Jarmila Kratochvílová
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Jarmila Kratochvílová je bývalá československá atletka, sprinterka a běžkyně na 400 a 800 metrů, která patří k nejúspěšnějším postavám v historii české a světové atletiky. Proslula mimořádnou silou, tvrdým tréninkem a pozdním, ale o to výraznějším nástupem na absolutní světový vrchol na začátku 80. let 20. století.
Její jméno je nejčastěji spojováno se světovým rekordem na 800 metrů časem 1:53,28, který zaběhla v roce 1983. Tento výkon je dnes nejdéle platným světovým rekordem v atletice vůbec a přes čtyři desetiletí se ho nepodařilo žádné běžkyni překonat. Ve stejném roce se stala na mistrovství světa v Helsinkách jako první atletka historie dvojnásobnou mistryní světa v bězích na 400 a 800 metrů a k tomu vytvořila i světový rekord na 400 metrů.
Rychlý přehled
- Celé jméno: Jarmila Kratochvílová
- Narození: 1951, Golčův Jeníkov (Československo)
- Sport / disciplína: atletika — běh na 400 a 800 metrů
- Reprezentace: Československo
- Největší úspěchy: světový rekord na 800 m (1:53,28, 1983) — stále platný; dvě zlata z MS 1983 (400 a 800 m); stříbro z OH 1980 v Moskvě (400 m)
- Známá díky: nejdéle platnému světovému rekordu v atletice a rekordní sezoně 1983
Kdo je Jarmila Kratochvílová
Jarmila Kratochvílová se narodila v roce 1951 v Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku. Pochází z venkovského prostředí a k atletice se dostala postupně, bez zázemí velkého sportovního centra. Její cesta na světový vrchol byla netypicky dlouhá — zatímco řada vrcholových sprinterek dosahuje maxima ve dvaceti letech, Kratochvílová prorazila mezi světovou špičku až kolem třicítky.
Klíčovou roli v jejím vzestupu sehrála dlouholetá spolupráce s trenérem Miroslavem Kváčem, pod jehož vedením vybudovala pověstnou fyzickou sílu a odolnost. Její tréninkové zaměření na sílu a vytrvalost jí umožnilo běhat na špičkové úrovni jak čtvrtku, tak i náročnější osmistovku — kombinaci, kterou zvládá jen málo běžkyň. Právě spojení rychlosti sprinterky s výdrží na 800 metrů se stalo základem jejích největších úspěchů.
Kratochvílová bývá dodnes uváděna jako učebnicový příklad atletky, která svého maxima dosáhla v netradičně pozdním věku. Zatímco mnozí soupeři končili kariéru, ona ve třiceti letech teprve mířila k nejlepším výkonům života. Její příběh tak ukazuje, že vytrvalá práce a trpělivé budování výkonnosti mohou vést k výsledkům, jaké se u sprinterek objevují jen výjimečně.
Sportovní kariéra
Cesta k reprezentaci
Kratochvílová se postupně vypracovala do československé reprezentace jako čtvrtkařka. V 70. letech patřila k domácí špičce, ale mezinárodní přelom přišel až na přelomu 70. a 80. let, kdy se začala prosazovat i na evropské a světové scéně. Vytrvalá práce a rostoucí výkonnost ji dovedly až na olympijské a světové medailové pozice.
Zásadní bylo, že se nespokojila jen s jednou disciplínou. Vedle čtvrtky postupně přibírala i osmistovku a v tréninku kladla důraz na kondici, díky níž dokázala udržet vysoké tempo i v závěrech závodů. Tato všestrannost z ní na začátku 80. let udělala mimořádně nebezpečnou soupeřku, kterou bylo obtížné porazit jak v krátkém sprintu na hranici čtyř set metrů, tak na dvojnásobné trati.
Olympijské hry 1980 v Moskvě
Prvním velkým vrcholem kariéry byly letní olympijské hry 1980 v Moskvě. V běhu na 400 metrů zde Kratochvílová získala stříbrnou medaili. Toto stříbro potvrdilo, že se zařadila mezi absolutní světovou špičku čtvrtkařek, a odstartovalo její nejúspěšnější období.
Halové úspěchy
Na začátku 80. let dominovala Kratochvílová také v hale. Na halových mistrovstvích Evropy získala v běhu na 400 metrů opakovaně zlaté medaile v letech 1981, 1982 a 1983 a k tomu přidala i dřívější stříbro. Halová dráha jí vyhovovala díky její síle a schopnosti udržet vysoké tempo po celou trať.
Rekordní rok 1983
Vrcholem celé kariéry se stala sezona 1983. Nejprve 26. července 1983 v Mnichově zaběhla v běhu na 800 metrů čas 1:53,28 a vytvořila světový rekord. K závodu na osmistovce se přitom dostala spíše shodou okolností — jako čtvrtkařka si chtěla vyzkoušet delší trať. Výsledek předčil veškerá očekávání a rekord platí dodnes.
