Aktualizováno: 31. srpna 2026
Emil Holub byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf, jeden z nejvýznamnějších českých badatelů Afriky 19. století. Během dvou dlouhých pobytů v jižní Africe (1872–1879 a 1883–1887) prozkoumal rozsáhlá dosud málo známá území v povodí řeky Zambezi, podrobně zmapoval okolí Viktoriiných vodopádů a shromáždil obrovské přírodovědné a národopisné sbírky. Pro svou vytrvalost, vědeckou důkladnost a schopnost samostatně organizovat výpravy bývá označován za „českého Livingstona“.
Holub spojil práci praktického lékaře s vášní pro poznávání neznámých krajů a národů. Jeho cestopisy, přednášky a monumentální výstavy seznámily českou i evropskou veřejnost s africkou přírodou a kulturou v době, kdy byla většině lidí zcela cizí. Přestože se mu nepodařilo naplnit velký sen o přechodu celé Afriky, zůstává symbolem českého cestovatelství a průkopníkem etnografického a přírodovědného výzkumu na jihu kontinentu.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Jméno: Emil Holub (MUDr. Emil Holub)
- Obor / čím se proslavil: lékař, cestovatel a etnograf, badatel jižní Afriky
- Narození: 7. října 1847, Holice (východní Čechy)
- Úmrtí: 21. února 1902, Vídeň
- Působení / obor: výzkum jižní Afriky, povodí Zambezi, kartografie, národopis
- Klíčový přínos: podrobné zmapování okolí Viktoriiných vodopádů, rozsáhlé sbírky a cestopis Sedm let v jižní Africe
- Znám díky: přezdívce „český Livingstone“, africkým výstavám a přednáškám v Evropě i USA
Kdo byl Emil Holub
Emil Holub se narodil 7. října 1847 v Holicích jako syn městského lékaře Františka Holuba. Vyrůstal v prostředí, kde se odmala setkával s medicínou, ale jeho představivost od dětství přitahovaly cestopisy a zprávy o objevných výpravách do dalekých zemí. Vzorem se mu stal skotský misionář a cestovatel David Livingstone, jehož africké cesty Holub sledoval s nadšením.
Po maturiitě roku 1866 nastoupil na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1872 získal doktorát medicíny. Studium mu poskytlo nejen odbornou průpravu k praktickému lékařství, ale i vědecký přístup, který později uplatnil při systematickém sběru a popisu přírodnin a národopisných předmětů. Lékařská profese se navíc stala jeho hlavním zdrojem obživy v Africe – práce mezi horníky na diamantových polích mu vydělala prostředky na financování výprav.
Již krátce po promoci, 18. května 1872, odplul do jihoafrického Kapského Města. Zamířil do oblasti diamantových nalezišť u Kimberley, kde si jako lékař vydělával na vybavení a průvodce pro cesty do vnitrozemí. Odtud podnikal postupně stále odvážnější výpravy na sever, do krajů, které Evropané dosud téměř neznali.
Přínos a dílo
Výzkum povodí Zambezi a Viktoriiny vodopády
Během prvního pobytu v Africe v letech 1872–1879 pronikl Holub až k řece Zambezi a k mohutným Viktoriiným vodopádům, které na něj učinily nezapomenutelný dojem. Jako jeden z prvních vědců podrobně zmapoval jejich okolí a pořídil přesné náčrty i měření. Prozkoumával také východní okraj pouště Kalahari a soutoky řek, přičemž soustavně shromažďoval geografické, přírodovědné a etnografické údaje. Jeho pozorování přispěla ke zpřesnění tehdejších map jižní Afriky a k lepšímu poznání zdejší fauny, flóry i způsobu života domorodých obyvatel. Cestoval převážně s vozy taženými voly a s africkými průvodci a nosiči, přičemž se opakovaně musel vyrovnávat s tropickými nemocemi, nedostatkem vody i nepřízní počasí. Právě jeho lékařské vzdělání mu na cestách nejednou zachránilo život a umožnilo pomáhat i členům výprav.
