Jaroslav Hutka: věk, písně, Náměšť a kariéra
Jaroslav Hutka je český folkový písničkář, skladatel, básník a fejetonista, který se narodil 21. dubna 1947 v Olomouci a letos mu je 79 let. Znají ho posluchači písní Náměšť a Havlíčku, Havle, prvních desek Stůj, břízo zelená a Vandrovali hudci i jako signatáře Charty 77, který jedenáct let prožil v nedobrovolném exilu v Nizozemsku. V listopadu 1989 se vrátil a zpíval na manifestacích sametové revoluce, od té doby vydává nahrávky ve vlastní edici a koncertuje v malých sálech. Profil je určen všem, kdo hledají jeho věk, životopis, nejznámější písně, diskografii, ocenění a koncerty v roce 2026.
Rychlá fakta
V kostce
- Folkový písničkář narozený 21. dubna 1947 v Olomouci, v září 2026 mu je 79 let, veřejně vystupuje od roku 1966.
- Nejznámější písně: Náměšť, Havlíčku, Havle, Pravděpodobné vzdálenosti, Slunečnice a Udavač z Těšína, vedle nich zpívá lidové balady ze sbírky Františka Sušila.
- V roce 1972 spoluzaložil písničkářské sdružení Šafrán, v prosinci 1977 podepsal Chartu 77.
- V říjnu 1978 odešel pod nátlakem Státní bezpečnosti do Nizozemska, vrátil se 25. listopadu 1989 a týž den zpíval na Letenské pláni.
- Od roku 2000 vydává svou tvorbu na CD ve vlastní edici Samopal, posledním albem je Putinova kulka (2022).
- Na podzim 2026 má v kalendáři koncerty v Praze, Turnově, Dvoře Králové nad Labem, Jeseníku nebo Hranicích.
Kdo je Jaroslav Hutka
Jaroslav Hutka se narodil 21. dubna 1947 v Olomouci, podle medailonu k Ceně města Olomouce ve vile Primavesi. V letech 1962 až 1966 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole na pražském Žižkově, takže k hudbě přišel od výtvarného oboru. Od roku 1966 vystupuje jako písničkář a od roku 1967 publikoval písňové texty a verše pro děti v časopisech Melodie, Mladý svět nebo Mateřídouška.
Jeho repertoár má od konce šedesátých let dvě větve. První tvoří vlastní písně, druhou moravské lidové písně a balady, které čerpá hlavně ze sbírek Františka Sušila a Františka Bartoše a které hraje dodnes. Vedle písní píše prózu, poezii a fejetony, jeho texty vyšly souborně v nakladatelství Galén. Je známý jako kritik totalitního režimu a později i polistopadových poměrů, své názory vyjadřuje v písních, fejetonech a rozhovorech.
Co dělá Jaroslav Hutka v roce 2026
Hutka dál objíždí menší sály, kluby, kostely a muzea, jak to dělá od návratu z exilu. Podle oficiálního kalendáře měl 25. září 2026 koncert v muzeu v Hradci Králové. Na začátek října má naplánovanou krátkou šňůru: 1. října pražská Dobrá trafika na Újezdě, 2. října Husův sbor v Turnově, 3. října klub Top Ten Rock ve Dvoře Králové nad Labem a 5. října kino v Kdyni.
Na 7. října 2026 je v kalendáři pořad v pražském centru DOX spojený s osobností Václava Havla a 12. října koncert v Balbínově literární hospůdce na Praze 2, kam se vrací i 4. prosince. Dále jsou ohlášené Jeseník (17. listopadu, Katovna) a evangelický kostel v Hranicích na Moravě (17. prosince). V lednu 2027 chystá v DOXu večer věnovaný Chartě 77 a na 26. února 2027 jsou v Olomouci ohlášené hovory k Chartě 77.
