Králův Dvůr: počet obyvatel, okres, kraj
Aktualizováno: 25. srpna 2026
Rychlá fakta
Králův Dvůr je město ve Středočeském kraji, v okrese Beroun, které bezprostředně navazuje na sousední Beroun a leží na řece Litavce. Je typické tím, že vzniklo spojením několika původně samostatných obcí kolem někdejšího královského dvora a že jeho středem dnes prochází dálnice D5.
Město se rozkládá v údolí Litavky na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras, nedaleko soutoku s Berounkou. Skládá se ze sedmi místních částí a spolu s Berounem tvoří souvislou sídelní aglomeraci na hlavní silniční ose mezi Prahou a Plzní.
Rychlý přehled
- Kraj: Středočeský
- Okres: Beroun
- První písemná zmínka: rok 1394
- Počet obyvatel: přibližně 10 600 (k roku 2025 dle ČSÚ)
- Rozloha: 15,24 km²
- Web města: www.kraluv-dvur.cz
O městě Králův Dvůr
Králův Dvůr je menší středočeské město, které dnes žije v těsném sepětí se sousedním Berounem. Rozkládá se na řece Litavce nedaleko jejího ústí do Berounky a jeho katastr o rozloze zhruba 15 km² obývá přibližně 10 600 lidí (k roku 2025). Statutem města se Králův Dvůr může honosit teprve od roku 2004, dříve to byl městys.
Charakteristické je, že město vzniklo postupným spojením několika obcí a dnes se člení na sedm místních částí: Karlova Huť, Králův Dvůr, Křižatky, Levín, Počaply, Popovice a Zahořany. Díky poloze na dálnici D5 a železnici je dobře dostupné a slouží také jako obytné zázemí Prahy i Berouna.
Historie Králova Dvora
Počátky místa sahají do 13. století, kdy zde měl podle tradice král Václav I. založit středověký dvůr, od něhož je odvozen i název sídla. První písemná zmínka o Králově Dvoře pochází z roku 1394 a váže se k zajetí krále Václava IV. panskou jednotou.
Na místě staršího dvora vyrostl později renesanční zámek, který kolem roku 1585 vybudoval Jan Popel z Lobkovic; koncem 16. století přešel do královského majetku a sloužil jako lovecký zámek, do dnešní podoby byl rozšířen na přelomu 17. a 18. století. Městysem se Králův Dvůr stal v roce 1930 a na město byl povýšen 5. října 2004.
Co v Králově Dvoře navštívit
- Zámek Králův Dvůr – renesanční zámek s parkem, stojící na místě původního středověkého královského dvora.
- Kostel v Počaplech a další sakrální památky v jednotlivých místních částech.
- Přírodní památka Zahořanský stratotyp – geologicky významné naleziště.
- Řeka Litavka a údolí Berounky s možnostmi vycházek a cyklovýletů.
- Chráněná krajinná oblast Český kras v bezprostředním okolí města.
Poloha a doprava
Králův Dvůr leží zhruba 30 kilometrů jihozápadně od Prahy a přímo sousedí s okresním městem Beroun. Středem města prochází od roku 1988 dálnice D5 (Praha – Plzeň), díky které je velmi dobře napojeno na hlavní silniční síť. Obcí vede rovněž železniční trať v koridoru Praha – Plzeň se zastávkami v místních částech, takže město má přímé spojení jak s Prahou, tak s Berounem.
Železárny a cementárna: průmyslová páteř údolí Litavky
Průmyslová tvář Králova Dvora se rodila u vodních toků pod Českým krasem, kde byla po ruce železná ruda, vápenec i dřevo. Hutní tradice je tu doložena od raného novověku a s Králodvorskými železárnami je spojena zpráva, že roku 1595 zde vznikla jedna z prvních vysokých pecí v Čechách. Zásadní přerod přinesl rok 1860, kdy huť získali Fürstenbergové: dřevouhelné pece nahradily pece na koks, přibyla nová slévárna, modelárna a strojní dílny a závod nesl název Karlo-Emilova huť. Na přelomu 19. a 20. století přešel podnik pod vídeňský kapitál a poté roku 1909 pod Pražskou železářskou společnost, která nechala vybudovat lanovku pro dopravu rudy. Výroba surového železa skončila posledním odpichem vysoké pece v březnu 1987. Areál ale nezpustl, jednotlivé haly dnes využívá několik samostatných firem, mimo jiné slévárenské provozy.
Druhým pilířem byla cementárna, založená vedle železáren roku 1889. Rozjížděla se opatrně, prvního zisku dosáhla v polovině devadesátých let 19. století a před první světovou válkou prodávala řádově desítky tisíc tun cementu ročně. Modernizaci přinesl nový závod s rotačními pecemi z roku 1927 a vrcholem byl konec sedmdesátých let 20. století, kdy se roční výroba blížila jednomu milionu tun. Po roce 1990 podnik zprivatizovali a od roku 1992 do něj vstoupil německý Heidelberg Zement, pod jehož skupinou dnes provoz spadá. Výroba cementu v Králově Dvoře byla přerušena roku 2003 a z areálu se stal expediční a balicí terminál, kam se cement dováží z jiných závodů. Pro město to znamenalo konec prašného provozu i konec jednoho z největších zaměstnavatelů, o to výrazněji se pak projevila proměna Králova Dvora v obytnou obec.
