Mariánské Lázně: počet obyvatel, okres, kraj
Aktualizováno: 25. srpna 2026
Rychlá fakta
Mariánské Lázně jsou lázeňské město v Karlovarském kraji, v okrese Cheb, na západě Čech při okraji chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Patří k nejznámějším českým lázním hned po Karlových Varech a jsou proslulé velkým počtem studených minerálních pramenů, rozlehlými parky a lázeňskou architekturou.
Město leží v členitém údolí v nadmořské výšce kolem 578 metrů, což z něj činí jedny z výše položených lázní v zemi. Charakteristická je pro ně litinová Kolonáda Maxima Gorkého a Zpívající fontána, která v teplé části roku hraje hudební skladby doprovázené proudy vody.
Rychlý přehled
- Kraj: Karlovarský
- Okres: Cheb
- První písemná zmínka: pramen v místě zmiňován roku 1609; jméno Mariánské Lázně se ustálilo roku 1808, povýšení na město roku 1865
- Počet obyvatel: přibližně 14 000 (14 052 k 1. 1. 2025 dle ČSÚ)
- Rozloha: 51,79 km²
- Web města: www.marianskelazne.cz
O městě Mariánské Lázně
Mariánské Lázně jsou druhé nejznámější a zároveň druhé největší lázeňské město v Česku. Rozkládají se v západních Čechách zhruba 27 kilometrů jihovýchodně od okresního města Cheb, obklopené lesnatými svahy Slavkovského lesa. Léčebný význam města stojí na více než stovce chladných minerálních pramenů, mezi nimiž vynikají Křížový, Rudolfův, Ferdinandův, Ambrožův, Karolinin a Lesní pramen.
V roce 2021 byly Mariánské Lázně spolu s Karlovými Vary a Františkovými Lázněmi zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako součást památky Slavná lázeňská města Evropy, která sdružuje nejvýznamnější evropské lázně 18. a 19. století.
Historie Mariánských Lázní
Zdejší prameny byly známy dlouho před vznikem lázní; první zmínka o jednom z nich pochází z roku 1609. Rozvoj místa je spojen s klášterem premonstrátů v Teplé, jehož lékař Jan Josef Nehr a opat Karel Kašpar Reitenberger stáli u zrodu lázní na počátku 19. století. Jméno Mariánské Lázně se ustálilo roku 1808, samostatnou obcí se místo stalo v roce 1812 a za veřejné lázeňské místo bylo uznáno roku 1818. Na město byly Mariánské Lázně povýšeny výnosem císaře Františka Josefa I. dne 29. května 1865.
V průběhu 19. a počátku 20. století se z Mariánských Lázní stalo vyhledávané evropské lázeňské středisko, které navštěvovala řada významných osobností kulturního i politického života. Toto období určilo dodnes patrný ráz města s lázeňskými domy, kolonádami a rozsáhlými parky.
Co v Mariánských Lázních navštívit
- Kolonáda Maxima Gorkého – litinová lázeňská kolonáda z let 1888–1889, hlavní promenádní prostor města.
- Zpívající fontána – hudební fontána před kolonádou, jejíž vodní obrazce doprovázejí hudební skladby.
- Minerální prameny – Křížový, Rudolfův, Ferdinandův, Ambrožův, Karolinin a Lesní pramen a jejich pavilony.
- Lázeňské parky – rozsáhlá zeleň prostupující celým centrem města.
- Park miniatur Boheminium – modely českých staveb a technických památek v jednotném měřítku.
- Okolí ve Slavkovském lese – turistické a lázeňské stezky v chráněné krajinné oblasti nad městem.
Poloha a doprava
Mariánské Lázně leží v západní části Karlovarského kraje, zhruba 27 kilometrů od Chebu a přibližně 50 kilometrů od krajského města Karlovy Vary. Městem prochází silnice I/21 spojující region s dálniční sítí u Plzně. Železniční stanice leží na trati Plzeň – Cheb, která je součástí III. tranzitního koridoru; ve městě funguje i městská doprava včetně trolejbusů.
