Jan Kašpar
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Jan Kašpar byl český letec, technik a konstruktér, který je považován za průkopníka českého motorového letectví. Jako první člověk v českých zemích uskutečnil veřejné vzlety s letadlem těžším než vzduch a proslavil se především prvním českým dálkovým letem z Pardubic do Prahy, který v roce 1911 uskutečnil na jednoplošníku Blériot. Tímto výkonem názorně dokázal, že letadlo není jen jarmareční atrakce, ale dopravní prostředek schopný překonávat velké vzdálenosti.
Význam Jana Kašpara nespočívá v jednom osamoceném rekordu. Byl to vystudovaný strojní inženýr, který k létání přistupoval technicky: stroje sám upravoval, zkoušel různé motory a snažil se z tehdy nespolehlivých letounů dostat co nejvíce. Svými veřejnými lety a přednáškami vzbudil v české společnosti zájem o letectví a stal se vzorem pro první generaci domácích aviatiků. Dodnes je připomínán jako zakladatelská postava českého letectví a jeho jméno nese odbavovací hala pardubického letiště.
Rychlý přehled
- Jméno: Jan Kašpar
- Obor / čím se proslavil: letectví a technika – průkopník českého motorového létání
- Narození: 20. května 1883, Pardubice
- Úmrtí: 2. března 1927, Pardubice
- Působení: Pardubice a české země; letectví, letecká technika
- Klíčový přínos: první veřejné lety v českých zemích a první český dálkový let Pardubice–Praha (1911)
- Znám díky: letům na jednoplošníku Blériot XI a roli průkopníka českého letectví
Kdo byl Jan Kašpar
Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích do dobře situované měšťanské rodiny. Od mládí ho přitahovala technika a stroje, a proto po středoškolských studiích zamířil na pražskou techniku, dnešní České vysoké učení technické, kde studoval strojní inženýrství. Vysokoškolské vzdělání mu dalo pevný technický základ, díky němuž později dokázal letadlům nejen rozumět, ale také je opravovat a přizpůsobovat.
Po studiích získával praxi v technických oborech, mimo jiné v automobilovém průmyslu, kde se seznámil se spalovacími motory. Právě motory byly na počátku letectví klíčové – lehký a přitom dostatečně výkonný pohon rozhodoval o tom, zda stroj vůbec vzlétne. Kašpar patřil k okruhu nadšenců, kteří s napětím sledovali úspěchy zahraničních letců, zejména Francouze Louise Blériota, jenž roku 1909 přeletěl kanál La Manche. Blériotův jednoplošník se stal i Kašparovým strojem: pořídil si letoun typu Blériot XI a začal s ním soustavně experimentovat.
Počátky nebyly snadné. Tehdejší letadla byla křehká, motory poruchové a každý vzlet znamenal riziko. Kašpar musel stroj opakovaně seřizovat, měnit vrtule i pohonné jednotky a učit se létat z vlastní zkušenosti, protože žádná letecká škola v českých zemích neexistovala. Své pokusy prováděl na pláních u Pardubic, které se tak staly jedním z prvních míst spojených s domácím letectvím.
Přínos a dílo
První veřejné lety v českých zemích
Po řadě zkušebních pokusů se Janu Kašparovi podařilo v roce 1910 uskutečnit veřejné vzlety před diváky. Za jeho první veřejný let bývá označován výkon z jara 1910, kdy nad pardubickým letištěm předvedl řízený let na jednoplošníku Blériot. Šlo o jeden z prvních veřejně předvedených motorových letů v českých zemích a pro tehdejší veřejnost o zcela nový zážitek. Kašpar tím ukázal, že létání není výsadou zahraničních průkopníků a že i domácí technik dokáže zvládnout stroj těžší než vzduch. Své lety opakoval na dalších veřejných produkcích, čímž letectví přiblížil širší veřejnosti.
Dálkový let Pardubice–Praha
Nejslavnějším Kašparovým činem byl dálkový let z Pardubic do Prahy, který uskutečnil 13. května 1911. Na jednoplošníku Blériot překonal vzdálenost přibližně 120 kilometrů a přistál na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli u Prahy. Let trval kolem hodiny a půl a byl na tehdejší poměry mimořádným výkonem, protože vyžadoval spolehlivý motor, orientaci v krajině i odvahu letět dlouho mimo dosah pomoci. Šlo o první český dálkový let a o jeden z prvních přespolních letů v celém Rakousku-Uhersku. Úspěch z Kašpara rázem udělal známou osobnost a symbol nastupující éry letectví.
Technická práce a další lety
Kašpar nebyl jen pilotem, ale i technikem, který se strojům věnoval konstrukčně. Své letouny upravoval, zkoušel různé motory a snažil se zvýšit jejich spolehlivost a výkon. Uskutečnil rovněž jeden z prvních letů s cestujícím v českých zemích a svými přednáškami i ukázkami šířil povědomí o možnostech letectví. Jeho práce tak měla vedle sportovního a rekordního rozměru i rozměr osvětový a technický: ukazoval, jak letadla fungují a k čemu mohou sloužit.
Odkaz a zajímavosti
Jan Kašpar je považován za zakladatelskou osobnost českého letectví. Jeho veřejné lety a zejména dálkový let do Prahy vzbudily v české společnosti nadšení pro nový obor a inspirovaly první generaci domácích letců a leteckých konstruktérů. V době, kdy létání teprve hledalo svou podobu, dokázal spojit technické vzdělání s praktickou odvahou a posunout hranice toho, co bylo v českých zemích ve vzduchu možné.
Létání bylo finančně i technicky náročné a Kašpar do něj vložil značné prostředky i zdraví. V pozdějších letech se potýkal s obtížemi a zemřel v roce 1927 ve svém rodném městě Pardubicích ve věku 43 let. Jeho památka však zůstala živá. Po Janu Kašparovi je pojmenována odbavovací hala pardubického letiště a v Pardubicích mu byla postavena socha připomínající jeho průkopnické lety. Jeden z jeho historických letounů je součástí sbírek Národního technického muzea v Praze, kde dokládá počátky domácí letecké techniky. Jan Kašpar tak zůstává trvale spojen s Pardubicemi jako kolébkou českého letectví a jeho jméno je dodnes symbolem odvahy a technického umu na úsvitu létání.
Časté otázky
Čím se proslavil Jan Kašpar?
Proslavil se jako průkopník českého motorového letectví. Uskutečnil jedny z prvních veřejných letů v českých zemích a především první český dálkový let z Pardubic do Prahy v roce 1911.
Kdy a kde se Jan Kašpar narodil?
Narodil se 20. května 1883 v Pardubicích, tehdy v Rakousku-Uhersku.
Kdy a kde Jan Kašpar zemřel?
Zemřel 2. března 1927 ve svém rodném městě Pardubicích ve věku 43 let.
Jaký let Jana Kašpara je nejznámější?
Nejznámější je jeho dálkový let z Pardubic do Prahy 13. května 1911, kdy na jednoplošníku Blériot překonal přibližně 120 kilometrů a přistál ve Velké Chuchli. Šlo o první český dálkový let.
Na jakém letadle Jan Kašpar létal?
Létal především na francouzském jednoplošníku Blériot XI, který sám upravoval a osazoval různými motory. Byl nejen pilotem, ale i technikem a konstruktérem.
Co připomíná Jana Kašpara dnes?
Jeho jméno nese odbavovací hala pardubického letiště, v Pardubicích má sochu a jeden z jeho letounů je vystaven v Národním technickém muzeu v Praze.
