Jaroslav Seifert
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel a novinář, jeden z nejvýznamnějších tvůrců české poezie 20. století a dosud jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu, kterou získal roku 1984. Proslavil se melodickou, smyslově bohatou lyrikou, v níž se prolíná láska k životu, k ženě a k rodné Praze, i pozdními reflexivními sbírkami, jako jsou Morový sloup a Matka.
Jeho význam přesahuje samotné dílo. Seifert provázel českou literaturu takřka celým bouřlivým stoletím, od avantgardních dvacátých let až po disent sedmdesátých a osmdesátých let, a stal se symbolem básnické opravdovosti i občanské statečnosti. Byl mezi prvními signatáři Charty 77 a jeho hlas zůstal svobodný i v době, kdy oficiální kultura nesvobodná byla. Nobelova cena udělená v roce 1984 znamenala nejen ocenění jeho tvorby, ale i mezinárodní uznání celé české poezie.
Rychlý přehled
- Jméno: Jaroslav Seifert
- Obor / čím se proslavil: básník, spisovatel a novinář; nositel Nobelovy ceny za literaturu
- Narození: 1901, Praha (Žižkov)
- Úmrtí: 1986, Praha
- Působení / obor: česká poezie a žurnalistika, 20. století
- Klíčový přínos: vrcholná moderní česká lyrika; jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu (1984)
- Znám(a) díky: sbírkám Morový sloup, Matka, Píseň o Viktorce, Maminka; Chartě 77
Kdo byl Jaroslav Seifert
Jaroslav Seifert se narodil roku 1901 v Praze na Žižkově, v dělnickém prostředí, které trvale ovlivnilo jeho lidský i básnický pohled na svět. Prostředí předměstských ulic, chudoby i každodenního života obyčejných lidí se stalo jedním ze stálých zdrojů jeho poezie a k rodnému městu se ve své tvorbě vracel po celý život.
Gymnaziální studia nedokončil a záhy se plně věnoval literatuře a novinařině, která ho po většinu života živila. Působil jako redaktor v řadě novin a časopisů a psal do komunistického i později sociálnědemokratického tisku. Ve dvacátých letech patřil k zakladatelské generaci avantgardního uměleckého sdružení Devětsil a stál u zrodu poetismu, hravého a obrazně bohatého směru meziválečné české poezie.
Seifertovy politické postoje procházely vývojem. Zpočátku byl členem komunistické strany, z níž byl roku 1929 vyloučen poté, co spolu s dalšími spisovateli podepsal kritický manifest proti novému vedení strany. Nadále se hlásil k levicovému a sociálně cítícímu smýšlení, zůstal však především básníkem svobodného ducha. V roce 1966 byl jmenován národním umělcem a v letech 1968 až 1970 stál v čele Svazu československých spisovatelů, v napjatém období kolem srpnové okupace a nástupu normalizace.
Přínos a dílo
Avantgarda a poetismus
Seifert vstoupil do literatury na počátku dvacátých let sbírkami s výraznými sociálními a revolučními tóny, jako je Město v slzách. Brzy se ale spolu s dalšími členy Devětsilu přiklonil k poetismu a k radostné, obrazné oslavě moderního života, cestování a všedních zázraků světa. K tomuto období patří například sbírka Na vlnách TSF, která pojmem i podobou odrážela fascinaci moderní civilizací a technikou.
Zralá lyrika a válečná léta
Ve třicátých a čtyřicátých letech se Seifertova poezie zklidnila a zvroucněla. Do popředí vstoupila témata lásky, domova, mateřství a rodné země. K vrcholům tohoto období patří sbírky Jablko z klína, Ruce Venušiny a v době ohrožení a války silně vlastenecké Zhasněte světla, Vějíř Boženy Němcové, Kamenný most a Přilba hlíny, v nichž se Praha stává symbolem národní naděje a odolnosti. Trvalé místo v české poezii zaujala i lyrická skladba Píseň o Viktorce, inspirovaná osudem Boženy Němcové.