Kolik je v Mariánských Lázních pramenů a co se jimi léčí
V širším okolí města vyvěrá na sto minerálních pramenů, z nichž je zachyceno a k lázeňským účelům využíváno třiapadesát. Jde převážně o studené železnaté kyselky s vysokým obsahem oxidu uhličitého a rozpuštěných minerálních solí, přičemž každý vývěr má jiné chemické složení. Právě tahle pestrost odlišuje Mariánské Lázně od většiny českých lázeňských míst: nestojí na jediné vodě, ale na desítkách vod, které lze podle složení nasazovat na různé diagnózy. Zvláštní postavení má Mariin pramen, podle něhož se město jmenuje, protože z něj nevytéká voda, nýbrž se z něj uvolňuje samotný oxid uhličitý a používá se k plynovým procedurám.
Léčebné lázně Mariánské Lázně a. s. přijímají pacienty ve zhruba devíti indikačních skupinách. Nejsilnější tradici tu mají nemoci ledvin a močových cest, nemoci pohybového ústrojí a poruchy látkové výměny včetně obezity, dny a diabetu. K nim přistupují nemoci dýchacího ústrojí, onemocnění trávicího a oběhového ústrojí, nervová a kožní onemocnění a rehabilitace pacientů po ukončené onkologické léčbě. Vedle pitných kúr se využívá uhličitý plyn a slatina z okolních rašelinišť; klasickým doplňkem je pohyb v lázeňských lesích, které se v Mariánských Lázních historicky chápou jako součást léčby, ne jako pouhá kulisa.
Vody se odsud rozvážely dávno předtím, než vznikly moderní lázně. Už na počátku 17. století se stáčely do sudů a vozily ke koupelím do klášterů v Teplé, Chotěšově, Kladrubech a Plasích, kde se jim říkalo tepelské kyselky. Skutečný export začal na počátku 19. století: nejdřív Křížový a Ferdinandův pramen, později Lesní pramen. Roku 1818 se za rok naplnilo zhruba 75 tisíc kameninových džbánků a sklady mariánskolázeňské vody vznikly v Praze i ve Vídni. Do Výmaru, kde ji roku 1820 pil Johann Wolfgang Goethe, putovala už jako běžné zboží.
Co přesně chrání zápis mezi Slavná lázeňská města Evropy
Mariánské Lázně nejsou na Seznamu světového dědictví samostatně. Jsou jednou z jedenácti složek sériového nadnárodního statku Slavná lázeňská města Evropy, který výbor světového dědictví zapsal 24. července 2021. Kromě české trojice Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně jej tvoří Bath ve Spojeném království, Spa v Belgii, Vichy ve Francii, Montecatini Terme v Itálii, Baden u Vídně v Rakousku a německé Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen. Dohromady jde o jedenáct měst v sedmi zemích a o jeden z mála případů, kdy Česko sdílí památku s dalšími státy.
Předmětem ochrany není jednotlivá stavba, ale celý funkční celek evropského lázeňství, jak se vyvinul od počátku 18. století do první třetiny 20. století. Konkrétně se chrání lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly a kolonády, k nim přidružená společenská zástavba, tedy společenské domy, kasina a divadla, a stejnou vahou i krajinné prostředí s vývěry minerálních pramenů, s parky, zahradami, promenádami a sportovišti. V Mariánských Lázních to znamená, že chráněná hodnota nekončí na fasádě kolonády: patří do ní i parkové údolí Úšovického potoka, síť promenádních cest a lesnaté svahy nad městem. Ochrana proto neřeší jen stav budov, ale i to, co se smí stavět v pohledově exponovaných polohách nad lázeňským centrem.
