Merkur: kovová stavebnice z Police
Aktualizováno: 25. září 2026
Merkur je česká kovová stavebnice z Police nad Metují, jejíž děrované ocelové pásky a profily se spojují šroubky a matičkami M3,5 a jejíž výroba se s přestávkami táhne od roku 1920. Dnes ji vyrábí společnost MERKUR TOYS s.r.o. ve stejném městě, kde vznikla.
Značka patří mezi nemnoho československých průmyslových jmen, která přežila znárodnění, likvidaci původní firmy i konkurz devadesátých let a stále se pod nimi vyrábí. Merkur je zároveň spojen s jedním z nejcitovanějších českých vynálezů: z jeho dílů si Otto Wichterle o Vánocích 1961 sestavil aparaturu, na které odlil první měkké kontaktní čočky. V Polici nad Metují má stavebnice i vlastní muzeum s Ocelovým městem, největší známou stavbou z Merkuru na světě.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název (plný právní): MERKUR TOYS s.r.o., IČO 25997386
- Obor / co dělá: výroba kovových stavebnic, modelů železnic a stavebnic pro výuku techniky, elektroniky a robotiky
- Založeno: výroba stavebnice v Polici nad Metují od roku 1920 (firma Inventor), dnešní společnost MERKUR TOYS zapsána 10. září 2003
- Zakladatel: Jaroslav Vancl (1890 až 1980), zakladatel firmy Inventor a autor stavebnice
- Sídlo: Husova 363, 549 54 Police nad Metují, okres Náchod
- Vlastník / mateřská skupina: jediným společníkem je MERKUR s.r.o., přes společnost MEBAC MACHINERY s.r.o. ji ovládá podnikatel Richard Hrbáč; ten drží podíl od roku 2020, stoprocentní je od dubna 2023
- Web: merkurtoys.cz
- Tržby: zhruba 26 milionů Kč z prodeje stavebnic za rok 2024, s meziročním růstem kolem deseti procent
- Počet zaměstnanců: zhruba 36 lidí (údaj z roku 2025)
- Známá díky: kovové stavebnici na šroubky a aparatuře Otto Wichterleho na výrobu kontaktních čoček
Co je Merkur
Merkur je konstrukční systém z lakovaného ocelového plechu. Základem jsou pásky, úhelníky, destičky a profily s pravidelnou sítí předvrtaných otvorů po jednom centimetru, které se navzájem sešroubovávají šroubky a matičkami s metrickým závitem M3,5. Doplňují je osičky, řemenice, kolečka, převody a ozubená soukolí. Rozteč otvorů a rozměr spojovacího materiálu se od meziválečné doby nezměnily, takže díly z různých generací stavebnice do sebe navzájem pasují. Právě tahle zpětná kompatibilita drží kolem značky sběratelskou komunitu, která staví z dílů starých osmdesát let.
Dnešní sortiment stojí na několika liniích. Klasické sady označované jako Merkur Classic pokrývají obecné konstruování v několika velikostech, Merkur Elektro doplňuje elektromotory a elektrické prvky, samostatná řada je věnována modelové železnici a vedle nich vznikají tematické a limitované edice, například modely letadel. Firma zároveň rozšířila zaběhnutý systém o prvky elektroniky, robotiky a mechatroniky a cílí s nimi na školy, kde stavebnice slouží jako učební pomůcka v technické výchově. Vedle koncových zákazníků tak Merkur prodává i do vzdělávacího trhu.
Cílová skupina se rozdvojila: na jedné straně děti a školy, pro které je stavebnice vstupem do techniky, na druhé dospělí modeláři a sběratelé. Zhruba pětina produkce míří na export, mimo jiné do Rakouska, Francie, Německa a Kanady.
Historie a vývoj
Inventor a vznik stavebnice (1920 až 1948)
Zakladatelem byl Jaroslav Vancl, narozený 31. července 1890 v Nových Benátkách. Vyučil se u otce ve strojně zámečnické dílně, od roku 1910 pracoval v Polici nad Metují u firmy Katschner a po první světové válce začal podnikat na vlastní pěst. Kolem roku 1920 založil v Polici nad Metují firmu Inventor a spustil výrobu kovové konstrukční stavebnice stejného jména. První verze se ještě spojovala háčky a očky.
