Hana Hegerová byla šansoniérka a herečka slovenského původu, kterou česká i slovenská média označovala za první dámu československého šansonu. Narodila se 20. října 1931 v Bratislavě a zemřela 23. března 2021 v Praze ve věku 89 let. Proslavila se v pražských divadlech Rokoko a Semafor, vystupovala v pařížské Olympii a její album Potměšilý host s písněmi Petra Hapky a Michala Horáčka bývá označováno za její nejslavnější desku.
Ve zkratce
- Rodné jméno: Carmen Mária Štefánia Farkašová.
- Narození a úmrtí: 20. října 1931 Bratislava, 23. března 2021 Praha.
- Žánr: šanson, interpretka českých, slovenských i francouzských písní.
- Divadla: Divadlo Petra Jilemnického v Žilině, Rokoko a Semafor v Praze.
- Zahraničí: Olympia v Paříži, Světová výstava v Montrealu 1967, Německo.
- Klíčová alba: Recital, Recital 2, Potměšilý host, Mlýnské kolo v srdci mém.
- Vyznamenání: Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy (2014).
Dětství a cesta k divadlu
Hana Hegerová se narodila jako Carmen Mária Štefánia Farkašová v Bratislavě. Jako dítě navštěvovala baletní školu Slovenského národního divadla a později gymnázium v Komárně. Chtěla studovat ekonomii, ale kvůli třídnímu původu ji na vysokou školu nepustili. Místo toho absolvovala v letech 1951 až 1953 odborný kurz herectví na státní konzervatoři. Ve filmu Frona z roku 1954 hrála titulní roli pod jménem Hana Čelková, které tehdy krátce používala.
Žilina a první pěvecké kroky
Po studiích nastoupila do Divadla Petra Jilemnického v Žilině, kde hrála činohru. V roce 1954 se provdala za Dalibora Hegera, jehož příjmení si ponechala i po rozvodu, a v roce 1955 se jim narodil syn Matúš. Jako zpěvačka se poprvé výrazněji představila v roce 1957 v bratislavské Tatra revue. Herecká průprava z divadla pak byla na jejích vystoupeních znát po celou kariéru.
Rokoko a Semafor: pražská léta
Od roku 1961 působila v pražském divadle Rokoko, kde se zařadila mezi výrazné hlasy tehdejší hudební scény. V letech 1962 až 1966 vystupovala v Semaforu v pořadech Zuzana, které připravovali skladatel Jiří Šlitr a Jiří Suchý. Semafor byl tehdy místem, kde se rodila nová česká populární hudba, a Hegerová v něm našla publikum i autory. Písně od dvojice Suchý a Šlitr pro ni patřily k prvnímu velkému repertoáru, se kterým se zapsala do povědomí diváků.
Filmové role
Kromě zpěvu se Hegerová objevovala i ve filmu. V roce 1963 účinkovala ve filmu Konkurs, který natočil režisér Miloš Forman, o rok později hrála roli Edity v hudební komedii Kdyby tisíc klarinetů. Následoval televizní film Dobře placená procházka z roku 1966 a o mnoho let později se objevila ve filmu Česká RAPublika z roku 2008. Film pro ni nikdy nebyl hlavní dráhou, ale dokumentuje, jak úzce bylo v šedesátých letech propojeno divadlo, hudba a nová vlna českého filmu.
Šansoniérka v Paříži a ve světě
V letech 1967 a 1968 hostovala v legendární pařížské Olympii, což pro zpěvačku z Československa bylo mimořádné. Díky těmto vystoupením jí začali říkat Piaf z Prahy. V roce 1967 vystoupila také na Světové výstavě v kanadském Montrealu. Její desky vycházely v Německu a objevovala se v televizi tehdejší NDR. Zahraniční úspěch ji odlišoval od většiny domácích interpretů a potvrzoval, že šanson v jejím podání má publikum i za hranicemi.
První desky
Diskografie Hany Hegerové začíná EP Prague Songs z roku 1965 a albem Šansony z roku 1966. Na ně navázala alba Recital z roku 1971 a Recital 2 z roku 1974, která ukázala šíři jejího repertoáru od českých písní po převzaté šansony. Album Lásko prokletá vyšlo v roce 1977. Na textech té doby se podíleli například Pavel Kopta a Jiřina Fikejzová, dlouholetým klavírním doprovodem a skladatelem byl Milan Dvořák, se kterým spolupracovala zhruba čtvrt století.
Potměšilý host: spolupráce s Hapkou a Horáčkem
Nejslavnější deskou Hany Hegerové se stal Potměšilý host z druhé poloviny osmdesátých let. Hudbu složil Petr Hapka a texty napsal Michal Horáček. Album bývá v nekrolozích i přehledech české hudby uváděno jako její nejslavnější nahrávka. Na desce zazněly nové písně této autorské dvojice, se kterou je jméno Hegerové dodnes spojováno.
