Kavalierglass: sázavská sklárna SIMAX

Kavalierglass je sázavská sklárna, která vyrábí varné a laboratorní borosilikátové sklo pod značkami SIMAX a KAVALIER. Zapékací mísy, kádinky, baňky, skleněné trubice i celé chemické aparatury vznikají v jednom průmyslovém areálu na břehu Sázavy, kde se sklo taví nepřetržitě od roku 1837.

V českém sklářství stojí Kavalierglass stranou od hlavního proudu. Zatímco většina proslulých českých hutí se profiluje na křišťálu, lustrech a dekorativním designu, sázavská sklárna postavila svoji pozici na technickém skle: na materiálu, který snese teplotní šok, agresivní chemikálie a průmyslový provoz. Firma se dnes řadí mezi největší evropské producenty borosilikátového skla a naprostou většinu produkce vyváží. Značka SIMAX přitom současně žije v běžných domácnostech, protože pod ní se prodává varné nádobí do trouby a na sporák.

Rychlý přehled

• Název: KAVALIERGLASS, a.s. (IČO 47468815)
• Obor: výroba varného, laboratorního, technického a průmyslového borosilikátového skla
• Sklárna založena: 1837 v Sázavě
• Zakladatel sklárny: František Kavalír (rod později psán Kavalier)
• Sídlo: Křížová 1018/6, Smíchov, 150 00 Praha 5; výrobní závod Sklářská 359, 285 06 Sázava
• Vlastník: jediným akcionářem je HOLDORIA PRODUCTION a.s.; skupinu ovládá podnikatel Otakar Moťka, předseda správní rady
• Web: kavalier.cz
• Tržby: k roku 2024 zhruba 2,25 miliardy Kč (2023 asi 2,37 miliardy Kč)
• Hospodářský výsledek: za rok 2024 čistý zisk kolem 91,5 milionu Kč po ztrátě zhruba 145,5 milionu Kč v roce 2023
• Základní kapitál: 238 740 000 Kč
• Známá díky: značce varného skla SIMAX a laboratornímu sklu ze Sázavy

Co je Kavalierglass

Kavalierglass je hutní a technologický podnik, jehož výrobním základem je jediný typ materiálu: borosilikátové sklo. Od běžného sodnovápenatého skla se liší přídavkem oxidu boritého. Výsledkem je materiál s velmi nízkou tepelnou roztažností, který vydrží prudkou změnu teploty a chemicky odolá kyselinám i většině rozpouštědel. Právě tato kombinace určuje, kde se sklo ze Sázavy používá: v laboratořích, v chemických a farmaceutických provozech a v kuchyni.

Výrobní program má tři hlavní větve. První je laboratorní a technické sklo: kádinky, odměrné válce, baňky, chladiče, exsikátory a další skleněné vybavení laboratoří ve standardu borosilikátového skla třídy 3.3. Druhou větví je průmyslové sklo, tedy trubice a tyče různých průměrů, potrubní systémy, výhledová skla a celé skleněné aparatury pro chemický a farmaceutický průmysl. Sklo jako konstrukční materiál má v těchto provozech smysl proto, že do procesu nic neuvolňuje a je vidět dovnitř. Třetí větví je spotřební varné sklo pro domácnost pod značkou SIMAX: zapékací a pekáčové mísy, formy, konvice, hrnky a další nádobí, které smí do trouby.

Zákazníky firmy jsou tedy současně distributoři laboratorního vybavení, průmyslové podniky se zakázkovou výrobou aparatur a maloobchodní řetězce s kuchyňským vybavením. Vedle vlastních značek SIMAX a KAVALIER sklárna dodává i zakázkovou výrobu pod značkou odběratele. Podle údajů firmy míří většina produkce na export do více než devadesáti zemí; hlavními odbytišti jsou podle výroční zprávy za rok 2024 Švýcarsko, Německo, Česko, Polsko a Spojené státy.

Sázavská huť má v české sklářské mapě jasně vymezené místo. Kdo hledá tradiční křišťál a broušené sklo, najde jinou linii ve přehledu slavného českého skla a porcelánu, kde vedle sebe stojí luxusní hutě i běžné užitkové sklo. Nejznámějším představitelem luxusního segmentu je karlovarský Moser se svojí ruční výrobou křišťálu, zatímco jabloneckou Preciosu proslavily komponenty a světelné instalace.

