Jan Janský

Aktualizováno: 31. srpna 2026

Jan Janský byl český lékař, neurolog a psychiatr, který se do dějin medicíny zapsal objevem klasifikace lidské krve do čtyř základních skupin. Jako první na světě popsal roku 1907 dělení krve na čtyři typy, které označil římskými číslicemi I až IV a jež dnes známe pod mezinárodním značením 0, A, B a AB. K tomuto průlomu dospěl nikoli při transfuzním výzkumu, ale takřka mimochodem, při studiu vztahu mezi duševními chorobami a vlastnostmi krve.

Přestože jeho úplná a systematická klasifikace předešla řadu pozdějších prací, Nobelovu cenu za výzkum krevních skupin získal později rakouský badatel Karl Landsteiner. Jméno Jana Janského přesto v českém prostředí trvale zdomácnělo, a to díky nejvýznamnějšímu domácímu ocenění dobrovolných dárců krve, Janského plaketě, kterou u nás každoročně přebírají desítky tisíc lidí.

Rychlý přehled

• Jméno: Jan Janský
• Obor / čím se proslavil: lékař, neurolog a psychiatr; objevitel čtyř krevních skupin
• Narození: 3. dubna 1873, Praha (Smíchov)
• Úmrtí: 8. září 1921, Dolní Mokropsy u Prahy
• Působení / obor: psychiatrie, neurologie a sérologie; Psychiatrická klinika v Praze, Karlova univerzita
• Klíčový přínos: úplná klasifikace lidské krve do čtyř skupin (I–IV)
• Znám díky: objevu krevních skupin a Janského plaketě pro dárce krve

Kdo byl Jan Janský

Jan Janský se narodil 3. dubna 1873 v Praze, na Smíchově, do početné rodiny. Vystudoval medicínu na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity (dnešní Univerzity Karlovy) v Praze, kde promoval na sklonku 19. století. Jeho odborné směřování bylo od počátku spjaté s psychiatrií a neurologií, tedy obory, které tehdy hledaly nové cesty k pochopení příčin duševních onemocnění.

Od roku 1899 působil na pražské Psychiatrické klinice, kde se věnoval klinické praxi i výzkumu. Postupně se vypracoval mezi uznávané odborníky své doby a roku 1914 získal profesuru. Jeho vědecká práce vycházela z každodenní zkušenosti lékaře, který u pacientů hledal měřitelné biologické znaky duševních poruch. Právě tato snaha najít souvislost mezi psychikou a tělesnými pochody jej přivedla ke zkoumání krve, oblasti, v níž nakonec dosáhl svého nejtrvalejšího výsledku.

Za první světové války sloužil dva roky jako frontový lékař. Náročná služba se podepsala na jeho zdraví, prodělal srdeční příhodu a poté působil jako neuropsychiatr ve vojenské nemocnici. Zdravotní obtíže jej provázely až do předčasné smrti.

Janský byl typem badatele, který spojoval trpělivou klinickou práci s laboratorním zkoumáním. Ve své době patřil k lékařům, kteří psychiatrii chápali nejen jako obor popisný, ale usilovali podložit ji měřitelnými poznatky z fyziologie a chemie. Právě tento přístup, hledání objektivních tělesných znaků duševních stavů, jej dovedl k experimentům s krví, přestože původní hypotéza o přímé souvislosti mezi psychózou a typem krve se nakonec neprokázala.

Přínos a dílo

Klasifikace čtyř krevních skupin

Ke svému nejvýznamnějšímu objevu dospěl Janský při studiu, jehož původním cílem bylo zjistit, zda existuje vztah mezi duševními chorobami a vlastnostmi krve. Při pokusech s mísením krevního séra a červených krvinek různých osob si všiml, že se lidská krev podle reakcí (shlukování krvinek) rozpadá do několika zřetelně odlišných typů. Rozpoznal, že těchto typů je právě čtyři, a systematicky je popsal a označil římskými číslicemi I, II, III a IV.

