Radegast: pivovar, historie a vlastník
Aktualizováno: 25. září 2026
Radegast je česká pivní značka a zároveň průmyslový pivovar v Nošovicích na Frýdecko-Místecku, který od roku 1970 vaří výrazně hořká spodně kvašená piva a patří do skupiny Plzeňský Prazdroj.
Nošovický pivovar je nejmladší z velkých českých pivovarů a zároveň jeden z technologicky nejmodernějších. S výstavem trvale nad dvěma miliony hektolitrů ročně je druhým největším pivovarským provozem v Česku a největším na Moravě a ve Slezsku. Značka si drží pozici na vyhraněné chuti: hořkost je u Radegastu hlavní argument a promítá se i do názvů celého sortimentu. Vedle piv pod vlastní značkou se v Nošovicích vaří také Birell, nejprodávanější tuzemské nealkoholické pivo, jehož výroba tu začala v roce 1992.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název: pivovar Radegast, provoz společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. (IČO 45357366); do roku 2002 samostatná firma Pivovar RADEGAST, a.s.
- Obor: výroba a prodej piva, vlastní sladovna, návštěvnický provoz
- Založeno: stavba zahájena v roce 1966, první várka uvařena 3. prosince 1970
- Sídlo: Nošovice, okres Frýdek-Místek, PSČ 739 51; sídlo mateřské firmy U Prazdroje 64/7, Plzeň
- Vlastník: Plzeňský Prazdroj, a. s., který od března 2017 patří japonské skupině Asahi Group Holdings
- Web: radegast.cz
- Výstav: dlouhodobě přes 2 miliony hektolitrů ročně, v roce 2018 přesně 2 050 044 hl; instalovaná kapacita je zhruba 2,4 milionu hl
- Počet zaměstnanců: k roku 2024 zhruba 340 lidí ve výrobě piva, sladu a v distribuci
- Známý díky: výrazné hořkosti, soše slovanského boha Radegasta na Radhošti a nealkoholickému Birellu
Co je Radegast
Radegast je klasický ležákový pivovar plzeňského typu, jehož celý sortiment stojí na jedné vlastnosti: hořkosti. Zatímco většina velkých českých značek se v posledních dekádách posouvala k jemnějším a sladším profilům, Nošovice šly opačným směrem a hořkost povýšily na značkový znak. Odráží se to i v pojmenování jednotlivých piv, protože názvy jako Ryze hořká, Temně hořká nebo Extra hořká nesou charakteristiku přímo v etiketě.
Jádrem nabídky jsou dvě piva. Radegast Ryze hořká 12 je světlý ležák, který patří k nejprodávanějším českým dvanáctkám a v roce 2017 získal zlatou medaili na Australian International Beer Awards. Radegast Rázná 10 je světlé výčepní pivo, které pivovar uvedl jako desítkový protějšek Ryze hořké pro hospodský výčep a které v sortimentu nahradilo dřívější Radegast Original. Nad touto dvojicí stojí speciály: polotmavá Temně hořká 12, silná Extra hořká 15, výrazně hořký Ratar s padesáti jednotkami hořkosti IBU a svrchně kvašená ROG IPA.
Druhou nohou nošovické výroby je Birell. Nealkoholické pivo vzniklo poté, co pivovarníci v Nošovicích navázali v roce 1991 kontakt s curyšským pivovarem Hürlimann a převzali jeho technologii; první várka se vařila v roce 1992. Z Birellu se postupně stala nejsilnější tuzemská značka nealkoholického piva a dnes se pod ní prodává celá řada variant včetně ochucených. Suroviny jsou u obou linek regionální: voda pochází z povodí Morávky, chmel z moravských a slezských chmelnic, konkrétně odrůdy Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Žatecký pozdní. Slad si pivovar vyrábí z velké části sám ve vlastní sladovně postavené v roce 1976.
Historie a vývoj
1966 až 1970: pivovar postavený kvůli nedostatku piva
Nošovický pivovar nevznikl z historické tradice, ale z plánovací nutnosti. Severní Morava a Ostravsko měly na přelomu šedesátých let vážný deficit piva, který ještě prohloubilo uzavření pivovaru v Karviné. Stavba nového závodu na zelené louce u Nošovic začala v roce 1966 a první várka se uvařila 3. prosince 1970. Areál dostal vlastní železniční vlečku ze stanice Dobrá u Frýdku-Místku a v roce 1976 k němu přibyla sladovna. Název dostal pivovar po Radegastovi, slovanském bohu pohostinnosti a úrody, jehož socha stojí na hřebeni nedalekého Radhoště a jehož hlava se stala základem loga značky.
1990 až 1999: osamostatnění, privatizace a vstup do skupiny
Do 30. června 1990 byl pivovar jedním ze závodů podniku Severomoravské pivovary Přerov. Od 1. července 1990 se stal samostatným státním podnikem a po privatizaci pokračoval jako akciová společnost Pivovar RADEGAST. V devadesátých letech rostl rychle: výstav se z 1,6 milionu hektolitrů v roce 1994 vyšplhal přes dva miliony na přelomu tisíciletí. Vlastnicky se firma dostala do sféry Investiční a Poštovní banky a jejího partnera, japonské finanční skupiny Nomura, která v roce 1999 spojila Radegast s plzeňským pivovarem do skupiny Plzeňský Prazdroj. Ještě téhož roku, v říjnu 1999, koupila celou skupinu jihoafrická South African Breweries, pozdější SABMiller.
2002: konec samostatné firmy
Právní tečku za samostatností udělal 30. září 2002 zápis fúze do obchodních rejstříků v Plzni, Praze a Ostravě. Pivovar RADEGAST, a.s. i Pivovar Velké Popovice, a.s. tehdy zanikly sloučením a jejich práva a závazky přešly na společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Od té doby je Radegast značkou a výrobním provozem, nikoli firmou. Podrobněji se skupině věnuje profil Plzeňského Prazdroje, do kterého vedle Nošovic patří i pivovary v Plzni a ve Velkých Popovicích.
Od roku 2017 do současnosti
V březnu 2017 získala Plzeňský Prazdroj japonská skupina Asahi Group Holdings, a to v rámci prodeje středoevropských aktiv SABMilleru po jeho převzetí koncernem AB InBev. Nošovice pod japonským vlastníkem pokračují v investičním režimu. V květnu 2025 pivovar spustil na střeše centrálního automatizovaného skladu fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 725 kW, tvořenou 1 576 panely na ploše zhruba deseti tisíc metrů čtverečních; pokrývá spotřebu skladu a část odběru sousední plechovkové linky. V červenci 2026 pivovar oznámil výměnu více než třicet let staré lahvové stáčírny za novou technologii přibližně za 600 milionů korun. Nová linka má zvládnout 50 tisíc lahví za hodinu a při třísměnném provozu až 20 tisíc hektolitrů týdně, první pivo z ní má být stočeno na jaře 2027.
Výroba a technologie
Nošovice bývají označovány za nejmodernější pivovar v zemi a je to dané datem vzniku. Protože závod stavěli na zelené louce až v šedesátých letech, nemusel se ohlížet na historické budovy ani na starou technologii, jak je to běžné u pivovarů s několikasetletou tradicí. To se projevilo hlavně v době modernizace po roce 1990, kdy Radegast dokázal nasadit novinky dřív než konkurence. Jako první tuzemský pivovar zavedl sladinový filtr místo klasické scezovací kádě a jako první u nás postavil anaerobní čistírnu odpadních vod. Kvašení a zrání probíhá v cylindrokónických tancích.
Environmentální parametry provozu jsou jedním z mála míst, kde se Nošovice srovnávají mezinárodně. Ve spotřebě vody na uvařený hektolitr piva patří pivovar dlouhodobě ke špičce v rámci celé skupiny Asahi i v evropském měřítku, k čemuž přispěla právě anaerobní čistírna a postupná rekuperace tepla i vody v jednotlivých krocích výroby. Vodu bere pivovar z povodí Morávky pod Beskydami.
