Metrostav: největší česká stavební firma

Aktualizováno: 25. září 2026

Metrostav je česká stavební společnost se sídlem v Praze, která vznikla v roce 1971 pro stavbu pražského metra a dnes stojí v čele koncernu Skupina Metrostav, největšího tuzemského stavebního uskupení podle obratu.

Firma je známá především tím, co je vidět nejméně: raženými tunely, podzemními stanicemi metra, kolektory a štolami. Dnes ale pokrývá celé spektrum oboru, od dálnic a mostů přes občanské a průmyslové stavby až po rekonstrukce památek. Zhruba šestina obratu pochází ze zahraničí, hlavně z německy mluvících zemí, Norska a Velké Británie.

Rychlý přehled

• Název: Metrostav a.s., IČO 00014915
• Obor: stavebnictví, podzemní a dopravní stavby, občanská a průmyslová výstavba
• Založeno: 1. ledna 1971 jako národní podnik, akciová společnost od roku 1991
• Sídlo: Koželužská 2450/4, Libeň, 180 00 Praha 8
• Vlastník: DDM Group a.s. (51,34 %), DOAS SK, a.s. (23,18 %), DOAS CZ a.s. (17,04 %), zbytek fyzické a právnické osoby, stav k 8. srpnu 2026
• Postavení: řídicí osoba koncernu Skupina Metrostav
• Web: metrostav.cz
• Obrat skupiny: zhruba 57,4 miliardy Kč za rok 2025
• Zisk před zdaněním: zhruba 2,2 miliardy Kč za rok 2025
• Počet zaměstnanců: více než 6 600 ve společnostech skupiny, stav k roku 2025
• Známá díky: stavbě pražského metra, tunelovému komplexu Blanka a ejpovickým železničním tunelům

Co je Metrostav

Metrostav a.s. je univerzální stavební firma, která si zároveň udržela úzkou specializaci. Podzemní stavitelství, tedy ražba tunelů klasickou hornickou metodou i plnoprofilovými razicími stroji, zůstává oborem, ve kterém má v Česku jen omezenou konkurenci. Firma sama uvádí sedm samostatných oborů působnosti: dopravní stavby, podzemní stavby, občanské stavby, bytovou výstavbu, průmyslovou výstavbu, ekologické a vodohospodářské projekty a energetiku.

Zákazníky jsou z větší části veřejní investoři: Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic, kraje, města a dopravní podniky. Druhou nohou je soukromý sektor, kde skupina staví administrativní a rezidenční projekty i výrobní haly a kde má vlastní developerské rameno Metrostav Development. Vlastní práci doplňuje o výrobní zázemí, tedy obalovny, lomy, betonárny a stavebniny.

Samotný Metrostav a.s. je dnes rozdělen do osmi divizí a působí zároveň jako řídicí společnost koncernu.

Historie a vývoj

1971 až 1989: podnik postavený kvůli metru

Metrostav vznikl k 1. lednu 1971 vyčleněním z národního podniku Vodní stavby a měl jediný úkol: postavit metro v Praze. Vznikal ve městě, kde tehdy působily i velké strojírenské podniky, mezi nimi ČKD. První trasa I.C v úseku Florenc, tehdy Sokolovská, až Kačerov byla slavnostně otevřena 9. května 1974 a Metrostav na ní působil jako generální dodavatel. V říjnu 1976 podešel mechanizovaný štít TŠčB-3 obsluhovaný lidmi z Metrostavu poprvé Vltavu, a to na trase I.A. V roce 1988 se podnik změnil na státní podnik.

1991 až 1999: z jedné stavby na celý trh

V roce 1991 byl Metrostav přeměněn na akciovou společnost, do obchodního rejstříku byl zapsán 23. května 1991 a měl tehdy 4 459 zaměstnanců. Výstavba metra přestala být politickou prioritou a firma musela hledat práci jinde. Od stejného roku zakládala dceřiné společnosti a kupovala menší specializované firmy kvůli know-how. Během devadesátých let se z úzce zaměřeného podniku stala univerzální stavební společnost, která si podzemní stavitelství ponechala jako výkladní skříň.

2000 až 2013: privatizace, expanze a nákupy

V roce 2000 byl dokončen proces privatizace a firma získala novou vlastnickou strukturu. V roce 2003 provedla podchod pod hladinou Vltavy pro trasu metra IV.C metodou vysouvaných tunelů. V roce 2005 získala majoritu ve společnosti Subterra a.s., v roce 2006 podepsala smlouvu na tunelový komplex Blanka a zahájila ražby silničních tunelů na Islandu. V roce 2008 se z developerské divize stala samostatná firma Metrostav Development. V roce 2011 nasadila jako první v Česku razicí stroje TBM od německého výrobce Herrenknecht na prodloužení trasy metra V.A a založila Metrostav Deutschland. V roce 2013 koupila rakouskou tunelářskou společnost Beton und Monierbau Tunnelling, dnes BeMo Tunnelling, čímž se dostala na západoevropské trhy.

2014 až dnes: koncern a jeho přestavba

Rozhodnutím představenstva ze 4. února 2014 byl formálně ustaven koncern Skupina Metrostav s Metrostavem a.s. jako řídicí osobou. V roce 2015 přibyla polská dcera a společný podnik v Turecku a firma přijala normu k trestněprávní compliance. Zatím poslední velkou organizační změnou bylo rozdělení společnosti Metrostav DIZ s.r.o. s účinností od 1. listopadu 2025: původní firma se přejmenovala na Metrostav CZ s.r.o. a odštěpením Závodu 2 vznikla nová Metrostav DIZ a.s. Předsedou představenstva a prezidentem skupiny je Aleš Gothard, předsedou dozorčí rady dřívější prezident František Kočí.

Klíčové stavby

Pražské metro je pro firmu zakládající obor i trvalá reference. Kromě první trasy z roku 1974 sem patří podchod Vltavy štítem v roce 1976, vysouvané tunely pod Vltavou pro trasu IV.C z roku 2003 a prodloužení trasy V.A ražené stroji TBM od roku 2011. Na druhý úsek trasy D získala v roce 2023 zakázku za bezmála 30 miliard korun společnost Subterra ze stejného koncernu.

Z tunelů mimo metro je nejznámější komplex Blanka, součást pražského Městského okruhu, na který Metrostav podepsal smlouvu v roce 2006. Železniční tunely u Ejpovic mezi Plzní a Rokycany jsou s délkou přes čtyři kilometry nejdelším železničním tunelem v Česku. V zahraničí firma razila silniční tunely na Islandu mezi obcemi Siglufjördur a Ólafsfjördur a přes BeMo Tunnelling se podílela na úseku metra U4 v Hamburku, na projektu Stuttgart 21 i na kabelovém tunelu Tilbury pod Temží u Londýna.

Mosty tvoří třetí výraznou linii. Trojský most v Praze měří 264 metrů, novější Dvorecký most byl zprovozněn v roce 2025 a rekonstrukce mostu Edvarda Beneše v Ústí nad Labem patřila ve stejném roce k větším zakázkám skupiny. Z pozemních staveb jsou nejcitovanější Národní technická knihovna v Dejvicích a rekonstrukce historické budovy Národního muzea, oceněná v roce 2019 cenou Opera Historica. V roce 2025 skupina pracovala mimo jiné na rekonstrukci Průmyslového paláce v Praze, na centru BioPharma Hub v Brně a na dostavbě Krajské nemocnice v Liberci. Energetické zakázky ji přivádějí do styku se skupinou ČEZ, například u zdrojů v Mělníku a Komořanech.

Struktura skupiny a vlastníci

Základní kapitál Metrostavu a.s. činí 790 666 800 Kč a je rozdělen na 7 906 668 kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 100 Kč. Podle údajů zveřejněných samotnou společností k 8. srpnu 2026 drží nadpoloviční podíl 51,34 procenta společnost DDM Group a.s., dále 23,18 procenta slovenská DOAS SK, a.s. a 17,04 procenta DOAS CZ a.s. Zbývajících zhruba osm procent připadá na fyzické osoby a menší právnické akcionáře. Akcionářská struktura tedy není rozdrobená mezi drobné vlastníky, jak se někdy uvádí, ale koncentrovaná do tří holdingových společností, za nimiž stojí čeští a slovenští podnikatelé, mnohdy současní nebo bývalí manažeři firmy.

Koncern Skupina Metrostav sdružuje několik desítek firem. Nosné jsou v Česku Subterra a.s., Metrostav CZ s.r.o., Metrostav DIZ a.s., Metrostav TBR a.s., Metrostav Infrastructure a.s., MI Roads a.s., PRAGIS a.s. a Údržba silnic s.r.o., k tomu Metrostav Development a.s. pro developerské projekty a Metrostav Concessions a.s. pro projekty typu PPP. Zahraniční část stojí na rakouské BeMo Tunnelling GmbH s odnožemi v Německu, Británii, USA a Kanadě, dále na Metrostav Norge AS, Metrostav Slovakia a.s., Metrostav Polska S.A. a Metrostav Deutschland GmbH. Doplňkovou vrstvu tvoří obalovny, projekční kanceláře a stavebniny.