Jak se měnil počet obyvatel: od 1 600 lidí k deseti tisícům
Králův Dvůr patří mezi města, kde je růst vidět doslova na mapě. Při sčítání lidu roku 1869 žilo na dnešním území města zhruba půl druhého tisíce lidí, nástup železáren a cementárny počet obyvatel do třicátých let 20. století zhruba zčtyřnásobil. Poté přišel obrat: v šedesátých a sedmdesátých letech populace klesala, protože průmyslová sídliště rostla spíše v sousedním Berouně. Statistiku navíc komplikují správní změny, k 1. lednu 1980 byl Králův Dvůr připojen k Berounu a osamostatnil se až v listopadu 1990, kdy k němu nově přibyly Levín a Zahořany.
Zlom nastal po roce 2001. Zatímco během devadesátých let počet obyvatel prakticky stagnoval, mezi sčítáními v letech 2001 a 2021 se téměř zdvojnásobil a počet domů vzrostl z necelé tisícovky na více než dva tisíce. Jde o učebnicovou suburbanizaci: dálnice D5 s exitem 22 a železniční trať 170 dělají z Králova Dvora dojezdovou vzdálenost do Prahy, pozemky pod Českým krasem byly levnější než v hlavním městě a rozsáhlé plochy po utlumeném průmyslu i volná pole mezi místními částmi nabídly místo pro celé nové ulice rodinných domů. Růst pokračoval i po posledním sčítání, k roku 2025 se počet obyvatel pohyboval kolem 10 600.
Školy a veřejné služby v rychle rostoucím městě
Prudký přírůstek obyvatel v suburbánních obcích zpravidla nejdřív dolehne na školy a Králův Dvůr není výjimkou. Základní vzdělávání zajišťují dvě příspěvkové organizace města, obě spojující základní a mateřskou školu: Základní škola a Mateřská škola Králův Dvůr v Jungmannově ulici a Základní škola a Mateřská škola Králův Dvůr-Počaply v Tyršově ulici. Obě jsou plně organizované, tedy s prvním i druhým stupněm, takže děti nemusí po páté třídě dojíždět. Na tlak nových rodin město reaguje stavebně, v roce 2024 začala přístavba školy v Počaplech s novými učebnami, jejímž deklarovaným cílem je snížit počty žáků ve třídách druhého stupně.
Střední školství a zdravotnictví Králův Dvůr sdílí s Berounem, se kterým je fakticky srostlý. Berounská nemocnice i síť středních odborných škol a gymnázia jsou odtud dostupné několika minutami jízdy a Beroun je zároveň obcí s rozšířenou působností i pověřenou obcí pro Králův Dvůr, takže agendy typu občanských průkazů, cestovních dokladů nebo stavebního úřadu se vyřizují tam. Vlastní městský úřad sídlí na náměstí Míru a stará se o samosprávu sedmi místních částí: Králova Dvora, Karlovy Hutě, Počapel, Popovic, Křižatek, Levína a Zahořan, které leží na pěti katastrálních územích. Právě rozdělení do několika oddělených sídel s vlastními katastry vysvětluje, proč město nemá jedno sevřené centrum, situaci navíc od roku 1988 zhoršuje dálniční těleso vedené jeho středem.
Časté otázky
V jakém kraji leží Králův Dvůr?
Králův Dvůr leží ve Středočeském kraji, v okrese Beroun, hned vedle města Berouna.
Kolik má Králův Dvůr obyvatel?
Ve městě žije přibližně 10 600 obyvatel (k roku 2025 dle ČSÚ).
Odkdy je Králův Dvůr městem?
Městysem byl Králův Dvůr od roku 1930 a na město byl povýšen 5. října 2004.
Na jaké řece Králův Dvůr leží?
Město leží na řece Litavce, nedaleko jejího ústí do Berounky.
Kdy je první písemná zmínka o Králově Dvoře?
První písemná zmínka pochází z roku 1394.
Další česká města
Prozkoumejte další města v našem přehledu:
Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.
Fungují ještě železárny a cementárna v Králově Dvoře?
V původní podobě ne. Výroba surového železa v Králodvorských železárnách skončila posledním odpichem vysoké pece v roce 1987 a v areálu dnes působí několik samostatných firem včetně slévárenských provozů. Výroba cementu byla přerušena v roce 2003 a z králodvorské cementárny se stal balicí a expediční terminál.
Jaké části patří ke Králově Dvoru?
Město tvoří sedm místních částí: Králův Dvůr, Karlova Huť, Počaply, Popovice, Křižatky, Levín a Zahořany. Leží na pěti katastrálních územích, Levín a Zahořany se ke Králově Dvoru připojily až po jeho osamostatnění od Berouna v roce 1990.