Historie a vývoj

1837: František Kavalír zakládá huť u Sázavy

Sklárnu založili roku 1837 František Kavalír s manželkou Antonií poblíž staršího mlýna u Sázavy; huť dostala jméno Svatoprokopská podle nedalekého kláštera. František Kavalír se soustředil na tvrdé draselno-vápenaté sklo a záhy začal vyrábět sklo pro lékárny a laboratoře, tedy pro odběratele, kteří od materiálu chtěli odolnost, ne dekor. Volba oboru se ukázala jako trvalá: sázavská huť se od té doby technickému a laboratornímu sklu nikdy nevzdálila.

Druhá polovina 19. století: mezinárodní jméno

Sklárna se prosadila na světových výstavách. Ocenění v Paříži roku 1855 a zlatá medaile v Londýně roku 1861 otevřely odbyt daleko za hranicemi monarchie. Po smrti zakladatele převzal podnik syn Josef, který nechal roku 1882 postavit druhou pec a upravil rodinné příjmení z Kavalír na Kavalier, protože obchodní korespondence tehdy směřovala od Spojených států po Čínu. Rod řídil sklárnu zhruba 85 let a jednotlivé pece nesly jména jeho příslušníků, například Josef z roku 1902 a Vladimír z roku 1922.

1908 až 1923: příchod borosilikátu a značek

Zásadní technologický zlom přišel roku 1908, kdy se v Sázavě podařilo utavit borokřemičité laboratorní sklo. Z tohoto vývoje vyrostla ve dvacátých letech značka PALEX pro laboratorní sortiment a zároveň se rozjela výroba varného nádobí pro domácnost. Sklárna tím získala dvojí trh, kterým se řídí dodnes: profesionální laboratoř a běžná kuchyně.

1958 a 1968: SIMAX a elektrické tavení

Značka SIMAX vznikla roku 1958 pro laboratorní sklo odpovídající mezinárodně uznávané třídě borosilikátového skla 3.3. O deset let později, roku 1968, sklárna zavedla tavení skloviny elektrickým proudem a pod stejnou značkou uvedla na trh i varné nádobí pro domácnost. Období státního podniku znamenalo pro Sázavu především růst objemu: nové tavicí vany a automatické linky na foukané i lisované sklo.

1990 až 2009: privatizace, burza, konkurz

Státní podnik se 1. prosince 1990 změnil na akciovou společnost a od roku 1994 se akcie obchodovaly na pražské burze. Devadesátá léta a přelom tisíciletí ale sklárně přinesly potíže, které skončily konkurzem. Sázavský majetek koupil roku 2009 podnikatel Otakar Moťka zhruba za 400 milionů Kč a provoz převzala společnost, která tehdy nesla jméno CK Invest a v srpnu 2009 se přejmenovala na KAVALIERGLASS, a.s.

Po roce 2009: konsolidace pod jedním vlastníkem

Nový majitel spojil sklárnu do skupiny kolem holdingu HOLDORIA a firma zůstala v soukromých rukou. Rok 2023 skončil ztrátou zhruba 145,5 milionu Kč, kterou vedení spojovalo s cenami energií a slabou poptávkou. Rok 2024 už firma uzavřela se ziskem kolem 91,5 milionu Kč, byť tržby klesly asi o pět procent na 2,25 miliardy Kč. Vedení to vysvětlovalo snížením prodejních cen po předchozím zdražování a obtížnou situací zejména na německém trhu.

Vlastnická struktura a právní kontinuita

Dnešní KAVALIERGLASS, a.s. je z právního hlediska mladší, než sklárna sama. Společnost s IČO 47468815 vznikla zápisem k 1. lednu 1993 pod jménem Cukrovar Kopidlno a.s. V roce 2009 se přejmenovala nejprve na CK Invest, a.s. a v srpnu téhož roku na KAVALIERGLASS, a.s.; tehdy převzala sázavský sklářský provoz. Rok 1837 se tedy vztahuje k tradici hutě v Sázavě, nikoli ke vzniku dnešní právnické osoby. Tento rozdíl je u starých českých podniků běžný a stojí za to jej znát, když někdo srovnává stáří firmy podle rejstříku.

