Velkopopovický Kozel: pivovar a značka
Aktualizováno: 25. září 2026
Velkopopovický Kozel je česká pivní značka a zároveň průmyslový pivovar ve Velkých Popovicích jihovýchodně od Prahy, který vaří spodně kvašená piva od 15. prosince 1874 a dnes je výrobním provozem společnosti Plzeňský Prazdroj.
Kozel je dlouhodobě nejúspěšnější českou pivní značkou v zahraničí. Kombinuje dva zdroje objemu: klasický vývoz piva stočeného ve Velkých Popovicích a rozsáhlou licenční výrobu v zahraničních pivovarech, která sama o sobě přesahuje objem tuzemské produkce značky. Doma je Kozel známý především černým pivem a řezaným, tedy kategoriemi, ve kterých patří k nejprodávanějším. Pivovar je také jediným provozem z kdysi rozsáhlé průmyslové říše rodiny Ringhofferů, který bez přerušení vyrábí stejný produkt od svého založení.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název: pivovar Velké Popovice, výrobní provoz společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. (IČO 45357366); do roku 2002 samostatná firma Pivovar Velké Popovice, a.s.
- Obor: výroba a prodej piva, návštěvnický provoz
- Založeno: pivovar postaven v letech 1871 až 1874, první várka uvařena 15. prosince 1874
- Zakladatel: František Ringhoffer II. (1817 až 1873), průmyslník, starosta Smíchova a poslanec českého zemského sněmu; areál koupil roku 1870, dokončení se nedožil
- Sídlo: Ringhofferova 1, 251 69 Velké Popovice, okres Praha-východ; sídlo mateřské firmy U Prazdroje 64/7, Plzeň
- Vlastník: Plzeňský Prazdroj, a. s., který od března 2017 patří japonské skupině Asahi Group Holdings
- Web: kozel.cz
- Kapacita: zhruba 2 miliony hektolitrů ročně; výstav 1 521 069 hl v roce 2006
- Licenční výroba v zahraničí: zhruba 3,2 milionu hektolitrů v roce 2022, 2,6 milionu hektolitrů v roce 2018
- Známý díky: kozlovi ve znaku, živému kozlu Oldovi v areálu, černému a řezanému pivu a postavení nejprodávanějšího českého piva v zahraničí
Co je Velkopopovický Kozel
Velkopopovický Kozel je značka spodně kvašených piv českého typu, která staví na plnosti a nižší hořkosti než většina velkých tuzemských konkurentů. Zatímco sousední Radegast postavil identitu na výrazné hořkosti, Popovice míří opačným směrem, na pitelnost a sladovou plnost. To se odráží i ve struktuře prodejů: značka je silná v segmentu výčepních piv a hlavně v tmavých a řezaných pivech, kde jí patří vedoucí pozice na českém trhu.
Jádrem sortimentu je světlý ležák Kozel 11, který se čepuje ve více než třech tisících českých hospod a restaurací, a tmavý Kozel Černý, tedy pivo, na kterém celá značka historicky vyrostla. Doplňuje je Kozel 10 jako světlé výčepní, Kozel Řezaný jako průmyslově míchaná kombinace světlého a tmavého piva a nealkoholické varianty. V únoru 2026 pivovar uvedl nový světlý ležák Kozel 12 s obsahem alkoholu 5,1 procenta a hořkostí 28 jednotek IBU, který na českém trhu plně nahradil dřívější Mistrův ležák. Důvodem změny byla podle pivovaru koncentrace na hlavní pilíře nabídky: Mistrův ležák se čepoval v necelé stovce podniků, zatímco Kozel 11 a Kozel Černý pokrývají tisíce výčepů.
Zákaznicky je značka rozkročená mezi dvě velmi odlišné skupiny. Doma míří na běžnou hospodskou spotřebu a na maloobchod, v zahraničí funguje jako dostupná značka českého piva s ikonickým vizuálem, který je srozumitelný i tam, kde spotřebitel neumí přečíst název.
