Slavní čeští architekti

10/05/202602/09/2026 Libor Výborný

Aktualizováno: 26. srpna 2026

Slavní čeští architekti zanechali v českých městech stavby, které se dnes fotí, obdivují a chrání jako součást národního dědictví, od barokních klášterů přes secesní nádraží až po kubistické domy a lázeňské kolonády. Následující kurátorský přehled představuje sedm nejvýznamnějších tvůrců od baroka po meziválečnou modernu, u každého uvádí sloh, klíčové realizace s městem a éru, v níž tvořil. Data i autorství staveb opíráme o českou Wikipedii a oficiální zdroje; kde si architekti města „rozdělili“, na to výslovně upozorňujeme. Širší kontext k místům, kde tyto stavby stojí, najdete v rozcestníku Česká města.

U starších architektů je potřeba opatrnost s autorstvím i dataci. Řada staveb vznikala v dílnách a přestavbách po desetiletí, některá díla se dodnes připisují na základě stylové analýzy. Proto uvádíme jen doložené realizace a u nejznámějších případů i to, co si laici často pletou, třeba že muzeum v Hradci Králové navrhl Jan Kotěra, nikoli Josef Gočár.

Jan Blažej Santini-Aichel: vynálezce barokní gotiky

Nejstarším a stylově nejoriginálnějším z české sedmičky je Jan Blažej Santini-Aichel (1677 az 1723). Vytvořil vlastní sloh, takzvanou barokní gotiku, v níž spojil dynamiku vrcholného baroka s lomenými oblouky a žebrovými klenbami převzatými z gotiky. Jeho vrcholným dílem je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, postavený na půdorysu pěticípé hvězdy a od roku 1994 zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.

Santini pracoval po celých Čechách, často pro cisterciácké kláštery. Blízko turistům z hlavního města je jeho přestavba klášterního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, kterou lze spojit s návštěvou tamní slavné kostnice a chrámu svaté Barbory. Připisuje se mu na osm desítek staveb a zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou; jeho geometrická a symbolická práce dodnes fascinuje historiky umění.

Jan Kotěra: zakladatel moderní české architektury

Jan Kotěra (1871 az 1923), žák vídeňského Otto Wagnera, bývá označován za zakladatele moderní české architektury. Jeho tvorba se posunula od dekorativní secese k střízlivé, účelné moderně z režného zdiva. Průlomovým dílem byl Peterkův dům na Václavském náměstí v Praze (1899 az 1900), první secesní dům v ulici.

Kotěrovým vrcholem je Muzeum východních Čech v Hradci Králové (1909 az 1913), monumentální stavba z cihel a kamene, kterou pozor často mylně připisují Gočárovi. Právě Kotěra také postavil rozlehlý Národní dům v Prostějově (1905 az 1907), jednu z největších secesních budov své doby. Jeho žákem a pokračovatelem v Hradci Králové byl Josef Gočár.

Josef Gočár: kubismus a moderní tvář Hradce Králové

Josef Gočár (1880 az 1945) prošel od kubismu přes svébytný rondokubismus až k funkcionalismu a patří k nejvlivnějším architektům první republiky. Světově proslulým dílem českého architektonického kubismu je jeho pražský dům U Černé Matky Boží (1911 az 1912) v Celetné ulici, dnes s Muzeem kubismu.

Gočár zásadně formoval podobu Hradce Králové: zpracoval regulační plán města a navrhl řadu jeho staveb, mimo jiné Gymnázium J. K. Tyla (1925 az 1927) a budovu ředitelství drah. Právě díky němu se Hradci přezdívá „salon republiky“. V Pardubicích se podílel na komplexu Winternitzových automatických mlýnů a v Praze-Vršovicích postavil funkcionalistický kostel svatého Václava (1928 az 1930). Pozor na časté zaměňování: hradecké muzeum je dílo Kotěrovo, Gočár je autorem urbanismu a školních i administrativních budov.

