Slavné české stavby a architekti, kteří je navrhli
Aktualizováno: 1. září 2026
Slavné české stavby a architekti, kteří je navrhli, za každou ikonickou budovou stojí konkrétní tvůrce, jeho doba a stavební záměr. Národní divadlo, Národní muzeum, pražské hlavní nádraží, poutní kostel na Zelené hoře nebo malostranský chrám svatého Mikuláše dnes vnímáme jako samozřejmé symboly. Vznikly ale díky architektům, kteří dokázali skloubit náročný stavební úkol s uměleckou představou i technickými možnostmi své doby.
Tento přehled provede nejznámějšími stavbami českých zemí a připomene osobnosti, které za nimi stojí, od barokních stavitelů 18. století přes představitele historismu 19. století až po zakladatele moderní architektury. U každé stavby najdete stručně, kdo ji navrhl, v jakém slohu a čím je pozoruhodná. Na detailní profily jednotlivých architektů se dostanete přes prolinkovaná jména.
Národní divadlo a Josef Zítek
Národní divadlo v Praze je nejznámějším symbolem českého národního obrození. Jeho původní projekt vypracoval architekt Josef Zítek, přední představitel české novorenesance. Monumentální budova nad Vltavou byla z velké části financována z veřejných sbírek, odtud heslo „Národ sobě“. Stavba byla otevřena roku 1881, krátce nato ji však zničil požár. Obnovy se ujal Zítkův spolupracovník a nástupce Josef Schulz, který divadlo dovedl ke slavnostnímu znovuotevření v roce 1883. Na výzdobě se podílela celá takzvaná generace Národního divadla, přední malíři a sochaři té doby.
Národní muzeum a Josef Schulz
Novorenesanční budova Národního muzea na horním konci Václavského náměstí je dílem architekta Josefa Schulze. Vznikla v letech 1885 az 1891 jako důstojné sídlo nejstarší a největší muzejní instituce v zemi. Schulz, žák a spolupracovník Josefa Zítka, pojal muzeum jako reprezentativní chrám vědy a vzdělanosti s výraznou kupolí, monumentálním schodištěm a panteonem významných osobností. Budova se stala jednou z pohledových dominant Václavského náměstí a symbolem české kultury a vědy.
Hlavní nádraží a Josef Fanta
Secesní budova pražského hlavního nádraží je dílem architekta Josefa Fanty. Vznikla v letech 1901 az 1909 jako reprezentativní vstupní brána do města a patří k vrcholným ukázkám české secese. Fanta spojil dopravní stavbu s bohatou uměleckou výzdobou, charakteristická je zejména dvojice věží s prosklenou kupolí Fantovy kavárny a alegorickou výzdobou. Přestože byla budova později doplněna moderní odbavovací halou, původní Fantova část zůstává chráněnou památkou a jedním z nejcennějších secesních objektů v Praze.
Kostel na Zelené hoře a Jan Blažej Santini-Aichel
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou je nejslavnějším dílem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, tvůrce svébytného slohu takzvané barokní gotiky. Kostel z počátku 18. století je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy a celý je prostoupen symbolikou čísla pět, spojenou s pěti hvězdami legendy o svatém Janu Nepomuckém. Santini v něm dovedl geometrickou skladbu a symbolický řád k dokonalosti. Stavba je od roku 1994 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Chrám svatého Mikuláše a Kilián Ignác Dientzenhofer
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně patří k vrcholům středoevropského baroka. Na jeho stavbě se podílela stavitelská rodina Dientzenhoferů; dokončení a charakteristickou kupoli s věží vtiskl budově architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Monumentální chrám s bohatě zdobeným interiérem, freskami a sochařskou výzdobou dominuje malostranskému panoramatu a řadí se k nejvýznamnějším barokním kostelům v celé Evropě. Kilián Ignác navázal na dílo svého otce Kryštofa Dientzenhofera a stal se nejvýznamnějším barokním stavitelem činným v Čechách.
Dům U Černé Matky Boží a Josef Gočár
Dům U Černé Matky Boží v Celetné ulici je ojedinělou ukázkou české kubistické architektury a dílem architekta Josefa Gočára. Obchodní a administrativní budova z let 1911 az 1912 přenesla principy kubismu, lomené plochy, hrany a dynamické tvarosloví, do architektury, což byl výhradně český experiment bez obdoby ve světě. Dnes v domě sídlí muzeum věnované českému kubismu. Gočár patřil k nejvýznamnějším českým architektům 20. století a jeho pozdější tvorba se posunula k funkcionalismu a rondokubismu.