Areál slouží i jako návštěvnický provoz. Expozice pivovaru Radegast funguje od sezony 2012 a nabízí prohlídku výroby, kinosál, tematickou místnost ve tvaru sudu věnovanou bednářskému řemeslu a degustační prostor s výhledem do Beskyd.
Postavení na trhu a značka
Radegast je druhým největším pivovarským provozem v Česku po plzeňském areálu, kde se vaří Pilsner Urquell, a zároveň největším pivovarem na Moravě a ve Slezsku. Jeho výstav se dlouhodobě drží nad dvěma miliony hektolitrů ročně, tedy zhruba na čtvrtině toho, co Plzeňský Prazdroj prodá za rok v Česku; v roce 2025 to bylo 7,17 milionu hektolitrů na tuzemském trhu a dalších 1,82 milionu hektolitrů na exportu. Skupina jako celek zaměstnává přes 2 750 lidí a v roce 2024 vykázala tržby zhruba 23 miliard korun.
Regionální ukotvení je u Radegastu silnější než u většiny velkých značek. Pivo je nejvíc doma v Moravskoslezském kraji, tedy v pásu od Ostravy přes Frýdek-Místek po Třinec, a spolu se sochou na Radhošti tvoří součást beskydské identity. Právě sochu pivovar v roce 1998 zaplatil: původní dílo frenštátského sochaře Albína Poláška, odhalené na hřebeni Radhoště 5. července 1931, bylo z betonu s žulovou drtí a nevydrželo horské počasí. Nošovický pivovar proto financoval žulovou kopii vysokou 320 centimetrů a vážící 3,38 tuny, která byla na původní místo osazena 4. července 1998; originál je od listopadu téhož roku ve vestibulu radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm.
V konkurenci velkých českých pivních značek si Radegast drží vlastní pozici. Na rozdíl od Budějovického Budvaru, který zůstal státní, prošel Radegast celou cestu k nadnárodnímu vlastníkovi, ale zachoval si výraznou chuťovou identitu a silnou vazbu na jeden region. Hořkost, kterou by jiné značky považovaly za riziko, používá jako hlavní argument.
Časté otázky
Kdo vlastní pivovar Radegast?
Pivovar v Nošovicích je výrobním provozem společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Ta patří od března 2017 japonské skupině Asahi Group Holdings. Samostatnou firmou byl Radegast naposledy do roku 2002.
Kdy vznikl pivovar Radegast?
Stavba začala v roce 1966 a první várka byla uvařena 3. prosince 1970. Pivovar vznikl kvůli nedostatku piva na severní Moravě a ve Slezsku, mimo jiné po uzavření pivovaru v Karviné.
Kde se vaří pivo Radegast?
V Nošovicích v okrese Frýdek-Místek pod Beskydami. Areál má vlastní sladovnu z roku 1976, železniční vlečku ze stanice Dobrá u Frýdku-Místku a od sezony 2012 také návštěvnickou expozici s prohlídkou výroby.
Jaká piva Radegast vyrábí?
Základ tvoří světlý ležák Ryze hořká 12 a výčepní Rázná 10. Doplňují je speciály Temně hořká 12, Extra hořká 15, výrazně hořký Ratar a svrchně kvašená ROG IPA. V Nošovicích se vaří také nealkoholický Birell.
Kolik piva Radegast vyrobí za rok?
Dlouhodobě přes dva miliony hektolitrů ročně, například v roce 2018 to bylo 2 050 044 hektolitrů. Instalovaná kapacita pivovaru je zhruba 2,4 milionu hektolitrů, což z Nošovic dělá druhý největší pivovarský provoz v Česku.
Proč se pivovar jmenuje Radegast?
Podle Radegasta, slovanského boha pohostinnosti a úrody, jehož socha stojí na hřebeni nedalekého Radhoště. Hlava sochy je základem loga značky a pivovar v roce 1998 zaplatil její žulovou kopii, která nahradila zvětralý originál z roku 1931.
