Významné české spisovatelky

25/09/202628/09/2026 Lenka Váhová 0 Comments

Významné české spisovatelky tvořily českou literaturu od dob národního obrození až po moderní prózu 20. století. Jejich romány, povídky a básně patří ke klasice, kterou dodnes vydávají nakladatelství i školní čítanky. Následující přehled připomíná autorky, jejichž dílo je doložené a trvale spojené s vývojem české literatury.

Od zakladatelské generace kolem poloviny 19. století přes autorky spjaté s ženským hnutím až po meziválečnou a poválečnou prózu ukazují tyto spisovatelky, jak se ženský hlas prosazoval v české kultuře. Řada z nich zároveň působila jako překladatelka, publicistka nebo organizátorka vzdělávání dívek.

Postavení spisovatelek se v průběhu 19. a 20. století výrazně proměnilo. Zatímco autorky národního obrození často psaly za obtížných osobních podmínek a musely si prosazovat prostor v literárním životě, meziválečná generace už mohla navazovat na vybudované vzdělávací instituce i na časopisy, které dávaly ženskému psaní pravidelnou platformu. Tento vývoj je z níže uvedených životopisů dobře patrný.

Zakladatelská generace národního obrození

Božena Němcová

Božena Němcová (1820-1862) patří ke klíčovým osobnostem českého národního obrození. Její nejznámější knihou je próza Babička z roku 1855, obraz venkovského života inspirovaný vlastními vzpomínkami na dětství. Věnovala se také sběru lidových pohádek a pověstí, které vycházely ve sbírce Národní báchorky a pověsti. Mezi její další díla patří povídky Divá Bára, V zámku a v podzámčí nebo Pohorská vesnice. Její tvorba i korespondence patří k pramenům, z nichž čerpají literární historici při studiu obrozenecké kultury, a Babička vychází dodnes v nových vydáních i školních edicích.

Karolína Světlá

Karolína Světlá (1830-1899), vlastním jménem Johana Mužáková, je spojena s takzvanou ještědskou prózou z podhůří Ještědu. K jejím stěžejním dílům patří Vesnický román, Kříž u potoka, Frantina, Kantůrčice a Nemodlenec. Vedle literární tvorby se zapojila do počátků českého ženského hnutí a podílela se na činnosti Ženského výrobního spolku českého, který podporoval vzdělávání a zaměstnávání žen.

Eliška Krásnohorská

Eliška Krásnohorská (1847-1926), vlastním jménem Alžběta Pechová, byla básnířka, spisovatelka a libretistka. Napsala libreta k operám Bedřicha Smetany Hubička, Tajemství a Čertova stěna. Zasloužila se o vzdělávání dívek: v roce 1890 stála u založení dívčího gymnázia Minerva v Praze, prvního svého druhu ve střední Evropě. Redigovala časopis Ženské listy a překládala, mimo jiné z díla George Gordona Byrona a Adama Mickiewicze.

Autorky přelomu století a moderny

Růžena Svobodová

Růžena Svobodová (1868-1920) patří k autorkám spjatým s literaturou přelomu 19. a 20. století. K jejím dílům se řadí romány a povídky Černí myslivci, Milenky nebo Zamotaná vlákna. Během první světové války se věnovala také charitativní a organizační činnosti ve prospěch dětí a mládeže. Její próza bývá řazena k autorům, kteří do české literatury vnášeli citlivé psychologické portréty a pozornost k vnitřnímu světu postav.

Meziválečná a poválečná próza

Marie Majerová

Marie Majerová (1882-1967) je autorkou sociálně laděné prózy. Mezi její známá díla patří romány Siréna, Havířská balada, Přehrada a dívčí román Robinsonka, který se dočkal filmového zpracování. Za svou tvorbu byla oceněna titulem národní umělkyně.

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová (1893-1958) je známá především románovou trilogií Lidé na křižovatce, Hra s ohněm a Život proti smrti, která zachycuje osudy postav na pozadí společenských událostí první poloviny 20. století. Vedle prózy psala také poezii a věnovala se publicistice.

Jaroslava Glazarová

Jaroslava Glazarová (1901-1977) je autorkou próz Roky v kruhu, Vlčí jáma, Advent a Chudá přadlena. Její dílo čerpá z venkovského a maloměstského prostředí a z osobní životní zkušenosti. Romány Vlčí jáma a Advent byly také zfilmovány.

Milada Součková

Milada Součková (1899-1983) patří k autorkám experimentální a avantgardní prózy. K jejím dílům se řadí Amor a Psyché, Odkaz nebo Mluvící pásmo. Po druhé světové válce odešla do zahraničí a část života i tvorby je spojena s působením ve Spojených státech.

Zajímavosti a souvislosti

Řada těchto autorek nezůstala jen u psaní beletrie. Karolína Světlá i Eliška Krásnohorská se aktivně podílely na ženském hnutí a na prosazování vzdělávání dívek. Založení dívčího gymnázia Minerva v roce 1890 otevřelo českým dívkám cestu k systematickému středoškolskému studiu, které do té doby bylo dostupné hlavně chlapcům.

Několik děl z tohoto přehledu se stalo trvalou součástí filmového a divadelního kánonu. Babička Boženy Němcové, Robinsonka Marie Majerové i prózy Jaroslavy Glazarové byly zpracovány pro film. Eliška Krásnohorská pak svými libretty propojila literaturu s českou operou, což z ní činí spojnici mezi slovem a hudbou.

Zajímavá je i práce s pseudonymem. Karolína Světlá i Eliška Krásnohorská tvořily pod uměleckými jmény, zatímco jejich občanská jména zněla jinak. Tato praxe byla v 19. století mezi autory i autorkami běžná.

Přehled zároveň ukazuje, jak úzce byla literatura propojená s dalšími oblastmi kultury a veřejného života. Autorky psaly libreta pro operu, redigovaly časopisy, překládaly zahraniční literaturu a zapojovaly se do spolkové a vzdělávací činnosti. Ženská periodika, jako byly Ženské listy, přitom fungovala nejen jako prostor pro literární texty, ale i jako nástroj osvěty a diskuse o postavení žen ve společnosti.

Časté otázky

Které dílo Boženy Němcové je nejznámější?

Nejznámějším dílem Boženy Němcové je próza Babička z roku 1855. Věnovala se také sběru lidových pohádek a pověstí.

Kdo napsal libreta k operám Bedřicha Smetany?

Libreta k operám Hubička, Tajemství a Čertova stěna napsala Eliška Krásnohorská, která byla básnířkou a libretistkou.

Čím je významná Karolína Světlá?

Karolína Světlá je spojena s ještědskou prózou a s díly jako Vesnický román nebo Kříž u potoka. Zapojila se také do počátků českého ženského hnutí.

Která spisovatelka se zasloužila o vzdělávání dívek?

Eliška Krásnohorská stála v roce 1890 u založení dívčího gymnázia Minerva v Praze, prvního gymnázia pro dívky ve střední Evropě.

Které autorky patří k meziválečné a poválečné próze?

K meziválečné a poválečné próze se řadí například Marie Majerová, Marie Pujmanová, Jaroslava Glazarová nebo Milada Součková.

Související přehledy

Prozkoumejte profily

Přehled dalších osobností najdete v rozcestníku České historické osobnosti.