LIAZ: nákladní vozy z Jablonecka
Aktualizováno: 25. září 2026
LIAZ byl československý výrobce nákladních a speciálních automobilů, který pod zkratkou Liberecké automobilové závody fungoval v letech 1951 až 2002 a jehož těžiště leželo v Rýnovicích u Jablonce nad Nisou a v Mnichově Hradišti. Přívlastek Liberecké přitom neodkazoval na město Liberec, ale na tehdejší Liberecký kraj, ve kterém všechny zakládající závody ležely.
Vozy LIAZ byly po desítky let základní těžkou nákladní technikou v Československu i ve východním bloku: sklápěčky na stavbách, návěsové tahače v mezinárodní dopravě, hasičské a komunální speciály. Do širokého povědomí se značka dostala i díky motoristickému sportu, protože liazky byly prvními vozy z východního bloku na Rallye Dakar a v letech 1987 a 1988 tam obsadily třetí a druhé místo mezi kamiony. Po roce 1989 podnik ztratil odbytiště, prošel privatizací pod Škodu Plzeň a v roce 2002 skončil.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název: Liberecké automobilové závody, národní podnik; od roku 1995 Škoda LIAZ a.s.
- Obor: výroba těžkých nákladních automobilů, tahačů, sklápěčů, speciálů a naftových motorů
- Založeno: výroba v nových závodech od roku 1951, samostatný národní podnik LIAZ k 1. lednu 1953
- Sídlo: Rýnovice, dnes součást Jablonce nad Nisou
- Zánik: úpadek podniku v roce 2002, poslední vůz vyroben 1. září 2003
- Vlastník v historii: stát, od roku 1995 majoritně Škoda Plzeň, od roku 2000 slovenský Sipox Holding
- Počet zaměstnanců: v roce 1975 zhruba 11 000 lidí
- Objem výroby: v roce 1975 zhruba 13 600 užitkových vozů za rok
- Dnešní nositel jména: LIAZ TRUCKS a.s. (IČO 06710697), Praha, založena 22. prosince 2017; nevyrábí
- Web: značka nemá oficiální stránky, historii dokumentuje fanouškovský archiv liaz.cz
- Známý díky: řadám 100, 110, 200 a 300, motorům z Rýnovic a účasti na Rallye Dakar
Co je LIAZ
LIAZ byl výrobce těžkých nákladních vozidel střední a vyšší hmotnostní třídy. Vyráběl valníky, sklápěče, návěsové tahače, podvozky pro nástavby, hasičské a popelářské speciály i vojenské verze s pohonem všech kol. Byl také významným výrobcem naftových motorů: v Rýnovicích vznikaly stojaté agregáty pro nákladní vozy, v Liberci-Hanychově ležaté motory pro autobusy a železniční vozidla.
Konstrukčně vycházel LIAZ z nákladních automobilů Škoda 706, jejichž výrobu na začátku padesátých let převzal. Právě proto první dvě desetiletí nesla vozidla z Rýnovic a Mnichova Hradiště značku Škoda. Jméno výrobce se na vozy dostalo až s typovou řadou 100, kterou podnik konstruoval od poloviny šedesátých let a do sériové výroby ji dostal s několikaletým zpožděním v roce 1974.
Zákazníkem byly především podniky socialistického hospodářství: stavebnictví, mezinárodní kamionová doprava, armáda, požární ochrana a komunální služby. Vozy se ale vyvážely i mimo východní blok, do východní Asie, Latinské Ameriky a některých arabských států. V rámci dělby práce mezi československými výrobci připadly LIAZu silniční nákladní vozy, zatímco terénní automobily s páteřovým rámem zůstaly doménou kopřivnické Tatry a osobní vozy mladoboleslavské Škody Auto.
Historie a vývoj
Vznik z leteckého rozhodnutí (1951 až 1953)
Zrod LIAZu byl důsledkem zbrojní politiky. V roce 1951 se komunistické vedení rozhodlo obnovit v letňanské Avii leteckou výrobu a zavést tam licenční montáž sovětských letounů. Nákladní automobily Škoda 706 R a autobusy Škoda 706 RO, které se v Letňanech dosud vyráběly, se proto musely přestěhovat jinam. Volba padla na Liberecký kraj a na provozy dosavadních spotřebních podniků: Elektro Praga v Rýnovicích a Mnichově Hradišti, TONAK v Mnichově Hradišti, Rotex v Liberci-Hanychově. Jejich původní výroba byla přesunuta nebo zrušena a do hal se narychlo instalovaly opotřebované letňanské technologie.
Nové závody nejprve spadaly pod mladoboleslavské AZNP jako Podnik závodů 706. Samostatný národní podnik Liberecké automobilové závody vznikl k 1. lednu 1953 a tvořily ho tři provozy: Rýnovice jako sídlo a montáž autobusů, Mnichovo Hradiště jako závod nákladních automobilů a Liberec jako výrobce motorů. Improvizovaný start se podniku vymstil: kvůli dožilému strojnímu vybavení a zrychlenému zaškolení dělníků se výroba dlouhá léta potýkala s nekvalitním zpracováním a vysokou poruchovostí.
Růst, řada 100 a oborový podnik
V šedesátých a sedmdesátých letech podnik rostl. V roce 1975 zaměstnával zhruba 11 000 lidí a vyrobil kolem 13 600 užitkových vozů. Zlomem byla vlastní typová řada 100 z roku 1974, první, která nesla jméno LIAZ. V osmdesátých letech ji podnik modernizoval na řadu 110, jejímž hlavním přínosem byla sklopná kabina, a dále na řadu 150.
Souběžně se rozrůstala výrobní základna o závody v Mělníku, Přerově, Holýšově a na Slovensku ve Zvolenu a ve Velkém Krtíši. Od 1. ledna 1986 se LIAZ stal oborovým podnikem a byly mu podřízeny další výrobci užitkové techniky: karosárna Karosa ve Vysokém Mýtě, výrobce chladírenských návěsů Orličan v Chocni a výrobce trolejbusů Škoda Ostrov nad Ohří.
Pád po roce 1989
Rozpad RVHP připravil podnik prakticky o všechna odbytiště a nová se nedařilo najít. Slovenské závody se osamostatnily, v roce 1992 prošel LIAZ částečně kupónovou privatizací, největším vlastníkem ale zůstal stát. Privatizaci dokončil rok 1995, kdy majoritu získala Škoda Plzeň a podnik přejmenovala na Škoda LIAZ a.s. Ani nová řada 400 s tahačem Xena a vozem Fox situaci nezvrátila; vyrobily se jich řádově desítky kusů.
V roce 1998 byl na podnik prohlášen konkurs, po dvou týdnech ale zrušen. V roce 2000 firmu odkoupil slovenský Sipox Holding, který neměl prostředky ani na financování běžné výroby. V roce 2002 podnik definitivně skončil. Poslední vůz sjel z linky 1. září 2003 a bylo to asistenční vozidlo pro dakarský tým. Nejperspektivnější část závodu, motorárna v Rýnovicích, pokračovala pod jménem JAMOT a.s.
Pokusy o obnovu a dnešek
Na tradici se pokusila navázat společnost TEDOM, která pro své kogenerační jednotky používala motory LIAZ řady M1.2 a odkoupila rýnovickou motorárnu i s dokumentací a know-how. V roce 2006 vznikla firma Tedom Truck s právy na výrobu vozů řad 300 a 400. Místo plánovaných tisíců vozidel ročně jich ale vyrobila celkem devatenáct, z toho devět přestavbou starších liazek, a k 1. lednu 2010 vstoupila do likvidace.
Jméno značky drží dnes akciová společnost LIAZ TRUCKS a.s., zapsaná 22. prosince 2017 se sídlem v pražském Karlíně. Nejde o automobilku: podle obchodního rejstříku má zapsaný jen obecný předmět podnikání, tedy obchod, služby a pronájem nemovitostí, a základní kapitál 2 miliony Kč. Firma vznikla v holdingu CZECHOSLOVAK GROUP Strnadových, tedy ve skupině, která ovládá také kopřivnickou Tatru. Od 21. srpna 2026 je jejím jediným akcionářem TILARIS a.s., která do 13. srpna 2026 vystupovala pod jménem CSG INDUSTRY a.s. a kterou drží holding TILARIS GROUP a.s. Michala Strnada. Samotnou ochrannou známku LIAZ ovšem CSG podle vyjádření svého mluvčího nevlastní a s využitím značky nemá záměry.
Výrobní závody a modelové řady
Podnik byl rozdělený na specializované provozy označované čísly. Rýnovice u Jablonce nad Nisou (závod 01) začínaly jako montáž autobusů Škoda 706 RO, později v nich sídlilo vedení podniku, vývoj motorů a výroba stojatých agregátů. Mnichovo Hradiště (02) bylo finální montáží vozů a vývojovou základnou vozidel. Liberec-Hanychov (03) dodával ležaté motory a nápravy, Liberec-Ostašov (04) provozoval slévárnu šedé litiny. Rámy vznikaly v Mělníku (05), tahače se montovaly v Přerově (07), kabiny řidiče v Holýšově (09). Slovenský Zvolen (06) montoval valníky, Velký Krtíš (08) vyráběl starší motory typu RT.
Modelová posloupnost začíná řadou R z let 1952 až 1958, tedy vozy Škoda 706 R s kapotovou kabinou. Následovala řada RT od roku 1956, první sériová nákladní škodovka s bezkapotovou trambusovou kabinou, a od poloviny šedesátých let modernizovaná verze 706 MT. Vlastní řada 100 z roku 1974 dala vzniknout řadám 110 a 150, po roce 1990 přišla rekonstruovaná řada 200 a od roku 1992 řada 300. Vedle toho existovala řada S s kabinami od rakouského Steyru a slovenská valníková řada FZ zvaná Furman. Poslední byla řada 400 s modely Xena a Fox od roku 1996.
LIAZ v motoristickém sportu
Sportovní kapitola začala v roce 1985, kdy LIAZ vyslal na Rallye Paříž až Dakar první tým z Československa i z východního bloku; posádka Jiřího Moskala tehdy dojela třináctá mezi kamiony. Nejlepší výsledky přišly o dva roky později: v roce 1987 obsadil Moskal s Jaroslavem Joklíkem a Pavlem Záleským třetí místo mezi kamiony a vyhrál kategorii sériových vozů, v roce 1988 pak s Františkem Vojtíškem a Pavlem Záleským bral druhé místo. Liazky uspěly i na rallye Faraonů a na polské rallye Jelcz.
Souběžně se značka prosadila v Evropském poháru tahačů na okruzích, kam v roce 1987 vstoupil první český tým. František Vojtíšek se s vozem LIAZ stal v letech 1989 a 1990 vicemistrem Evropy v kategorii A a v obou sezonách vyhrál mistrovství Velké Británie. Třetí disciplínou byl trial kamionů, kde české posádky s liazkami získaly tituly mistrů Evropy v roce 1991, 1992, 1993 a 1995. Závodní liazky přitom značku přežily: v roce 2010 dojel Martin Macík na Dakaru čtvrtý, tehdy nejlepší český výsledek na jihoamerickém kontinentu.
Časté otázky
Co znamená zkratka LIAZ?
Zkratka znamená Liberecké automobilové závody. Nejde ale o odkaz na město Liberec: název se vztahoval k tehdejšímu Libereckému kraji, v němž všechny zakládající závody ležely. Sídlo podniku a hlavní provoz byly v Rýnovicích, které jsou dnes součástí Jablonce nad Nisou.
Kdy LIAZ vznikl a kdy zanikl?
Výroba automobilů se do liberecké oblasti přesunula v roce 1951, samostatný národní podnik Liberecké automobilové závody vznikl k 1. lednu 1953. Podnik definitivně skončil v roce 2002 a poslední vozidlo bylo vyrobeno 1. září 2003.
Kde se vozy LIAZ vyráběly?
Sídlo, vývoj motorů a výroba stojatých agregátů byly v Rýnovicích u Jablonce nad Nisou, finální montáž vozidel probíhala v Mnichově Hradišti. Motory a nápravy dodával Liberec-Hanychov, slévárnu měl Liberec-Ostašov. Další závody byly v Mělníku, Přerově, Holýšově a na Slovensku ve Zvolenu a Velkém Krtíši.
Proč měly vozy LIAZ značku Škoda?
Podnik převzal výrobu nákladních automobilů Škoda 706 a jméno LIAZ zpočátku patřilo jen výrobním závodům, nikoli vozidlům. Vozy tak nesly značku Škoda, později kombinaci Škoda LIAZ. Vlastní jméno se na vozidla dostalo až s typovou řadou 100 konstruovanou od poloviny šedesátých let.
Jakých výsledků dosáhl LIAZ na Dakaru?
V roce 1985 byl LIAZ prvním týmem z Československa i z východního bloku na Rallye Paříž až Dakar. V roce 1987 obsadila posádka Jiřího Moskala třetí místo mezi kamiony a vyhrála kategorii sériových vozů, v roce 1988 dojela druhá mezi kamiony. Se závodním vozem LIAZ dojel v roce 2010 čtvrtý i Martin Macík.
Komu dnes patří značka LIAZ?
Jméno drží společnost LIAZ TRUCKS a.s. založená 22. prosince 2017, dnes se sídlem v Praze. Vznikla ve skupině CZECHOSLOVAK GROUP a od srpna 2026 je jejím jediným akcionářem TILARIS a.s. z holdingu TILARIS GROUP a.s. Michala Strnada. Firma žádné automobily nevyrábí a ochrannou známku LIAZ podle vyjádření mluvčího CSG holding nevlastní. Přehled dalších tuzemských značek nabízí souhrn českých značek.