Sídlo je zapsáno v Praze na Smíchově, na adrese Křížová 1018/6, kde má adresu i celá vlastnická skupina. Výroba je ale celá v Sázavě v areálu Sklářská 359. Společnost má monistickou strukturu s jednočlennou správní radou; jejím předsedou je Otakar Moťka, který za společnost jedná samostatně. Jediným akcionářem je HOLDORIA PRODUCTION a.s. se stejnou pražskou adresou; do konce roku 2017 tuto roli plnila společnost HOLDORIA, a.s. Základní kapitál činí od roku 2013 částku 238 740 000 Kč a akcie jsou kmenové na jméno v zaknihované podobě, přičemž jejich převod podléhá souhlasu správní rady.

Výroba a technologie v Sázavě

Sázavský provoz je klasická nepřetržitá huť. Sklovina se taví ve velkých vanových pecích a odebírá se z nich průběžně; podle údajů společnosti přesahuje tavicí kapacita 220 tun skloviny denně, což firma uvádí jako důvod, proč se řadí mezi největší producenty borosilikátového skla. Odstavení a nová výstavba pece je u takového provozu vždy investiční událost na roky dopředu, protože pec se během své životnosti nezastavuje.

Z pece vede několik různých cest. Trubicová linka táhne z taveniny nekonečnou trubici, která se řeže na délky a slouží buď přímo jako polotovar, nebo jako vstup pro laboratorní sklo a aparatury. Lisované a foukané sklo se tvaruje ve formách na automatických linkách; tudy jde velká část varného nádobí. Zakázkové laboratorní a průmyslové sklo pak vzniká ruční prací u kahanu, kdy sklář spojuje trubice a součásti do konkrétní aparatury podle výkresu. Řízení kvality má firma certifikováno podle normy ISO 9001.

Sázavská sklárna je zároveň dodavatelem architektonického skla. Sklo z Kavalieru se objevilo na obkladech stanic pražského metra i na fasádě Nové scény Národního divadla, tedy v zakázkách, kde šlo o velké série skleněných dílců s definovanými vlastnostmi. Areál je také turistickým bodem města Sázavy a po částečné rekonstrukci se na jaře 2026 otevírá veřejnosti jako prostor pro kulturní a společenské akce.

Časté otázky

Kdo vlastní Kavalierglass?

Jediným akcionářem společnosti KAVALIERGLASS, a.s. je HOLDORIA PRODUCTION a.s. se sídlem v Praze na Smíchově. Skupinu ovládá podnikatel Otakar Moťka, který je zároveň předsedou jednočlenné správní rady a jedná za společnost samostatně. Sázavskou sklárnu koupil v roce 2009 z konkurzu zhruba za 400 milionů Kč.

Kdy byla sklárna Kavalier založena?

Huť v Sázavě založil roku 1837 František Kavalír. Dnešní společnost KAVALIERGLASS, a.s. je ale mladší právnická osoba: do obchodního rejstříku byla zapsána k 1. lednu 1993 pod jménem Cukrovar Kopidlno a.s. a jméno KAVALIERGLASS nese od srpna 2009, kdy převzala sázavský provoz.

Kde Kavalierglass sídlí a kde se vyrábí sklo?

Zapsané sídlo je v Praze 5 na Smíchově, na adrese Křížová 1018/6. Celá výroba je ale v Sázavě ve Středočeském kraji, v areálu Sklářská 359, kde huť stojí od roku 1837.

Co se pod značkou SIMAX vyrábí?

SIMAX je značka borosilikátového skla ze Sázavy. Pokrývá laboratorní sklo ve třídě 3.3, tedy kádinky, baňky, odměrné sklo a chladiče, a zároveň varné nádobí pro domácnost, jako jsou zapékací mísy, formy a konvice. Značka vznikla roku 1958 pro laboratorní sortiment, varné nádobí pod ní přibylo roku 1968.

Čím se liší varné sklo od běžného?

Varné sklo je borosilikátové: kromě křemene obsahuje oxid boritý, díky němuž má nízkou tepelnou roztažnost. Snese proto prudkou změnu teploty, která by běžné sodnovápenaté sklo roztrhla, a lépe odolává kyselinám i rozpouštědlům. Právě tato vlastnost dovoluje používat je v troubě i v chemické laboratoři.

Jaké má Kavalierglass tržby?

Za rok 2024 vykázala společnost tržby zhruba 2,25 miliardy Kč, o pět procent méně než 2,37 miliardy Kč v roce 2023. Čistý zisk za rok 2024 dosáhl asi 91,5 milionu Kč, zatímco rok 2023 skončil ztrátou kolem 145,5 milionu Kč.