Egermann: novoborské sklo s červenou lazurou
Egermann je novoborská sklářská značka, která stojí na technologiích Friedricha Egermanna (1777–1864), vynálezce lithyalinu a lazurovaného skla, a která dnes patří do skupiny kolem výrobce nápojového skla Crystalex CZ.
V dějinách českého sklářství představuje Egermann jednu z mála značek, jejíž jméno se opírá o konkrétní technologický objev, a ne jen o místo výroby. Barvení skla lazurou, tedy tenkou vrstvou nanesenou na povrch a zažehnutou v peci, zlevnilo v 19. století rubínové a topasové sklo natolik, že se z výsady nejbohatších stalo běžným vývozním artiklem severních Čech. Sklo s červenou lazurou, broušeným dekorem a rytinou se proto v zahraničí prodává jako „bohemian glass“ dodnes, ačkoli firma, která značku po roce 1997 nesla, mezitím skončila v konkursu a v roce 2026 byla vymazána z obchodního rejstříku.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název: Egermann, dnes obchodní značka; historickým nositelem byla společnost EGERMANN, s.r.o., IČO 62242652 (vymazána 27. března 2026)
- Obor: ruční výroba a dekorace užitkového a uměleckého skla, lazurování, broušení, rytí, malba
- Založeno: tradice od dílny Friedricha Egermanna v Novém Boru, průmyslová rafinerie od roku 1832; firma EGERMANN, s.r.o. zapsána v roce 1995 (pod jménem UXA GLASS), přejmenována v roce 1997
- Zakladatel: Friedrich (Bedřich) Egermann, narozen 5. března 1777 ve Šluknově, zemřel 1. ledna 1864 v Novém Boru
- Sídlo: Nový Bor, okres Česká Lípa; značkový showroom na adrese B. Egermanna 634, provozní zázemí Crystalexu
- Vlastník: práva ke značce převzala v roce 2023 skupina kolem Crystalex CZ, s.r.o. (IČO 28542673, sídlo Praha 1)
- Web: egermannglass.com
- Počet zaměstnanců: původní firma EGERMANN, s.r.o. zaměstnávala v roce 2021 zhruba 50 lidí; mateřský Crystalex uvádí kolem 650 zaměstnanců
- Známá díky: červené lazuře, žluté lazuře a lithyalinu, tedy neprůhlednému mramorovanému sklu napodobujícímu polodrahokamy
Co je Egermann
Egermann není klasická huť, která taví sklovinu a fouká tvary. Těžiště značky vždy leželo v rafinaci, tedy v tom, co se s hotovým polotovarem udělá dál: v barvení lazurou, broušení, rytí, malbě a zlacení. Právě tímhle se severní Čechy odlišily od hutí, které stavěly svou pověst na složení skloviny. Friedrich Egermann přišel k oboru přes porcelán, krátce působil v míšeňské manufaktuře a naučil se tam připravovat, míchat, nanášet a vypalovat barvy. Tuhle zkušenost pak přenesl na sklo.
Typický výrobek nesoucí značku Egermann je průhledný křišťál přetažený sytě červenou lazurou, do níž je vybroušený nebo vyrytý dekor: prokreslené místo zůstane čiré a vznikne kontrast, který na fotografii působí jako dvoubarevné sklo. Sortiment tvoří vázy, karafy, likérové a vinné soupravy, poháry, mísy a dekorativní předměty. Vedle červené se používá i jantarová, modrá a zelená varianta a samostatnou linkou je lithyalinové sklo s mramorováním.
Zákazníkem byl a je hlavně export. Firma se historicky orientovala na zahraniční trhy, na dárkové a reprezentativní zboží, na hotely a na obchody se suvenýry v turistických centrech. Po restartu značky v roce 2025 se prodej přesunul na vlastní e-shop s cenami v eurech a doručováním po Evropské unii, doplněný vlajkovou prodejnou v pražské budově Masaryčka a značkovým showroomem přímo v Novém Boru.