Josef Fanta a Dušan Jurkovič: dvě tváře secese

Josef Fanta (1856 az 1954) patří k předním představitelům české secese. Jeho nejznámější stavbou je hlavní nádraží v Praze (1897 az 1909) se secesní dvoranou a sochařskou výzdobou; nádraží dnes nese Fantovo jméno v podobě takzvané Fantovy kavárny. V Praze navrhl také Hlávkovy studentské koleje a podílel se na výzdobě domů na Masarykově nábřeží.

Dušan Jurkovič (1868 az 1947) rozvinul osobitou „lidovou secesi“, v níž spojil moravskou a slovenskou lidovou architekturu s vídeňskou modernou a britským hnutím Arts and Crafts. Proslavily ho dřevěné stavby útulen Libušín a Maměnka na Pustevnách v Beskydech (1897 az 1899). V lázních Luhačovice vtiskl secesní ráz řadě lázeňských domů a jeho vlastní vila v Brně-Žabovřeskách (1905 az 1906) je dnes muzeem. Na Slovensku vytvořil monumentální mohylu M. R. Štefánika na Bradle.

Adolf Loos: brněnský rodák a prorok modernismu

Adolf Loos (1870 az 1933), rodák z Brna, patří k nejvlivnějším teoretikům moderní architektury vůbec. Ve své tvorbě odmítal zdobnost a prosazoval čistou funkci; proslulý je jeho princip prostorového plánu (Raumplan), v němž místnosti různých výšek prolínají jednu stavbu. Ačkoli většinu kariéry strávil ve Vídni, kde postavil slavný Looshaus, jeho stěžejní vila stojí v Praze.

Müllerova vila v Praze-Střešovicích (dokončená 1930) je učebnicovým příkladem Raumplanu a dnes je zpřístupněná jako muzeum. Loos navrhl také řadu luxusních bytových interiérů v Brně a v Plzni, kde se dochoval unikátní soubor jeho měšťanských bytů. Jeho esej o ornamentu jako plýtvání ovlivnila celou generaci evropských modernistů.

Josef Hlávka: architekt, stavitel a největší mecenáš

Josef Hlávka (1831 az 1908) byl nejen architekt, ale i úspěšný stavební podnikatel a největší český mecenáš. Jako stavitel realizoval budovu vídeňské dvorní opery a jako architekt navrhl rozlehlou rezidenci bukovinských metropolitů v Černovicích (dnes Ukrajina), která je od roku 2011 na seznamu UNESCO. V neorenesančním duchu přestavěl své rodové sídlo, zámek Lužany.

Trvalý odkaz ale zanechal spíš svým jměním než stavbami: v Praze financoval studentské Hlávkovy koleje (postavené Josefem Fantou), spoluzaložil Českou akademii věd a umění a v roce 1904 zřídil Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, nejstarší dosud nepřetržitě fungující nadaci v Česku. Jeho jméno tak dnes žije spíš skrze podporu vědy a studentů než skrze jeho architektonické dílo.

Přehledová tabulka

Sedm nejvýznamnějších českých architektů od baroka po meziválečnou modernu, jejich sloh a nejznámější doložená stavba (podle Wikipedie a oficiálních zdrojů):

Architekt	Sloh	Klíčová stavba
Jan Blažej Santini-Aichel (1677 az 1723)	barokní gotika	poutní kostel na Zelené hoře (UNESCO)
Josef Hlávka (1831 az 1908)	neorenesance	rezidence metropolitů v Černovicích (UNESCO)
Josef Fanta (1856 az 1954)	secese	hlavní nádraží v Praze
Dušan Jurkovič (1868 az 1947)	lidová secese	Libušín a Maměnka na Pustevnách
Adolf Loos (1870 az 1933)	modernismus (Raumplan)	Müllerova vila v Praze
Jan Kotěra (1871 az 1923)	moderna, secese	Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Josef Gočár (1880 az 1945)	kubismus, funkcionalismus	dům U Černé Matky Boží v Praze

