Eska: kola z Chebu a konec značky
Aktualizováno: 25. září 2026
Eska byla chebská továrna na jízdní kola, která od roku 1911 do konce 20. století patřila k největším výrobcům bicyklů v Československu a jejíž jméno vzniklo z počátečních písmen obou zakladatelů, Swetlika a Kastrupa.
Za socialismu byla Eska spolu s Favoritem, Libertou a Velamosem jednou ze čtyř značek, které pokrývaly domácí trh s jízdními koly, a zároveň velkým exportérem do východního i západního bloku. Nejznámějším výrobkem se stala skládací kola z 60. a 70. let. Po roce 1989 podnik neustál privatizaci ani konkurenci dovozu, prošel likvidací a konkursem a v květnu 2006 skončil demolicí tovární budovy. Značka dnes nikomu neslouží k výrobě a žije jen ve sbírkách, na výstavách a v názvech chebských sportovních klubů.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název (plný právní): naposledy ESKA Cheb s.r.o. (IČO 25222236, vymazána z obchodního rejstříku 5. listopadu 2020); hlavní nástupce státního podniku nesl název ESKA a. s., později přejmenovaný na VYKOMA a.s.
- Obor / co dělá: výroba jízdních kol a jejich dílů, historicky také motorových kol, šicích strojů, tříkolek a přívěsných vozíků
- Založeno: 1911 v Chebu, původně pod názvem Elite, brzy poté ES-KA
- Zakladatelé: Ambros Swetlik a Heinrich Kastrup, oba předtím vedoucí pracovníci chebské továrny Premier
- Sídlo: Cheb, Pražská 16 (dnes Pražská 2471/16), Karlovarský kraj
- Vlastník / mateřská skupina: žádný funkční vlastník; poslední společnost s tímto jménem byla zrušena a vymazána, ochranné známky ESKA byly od roku 2001 postupně převedeny na soukromé firmy
- Web: značka nemá oficiální web, výroba je zastavena
- Počet zaměstnanců: koncem 60. let zhruba 1 500 lidí
- Roční produkce: na konci 60. let přes 240 tisíc kol ročně
- Známá díky: skládacím kolům a masově rozšířeným cestovním kolům z Chebu
Co je Eska
Eska byla klasická sériová kolárna: závod, který si sám vyráběl rámy, vidlice, náboje, blatníky i drobné komponenty a montoval z nich kompletní jízdní kola. V meziválečném období měl sortiment velkou šířku. Vedle pánských, dámských, chlapeckých a dívčích kol se v katalozích objevovala kola krasojezdecká, závodní pro dráhu i silnici, zesílená pánská provedení, sportovní kola s balonovými plášti, dopravní dvoukolky a přívěsné vozíky za kolo. Součástí nabídky byla i motorová kola a šicí stroje.
Za socialismu se výrobní program sjednotil a zúžil. Eska dodávala hlavně cestovní kola pánská a dámská, dětská a mládežnická kola a od poloviny 60. let skládací kola, tedy typ s rámovou trubkou rozdělenou na dvě části a spojenou jedním velkým šroubem. Právě skládačka se stala tím, co si z Esky pamatuje nejvíc lidí: kolo se dalo rozdělit na dva kusy a naložit do kufru automobilu. Se sesterským Favoritem sdílela Eska řadu komponentů, dělba práce ale byla jasná. Favorit dělal sportovní silniční kola, Eska masovou dopravní produkci.
Značka nevystupovala vždy pod jediným jménem. Kromě štítku ES-KA se na kolech z Chebu objevovala i označení jako Iris, Hubertus, Helix, Stabil, Paloma, Apollo, Mignon, Dagmar, Stella nebo Cyklop Cycles, což byly obchodní názvy pro různé odbytové kanály a trhy.
Historie a vývoj
Chebská kolařská tradice a založení v roce 1911
Výroba kol v Chebu nezačala Eskou, ale britskou firmou Premier Cycle Company z Coventry. Ta si v roce 1891 otevřela továrnu u Norimberku a o rok později v Chebu, kde v prosinci 1892 sestavili první dvě kola. Právě od tohoto data odvozují historici chebskou kolařskou tradici. Na přelomu 19. a 20. století vyrobil chebský Premier přes dva a půl tisíce kol ročně.