Historie a vývoj
Friedrich Egermann a objevy 19. století
Friedrich Egermann se narodil roku 1777 ve Šluknově do rodiny, která měla sklářskou tradici po matčině straně, kariéru si ale musel postavit sám. První úspěch přišel v roce 1809, kdy jako první zmatoval povrch opálového skla. Kolem roku 1818 zvládl žlutou (stříbrnou) lazuru, kterou dokázal napodobit módní topasové sklo. V roce 1828 si nechal patentovat lithyalin, neprůhledné mramorované sklo připomínající achát, jehož název mu údajně pomohla ustálit vídeňská univerzita.
Nejdůležitější objev přišel v roce 1832: červená lazura, díky které vypadalo obyčejné sklo jako drahé rubínové, a to za zlomek nákladů. Recepturu si Egermann nenechal patentovat a střežil ji, konkurence se mu ale podle dobových zpráv vloupala do laboratoře a postup ukradla. Od čtyřicátých let 19. století se proto lazurované sklo vyrábělo i v dalších českých, bavorských a zámořských provozech. Egermannovi to nezabránilo v tom, aby se stal jedním z největších podnikatelů regionu: v roce 1832 rozjel rafinerii průmyslového rozsahu, na začátku čtyřicátých let zaměstnával kolem dvou set lidí a vlastnil v Novém Boru několik nemovitostí. V roce 1848 mu Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách udělila zlatou medaili jako vůbec prvnímu výrobci v zemi, v roce 1855 ho v novoborské dílně navštívil císař Ferdinand V. Zemřel na Nový rok 1864 a provoz převzal syn Anton Ambrož.
Znárodnění a státní podnik
Po roce 1945 se novoborské sklářství sloučilo do národních podniků a jednotlivé rodinné firmy přestaly existovat jako samostatné subjekty. Jméno Egermann se do rejstříku vrátilo až na sklonku socialistického hospodářství: k 31. prosinci 1990 byl v Novém Boru zapsán státní podnik EGERMANN-EXBOR, který byl později likvidován. V letech 1965 až 1967 přitom v okolí vyrostl první sklářský kombinát v Čechách a po roce 1989 se z něj vydělila akciová společnost Crystalex spolu s desítkami soukromých sklářských firem a ateliérů.
Soukromá firma 1995 až 2022
Právní nositel značky v novodobé éře vznikl 13. dubna 1995 jako UXA GLASS s.r.o. se sídlem ve Varnsdorfu. Na EGERMANN, s.r.o. se firma přejmenovala 3. března 1997 a základní kapitál postupně navyšovala ze sta tisíc korun přes dvacet a třicet milionů až na desítky milionů dalších. Jediným společníkem byl podnikatel Robert Uksa, jehož stoprocentní podíl odpovídal vkladu 93,6 milionu korun. Sídlo se v roce 2000 přesunulo do Prahy, samotná výroba a dekorace ale zůstaly v Novém Boru.
Konkurs a převzetí značky
Problémy se ukázaly už v září 2020, kdy soudní exekutor vydal exekuční příkaz k postižení obchodního závodu firmy. V srpnu 2021 podal majitel sám insolvenční návrh a žádal soud o povolení reorganizace: společnost tehdy zaměstnávala zhruba 50 lidí a dlužila věřitelům přes 70 milionů korun. Jako důvody uváděl uzavření hranic pro zahraniční obchodníky během pandemie a skokový růst cen plynu a elektřiny. Městský soud v Praze rozhodl o úpadku 19. ledna 2022 a 22. září 2022 na majetek dlužníka prohlásil konkurs. Ten byl 18. listopadu 2025 zrušen s odůvodněním, že majetek je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a 27. března 2026 byla firma vymazána z obchodního rejstříku.
Značka ale zanikla jen na papíře. V roce 2023 získala práva k označení Egermann skupina kolem novoborského Crystalexu a zavázala se v tradici pokračovat. První nové kolekce po obnovení výroby představila značka v roce 2025 pod názvy Lady, Gentleman, Signature a Art.