Známé písně Hany Hegerové
K jejím nejčastěji připomínaným písním patří Levandulová, Vana plná fialek, Denim Blue, Barová lavice a Zlá neděle. S tenoristou Štefanem Margitou nahrála duet Mapa lásky. Hegerová byla také interpretkou protestních písní, jejichž výběr vyšel v roce 2017 na dvojalbu Protestsongy 1966 až 2017. Protestní píseň měla v Československu té doby i další výrazné představitele, mezi nimi písničkáře Karla Kryla.
Poslední album a konec kariéry
Zhruba dvě desetiletí ji doprovázel klavírista a skladatel Petr Malásek se svou kapelou, s nimiž odehrála kolem 2 500 koncertů. V roce 2010 vydala album Mlýnské kolo v srdci mém, které sama označila za poslední. Deska se stala třetím nejprodávanějším albem roku 2010 a v říjnu 2011 získala diamantovou desku. V srpnu 2011 oznámila konec koncertní kariéry, k čemuž ji vedly zdravotní důvody. V roce 2015 ji zasáhla smrt syna Matúše.
Ocenění
Hana Hegerová získala řadu domácích i zahraničních vyznamenání. V roce 1995 byla uvedena do Síně slávy hudebních cen Anděl, v roce 2002 jí prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy a v roce 2014 převzala od prezidenta Miloše Zemana Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Francie ji vyznamenala Řádem umění a literatury a v roce 2013 Národním řádem za zásluhy. Slovenský prezident Andrej Kiska jí v roce 2016 udělil Řád Ľudovíta Štúra II. třídy a Praha 1 ji jmenovala čestnou občankou.
Odkaz první dámy šansonu
Hana Hegerová zemřela 23. března 2021 v pražské Nemocnici Na Homolce, kde byla v péči lékařů po zlomenině krčku stehenní kosti. Zůstaly po ní nahrávky, které se stále vydávají, a generace interpretů, kteří se k jejím písním vracejí. Mezi osobnostmi, které popisujeme v přehledu českých herců a hudebníků, patří k výrazným ženským hlasům druhé poloviny 20. století. Podobně jako Karel Gott vydávala desky i v Německu.
Kariéra Hany Hegerové v datech
- 1931: narození v Bratislavě.
- 1957: první pěvecká vystoupení v bratislavské Tatra revue.
- 1961 až 1966: Rokoko a Semafor v Praze.
- 1967 a 1968: vystoupení v pařížské Olympii.
- 1971 a 1974: alba Recital a Recital 2.
- Osmdesátá léta: Potměšilý host s Petrem Hapkou a Michalem Horáčkem.
- 2010 a 2011: poslední album a konec koncertní kariéry.
- 2021: úmrtí v Praze.
Ve filmu Kdyby tisíc klarinetů nazpívala píseň Tak abyste to věděla spolu s Karlem Gottem a s Waldemarem Matuškou.
Časté otázky
Kdo byla Hana Hegerová?
Hana Hegerová byla šansoniérka a herečka slovenského původu, označovaná za první dámu československého šansonu. Proslavila se v pražském Rokoku a Semaforu, zpívala v pařížské Olympii a nahrála desky jako Recital nebo Potměšilý host. Zemřela v roce 2021.
Jak se Hana Hegerová jmenovala původně?
Rodným jménem byla Carmen Mária Štefánia Farkašová. Příjmení Hegerová získala sňatkem s Daliborem Hegerem v roce 1954 a ponechala si ho i po rozvodu. Krátce používala také jméno Hana Čelková, pod nímž hrála ve filmu Frona.
Kdy a kde Hana Hegerová zemřela?
Zemřela 23. března 2021 v pražské Nemocnici Na Homolce ve věku 89 let. Byla tam v péči lékařů po zlomenině krčku stehenní kosti. Koncertní kariéru ukončila už v roce 2011 ze zdravotních důvodů.
Které písně Hany Hegerové jsou nejznámější?
K nejčastěji připomínaným patří Levandulová, Vana plná fialek, Denim Blue, Barová lavice a Zlá neděle. Oblíbený je i duet Mapa lásky se Štefanem Margitou. Nahrávala také francouzské šansony s českými texty.
Proč se Hegerové říkalo Piaf z Prahy?
Přezdívku získala po vystoupeních v pařížské Olympii v letech 1967 a 1968, tedy na scéně spojené s Édith Piaf. Přezdívka ji pak provázela po celou kariéru, vedle označení velká dáma šansonu.
Zdroje
- Zemřela Hana Hegerová, legendární zpěvačka, Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)
- Hana Hegerová, encyklopedické heslo, Wikipedie (cs.wikipedia.org)