Z vedení Premieru odešel v roce 1910 Heinrich Kastrup a o rok později Ambros Swetlik, rodák z Opavska. Byli domluveni, že v Chebu postaví vlastní, větší a modernější závod. Továrna stála ještě v roce 1911 a byla podle dobových hodnocení nejmodernější svého druhu v habsburské monarchii. Nový podnik se nejprve jmenoval Elite, poté byl přejmenován na ES-KA podle fonetického přepisu počátečních písmen jmen obou majitelů. Už v roce 1912 z něj vyjelo 18 500 kol a před první světovou válkou Eska svého bývalého zaměstnavatele produkcí předstihla. V roce 1914 přišly první motocykly, od roku 1920 pak motorová kola o objemu 75 a později 93 cm³, tedy stroje, které předcházely pozdějšímu rozmachu značek jako Jawa.
Meziválečný rozmach a rokycanská odnož
Ve dvacátých letech chebští majitelé rozšířili podnikání za hranice regionu. V roce 1922 založili v Rokycanech montážní závod Tripol, kde se kola kompletovala z dílů dodávaných z Chebu. Z tohoto závodu se později stal Favorit, značka, která si v Československu vydobyla postavení výrobce sportovních kol. Oba zakladatelé zemřeli na počátku 30. let a firmu převedli na dědice.
Nejsilnější léta přišla ve třicátých letech. V roce 1935 Eska oslavila půlmiliontý kus a v roce 1938 vyrobila přes 52 tisíc kol. Za protektorátu byla civilní výroba kol utlumena ve prospěch válečných zakázek.
Znárodnění a socialistická éra
Po druhé světové válce byly obě chebské továrny s německým kapitálem, tedy Eska i Premier, převedeny pod národní správu. V září 1947 se správcem stala Česká zbrojovka Strakonice, od 1. ledna 1950 byla Eska osamostatněna jako národní podnik a Premier se stal její součástí. V roce 1953 z ní byl vyčleněn samostatný národní podnik Favorit Rokycany, který se ale už v roce 1958 vrátil zpět. Po této reorganizaci tvořily n. p. Eska Cheb základní závod v Chebu, bývalá továrna Premier, provoz v Plesné, technický závod v Chebu-Hájích a závod Favorit Rokycany.
Milionté kolo od zahájení výroby Eska vyrobila v roce 1957. V roce 1965 vzniklo prvních šest tisíc skládacích kol a všechna šla na export, na domácí trh se nedostalo ani jedno. To byl typický rys celé éry: podnik vyvážel do západní Evropy, USA a Kanady, ale i do Asie, Afriky a Latinské Ameriky, zatímco atraktivní exportní typy domácí zákazník neviděl. Koncem 60. let zaměstnávala Eska zhruba 1 500 lidí a vyráběla přes 240 tisíc kol ročně. Nadřízeným orgánem byly v různých obdobích Československé automobilové závody a později Pragounion, ani jeden z nich do modernizace chebské technologie výrazněji neinvestoval.
Rozpad po roce 1989
K 1. červenci 1988 vznikl rozhodnutím ministra hutnictví, strojírenství a elektrotechniky státní podnik ESKA Cheb, jehož jmění bylo v roce 1988 určeno na 182 240 tisíc Kčs. Ke konci roku 1990 byl státní podnik zrušen a jeho majetek vložen do akciové společnosti ESKA a. s., zapsané u Krajského soudu v Plzni 29. prosince 1990 se základním kapitálem 144 996 000 Kčs, později navýšeným na 149 928 000 Kč a rozděleným na akcie na majitele.