Dostavba katedrály svatého Víta a Kamil Hilbert
Katedrála svatého Víta na Pražském hradě se stavěla po staletí a zůstávala dlouho nedokončená. Její závěrečnou dostavbu na přelomu 19. a 20. století vedl architekt Kamil Hilbert. Navázal na práci svých předchůdců a dovedl západní část chrámu s průčelím a věžemi do dnešní podoby; katedrála byla slavnostně dokončena roku 1929. Hilbert přistupoval k dostavbě s citem pro původní gotické tvarosloví a zároveň umožnil, aby se na výzdobě podíleli přední umělci moderní doby. Dokončení katedrály uzavřelo jednu z nejdéle budovaných staveb v českých dějinách.
Zakladatel moderní architektury Jan Kotěra
Za počátek moderní české architektury bývá označováno dílo architekta Jana Kotěry, žáka vídeňské školy Otto Wagnera. Kotěra se odvrátil od historizujícího napodobování starých slohů a prosazoval architekturu vycházející z účelu, materiálu a konstrukce. Jeho stavby, například Národní dům v Prostějově, vlastní vila v Praze nebo muzeum v Hradci Králové, připravily půdu pro nastupující generaci funkcionalistů. Jako pedagog vychoval řadu předních architektů, mezi nimi i Josefa Gočára, a stal se tak zakladatelskou osobností české moderní architektury.
Zajímavosti a souvislosti
Dějiny české architektury spojuje jedna nápadná linie: mnozí tvůrci byli navzájem propojeni jako učitelé a žáci. Josef Schulz navázal na Josefa Zítka a dokončil po něm Národní divadlo i vlastní budovu Národního muzea. Jan Kotěra vychoval Josefa Gočára, který se z Kotěrova okruhu vydal k vlastnímu kubistickému experimentu. Také Dientzenhoferové tvořili stavitelskou dynastii, v níž syn Kilián Ignác rozvinul dílo otce Kryštofa.
Nápadná je i proměna slohů: od barokní hry světla a geometrie u Santiniho a Dientzenhoferů přes historizující monumentalitu novorenesance 19. století až k secesi Josefa Fanty a k odvážné moderně Kotěry a Gočára. Každá epocha přitom hledala vlastní způsob, jak stavbou vyjádřit význam instituce i sebevědomí společnosti, která ji budovala. Řada těchto staveb je dnes chráněnou památkou a poutní kostel na Zelené hoře je dokonce zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Časté otázky
Kdo navrhl Národní divadlo v Praze?
Původní projekt Národního divadla vypracoval architekt Josef Zítek. Po požáru roku 1881 dokončil obnovu jeho spolupracovník Josef Schulz.
Kdo je autorem budovy Národního muzea?
Novorenesanční budovu Národního muzea na Václavském náměstí navrhl architekt Josef Schulz. Postavena byla v letech 1885 az 1891.
Který architekt navrhl kostel na Zelené hoře?
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře je dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela, tvůrce takzvané barokní gotiky. Od roku 1994 je na Seznamu UNESCO.
Čím je výjimečný dům U Černé Matky Boží?
Je jednou z mála ukázek kubistické architektury na světě. Navrhl jej Josef Gočár v letech 1911 az 1912 a dnes v něm sídlí muzeum českého kubismu.
Kdo dostavěl katedrálu svatého Víta?
Závěrečnou dostavbu katedrály svatého Víta vedl architekt Kamil Hilbert. Chrám byl slavnostně dokončen roku 1929.
Kdo je považován za zakladatele moderní české architektury?
Za zakladatelskou osobnost bývá označován Jan Kotěra, žák Otto Wagnera, který se odvrátil od historizujících slohů a vychoval řadu předních architektů.
Přehled staveb a jejich tvůrců
Následující přehled spojuje vybrané slavné české stavby s architekty, kteří stojí za jejich podobou.
| Stavba | Architekt | Kde (město) |
|---|---|---|
| Národní divadlo | Josef Zítek | Praha |
| Národní muzeum | Josef Schulz | Praha |
| Fantova budova hlavního nádraží | Josef Fanta | Praha |
| Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře | Jan Blažej Santini-Aichel | Žďár nad Sázavou |
| Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně | Kilián Ignác Dientzenhofer | Praha |
| Dům U Černé Matky Boží | Josef Gočár | Praha |
| Dostavba katedrály sv. Víta | Kamil Hilbert | Praha |