Klíčová změna přišla v polovině dvacátých let, kdy Vancl přešel na spojování šroubkem a matičkou. Tento systém se ukázal jako podstatně univerzálnější a v podstatě definoval podobu stavebnice na dalších sto let. Souběžně se objevilo jméno Merkur, které postupně nahradilo původního Inventora; firemní historie klade přechod na nový název k roku 1930, jiné prameny uvádějí už rok 1925. Kolem roku 1930 se rozeběhl vývoj plechových vláčků velikosti 0, prvním modelem byla lokomotiva řady 387.0 zvaná Mikádo, a v roce 1933 přibyla stavebnice Metropol zaměřená na stavby. V roce 1934 následoval Merkur Elektrus s elektrickými součástkami a v roce 1935 levnější varianta Popular pro mladší děti.
Vancl si nechal stavebnici patentovat po Evropě i ve Spojených státech a stejnou pozornost věnoval ochranným známkám. Modely vystavoval na pražských veletrzích i na světové výstavě v Chicagu v roce 1933, konkurencí mu byly systémy Meccano a Märklin. Výrobu zastavil až nedostatek barevných kovů v roce 1941, stavebnice se vrátila v roce 1946 a vláčky o rok později.
Znárodnění a socialistická éra (1950 až 1989)
Poválečná obnova neměla dlouhého trvání. V roce 1950 prošla firma nucenou likvidací a Vancl se z majitele stal zaměstnancem vlastního závodu. Podle dostupných pramenů musel v továrně pracovat u soustruhu až do osmdesáti let, aby splatil soudně vyměřený dluh za materiál, který si jako ředitel objednal. Zemřel 22. března 1980 v Polici nad Metují.
Výroba pokračovala pod státní správou. Ochranná známka Merkur byla znovu zaregistrována v roce 1955, v roce 1960 přešel provoz pod Kovopodnik Broumov. V roce 1963 přibyla stavebnice Merkur Elektro, v roce 1965 nové sady zaměřené na dopravní prostředky a v roce 1968 skončila výroba vláčků. Právě do tohoto období spadá nejslavnější použití stavebnice: v roce 1961 z ní Otto Wichterle sestavil prototyp stroje na odstředivé lití měkkých kontaktních čoček. Na konci osmdesátých let fungoval provoz jako státní podnik a vedle stavebnice vyráběl například zapisovač Merkur ALFI.
Konkurz a záchrana (1993 až 2003)
Otevření trhu po roce 1989 zasáhlo Merkur podobně jako většinu domácích výrobců hraček. Privatizace v roce 1993 dala vzniknout firmě Komeb, ta ale už v roce 1994 skončila ve veřejném konkurzu a výroba se prakticky zastavila. Podnik převzal v roce 1996 podnikatel Jaromír Kříž (1952 až 2022), který produkci obnovil v rámci své strojírenské firmy a podle vlastních slov mu to trvalo přibližně tři roky. Stavebnici tak zachránil někdo, kdo měl vlastní kovovýrobu a mohl na ní obnovit lisovací nářadí.
Samostatná společnost MERKUR TOYS s.r.o. byla zapsána do obchodního rejstříku 10. září 2003 a výroba stavebnic přešla pod ni. Rodina Křížových firmu vedla necelé dvě desetiletí. V roce 2006 otevřela v Polici nad Metují Muzeum stavebnice Merkur a v roce 2020 značka oslavila sto let od zahájení výroby.
Změna majitele a dnešek (2020 až 2026)
V srpnu 2020 vstoupil do firmy nový vlastník. Podíl získala společnost MERKUR s.r.o. ovládaná přes firmu MEBAC MACHINERY podnikatelem Richardem Hrbáčem, nejprve sedmdesátiprocentní, od 3. dubna 2023 stoprocentní. Jednatelem MERKUR TOYS je od roku 2020 Radek Jelínek. Nové vedení postavilo strategii na obnově výrobního parku a rozšíření nabídky: podle firmy jde od roku 2020 do vývoje víc než deset milionů korun ročně a na trh míří přes dvacet nových nebo inovovaných stavebnic každý rok.
Objemy rostou z nízké základny. Roční produkce stoupla ze zhruba 30 tisíc kusů v roce 2020 na plánovaných 120 tisíc kusů pro rok 2025 a tržby z prodeje stavebnic dosáhly v roce 2024 asi 26 milionů korun s cílem překonat v roce 2025 hranici 30 milionů. Pro srovnání, v roce 2017 firma vykázala tržby kolem 63 milionů korun, tehdejší čísla ale zahrnovala i další činnosti a nejsou s dnešními přímo srovnatelná.