Pozdní vrcholné dílo
Nejhlubší a nejosobitější polohy dosáhla Seifertova poezie v pozdním období. V rozsáhlé, vzpomínkové a hluboce lidské tvorbě se ohlížel za životem, láskami, přáteli i za dějinami své země. K vrcholům patří sbírky Maminka, plná něhy a vzpomínek na dětství, a zejména Morový sloup a Matka, které pro svou svobodomyslnost mohly v Československu vycházet jen obtížně a šířily se také v samizdatu a v zahraničí. Právě toto pozdní dílo, prosté a přitom myšlenkově bohaté, zvážilo mezinárodní porota nejvýše.
Charta 77 a Nobelova cena
V roce 1977 se Seifert připojil k prvním signatářům Charty 77, občanské iniciativy upozorňující na porušování lidských práv v Československu. Přestože byl vážně nemocný, svým podpisem se veřejně postavil na stranu svobody projevu. Roku 1984 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu za poezii, která podle odůvodnění poroty působí svěžestí, smyslovostí a bohatou obrazností a podává osvobozující obraz nezdolného ducha a mnohostrannosti člověka. Zůstává dosud jediným Čechem, který získal Nobelovu cenu za literaturu.
Odkaz a zajímavosti
Jaroslav Seifert patří k nejčtenějším a nejoblíbenějším českým básníkům 20. století. Jeho verše, srozumitelné a přitom umělecky náročné, dokázaly oslovit široké publikum a mnohé z nich zlidověly nebo byly zhudebněny. Spojením smyslové krásy s hlubokou lidskostí ukázal, že poezie může být zároveň prostá i myšlenkově bohatá, a stal se básníkem, k němuž se čtenáři vracejí v okamžicích radosti i smutku.
Mezinárodní ohlas jeho jména je spojen především s Nobelovou cenou z roku 1984, která poprvé a dosud naposledy směřovala k českému spisovateli a která upozornila svět na sílu a tradici české poezie. V době udělení ceny žil Seifert v Praze, těžce nemocný, a slavnostního ceremoniálu ve Stockholmu se osobně nezúčastnil.
Seifertovo jméno dnes nesou ulice, školy a literární ocenění; prestižní Cena Jaroslava Seiferta se od roku 1986 uděluje za významná díla české literatury. Jeho dílo vychází v nových vydáních, je součástí školní četby a zůstává živou součástí české kulturní paměti.
Časté otázky
Čím se proslavil Jaroslav Seifert?
Byl to český básník, spisovatel a novinář a dosud jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu, kterou získal roku 1984. Proslavil se melodickou lyrikou a pozdními sbírkami jako Morový sloup a Matka.
Kdy a kde se Jaroslav Seifert narodil?
Narodil se roku 1901 v Praze na Žižkově a v Praze také roku 1986 zemřel.
Co napsal Jaroslav Seifert?
K jeho hlavním dílům patří sbírky Na vlnách TSF, Jablko z klína, Zhasněte světla, Píseň o Viktorce, Maminka, Morový sloup a Matka a řada dalších básnických sbírek.
Za co dostal Jaroslav Seifert Nobelovu cenu?
Nobelovu cenu za literaturu obdržel v roce 1984 za svou poezii, oceněnou pro svěžest, smyslovost a bohatou obraznost, jež podává osvobozující obraz nezdolného lidského ducha. Je dosud jediným českým laureátem této ceny.
Podepsal Jaroslav Seifert Chartu 77?
Ano. Přestože byl vážně nemocný, patřil roku 1977 mezi první signatáře Charty 77 a veřejně se tak postavil na stranu obrany lidských práv a svobody projevu.
K jakému uměleckému směru Jaroslav Seifert patřil?
Ve dvacátých letech byl členem avantgardního sdružení Devětsil a spoluzakladatelem poetismu, hravého a obrazně bohatého směru meziválečné české poezie; později přešel k zralé reflexivní a vlastenecké lyrice.