O necelý měsíc později, na premiérovém mistrovství světa v atletice 1983 v Helsinkách, předvedla Kratochvílová jeden z nejlepších výkonů v dějinách ženských běhů. Zvítězila jak na 400 metrů, tak na 800 metrů a stala se historicky první atletkou, která tento náročný „double“ na světovém šampionátu dokázala. Ve finále čtvrtky navíc zaběhla čas 47,99 — jako první žena v historii se dostala pod hranici 48 sekund a vytvořila světový rekord i na této trati.
Kombinace obou zlatých medailí a dvou světových rekordů v jediné sezoně nemá v ženské atletice mnoho obdob. Zvládnout na jednom šampionátu vítězně čtvrtku i osmistovku vyžaduje současně sprinterskou rychlost i běžeckou vytrvalost, tedy dvě odlišné dispozice, které se u jedné závodnice spojují jen zřídka. Rok 1983 se proto zapsal jako jedna z nejsilnějších individuálních sezon v historii dráhové atletiky a upevnil postavení Kratochvílové mezi legendami tohoto sportu.
Závěr kariéry
Sezona 1983 zůstala nepřekonaným vrcholem její dráhy. V dalších letech výkonnost postupně opadala, mimo jiné i vlivem zdravotních problémů, a Kratochvílová se poté z vrcholového sportu stáhla. Její světový rekord na 400 metrů překonala v roce 1985 velká rivalka Marita Kochová, rekord na 800 metrů však odolává dodnes.
Největší úspěchy
- Světový rekord na 800 m — 1:53,28 (1983): nejdéle platný světový rekord v atletice, který se přes čtyřicet let nepodařilo překonat.
- Mistrovství světa 1983 v Helsinkách: zlatá medaile na 400 m i na 800 m — historicky první takový „double“ na MS.
- Světový rekord na 400 m — 47,99 (1983): první žena pod 48 sekund; rekord platil do roku 1985.
- Olympijské hry 1980 v Moskvě: stříbrná medaile na 400 m.
- Halová mistrovství Evropy: opakovaná zlata na 400 m v první polovině 80. let.
- Řadu let patřila k nejlepším atletkám světa a doma byla oceňována jako jedna z nejúspěšnějších sportovkyň své éry.
Po kariéře / mimo sport
Po skončení aktivní kariéry zůstala Jarmila Kratochvílová atletice věrná jako trenérka. Ve svém rodném regionu se dlouhodobě věnuje výchově mladých běžců a předává zkušenosti další generaci atletů. Její jméno pravidelně připomínají sportovní média zejména v souvislosti s výročími jejího světového rekordu na 800 metrů, který se stal jedním z nejcitovanějších čísel v historii atletiky. Zůstala tak spjata s atletikou nejen jako někdejší reprezentantka, ale i jako trenérka a stálá součást sportovního prostředí ve svém kraji.
Právě dlouhověkost jejího rekordu na 800 metrů z ní dělá jedno z nejčastěji zmiňovaných jmen, kdykoli se řeší nejstarší dosud platné výkony ve sportu. S každým dalším rokem, kdy rekord odolá, roste jeho symbolická hodnota a připomíná výjimečnost sezony 1983. Pro českou a slovenskou atletiku zůstává Kratochvílová jednou z nejúspěšnějších reprezentantek všech dob a měřítkem, k němuž se pozdější generace běžkyň vztahují.
S rekordní érou 80. let bývá v médiích spojována i obecná debata o dobových tréninkových a soutěžních praktikách ve východním bloku. Kratochvílová nikdy nebyla usvědčena z porušení antidopingových pravidel a její výkony zůstávají oficiálně uznávané; spekulace kolem této éry patří k tématům, která se v souvislosti s atletikou 80. let objevují obecně a nejsou podložena žádným prokázaným proviněním.
Časté otázky
Jaký světový rekord drží Jarmila Kratochvílová?
Drží světový rekord v běhu na 800 metrů časem 1:53,28 z roku 1983. Jde o nejdéle platný světový rekord v atletice — přes čtyřicet let ho žádná běžkyně nepřekonala.
Jaké má Jarmila Kratochvílová olympijské medaile?
Na olympijských hrách 1980 v Moskvě získala stříbrnou medaili v běhu na 400 metrů.
Co dokázala na mistrovství světa 1983 v Helsinkách?
Získala zlaté medaile na 400 i 800 metrů a stala se první atletkou historie, která na světovém šampionátu vyhrála obě tyto tratě. Ve finále čtvrtky navíc vytvořila světový rekord 47,99.
Kdy a kde se Jarmila Kratochvílová narodila?
Narodila se v roce 1951 v Golčově Jeníkově v tehdejším Československu.
Které disciplíny Jarmila Kratochvílová běhala?
Specializovala se na běh na 400 a 800 metrů. Výjimečná byla právě schopnost běhat na světové úrovni obě tyto náročné tratě zároveň.
Platí ještě její světový rekord na 400 metrů?
Ne. Rekord 47,99 z roku 1983 překonala v roce 1985 Marita Kochová. Rekord na 800 metrů však Kratochvílové stále patří.