Samostatnou kapitolou jsou vystoupení sdružení Šafrán, které se po letech znovu schází. Kalendář uvádí 19. září 2026 koncert Šafránu na Skryjském hudbobraní v kostele svatého Michaela archanděla ve Skryjích a 14. října 2026 v kulturním domě v Jincích. Nové studiové album na rok 2026 ohlášené není. Na webu hutka.cz v dubnu 2026 zpřístupnil část nahrávek ze starších CD své diskografie.
Kariéra
Začátky, Veit a Šafrán
Na konci šedesátých let vystupoval ve dvojici s Vladimírem Veitem, později hrál také s Petrem Kalandrou, Hvězdoněm Cignerem a Vlastimilem Třešňákem. U Supraphonu vydal singly Ježíšek (1968) a Postůj i teď jako král (1969) a dvě dlouhohrající desky, Stůj, břízo zelená (1974) a Vandrovali hudci (1976). Mezi posluchači folku si získal velké publikum a několikrát byl vyhodnocen jako písničkář roku.
V roce 1972 spoluzaložil volné sdružení písničkářů Šafrán, které usilovalo o možnost legálně vystupovat. Společné LP Šafrán, na kterém byli vedle něj Vladimír Merta, Vlastimil Třešňák, Petr Lutka a Dagmar Voňková, bylo v roce 1977 zničeno a vyšlo až v roce 1990. V letech 1974 a 1975 se nedostavil ke kvalifikačním přehrávkám, a úřady ho proto přestaly považovat za profesionálního písničkáře.
Zákaz, Charta 77 a akce Asanace
V roce 1977 ho Státní bezpečnost zadržela na 48 hodin a kvůli písni Havlíčku, Havle ho obvinila z výtržnictví. Téhož roku byl obviněn z nedovoleného podnikání a přišel o možnost veřejně vystupovat. V roce 1977 hrál na III. festivalu druhé kultury na Hrádečku Václava Havla u Trutnova a v prosinci 1977 podepsal Chartu 77.
V jeho pražském bytě v Neklanově ulici vznikla část desky Zakázaní zpěváci druhé kultury, kterou v roce 1978 vydalo stockholmské nakladatelství. Hutka na ní vedle svých písní doprovází na kytaru Martu Kubišovou v moravských baladách. Státní bezpečnost na něj v rámci akce Asanace dál tlačila a podle jeho vzpomínek mu vyšetřovatelé nabídli volbu mezi vězením a vystěhováním.
Exil v Nizozemsku
V říjnu 1978 odešel přes hraniční přechod Rozvadov do Nizozemska a usadil se v Rotterdamu, odchod byl podmíněn vzdáním se československého občanství. Ve švédské Uppsale mu v roce 1979 vyšla alba Pravděpodobné vzdálenosti a Minulost mává nám, rotterdamské vydavatelství Paladyn vydalo v roce 1984 desku Hier is mijn thuis. Vystupoval i v nizozemštině a v roce 1986 založil v Rotterdamu vlastní vydavatelství Fosil s číslovanou řadou kazet.
Přispíval do exilových časopisů Listy, Obrys nebo Nový domov, výbor jeho fejetonů vyšel v roce 1989 v Rotterdamu pod názvem Požár v bazaru. Později se přestěhoval do Německa. Exilovou zkušenost ukládal také do nikdy neodeslaných dopisů spisovateli Ivanu Klímovi do Prahy.
Návrat v listopadu 1989
O událostech na Národní třídě se 17. listopadu 1989 dozvěděl z vysílání BBC v Kolíně nad Rýnem a rozhodl se vrátit. Bez víza a bez občanství přiletěl do Prahy a po několikahodinovém vyjednávání na ruzyňském letišti ho 25. listopadu 1989 pustili do země. Ještě týž den zpíval na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni a jeho píseň Náměšť se stala jedním ze symbolů sametové revoluce. V roce 1990 mu Supraphon vydal singl Havlíčku, Havle a Náměšť a dvojalbum Návrat.