Historie a vývoj
Do roku 1874: od 14. století k Ringhofferům
Vaření piva ve Velkých Popovicích má doloženou historii od 14. století, ale provoz několikrát zanikl, naposledy v důsledku válek a dlouholetých majetkových sporů v 18. století. V roce 1870 zpustlý areál koupil František Ringhoffer II., majitel smíchovské strojírny a vagonky, který ho nechal přestavět na moderní průmyslový pivovar s vlastní sladovnou. Stavba probíhala od roku 1871, kolaudace budovy pivovaru se sladovnou proběhla v roce 1874 a první várka byla uvařena 15. prosince 1874. Zakladatel se otevření nedožil, zemřel rok předtím.
1875 až 1918: rychlý růst
Pivo se prosadilo okamžitě. Už v roce 1875 pivovar uvařil a prodal 18 tisíc hektolitrů, do roku 1902 se výstav vyšplhal na 90 tisíc hektolitrů a Popovice se zařadily mezi největší pivovary v zemi. Ringhofferovská éra dala areálu i jeho dnešní podobu včetně parní varny z roku 1928, která v provozu sloužila po desetiletí a dnes je součástí návštěvnické trasy.
Znak a maskot
Slovo kozel se v Čechách dříve běžně používalo jako označení silného tmavého piva, tedy přesně toho typu, který se ve Velkých Popovicích vařil. Zvíře se na propagačních materiálech objevuje zhruba od roku 1910 a na etiketách se ustálilo v roce 1922, kdy byla značka Kozel také formálně registrována. Pivovar k tomu tradičně vypráví historku o francouzském malíři, který procházel krajem, byl v Popovicích pohoštěn a z vděčnosti místním nakreslil kozla. Ověřit tuhle část příběhu z nezávislých pramenů nelze, jde o firemní legendu. Doložitelnější je maskot: ve třicátých letech přivezli do pivovaru živého kozla z Užhorodu a od té doby v areálu žije, tradičně pod jménem Olda podle prvního popovického sladovníka.
1945 až 1999: znárodnění, osamostatnění a privatizace
Po druhé světové válce byl podnik odebrán rodině Ringhofferů a začleněn do státního pivovarnictví. V roce 1991 se provoz osamostatnil, o rok později vznikla akciová společnost Pivovar Velké Popovice, a.s. Výstav se v roce 1991 pohyboval nad 930 tisíci hektolitry. V devadesátých letech se firma dostala do stejné vlastnické sféry jako Radegast a plzeňský pivovar: přes Investiční a Poštovní banku a japonskou finanční skupinu Nomura. V březnu 1999 byla poprvé schválena fúze Plzeňského Prazdroje s Pivovarem Radegast, majoritním akcionářem popovického pivovaru, a v říjnu 1999 koupila celou skupinu jihoafrická South African Breweries, pozdější SABMiller.
2002 až dnes
Samostatná firma zanikla 30. září 2002, kdy se Pivovar Velké Popovice, a.s. i Pivovar RADEGAST, a.s. sloučily do společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Od té doby jsou Popovice značkou a výrobním provozem, nikoli firmou. Podrobněji se skupině věnuje profil Plzeňského Prazdroje. V roce 2002 výstav pivovaru poprvé překročil milion hektolitrů, v roce 2004 přibyly nové cylindrokónické tanky a kapacita se posunula k 1,5 milionu hektolitrů, později až ke dvěma milionům. V březnu 2017 přešel Prazdroj k japonské skupině Asahi Group Holdings v rámci prodeje středoevropských aktiv SABMilleru po jeho převzetí koncernem AB InBev. V roce 2024 značka oslavila 150 let od první várky.
Export a licenční výroba
Kozel je nejprodávanější českou pivní značkou mimo Česko, ale většina toho objemu nevzniká ve Velkých Popovicích. Vedle vývozu stočeného piva Prazdroj značku licencuje zahraničním pivovarům, mimo jiné na Slovensku, v Maďarsku, na Ukrajině a v dalších zemích. V roce 2018 dosáhla licenční výroba 2,6 milionu hektolitrů, v roce 2022 zhruba 3,2 milionu hektolitrů. Pro srovnání: celý export Prazdroje z Česka činil v roce 2025 1,82 milionu hektolitrů, meziročně o 7,9 procenta méně, a skupina vyváží zhruba do padesáti zemí.
Největší komplikací licenčního modelu se ukázalo Rusko, které bylo dlouho jedním z hlavních trhů značky. Licenci tam držela společnost AB InBev Efes. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 Prazdroj zastavil vývoz do Ruska i Běloruska a požádal držitele licence o ukončení výroby Kozla, licenci pozastavil, ale výroba v ruských pivovarech pokračovala. V prosinci 2023 se AB InBev dohodl na prodeji svého podílu v ruském společném podniku turecké Anadolu Efes a 30. prosince 2024 byly akcie AB InBev Efes ruským dekretem převedeny pod dočasnou správu státem určené společnosti. Značka Kozel se tak v Rusku vyrábí mimo kontrolu jejího vlastníka.
Provoz a návštěvnický areál
Areál leží na katastru Velkých Popovic a sousedního Petříkova zhruba pětadvacet kilometrů jihovýchodně od Prahy. Výroba stojí na moderní varně, cylindrokónických tancích a plně automatizované stáčírně lahví a sudů, historická parní varna z roku 1928 zůstala zachována jako expozice. Sládkem pivovaru je Milan Bittner.
Návštěvnický provoz je pro značku důležitý marketingový kanál. Prohlídková trasa vede historickou varnou, ležáckými sklepy, kde se čepuje nefiltrovaný Kozel, téměř čtyřicetimetrovým tunelem s pivovodem a expozicí vývoje etiket; její součástí je i setkání s živým kozlem Oldou. Pivovar každoročně pořádá Den Kozla, hlavní veřejnou akci v areálu.
V rámci skupiny je Velké Popovice třetím výrobním pilířem vedle plzeňského areálu, kde se vaří Pilsner Urquell, a nošovického Radegastu. Zatímco Pilsner Urquell nese exportní prestiž a Radegast regionální hořkou identitu, Kozel je objemová a mezinárodně nejrozšířenější značka portfolia. V tuzemském měřítku stojí proti státnímu Budějovickému Budvaru, který sází na jinou strategii a značku v zahraničí nelicencuje.
Časté otázky
Kdo vlastní Velkopopovického Kozla?
Pivovar ve Velkých Popovicích je výrobním provozem společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Ta patří od března 2017 japonské skupině Asahi Group Holdings. Samostatnou firmou byl popovický pivovar naposledy do roku 2002.
Kdy byl pivovar Velké Popovice založen?
Areál koupil František Ringhoffer II. v roce 1870, přestavěný pivovar se sladovnou byl zkolaudován v roce 1874 a první várka se uvařila 15. prosince 1874. Vaření piva v obci je ale doloženo už od 14. století.
Kde se vaří Velkopopovický Kozel?
Ve Velkých Popovicích v okrese Praha-východ, na adrese Ringhofferova 1. Areál zasahuje i na katastr sousedního Petříkova. Část objemu značky vzniká v licenci v zahraničních pivovarech.
Jaká piva Kozel vyrábí?
Základ tvoří světlý ležák Kozel 11 a tmavý Kozel Černý, doplňují je Kozel 10, Kozel Řezaný a nealkoholické varianty. V únoru 2026 přibyl světlý ležák Kozel 12 s 5,1 procenta alkoholu, který nahradil dřívější Mistrův ležák.
Proč má Kozel ve znaku kozla?
Slovo kozel se v Čechách používalo pro silné tmavé pivo, jaké se ve Velkých Popovicích vařilo. Zvíře se objevuje na reklamách zhruba od roku 1910 a na etiketách se ustálilo v roce 1922. Živý kozel jménem Olda žije v areálu od třicátých let 20. století.
Kolik Kozla se prodá v zahraničí?
Kozel je nejprodávanější českou pivní značkou mimo Česko. Sama licenční výroba v zahraničních pivovarech dosáhla v roce 2018 objemu 2,6 milionu hektolitrů a v roce 2022 zhruba 3,2 milionu hektolitrů, k čemuž se přičítá vývoz piva stočeného v Popovicích.
