Josef Kemr
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Josef Kemr byl český herec, jeden z nejvýraznějších charakterních herců druhé poloviny 20. století a mistr vedlejších rolí, jimž dokázal dát nezapomenutelnou tvář. Proslavil se především postavou loupeživého vladyky Kozlíka v historickém dramatu Markéta Lazarová (1967), rolemi ve venkovských komediích Jiřího Menzela Na samotě u lesa a Slavnosti sněženek i rozsáhlou prací v divadle a dabingu.
Jeho význam spočívá v tom, že povýšil vedlejší a epizodní role na svébytné umělecké dílo. Kemr byl hercem obrovské vnitřní opravdovosti a přesného detailu, který stejně suverénně zvládal drama i grotesku, tragiku i lidový humor. Patří ke generaci, jež formovala podobu českého filmu i divadla, a mezi diváky i kolegy je dodnes připomínán jako jeden z nejlepších charakterních herců své doby.
Rychlý přehled
- Jméno: Josef Kemr
- Obor / čím se proslavil: filmový, divadelní a dabingový herec; mistr charakterních a vedlejších rolí
- Narození: 1922, Praha
- Úmrtí: 1995, Praha
- Působení / obor: činohra, film, televize, dabing
- Klíčový přínos: pozvednutí charakterní a vedlejší role na plnohodnotné herecké umění
- Znám(a) díky: filmům Markéta Lazarová, Na samotě u lesa, Slavnosti sněženek
Kdo byl Josef Kemr
Josef Kemr se narodil v roce 1922 v Praze. Pocházel z artistického a kočovného prostředí spjatého s cirkusem a lidovou zábavou, což mu dalo blízký vztah k jevištnímu řemeslu, pohybu i lidovému typu postav. Toto zázemí se později promítlo do jeho schopnosti věrohodně ztvárnit prosté venkovské figury i výrazné charaktery z okraje společnosti.
K herectví se dostal přes ochotnické a menší profesionální scény a postupně se vypracoval mezi přední představitele českého jeviště. Byl především hercem divadelním, který svou pověst budoval na desítkách rolí, teprve poté se stal vyhledávaným tvůrcem filmovým a televizním. Právě systematická divadelní práce z něj udělala herce s mimořádně širokým rejstříkem a smyslem pro detail.
Během své dráhy prošel řadou pražských divadel. Dlouhá léta byl spojen se scénou Divadla Na zábradlí a v pozdějším období působil jako člen činohry Národního divadla v Praze. Souběžně s tím soustavně natáčel, takže jeho jméno se objevuje v desítkách celovečerních filmů, televizních inscenací a seriálů. Vedle vlastního herectví patřil také k nejobsazovanějším a nejvýraznějším českým dabérům.
Kemr byl typem herce, který nikdy nespoléhal na vnější efekt. Jeho síla tkvěla v přesně odpozorovaném gestu, výrazu a intonaci, díky nimž byla i drobná role plnokrevnou postavou s vlastním osudem. Právě tato poctivost a preciznost mu vynesla respekt kolegů i pověst herce, jehož přítomnost na plátně či jevišti nikdy nezůstala nepovšimnuta.
Přínos a dílo
Markéta Lazarová a role Kozlíka
Vrcholem Kemrovy filmové kariéry je postava loupeživého vladyky Kozlíka ve středověkém dramatu Františka Vláčila Markéta Lazarová (1967). Snímek podle románu Vladislava Vančury bývá řazen mezi nejvýznamnější díla české kinematografie a Kemr v něm vytvořil syrovou, mohutnou postavu drsného rodového patriarchy. Role patří k jeho nejobdivovanějším hereckým výkonům a dokládá jeho schopnost zvládnout velké dramatické téma s naprostou přesvědčivostí.
Menzelovy venkovské komedie
Zcela odlišnou, komediální polohu ukázal Kemr ve filmech režiséra Jiřího Menzela. Ve snímku Na samotě u lesa (1976) i v pozdější komedii Slavnosti sněženek (1983), obou podle předloh Bohumila Hrabala, ztvárnil výrazné venkovské figurky plné lidového humoru a lidské vřelosti. Právě v těchto rolích se naplno projevil jeho cit pro obyčejného člověka, jeho zvláštnosti i jeho důstojnost. Divákům se vryly do paměti jako typické představy českého maloměstského a vesnického světa. Kemrův humor přitom nikdy nebyl laciný ani přehnaný; vyrůstal z pozorného vhledu do lidských povah a z jemné ironie, která postavu neshazuje, ale naopak jí dodává lidskost a hloubku.
Charakterní herec, divadlo a dabing
Kemrův přínos ale nelze měřit jen několika slavnými filmy. Během kariéry vytvořil velké množství vedlejších a epizodních rolí ve filmu i televizi a v každé z nich dokázal vytěžit maximum. Na divadle patřil k oporám souborů, v nichž působil, a v dabingu propůjčil svůj nezaměnitelný hlas řadě zahraničních postav. Tato šíře záběru z něj činí jednoho z nejvšestrannějších českých herců své generace.
Odkaz a zajímavosti
Josef Kemr je dnes vnímán jako pojem mezi českými charakterními herci, tedy těmi, kdo nehrají hlavní milovníky, ale vytvářejí svět kolem nich. Jeho jméno se často uvádí jako příklad herce, který dokázal být hvězdou i v roli o pár replikách. Kolegové i filmoví historici oceňují jeho preciznost, pokoru k řemeslu a schopnost vdechnout život i té nejmenší postavě.
Byl typem umělce, jenž nevyhledával okázalost a slávu, ale soustředil se na práci samotnou. Díky tomu se stal vzorem herecké poctivosti pro mladší generace. Diváci ho znají z nesčetných repríz filmů a televizních inscenací, které patří ke stálicím domácího vysílání, a jeho tváře i hlasu si spojují s celou érou českého filmu a televize.
Zemřel v roce 1995 v Praze. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo rozprostřené mezi divadlo, film, televizi a dabing, které dodnes slouží jako učebnicový příklad charakterního herectví. Jeho postavy, ať už drsný Kozlík nebo dobrácké venkovské figurky, zůstávají živou součástí kolektivní paměti českého publika.
Právě v tomto spojení mimořádné šíře, řemeslné přesnosti a lidské opravdovosti spočívá trvalost Kemrova odkazu. Připomíná, že o síle filmu či divadelní inscenace nerozhodují jen hlavní hvězdy, ale také herci, kteří dokážou z vedlejší role udělat nezapomenutelný okamžik. Josef Kemr byl právě takovým hercem a mezi českými charakterními herci zůstává jednou z nejvýraznějších postav.
Časté otázky
Čím se proslavil Josef Kemr?
Proslavil se jako český charakterní herec a mistr vedlejších rolí. Nejznámější je jeho postava vladyky Kozlíka ve filmu Markéta Lazarová (1967) a role ve venkovských komediích Na samotě u lesa a Slavnosti sněženek.
Kdy a kde se narodil?
Narodil se v roce 1922 v Praze a pocházel z artistického, s cirkusem spjatého prostředí.
V jakých filmech hrál?
K jeho nejznámějším filmům patří Markéta Lazarová, Na samotě u lesa a Slavnosti sněženek. Vytvořil však také velké množství dalších vedlejších a epizodních rolí ve filmu i televizi.
Věnoval se jen filmu?
Ne. Byl především divadelním hercem, dlouho spojeným mimo jiné s Divadlem Na zábradlí a činohrou Národního divadla, a zároveň patřil k nejvýraznějším českým dabérům.
Proč je považován za výjimečného herce?
Dokázal i z malé vedlejší role vytvořit plnokrevnou postavu s vlastním osudem. Vynikal přesností detailu, vnitřní opravdovostí a širokým rejstříkem od dramatu po lidovou grotesku.
Kdy zemřel?
Zemřel v roce 1995 v Praze.