Lazura a lithyalin: v čem byl objev
Rubínové sklo se do 19. století barvilo koloidním zlatem v celé hmotě, což bylo drahé a technologicky náročné. Egermannova lazura pracuje jinak: barvicí přípravek se nanese na povrch hotového výrobku a zažehne v muflové peci, takže se do skla vsákne jen tenká vrstva. Materiálově je to úspora řádů, opticky je výsledek srovnatelný. Praktický důsledek je zásadní pro dekoraci: barevná vrstva jde probrousit nebo prorýt až na čirý základ, takže se dekor kreslí odebíráním barvy, ne přidáváním. Přesně na tomhle postupu stojí vzhled, který si dnes lidé spojují s českým sklem.
Lithyalin je jiný případ. Nejde o povrchovou úpravu, ale o neprůhlednou sklovinu s žilkováním, která napodobuje achát, jaspis nebo mramor. Kusy se leští a brousí do plošek, aby kresba vynikla. Lithyalin se vyráběl jen krátce a v malých sériích, patří proto ke sběratelsky nejcennějším projevům biedermeieru a najdete ho v muzejních sbírkách, mimo jiné v novoborském sklářském muzeu. Souvislost obou technik je logická: obě řeší stejnou úlohu, jak z levné suroviny udělat předmět, který vypadá jako drahý kámen nebo drahé sklo.
Postavení v české sklářské mapě
Nový Bor a okolí okresu Česká Lípa tvoří spolu s Jabloneckem jádro české sklářské výroby. Egermann v téhle mapě obsazuje pozici rafinéra luxusního dekorovaného skla, tedy jiný segment než Moser, který staví na vlastní bezolovnaté sklovině a ruční hutní práci, i než Preciosa, jejíž těžiště leží v broušených kamenech a svítidlech. Mateřský Crystalex je naproti tomu masový výrobce nápojového skla s roční produkcí v desítkách milionů kusů a vývozem do více než osmdesáti zemí, což značce dodává výrobní kapacitu, kterou samostatná firma před rokem 2022 postrádala. Širší kontext oboru shrnuje přehled slavného českého skla a porcelánu.
Časté otázky
Kdo vlastní značku Egermann?
Práva ke značce převzala v roce 2023 skupina kolem společnosti Crystalex CZ, s.r.o. se sídlem v Praze a výrobou v Novém Boru. Původní firma EGERMANN, s.r.o., která značku nesla od roku 1997 a patřila podnikateli Robertu Uksovi, skončila v konkursu a byla 27. března 2026 vymazána z obchodního rejstříku.
Kdy vznikla sklárna Egermann?
Tradice sahá k dílně Friedricha Egermanna v Novém Boru, kde v roce 1832 rozjel rafinerii průmyslového rozsahu s asi dvěma sty pracovníky. Novodobá firma EGERMANN, s.r.o. byla zapsána do rejstříku 13. dubna 1995 pod jménem UXA GLASS a přejmenována v roce 1997.
Co je červená lazura?
Je to technika barvení skla, kterou Friedrich Egermann představil v roce 1832. Barvicí vrstva se nanáší na povrch hotového výrobku a zažehne v peci, takže napodobí drahé rubínové sklo za zlomek nákladů. Dekor se pak do barevné vrstvy brousí nebo ryje až na čirý základ.
Co je lithyalin?
Lithyalin je neprůhledné mramorované sklo připomínající achát nebo jaspis, které si Egermann nechal patentovat v roce 1828. Vyrábělo se krátce a v malých sériích, patří proto ke sběratelsky ceněným předmětům období biedermeieru.
Kde Egermann sídlí?
Značkový showroom a výrobní zázemí jsou v Novém Boru na adrese B. Egermanna 634, tedy v areálu Crystalexu. Vlajkovou prodejnu má značka v Praze v budově Masaryčka na adrese Na Florenci 2139/4.
Vyrábí se sklo Egermann i dnes?
Ano. Po převzetí značky v roce 2023 byla výroba obnovena a v roce 2025 značka představila první nové kolekce pod názvy Lady, Gentleman, Signature a Art. Prodej běží přes vlastní e-shop a značkové prodejny.