V polovině 90. let bylo zřejmé, že podnik nezachytil trendy výroby kol a nemá na obnovu strojů. Podle dobové reportáže Hospodářských novin odmítlo vedení nabídku německé firmy Schmidt Fahrrad na vstup ve výši sta milionů korun. Dlouholetý ředitel Josef Jung odešel v roce 1996. Mimořádná valná hromada rozhodla 15. října 1998 o zrušení společnosti s likvidací k 31. říjnu 1998, firma byla přejmenována na VYKOMA a.s. a 22. března 2000 na ni Krajský soud v Plzni prohlásil konkurs. Ten skončil až po splnění rozvrhového usnesení v roce 2011 a společnost byla z obchodního rejstříku vymazána 29. listopadu 2017.
Souběžně vznikla v červnu 1998 firma ESKA Cheb s.r.o., která měla ve výrobě pokračovat. Jejím jediným společníkem se v roce 1999 stal podnikatel Radek Záhejský, v roce 2005 byl jeho obchodní podíl postižen exekucí a v únoru 2009 rozhodl Krajský soud v Plzni o zrušení společnosti s likvidací. Poslední tečkou za výrobou byla demolice tovární budovy v květnu 2006. Samotná firma byla vymazána z rejstříku 5. listopadu 2020.
Co zbylo ze značky
Ochranné známky ESKA přežily samotnou výrobu. Dvě z nich byly 16. října 2001 převedeny ze společnosti ESKA Cheb s.r.o. na pražskou firmu SPORT-S. cyklo, s.r.o. a jedna pak v dubnu 2011 na další soukromou společnost. Hospodářské noviny už v roce 2004 psaly, že se známka prodala za statisíce korun a že si její majitel nepřál být medializován. K obnovení výroby kol pod tímto jménem nikdy nedošlo, na rozdíl od Favoritu nebo Velamosu, které se pod měnícími se vlastníky na trh vrátily.
Odkaz značky drží především muzea a sběratelé. Muzeum Cheb a Galerie výtvarného umění v Chebu, tedy její pobočka Retromuseum, uspořádaly od 15. září 2022 do 19. února 2023 společnou výstavu s názvem Eska je hezká. Kola z Chebu 1892 až 2006, ke které vyšla i stejnojmenná kniha. Jméno továrny nesou dodnes chebské sportovní kluby, například lukostřelecký oddíl LK ESKA Cheb a TJ ESKA Cheb. V regionu okolo Karlových Varů tak zůstala Eska spíš pojmem kulturní paměti než živou průmyslovou značkou.
Časté otázky
Kdy Eska vznikla?
Továrna byla v Chebu postavena v roce 1911, kdy z konkurenčního Premieru odešli Ambros Swetlik a Heinrich Kastrup a založili vlastní podnik. Původní název zněl Elite a brzy se změnil na ES-KA. Výroba jízdních kol v Chebu je ale starší, sahá k prosinci 1892, kdy zde firma Premier sestavila první dvě kola.
Co znamená název Eska?
Jde o fonetický přepis počátečních písmen jmen obou zakladatelů: ES podle Swetlika a KA podle Kastrupa. Na starších kolech se proto značka píše s pomlčkou jako ES-KA.
Co Eska vyráběla?
Především jízdní kola, od cestovních přes dětská a mládežnická až po závodní a krasojezdecká. Vedle toho vyráběla motorová kola o objemu 75 a 93 cm³, tříkolky, přívěsné vozíky za kolo a šicí stroje. Za socialismu se program zúžil hlavně na cestovní a skládací kola.
Kdy Eska skončila?
Firemní konec byl postupný. Akciová společnost vstoupila do likvidace k 31. říjnu 1998 a v březnu 2000 na ni byl prohlášen konkurs, nástupnická ESKA Cheb s.r.o. byla soudně zrušena s likvidací v roce 2009. Symbolickou tečkou byla demolice tovární budovy v květnu 2006.
Kdo dnes vlastní značku Eska?
Ochranné známky byly po roce 2001 převedeny na soukromé společnosti mimo Cheb a jejich držitelé je nikdy nepoužili k obnovení výroby. Žádný výrobce dnes pod značkou Eska nová kola nenabízí.
Kde stála továrna Eska?
V Chebu na adrese Pražská 16, dnes Pražská 2471/16. Areál byl po ukončení výroby zbořen, poslední tovární budova padla v květnu 2006.