V roce 2025 vykázala skupina konsolidované provozní výnosy zhruba 57,4 miliardy korun, zisk před zdaněním asi 2,2 miliardy a čistý zisk zhruba 1,65 miliardy korun. Na československém trhu činil obrat kolem 47 miliard, výkony v zahraničí přesáhly 17 procent konsolidovaného obratu. Ve srovnání s rokem 2024 šlo o prakticky shodné výnosy při mírně nižším zisku, celková aktiva ke konci roku 2025 dosáhla přibližně 53,2 miliardy korun.

Odsouzení v kauze Rath a jeho následky

Dne 21. června 2022 uznal Vrchní soud v Praze jako soud odvolací společnosti Metrostav a.s. a Metrostav Infrastructure a.s. pravomocně vinnými z podplácení a manipulace s veřejnými zakázkami v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Šlo o rekonstrukci pavilonu v kolínské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice na přelomu let 2011 a 2012. Soud uložil Metrostavu tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách a peněžitý trest 10 milionů korun, stejný zákaz dostala i Metrostav Infrastructure. Ve stejné kauze byl odsouzen mimo jiné tehdejší generální ředitel Metrostavu.

Firma s rozsudkem nesouhlasila a oznámila dovolání k Nejvyššímu soudu s tím, že dovolání nemá odkladný účinek, takže trest vykoná a peněžitý trest uhradí. Trestní odpovědnost dopadla pouze na tyto dvě právnické osoby, nikoli na koncern jako celek, a ostatní společnosti skupiny se proto zakázek účastnit mohly. Praktickým dopadem bylo, že v září 2023 získala zakázku na druhý úsek metra D sesterská Subterra. Metrostav figuruje i v dalších trestních kauzách, například kolem modernizace hotelu Bohemia v Chrudimi a rekonstrukce kostela svaté Máří Magdalény v Liberci.

Compliance firma budovala už před rozsudkem. První opatření včetně takzvaného self-cleaningu přijala v roce 2012, program trestněprávní compliance zavedla v roce 2015, nový rámec podle mezinárodních norem v roce 2021 a certifikaci podle ISO 37001 a ISO 37301 od agentury Bureau Veritas získala v dubnu 2022. Od roku 2023 má zavedený systém ochrany oznamovatelů. V registru ekonomických subjektů ARES není u Metrostavu a.s. veden žádný záznam v insolvenčním rejstříku, společnost je zapsána jako aktivní u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 758.

Časté otázky

Kdo vlastní Metrostav?

K 8. srpnu 2026 drží 51,34 procenta akcií společnost DDM Group a.s., 23,18 procenta slovenská DOAS SK, a.s. a 17,04 procenta DOAS CZ a.s. Zbytek připadá na fyzické osoby a menší právnické akcionáře.

Kdy Metrostav vznikl?

Metrostav byl založen 1. ledna 1971 vyčleněním z národního podniku Vodní stavby, a to za účelem výstavby pražského metra. V roce 1988 se změnil na státní podnik a v roce 1991 na akciovou společnost, zapsanou do obchodního rejstříku 23. května 1991.

Kde Metrostav sídlí?

Sídlo společnosti Metrostav a.s. je na adrese Koželužská 2450/4, Libeň, 180 00 Praha 8, tedy v areálu na Palmovce, kde sídlí i většina firem koncernu.

Co Metrostav staví?

Metrostav je univerzální stavební firma s těžištěm v podzemním a dopravním stavitelství. Staví tunely, stanice metra, mosty, dálnice a železnice, k tomu občanské, průmyslové, energetické a vodohospodářské objekty a rekonstruuje památky.

Proč dostal Metrostav zákaz veřejných zakázek?

Vrchní soud v Praze 21. června 2022 pravomocně uznal Metrostav a.s. a Metrostav Infrastructure a.s. vinnými z podplácení a manipulace s veřejnými zakázkami v kauze Davida Ratha. Obě firmy dostaly tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách, Metrostav a.s. navíc peněžitý trest 10 milionů korun.

Jaké má Metrostav tržby a kolik má zaměstnanců?

Skupina Metrostav vykázala za rok 2025 konsolidované provozní výnosy zhruba 57,4 miliardy korun a zisk před zdaněním asi 2,2 miliardy korun. Ve společnostech skupiny působilo v roce 2025 více než 6 600 zaměstnanců.