Sbírky a cestopis „Sedm let v jižní Africe“
Holub byl mimořádně systematický sběratel. Během první cesty nashromáždil desítky tisíc předmětů – přírodniny, zbraně, nástroje, oděvy a předměty denní potřeby afrických národů. Po návratu do Evropy zpracoval své zážitky a výzkumy v rozsáhlém, bohatě ilustrovaném cestopise Sedm let v jižní Africe (1880–1881), který vyšel také v němčině a angličtině a přinesl mu mezinárodní ohlas. Publikoval rovněž v odborných geografických a přírodovědných časopisech a stal se uznávaným popularizátorem afrického výzkumu. Jeho spisy propojily poutavé vyprávění o dobrodružných cestách s vědeckou dokumentací, díky čemuž oslovily odbornou i širokou veřejnost a inspirovaly další generace českých cestovatelů.
Druhá výprava a národopisný výzkum
V listopadu 1883 se Holub oženil s Rosou Hofovou, která přijala české jméno Růžena Holubová a stala se jeho věrnou spolupracovnicí. Už na počátku roku 1884 se manželé společně vydali na druhou africkou výpravu (1883–1887), jejímž smělým cílem byl přechod kontinentu od jihu k severu. Výprava se dostala do oblasti bojovného kmene Mašukulumbů, kde byla přepadena, přišla o velkou část vybavení i sbírek a musela se předčasně vrátit. Přesto přinesla cenné národopisné poznatky a doklady o životě obyvatel střední části jižní Afriky.
Odkaz a zajímavosti
Po návratu z druhé cesty uspořádal Holub ze svých sbírek monumentální africké výstavy: roku 1891 otevřel rozsáhlou národopisnou výstavu ve Vídni a o rok později ji přenesl do Prahy. Expozice, které přiblížily africkou přírodu a kulturu tisícům návštěvníků, patřily k největším svého druhu v tehdejší střední Evropě. Značnou část svých sbírek Holub později rozdal muzeím a školám doma i v zahraničí, takže jeho předměty jsou dodnes v řadě institucí.
V letech 1893–1894 podnikl přednáškové turné po Spojených státech amerických, kde seznamoval publikum se svými africkými zážitky a poznatky. Jeho neúnavná přednášková činnost v Evropě i zámoří z něj učinila jednu z nejznámějších českých osobností své doby a šiřitele zájmu o vzdálené kraje.
Emil Holub zemřel 21. února 1902 ve Vídni, vyčerpán nemocemi, které si přivezl z tropů. Jeho jméno dodnes připomíná řada institucí a pomníků – v rodných Holicích působí Africké muzeum Dr. Emila Holuba věnované jeho životu a sbírkám. Přezdívka „český Livingstone“ vystihuje jeho postavení průkopníka: byť nedosáhl velkého cíle přejít Afriku, otevřel českému prostředí svět afrického výzkumu a zůstává trvalým symbolem českého cestovatelství a etnografie.
Časté otázky
Čím se proslavil Emil Holub?
Byl to český lékař, cestovatel a etnograf, který prozkoumal rozsáhlá území jižní Afriky, zmapoval okolí Viktoriiných vodopádů a shromáždil rozsáhlé přírodovědné a národopisné sbírky. Bývá označován za „českého Livingstona“.
Kdy a kde se Emil Holub narodil?
Narodil se 7. října 1847 v Holicích ve východních Čechách jako syn městského lékaře.
Kam směřovaly jeho africké výpravy?
Do jižní Afriky, zejména do povodí řeky Zambezi. Podnikl dva dlouhé pobyty v letech 1872–1879 a 1883–1887.
Co napsal Emil Holub?
Nejznámějším dílem je rozsáhlý cestopis Sedm let v jižní Africe (1880–1881), který vyšel také německy a anglicky. Publikoval i v odborných časopisech.
Proč se mu říká „český Livingstone“?
Kvůli jeho vytrvalosti, vědecké důkladnosti a samostatně organizovaným výpravám do neznámé jižní Afriky, které připomínají dílo skotského cestovatele Davida Livingstona, jenž byl Holubovým vzorem.
Kdy a kde Emil Holub zemřel?
Zemřel 21. února 1902 ve Vídni na následky nemocí, které si přivezl z afrických cest.
