Josef Jungmann

Aktualizováno: 31. srpna 2026

Josef Jungmann byl český jazykovědec, překladatel a jedna z předních osobností českého národního obrození. Proslavil se především monumentálním pětidílným Slovníkem česko-německým, který se stal důkazem, že čeština je živý, bohatý a plnohodnotný jazyk schopný vyjádřit vědu, umění i abstraktní myšlení. Vedle Josefa Dobrovského bývá pokládán za jednoho z tvůrců moderní spisovné češtiny.

Jeho význam přesahuje odbornou lingvistiku. Jungmann formuloval a naplnil jazykový program obrození: usiloval o to, aby se čeština vrátila do vědy, literatury i veřejného života v době, kdy vzdělané vrstvy běžně užívaly němčinu. Obohatil slovní zásobu o tisíce nových výrazů, z nichž mnohé používáme dodnes, a svým dílem i pedagogickým působením ovlivnil celé generace obrozenců.

Rychlý přehled

  • Jméno: Josef Jungmann
  • Obor / čím se proslavil: jazykovědec a překladatel, tvůrce Slovníku česko-německého
  • Narození: 1773, Hudlice (u Berouna)
  • Úmrtí: 1847, Praha
  • Působení / obor: bohemistika, lexikografie, překlad, literární historie, pedagogika
  • Klíčový přínos: pětidílný Slovník česko-německý a obohacení české slovní zásoby
  • Znám díky: vedení jazykového programu národního obrození

Kdo byl Josef Jungmann

Josef Jungmann se narodil roku 1773 v Hudlicích, malé obci na Berounsku, do prostředí venkovské řemeslnické rodiny. Studoval na gymnáziu v Praze a poté filozofii a práva na pražské univerzitě. Jazykům a literatuře se však věnoval s takovým zaujetím, že se rozhodl pro dráhu učitele a badatele o českém jazyce.

Významnou část svého života strávil jako středoškolský profesor. Působil nejprve na gymnáziu v Litoměřicích, kde začal systematicky pěstovat češtinu i mezi studenty, a později dlouhá léta učil na pražském akademickém gymnáziu. Jeho pedagogické působení nebylo jen zaměstnáním, ale nástrojem obrození: kolem sebe soustřeďoval mladé lidi, které vedl k práci pro český jazyk a literaturu.

Jungmann žil v době, kdy byla čeština vytlačena z vyššího vzdělání, úřadů i vědy a považována spíše za jazyk prostého lidu. Právě proti tomuto stavu zaměřil své celoživotní úsilí. Na rozdíl od staršího Josefa Dobrovského, který k obrození přistupoval opatrněji a významnou část svých prací psal německy či latinsky, věřil Jungmann v aktivní budování moderního spisovného jazyka a stal se vůdčí osobností mladší, ofenzivnější obrozenecké generace.

Jeho program nebyl jen teoretický. Jungmann vycházel z přesvědčení, že jazyk je základem národní existence a že bez rozvinuté češtiny nemůže vzniknout ani moderní česká věda, literatura či společenský život. Kolem tohoto přesvědčení dokázal sjednotit řadu spolupracovníků a mladších badatelů, kteří jeho lexikografické a literární dílo doplňovali a rozvíjeli. Sám přitom spojoval trpělivou, léta trvající drobnou práci sběratele a slovníkáře s velkorysou vizí kulturního povznesení celého národa.

Přínos a dílo

Slovník česko-německý

Vrcholem Jungmannova díla je pětidílný Slovník česko-německý, vydávaný v letech 1834 až 1839. Toto rozsáhlé lexikografické dílo obsahuje přes 120 000 hesel a na tisících stranách zachycuje bohatství české slovní zásoby. Slovník sloužil jako praktická pomůcka i jako mocný argument: dokazoval, že čeština disponuje výrazovými prostředky srovnatelnými s velkými evropskými jazyky. Na jeho přípravě Jungmann pracoval desítky let a čerpal ze starší české literatury, z nářečí i z příbuzných slovanských jazyků.

Slovník nebyl pouhým soupisem slov. U jednotlivých hesel Jungmann uváděl doklady z literatury, významové odstíny i souvislosti, takže dílo současně mapovalo dějiny českého slovníku a nabízelo vzory správného užití. Pro obrozence se stal nepostradatelnou příručkou a pro další rozvoj spisovné češtiny základním kamenem. Právě rozsah a pečlivost tohoto díla z něj činí jeden z největších počinů celého národního obrození a doklad toho, co dokázala vytrvalá práce jednotlivce podpořeného širším okruhem spolupracovníků.

Obohacení a obrození českého jazyka

Jungmann do češtiny zaváděl nová slova pro pojmy, které do té doby neměly český výraz, případně je oživoval ze starších pramenů či přejímal z jiných slovanských jazyků. Řada těchto výrazů zdomácněla a užíváme je zcela běžně dodnes, například zeměpis, hvězdárna, látka nebo úsvit. Tímto tvořivým přístupem k jazyku dal moderní češtině slovní zásobu pro vědu, techniku i literaturu.

Slovesnost a Historie literatury české

Jungmann je autorem díla Slovesnost, učebnice teorie literatury a slohu s výborem ukázek, která měla vychovávat čtenáře i tvůrce k práci s češtinou. Neméně důležitá je Historie literatury české, přehledné soupisné dějiny českého písemnictví, jež poprvé uceleně zmapovaly domácí literární tradici a poskytly obrozencům oporu i doklad kontinuity české kultury.

Překladatelské dílo

Jungmann patřil k významným překladatelům své doby. Převodem náročných děl světové literatury, jako byla Miltonova Ztracený ráj nebo díla Chateaubriandova, prakticky ověřoval a zároveň rozvíjel schopnosti češtiny vyjádřit vysokou poezii a složité myšlenky. Jeho překlady kladly základy modernímu českému básnickému jazyku.

Odkaz a zajímavosti

Josef Jungmann bývá řazen mezi nejvýznamnější osobnosti českého národního obrození a jeho jméno je pevně spojeno se vznikem moderní spisovné češtiny. Generace, kterou kolem sebe vychoval a inspiroval, dovedla obrozenecké úsilí k plnému rozvoji české vědy a literatury v 19. století.

Jungmannova památka je v Česku živá i v topografii a symbolech. Po Jungmannovi je pojmenováno Jungmannovo náměstí v Praze, kde stojí jeho pomník, i řada ulic a škol po celé zemi. Jeho rodné Hudlice a osobnost jazykovědce zůstávají připomínkou doby, kdy se rozhodovalo o budoucnosti českého jazyka.

Za pozornost stojí, že Jungmannův přínos nebyl jen sběratelský, ale tvůrčí: mnohá slova, která dnes vnímáme jako odjakživa česká, vznikla nebo se rozšířila právě díky jeho práci. V tom spočívá jeho trvalý a každodenně přítomný odkaz — čeština, kterou mluvíme a píšeme, nese jeho stopu.

Časté otázky

Čím se proslavil Josef Jungmann?
Proslavil se jako jazykovědec a překladatel, přední osobnost národního obrození. Jeho nejznámějším dílem je pětidílný Slovník česko-německý, jímž dokázal, že čeština je bohatý a plnohodnotný jazyk.

Kdy a kde se Josef Jungmann narodil?
Narodil se roku 1773 v Hudlicích na Berounsku. Zemřel roku 1847 v Praze.

Co napsal Josef Jungmann?
Vytvořil pětidílný Slovník česko-německý, dále díla Slovesnost a Historie literatury české a věnoval se překladům světové literatury.

Jak Jungmann obohatil češtinu?
Zaváděl a oživoval nová slova pro pojmy, které v češtině chyběly. Do jazyka vešly například výrazy zeměpis, hvězdárna, látka nebo úsvit.

Jaká byla Jungmannova role v národním obrození?
Byl vůdčí osobností mladší obrozenecké generace. Formuloval a naplňoval jazykový program obrození a jako profesor vychoval řadu následovníků.

Kdo byl Jungmannovým současníkem v obrození?
Vedle Jungmanna stojí především Josef Dobrovský, spolu s nímž bývá pokládán za tvůrce moderní spisovné češtiny.

Související profily

Libor Výborný

Libor Výborný

Redaktor na volné noze s praxí z redakcí Prima Zoom a Novinky.cz. Za roky v médiích si zvykl ověřovat informace u zdroje a psát tak, aby text čtenáři opravdu posloužil. Pro czech-profile.cz se věnuje profilům firem, značek a webových projektů — dohledává, kdo za projektem stojí, čím se liší a co má doložené ve veřejných rejstřících.