Slavní hosté, nejstarší golfové hřiště v zemi a růst lázeňského města
Goethe přijel poprvé v roce 1820 a vrátil se ještě dvakrát; při pobytu roku 1823 tu prožil pozdní milostný vztah s Ulrikou von Levetzow. Richard Wagner ve městě pracoval na Lohengrinovi a na Mistrech pěvcích norimberských, do seznamu hostů 19. a počátku 20. století patří také Fryderyk Chopin, Mark Twain, Antonín Dvořák, Franz Kafka a Sigmund Freud. Mezinárodní věhlas ale městu zajistil britský panovník Eduard VII., který sem poprvé přijel roku 1897 jako princ z Walesu a vrátil se celkem devětkrát; 16. srpna 1904 se v hotelu Nové Lázně sešel s císařem Františkem Josefem I.
S Eduardem VII. souvisí i mariánskolázeňský golf. Hřiště zhruba tři kilometry od centra přijalo první hráče už v červnu 1905 a slavnostně bylo otevřeno spolu s klubovnou 21. srpna 1905 za panovníkovy přítomnosti. Je to nejstarší golfové hřiště na českém území a jedno z nejstarších na kontinentu. V roce 2003 udělila britská královna Alžběta II. klubu právo užívat titul Royal Golf Club, který v tomto regionu nemá obdobu.
Návštěvnický boom se přímo promítl do počtu obyvatel. Z necelých tří tisíc lidí v roce 1869 vyrostlo město do třicátých let 20. století na téměř dvanáct tisíc, po odsunu německého obyvatelstva se propadlo pod deset tisíc a znovu rostlo až v socialistickém období. Nejvyšší hodnotu vykázalo sčítání roku 1991, od té doby počet obyvatel klesá. U let 1980 a 1991 je ovšem třeba počítat s tím, že mezi roky 1976 a 1989 byla k městu připojena řada okolních obcí, které se po roce 1989 opět osamostatnily; dnešní Mariánské Lázně tvoří šest místních částí (Mariánské Lázně, Úšovice, Hamrníky, Stanoviště, Chotěnov-Skláře a Kladská) a čtyři katastrální území.
Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky a výsledky sčítání lidu, domů a bytů, Český statistický úřad. Podle sčítání v roce 2021 žilo ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Mariánské Lázně 22 716 obyvatel a 52,7 procenta z nich přímo v Mariánských Lázních, což odpovídá zhruba dvanácti tisícům lidí; klesající trend z předchozích dvou sčítání tedy pokračoval.
Časté otázky
V jakém kraji leží Mariánské Lázně?
Mariánské Lázně leží v Karlovarském kraji, v okrese Cheb, na západě Čech.
Kolik má Mariánské Lázně obyvatel?
Ve městě žije přibližně 14 000 obyvatel (14 052 k 1. 1. 2025 dle ČSÚ).
Čím jsou Mariánské Lázně známé?
Jsou to druhé nejznámější české lázně, proslulé stovkou minerálních pramenů, Kolonádou Maxima Gorkého a Zpívající fontánou. Od roku 2021 jsou součástí památky UNESCO Slavná lázeňská města Evropy.
Odkdy jsou Mariánské Lázně městem?
Na město byly povýšeny roku 1865; jméno Mariánské Lázně se ustálilo roku 1808 a za veřejné lázeňské místo byly uznány roku 1818.
Další česká města
Prozkoumejte další města v našem přehledu:
Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.
Kolik pramenů mají Mariánské Lázně?
V širším okolí města vyvěrá na sto minerálních pramenů, z nichž je zachyceno a využíváno třiapadesát. K pitným kúrám slouží šest hlavních: Křížový, Rudolfův, Karolinin, Lesní, Ambrožův a Ferdinandův. Mariin pramen, podle kterého se město jmenuje, vodu nedává, uvolňuje se z něj oxid uhličitý.
Na co jsou Mariánské Lázně dobré, co se tam léčí?
Nejsilnější tradici mají nemoci ledvin a močových cest, nemoci pohybového ústrojí a poruchy látkové výměny včetně obezity, dny a diabetu. Léčí se tu ale i onemocnění dýchacího, trávicího a oběhového ústrojí, nemoci nervové a kožní a probíhá zde rehabilitace pacientů po ukončené onkologické léčbě. Vhodnost lázeňské péče vždy posuzuje ošetřující lékař.