Merkur a kontaktní čočky
O Vánocích 1961 sestavil chemik Otto Wichterle doma v Praze aparaturu na odstředivé lití měkkých kontaktních čoček. Nosnou konstrukci a převody tvořily díly stavebnice Merkur, pohon obstaralo dynamo z jízdního kola napájené přes zvonkový transformátor. Na Štědrý den přístroj uvedl do provozu a odlil první čtyři čočky. Do té doby se čočky brousily, Wichterleho postup je odléval do rotující formy, což bylo levnější a přesnější. Právě tenhle příběh z Merkuru udělal víc než hračku: stavebnice se stala symbolem improvizované české technické vynalézavosti a firma se k němu ve své komunikaci dodnes vrací.
Muzeum a Ocelové město
Muzeum stavebnice Merkur v Polici nad Metují funguje od roku 2006 a sídlí v Tyršově ulici. Na třech patrech ukazuje vývoj stavebnice od nejstarších sad z dvacátých let po současnou produkci, k vidění jsou plechové vláčky velikosti 0 i velké modely, například Eiffelova věž, Karlštejn nebo mosty.
Hlavním exponátem je Ocelové město, model průmyslové metropole inspirovaný románem Julese Verna. Stavěl ho čtvrt století modelář Jiří Mládek, který zemřel v listopadu 2024 ve věku 78 let, a dokončeno bylo v roce 2025 přidáním secesní továrny. Podle muzea zabírá zhruba 25 metrů čtverečních, váží kolem 1,4 tuny a je poskládáno z více než milionu dílů, z toho několika set tisíc šroubků a matiček. Jde o největší známou stavbu z Merkuru na světě a muzeum ji vede jako rekord.
Postavení na trhu
Merkur dnes není objemový výrobce hraček a s globálními plastovými systémy nesoutěží ani rozsahem, ani cenou. Jeho pozice stojí na kombinaci tří věcí: kontinuity kompatibilního systému, který se za sto let nezměnil, silné vazby na české průmyslové dědictví a přechodu do vzdělávacího segmentu, kde kovová stavebnice s reálným spojovacím materiálem dává pedagogický smysl.
V kategorii přeživších českých značek je Merkur bližší Jawě než jménům, která zůstala jen na papíře: výroba se nikdy nepřerušila na desetiletí a drží se ve městě, kde vznikla. Riziko je ale zjevné. Firma o několika desítkách lidí s tržbami v řádu desítek milionů korun je citlivá na výkyvy poptávky po hračkách i na cenu oceli.
Časté otázky
Kdo vlastní stavebnici Merkur?
Stavebnici vyrábí MERKUR TOYS s.r.o. z Police nad Metují. Jejím jediným společníkem je MERKUR s.r.o., kterou přes firmu MEBAC MACHINERY ovládá podnikatel Richard Hrbáč. Podíl získal v roce 2020 a stoprocentním vlastníkem je od dubna 2023.
Kdy Merkur vznikl?
Výrobu kovové stavebnice zahájil Jaroslav Vancl v Polici nad Metují v roce 1920 pod jménem Inventor. Jméno Merkur se objevilo v druhé polovině dvacátých let poté, co Vancl přešel od spojování háčky na spojování šroubkem a matičkou.
Kde se Merkur vyrábí?
Ve stejném městě, kde vznikl, tedy v Polici nad Metují v okrese Náchod. Sídlo i výrobní hala jsou na adrese Husova 363.
Co má Merkur společného s kontaktními čočkami?
Otto Wichterle si o Vánocích 1961 sestavil z dílů Merkuru aparaturu na odstředivé lití měkkých kontaktních čoček, poháněnou dynamem z jízdního kola. Na Štědrý den na ní odlil první čtyři čočky a tím odstartoval technologii, která se rozšířila po celém světě.
Kde je muzeum stavebnice Merkur?
V Polici nad Metují v Tyršově ulici. Muzeum funguje od roku 2006, na třech patrech ukazuje stavebnice od dvacátých let po dnešek a jeho hlavním exponátem je Ocelové město, největší známý model postavený z Merkuru.
Jsou staré a nové díly Merkuru kompatibilní?
Ano. Rozteč otvorů jeden centimetr i spojovací šroubky a matičky se závitem M3,5 se od meziválečné doby nezměnily, takže díly různých generací lze kombinovat. Právě proto si značka udržuje sběratelskou základnu.