Svá zjištění zveřejnil roku 1907 v práci nazvané Hematologická studie u psychotiků. Jeho klasifikace byla úplná, protože jako jeden z prvních badatelů podchytil všechny čtyři existující skupiny. Dnešní mezinárodní systém AB0 označuje tytéž skupiny písmeny 0, A, B a AB. Souvislost mezi duševními chorobami a krevními skupinami, kterou Janský původně hledal, se sice nepotvrdila, jako vedlejší výsledek však vznikl poznatek zásadní důležitosti pro celou medicínu.

Význam pro transfuzní medicínu

Znalost krevních skupin je základní podmínkou bezpečného podávání krve. Bez ní končily transfuze často tragicky, protože smíchání neslučitelných krví vede k životu nebezpečné reakci příjemce. Rozdělení krve do čtyř skupin umožnilo dárce a příjemce správně párovat, a stalo se tak jedním z pilířů moderní transfuzní služby, chirurgie i porodnictví. Janského systematický popis patří k příspěvkům, které tuto proměnu umožnily.

Odkaz a zajímavosti

Priorita Jana Janského v objevu krevních skupin byla oceněna roku 1921, kdy americká lékařská komise uznala jeho zásluhy. Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu však v roce 1930 získal za objev krevních skupin rakouský badatel Karl Landsteiner, který popsal tři skupiny dříve, avšak neúplně. Janský se tak stal jedním z příkladů vědců, jejichž průkopnický přínos zůstal v mezinárodním měřítku dlouho ve stínu.

Jan Janský zemřel předčasně 8. září 1921 v Dolních Mokropsích u Prahy na následky srdečního onemocnění, ve věku pouhých 48 let. Jeho jméno však v Česku žije dál. Po Janském je pojmenována Janského plaketa, nejznámější ocenění dobrovolných bezpříspěvkových dárců krve u nás. Uděluje se za opakované darování: bronzová plaketa náleží dárcům za deset odběrů, stříbrná za dvacet a zlatá za čtyřicet. Za ještě vyšší počty odběrů navazují další, prestižnější vyznamenání. Ocenění tak spojuje jméno objevitele krevních skupin s tisíci lidí, kteří pravidelným darováním krve zachraňují životy.

Zajímavé je i to, že Janský své číselné označení skupin (I–IV) volil jednoduše a přehledně, díky čemuž se dobře ujalo v praxi. Označení pomocí čtyř skupin se v některých zemích, zejména ve střední Evropě, používalo souběžně s pozdějším písmenným systémem AB0. Právě zavedení jednoho společného mezinárodního značení později usnadnilo bezpečnou výměnu poznatků i krve mezi zeměmi.

Odkaz Jana Janského připomínají také pamětní akce, odborné texty i výuka dějin medicíny, v nichž bývá uváděn jako jeden z významných českých lékařů přelomu 19. a 20. století. Jeho příběh je zároveň dokladem toho, jak zásadní objev může vzejít z výzkumu původně zaměřeného zcela jiným směrem, a jak dlouho může trvat, než se průkopnickému badateli dostane zaslouženého uznání.

Časté otázky

Čím se proslavil Jan Janský?
Proslavil se objevem klasifikace lidské krve do čtyř skupin, kterou jako první popsal roku 1907 a označil římskými číslicemi I až IV. Dnes tyto skupiny známe jako 0, A, B a AB.

Kdy a kde se Jan Janský narodil?
Narodil se 3. dubna 1873 v Praze, na Smíchově.

Kdy a kde zemřel?
Zemřel 8. září 1921 v Dolních Mokropsích u Prahy na srdeční onemocnění, ve věku 48 let.

Co Jan Janský objevil?
Objevil, že lidskou krev lze rozdělit do čtyř skupin. Svou úplnou klasifikaci zveřejnil roku 1907 v práci Hematologická studie u psychotiků.

Získal Jan Janský Nobelovu cenu?
Nezískal. Nobelovu cenu za objev krevních skupin obdržel v roce 1930 rakouský badatel Karl Landsteiner. Janského priorita byla uznána americkou lékařskou komisí roku 1921.

Proč se ocenění dárců krve jmenuje Janského plaketa?
Plaketa je pojmenována po Janu Janském jako objeviteli krevních skupin. Uděluje se dobrovolným dárcům krve: bronzová za deset odběrů, stříbrná za dvacet a zlatá za čtyřicet.

Související profily

• České historické osobnosti (rozcestník)
• Jan Evangelista Purkyně