Po roce 1990: edice Samopal a veřejné postoje
V devadesátých letech vydával alba u Supraphonu, Reflexu, Ultravoxu nebo Black Pointu, například Pánbů na poli (1991), Slunečnice a Tango o Praze (obě 1999). Od roku 1998 si vydává tvorbu sám: CD vypaluje doma, obaly kreslí a tiskne vlastnoručně a prodává je na koncertech. Edici pojmenoval Samopal a dal si za cíl vydat na CD celé své dílo.
Podobně jako Karel Kryl se stal kritikem polistopadového vývoje. V roce 2002 kandidoval do Poslanecké sněmovny a v roce 2004 do Evropského parlamentu za recesistickou Balbínovu poetickou stranu, v roce 2006 do Sněmovny za Stranu zelených. Zvolen nebyl, v roce 2006 získal 6 392 preferenčních hlasů. Je členem čestného předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život a Čestné rady sdružení Děti Země a podílel se na cyklech České televize Příběhy železné opony a V zajetí železné opony.
Nejznámější písně a alba Jaroslava Hutky
O čem je píseň Náměšť?
Náměšť, podle začátku textu známá také jako Krásný je vzduch, vznikla jako hymna I. Hanáckého Folk & Country Festivalu. Ten se měl konat 10. až 12. srpna 1973 v amfiteátru v Náměšti na Hané a pořadatelé prodali přes 20 000 vstupenek. Tři týdny před začátkem úřady v rámci normalizace festival zakázaly a zhruba 5 000 lidí, kteří přesto přijeli, rozehnal Sbor národní bezpečnosti. Píseň o společném zpěvu a naději se tak stala připomínkou zakázaného setkání a v listopadu 1989 ji zpívaly davy na pražských manifestacích.
Proč Jaroslav Hutka odešel do exilu?
Od roku 1974 ho Státní bezpečnost vedla ve svazcích jako prověřovanou a později nepřátelskou osobu. Po zákazu vystupování, obvinění z nedovoleného podnikání a podpisu Charty 77 se stal jedním z cílů akce Asanace, kterou StB vytlačovala odpůrce režimu ze země. Hutka odešel v říjnu 1978, v Nizozemsku získal politický azyl a vrátit se mohl až po listopadu 1989. Ministerstvo obrany mu v roce 2013 vydalo osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, které předával premiér Petr Nečas.
Hutka a Nohavica: spor o píseň Udavač z Těšína
V roce 2007 složil Hutka o Jaromíru Nohavicovi píseň Udavač z Těšína, kterou jako singl vydalo nakladatelství Levné knihy. Podle Hutkova vlastního webu píseň doslova rozdělila publikum a spor mezi příznivci obou písničkářů se v médiích opakovaně vracel. Adresně ve svých písních kritizuje také politiky, například Miloše Zemana nebo Andreje Babiše. Kritické postoje vyjadřuje i ve fejetonech, které pravidelně zveřejňuje.
Ocenění
Hutkova ocenění se týkají hlavně jeho občanských postojů, působení v disentu a vztahu k rodnému městu. Tabulka uvádí jen udělená ocenění.
Zajímavosti
- Napsal texty k dětským leporelům Strýček měsíček, teta hvězdička (1976) a Rybník Trojník (1977).
- V exilu vydával kazety s názvy jako Litvínov, Jezevčík nebo Olomouc, mimo číslovanou řadu i Hier is mijn thuis a Budapešť.
- Brněnský soubor ProART Company uvedl v roce 2019 k 30. výročí listopadu 1989 taneční projekt Minulost mává nám s jeho písněmi, hrál se ve vile Tugendhat a v Káznici na Cejlu v Brně.
- Jako postava se objevuje v autobiografickém románu Ivana Landsmanna Pestré vrstvy, který popisuje Hutkovu pomoc v emigraci.
- Od roku 1989 se často vrací na TrutnOFF Open Air Festival, kde hraje mezi rockovými a undergroundovými kapelami.
Diskografie
Hutkova diskografie je velmi rozsáhlá: vedle vinylových desek tvoří její jádro desítky CD z vlastní edice Samopal, rozdělené do řad Fosil, Poezie, Samokecy a Novoty. Tabulka uvádí hlavní vydaná alba, úplný přehled je na jeho oficiálním webu.
Knihy, fejetony a samizdat
Hutka je i autorem knih. V samizdatové Edici Petlice mu v letech 1977 a 1978 vyšly prózy Dvorky, Utkání se skálou č. 1 a Plechovka a básnická sbírka Klíč pluhu, které se dočkaly také exilových vydání v Torontu a Mnichově. Po návratu vydal knižní rozhovor s Milošem Čermákem Pravděpodobné vzdálenosti (1994), sbírku básní Koryta krve (1996) a knihu Podzim je tady (1998).
V letech 2008 až 2010 vydalo nakladatelství Galén jeho básně, fejetony a první svazek próz jako součást souborných spisů. Fejetony píše dodnes a zveřejňuje je na svém webu a v tisku. Jeho tvorba tak propojuje písničkáře, básníka a komentátora dění, který se k veřejným tématům vyjadřuje už šest desetiletí.
Časté otázky
Kolik je Jaroslavu Hutkovi let?
Jaroslav Hutka se narodil 21. dubna 1947, k 28. září 2026 mu tedy je 79 let. Osmdesátiny oslaví v dubnu 2027.
Odkud Jaroslav Hutka pochází?
Pochází z Olomouce, kde se 21. dubna 1947 narodil. V Praze studoval od roku 1962, v letech 1978 až 1989 žil v exilu v Nizozemsku a později v Německu.
Čím se Jaroslav Hutka proslavil?
Proslavil se jako folkový písničkář, autor písní Náměšť a Havlíčku, Havle a interpret moravských lidových balad. Je známý také jako signatář Charty 77 a účastník manifestací sametové revoluce.
Kde koncertuje Jaroslav Hutka v roce 2026?
Na podzim 2026 má v kalendáři koncerty například v pražské Dobré trafice (1. října), v Turnově (2. října), ve Dvoře Králové nad Labem (3. října), v Jeseníku (17. listopadu) a v Hranicích (17. prosince).
O čem je píseň Náměšť?
Náměšť vznikla jako hymna folkového festivalu v Náměšti na Hané, který úřady v roce 1973 tři týdny před konáním zakázaly. V listopadu 1989 se stala jednou z písní sametové revoluce.
Proč Jaroslav Hutka emigroval?
Po zákazu vystupování a podpisu Charty 77 na něj tlačila Státní bezpečnost v rámci akce Asanace. V říjnu 1978 odešel do Nizozemska, kde získal politický azyl.
Kdy se Jaroslav Hutka vrátil z exilu?
Vrátil se 25. listopadu 1989, kdy ho po vyjednávání na ruzyňském letišti pustili do země. Týž den zpíval na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni.
Jaká alba vydal Jaroslav Hutka?
Mezi jeho hlavní alba patří Stůj, břízo zelená (1974), Vandrovali hudci (1976), Pravděpodobné vzdálenosti (1979), Návrat (1990) a Putinova kulka (2022). Desítky dalších CD vydal ve vlastní edici Samopal.
Jaká ocenění získal Jaroslav Hutka?
Získal Pamětní medaili Václava Bendy (2012), osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu (2013), Cenu města Olomouce za rok 2017 a čestné občanství Prahy 2 (2018).
Co je sdružení Šafrán?
Šafrán je volné sdružení písničkářů, které Hutka spoluzaložil v roce 1972. Patřili do něj mimo jiné Vladimír Merta a Vlastimil Třešňák, v roce 2026 má Šafrán znovu ohlášené koncerty.
Další profily českých herců a hudebníků najdete v rozcestníku Čeští herci a hudebníci.
