstnanců klesl z 612 osob v roce 2024 na 527 osob v roce 2025. Základní kapitál společnosti je 111,1 milionu Kč a od 1. července 2023 ji zastupuje předseda správní rady Jan Kuneš.

Časté otázky

Kdy vznikla ČZ ve Strakonicích?

V září 1919, kdy se ve Strakonicích začaly stavět dílny podniku na výrobu zbraní s názvem Jihočeská zbrojovka. Akciovou společností se firma stala v roce 1922 po sloučení se závody ve Vejprtech a v Praze.

Je ČZ ze Strakonic totéž co Česká zbrojovka z Uherského Brodu?

Není. Strakonická ČZ vyráběla motocykly, skútry a dnes dělá díly pro automobilový průmysl. Zbraně pod značkou CZ vyrábí Česká zbrojovka v Uherském Brodě, samostatná firma ze skupiny Colt CZ Group. Ve Strakonicích zbrojní výroba skončila po znárodnění v roce 1946.

Kdy skončila výroba motocyklů ČZ?

V roce 1997. Motocyklová výroba byla po privatizaci vyčleněna do společného podniku s italskou skupinou Cagiva, která ji kvůli vlastním finančním potížím ukončila. Poslední dlouhodobě vyráběné modely, cestovní ČZ 350 typ 472 a terénní ČZ 125 typ 516, se z linek stáhly už v roce 1993.

Kolik titulů mistra světa v motokrosu ČZ získala?

Sedm, a to v letech 1964 až 1969. Ve třídě do 250 kubických centimetrů je získali Joël Robert a Viktor Arbekov, ve třídě do 500 kubických centimetrů třikrát za sebou Paul Friedrichs.

Co je skútr Čezeta?

Skútr vyráběný ve Strakonicích od roku 1957 do roku 1963 ve verzích 501 a 502, který se kvůli tvaru protaženého předního dílu přezdíval prase. Stal se ikonou východního bloku a dostal se i na Kubu a do Vietnamu. Od roku 2017 vyrábí pod stejným jménem elektrický retro skútr Čezeta 506 firma Čezeta Motors.

Co ČZ vyrábí dnes?

Komponenty pro automobilový průmysl, turbodmychadla, odlitky z litiny a z hliníku, formy a nástroje; dceřiná ČZ Řetězy vyrábí řetězy. Výrobní areál zůstal ve Strakonicích, sídlo společnosti je v Praze. Motocykly firma nevyrábí od roku 1997.

Další legendární české značky

Lenka Váhová

Lenka Váhová

Redaktorka, která se dlouhodobě věnuje lidem z veřejného prostoru, kultuře a životnímu stylu. V textech propojuje přehled o tom, čím se dotyčný zabývá, se srozumitelností pro čtenáře, který dané jméno slyší poprvé. Pro czech-profile.cz připravuje profily osobností, sportovců a modelek a dbá na to, aby každý text stál na ověřených veřejných zdrojích.