Kde české architekty vidět na vlastní oči

Většina staveb je běžně přístupná a dá se z nich sestavit výletní okruh. V Praze je architektonicky nejnabitější trojúhelník mezi hlavním nádražím (Fanta), domem U Černé Matky Boží v Celetné ulici (Gočár) a Peterkovým domem na Václavském náměstí (Kotěra), vše se dá projít pěšky během jednoho dopoledne. Müllerovu vilu v Střešovicích je nutné rezervovat předem, prohlídky jsou komentované a s omezenou kapacitou.

Hradec Králové je ideální na celodenní výlet za modernou: z nádraží dojdete pěšky ke Kotěrovu Muzeu východních Čech na nábřeží a odtud k Gočárovým školám a náměstím, celé „salon republiky“ je kompaktní a dobře značené. Za Santinim se vyplatí spojit Zelenou horu u Žďáru nad Sázavou se sedleckou katedrálou u Kutné Hory, za Jurkovičem lázeňské Luhačovice s beskydskými Pustevnami. Přehled měst, kde tyto stavby najdete, průběžně doplňujeme do rozcestníku Česká města. Máte tip na architekta nebo stavbu, která v přehledu chybí? Napište nám přes kontakt.

Časté otázky

Kdo je nejslavnější český architekt?

Záleží na éře. Za zakladatele moderní české architektury je považován Jan Kotěra, mezinárodně nejvlivnějším teoretikem je brněnský rodák Adolf Loos a nejoriginálnějším slohem se proslavil barokní Jan Blažej Santini-Aichel se svou barokní gotikou na Zelené hoře.

Kdo navrhl muzeum v Hradci Králové?

Muzeum východních Čech v Hradci Králové (1909 az 1913) navrhl Jan Kotěra, nikoli Josef Gočár, jak se často mylně uvádí. Gočár je autorem regulačního plánu města a jeho škol a administrativních budov, díky nimž se Hradci přezdívá „salon republiky“.

Co je barokní gotika a kdo ji vytvořil?

Barokní gotika je originální sloh, který na přelomu 17. a 18. století vytvořil Jan Blažej Santini-Aichel. Spojuje dynamiku baroka s lomenými oblouky a žebrovými klenbami gotiky. Nejznámějším příkladem je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zapsaný na seznamu UNESCO.

Které stavby navrhl Josef Gočár?

Josef Gočár je autorem pražského kubistického domu U Černé Matky Boží, funkcionalistického kostela svatého Václava v Praze-Vršovicích a řady staveb v Hradci Králové, kde zpracoval i regulační plán města. Podílel se také na Winternitzových mlýnech v Pardubicích.

Kde stojí nejznámější stavba Adolfa Loose?

Nejvýznamnější Loosovou realizací je Müllerova vila v pražských Střešovicích, dokončená roku 1930 a postavená podle jeho principu prostorového plánu (Raumplan). Dnes slouží jako muzeum a je přístupná po předchozí rezervaci komentované prohlídky.

Čím se proslavil Dušan Jurkovič?

Dušan Jurkovič rozvinul „lidovou secesi“ spojující lidovou architekturu s vídeňskou modernou. Nejznámější jsou jeho dřevěné útulny Libušín a Maměnka na Pustevnách, secesní lázeňské domy v Luhačovicích a vlastní vila v Brně, dnes muzeum.

Byl Josef Hlávka jen architekt?

Ne. Josef Hlávka byl architekt a stavitel (realizoval vídeňskou dvorní operu, navrhl rezidenci metropolitů v Černovicích), ale největší odkaz zanechal jako mecenáš. Zřídil nejstarší dosud fungující českou nadaci a financoval studentské Hlávkovy koleje v Praze.

Související články

Prozkoumejte profily

Na czech-profile.cz najdete podrobné profily osobností, firem a značek zmíněných v tomto přehledu. Projděte si celý rozcestník: