Čeští architekti moderny
Aktualizováno: 25. září 2026
Čeští architekti moderny stáli u zrodu stylů, které nemají ve světové architektuře obdoby. V rozmezí jediné generace prošly české země bouřlivým vývojem od secese přes ojedinělý architektonický kubismus a poválečný rondokubismus až k přísnému funkcionalismu. V tomto přehledu jsme vybrali osobnosti, které tuto proměnu určovaly, a rozdělili je podle slohů, jež reprezentují. U každého jména vede odkaz na podrobný profil s životem a dílem.
Nejde o vyčerpávající žebříček, spíš o průvodce nejvýraznějšími tvůrci české architektonické moderny první poloviny 20. století. Kompletní seznam osobností najdete v našem rozcestníku českých historických osobností.
Jan Kotěra a zrod moderní architektury
Za zakladatele moderní české architektury je právem považován Jan Kotěra (1871–1923). Jako žák vídeňského profesora Otto Wagnera přinesl do Čech novou představu stavby, v níž má rozhodovat účel, konstrukce a materiál, nikoli dekorace převzatá z historických slohů. Od secesního tvarosloví svých raných prací postupně dospěl k jasné, geometrické architektuře opřené o režné cihlové zdivo – jak dokládá jeho vrcholné dílo, muzeum v Hradci Králové.
Kotěrův význam je ovšem ještě větší jako učitele. Na pražské uměleckoprůmyslové škole a později na akademii vychoval generaci architektů, kteří vzápětí rozjeli českou avantgardu. Právě z jeho ateliéru vyšli tvůrci, kteří o pár let později položili základy architektonického kubismu.
Kubismus: český příspěvek světové avantgardě
Architektonický kubismus je jev, který vznikl kolem let 1911–1914 prakticky výhradně v českých zemích a jinde ve světě nemá obdoby. Mladí architekti přenesli principy kubistické malby a sochařství do trojrozměrné stavby: fasády rozlámali do šikmých ploch, hran a krystalických tvarů, které si pohrávají se světlem a stínem. Vůdčí osobností tohoto hnutí byl Josef Gočár (1880–1945), Kotěrův nejnadanější žák.
Gočárův pražský dům U Černé Matky Boží z let 1911–1912 patří k nejslavnějším kubistickým stavbám na světě a dodnes v něm sídlí muzeum věnované právě tomuto slohu. Vedle Gočára stál teoretik a spolutvůrce hnutí Pavel Janák (1882–1956), který kubistické myšlení rozpracoval i v odborných textech a navrhoval nábytek, keramiku i celé interiéry v duchu nové estetiky. Ke skupině patřili také Josef Chochol či Vlastislav Hofman, ale právě dvojice Gočár–Janák určovala její směr.
Rondokubismus a národní sloh
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 hledali architekti výraz, který by odpovídal nové republice. Z kubismu se vyvinul takzvaný rondokubismus, přezdívaný také národní nebo obloučkový sloh: ostré hrany vystřídaly plné oblouky, válce a barevné motivy inspirované lidovým uměním, často v bílé a červené – barvách nového státu.
Josef Gočár tuto etapu shrnul v pražské budově Legiobanky (1921–1923), jejíž průčelí zdobí robustní sloupy a plastický vlys. Pavel Janák se ke stejnému názoru přiklonil ve svých návrzích i teoretických statích a k jeho práci z této doby patří například krematorium v Pardubicích. Rondokubismus zůstal krátkou, ale výraznou kapitolou; už v polovině dvacátých let ho oba tvůrci opustili ve prospěch věcnějšího výrazu.
Adolf Loos: proti ornamentu
Zvláštní postavení v příběhu moderny má Adolf Loos (1870–1933), rodák z Brna, který většinu kariéry působil ve Vídni. Zatímco Kotěrovi žáci experimentovali s tvarem fasád, Loos šel opačnou cestou – radikálním odmítnutím veškeré dekorace. Ve slavné přednášce a eseji Ornament a zločin postavil ozdobu do role zbytečného, ba škodlivého přežitku a razil čistou, funkční architekturu ušlechtilých materiálů.
Jeho nejvýznamnější českou realizací je vila Müllerova v pražských Střešovicích z let 1928–1930, v níž dovedl k dokonalosti svůj princip prostorového plánu (Raumplan) – promyšlené řazení místností různých výšek do plynulého celku. Loosovy myšlenky se staly jedním z ideových základů, na němž později vyrostl funkcionalismus.
Funkcionalismus a brněnská škola
Ve dvacátých a třicátých letech se v Československu prosadil funkcionalismus – sloh, který povýšil účel stavby na hlavní zákon a zbavil architekturu posledních ozdob. Světlé omítky, pásová okna, ploché střechy a železobetonové konstrukce se staly znakem nové doby. Mimořádně silné centrum funkcionalismu vzniklo v Brně, jehož symbolem je vila Tugendhat od Miese van der Rohe.
Domácí brněnskou scénu ovšem zásadně formoval Bohuslav Fuchs (1895–1972), jeden z nejplodnějších funkcionalistů své generace. Jeho hotel Avion na České ulici, mistrovsky vsazený do úzké parcely, kavárna Zeman nebo lázně na Kraví hoře patří k ikonám meziválečné architektury. Fuchs dokázal spojit strohou funkčnost s citem pro město a jeho stavby dodnes určují tvář Brna jako jednoho z evropských center moderní architektury.
Časté otázky
Kdo je zakladatelem moderní české architektury?
Za zakladatele moderní české architektury bývá označován Jan Kotěra, žák vídeňského profesora Otto Wagnera, který vychoval celou generaci architektů české avantgardy včetně Josefa Gočára a Pavla Janáka.
Co je architektonický kubismus?
Architektonický kubismus je ojedinělý sloh, který vznikl kolem let 1911 až 1914 téměř výhradně v českých zemích. Přenášel principy kubistické malby do staveb pomocí šikmých ploch a krystalických tvarů fasád. Jeho ikonou je pražský dům U Černé Matky Boží od Josefa Gočára.
Čím se liší rondokubismus od kubismu?
Rondokubismus, zvaný také národní nebo obloučkový sloh, navázal na kubismus po roce 1918. Ostré hrany v něm nahradily plné oblouky a válce a objevily se barevné motivy inspirované lidovým uměním. Příkladem je pražská budova Legiobanky od Josefa Gočára.
Proč byl Adolf Loos proti ornamentu?
Adolf Loos považoval dekoraci za zbytečný přežitek, jak vyjádřil v eseji Ornament a zločin. Prosazoval čistou architekturu ušlechtilých materiálů a princip prostorového plánu (Raumplan), který uplatnil ve vile Müllerově v Praze.
Kde najdu přehled dalších českých osobností?
Kompletní seznam s profily najdete v našem rozcestníku českých historických osobností, kde jsou vědci, umělci, panovníci i architekti.
Závěr
Během několika desetiletí prošla česká architektura cestou od secese k funkcionalismu a po cestě dala světu dva zcela původní slohy – kubismus a rondokubismus. Od Kotěrova muzea v Hradci Králové přes Gočárův dům U Černé Matky Boží až po funkcionalistické Brno Bohuslava Fuchse patří tvorba české moderny k tomu nejcennějšímu, co evropská architektura první poloviny 20. století nabídla. Podrobné profily jednotlivých architektů najdete v našem rozcestníku historických osobností.
Související přehledy
Prozkoumejte profily
Na czech-profile.cz najdete podrobné profily osobností zmíněných v tomto přehledu. Projděte si celý rozcestník:
