Ludmila Formanová

Aktualizováno: 31. srpna 2026

Ludmila Formanová je bývalá česká atletka, běžkyně na 800 metrů, která patřila na přelomu 90. let a přelomu tisíciletí ke světové špičce ve své disciplíně. Vrcholné roky prožila pod vedením trenérky Jarmily Kratochvílové a v roce 1999 se stala jednou z mála českých atletek, které dokázaly získat světový titul jak v hale, tak pod širým nebem.

Jejím životním rokem byl právě rok 1999, kdy vyhrála halové mistrovství světa v japonském Maebaši a následně i mistrovství světa pod širým nebem ve španělské Seville. O rok dříve, v roce 1998, přidala titul halové mistryně Evropy z Valencie. Svým osobním maximem 1:56,56 se zařadila mezi historicky nejrychlejší české půlkařky.

Rychlý přehled

  • Celé jméno: Ludmila Formanová
  • Narození: 2. ledna 1974, Čáslav
  • Sport / disciplína: atletika, běh na 800 metrů
  • Reprezentace: Česká republika (dříve Československo)
  • Trenérka: Jarmila Kratochvílová
  • Největší úspěchy: mistryně světa v hale i venku (1999), halová mistryně Evropy (1998)
  • Známá díky: světovým titulům na 800 m v jediném roce 1999

Kdo je Ludmila Formanová

Ludmila Formanová se narodila 2. ledna 1974 v Čáslavi. Ke sportu ji přivedla atletika už v mládí a záhy se ukázalo, že její doménou budou střední tratě, konkrétně náročný běh na 800 metrů, který kombinuje rychlost s vytrvalostí a taktikou.

Zásadní roli v její kariéře sehrálo spojení s trenérkou Jarmilou Kratochvílovou, sama bývalou světovou rekordmankou na 800 metrů. Pod jejím vedením se Formanová vypracovala z talentované juniorky v reprezentantku, která dokázala porážet nejlepší běžkyně světa. Tento trenérsko-svěřenecký vztah patří k nejúspěšnějším v historii české atletiky a navazoval na dlouhou tradici českých a československých úspěchů právě v běhu na 800 metrů.

Osmistovka klade na běžce mimořádné nároky. Je to trať, na které nestačí jen rychlost sprintera ani samotná vytrvalost, ale rozhoduje kombinace obojího spolu s taktickým rozvržením sil a schopností zvládnout závěrečný nástup. Právě v této disciplíně dokázala Formanová v nejlepších letech spojit potřebnou rychlost s tvrdostí, kterou do její přípravy vnesla Jarmila Kratochvílová.

Sportovní kariéra

Juniorská léta a první úspěchy

Prvního velkého mezinárodního úspěchu dosáhla Ludmila Formanová už v juniorském věku. V roce 1993 se stala juniorskou mistryní Evropy v běhu na 800 metrů na šampionátu ve španělském San Sebastiánu. Tento titul naznačil, že v ní česká atletika získává výjimečný talent na dvoustovku.

Průnik mezi světovou elitu

V polovině 90. let se Formanová prosadila do seniorské reprezentace. Startovala na olympijských hrách v Atlantě v roce 1996, kde běžela jak individuální osmistovku, tak štafetu na 4×400 metrů, se kterou se probojovala až do finále a obsadila sedmé místo. Postupné zrání a spolupráce s Jarmilou Kratochvílovou ji přiblížily k medailovým pozicím na vrcholných akcích.

Vrcholný rok 1998

V roce 1998 získala Formanová svůj první seniorský titul z velké mezinárodní akce, když se stala halovou mistryní Evropy v běhu na 800 metrů na šampionátu ve Valencii. Tímto triumfem se definitivně zařadila mezi nejlepší evropské běžkyně a potvrdila roli jedné z hlavních favoritek pro nadcházející sezonu.

Životní sezona 1999

Rok 1999 se stal vrcholem celé její kariéry. Nejprve v březnu ovládla halové mistrovství světa v japonském Maebaši, kde zvítězila v běhu na 800 metrů v čase 1:56,90, jenž znamenal rekord šampionátu a jako halový rekord světových šampionátů vydržel řadu dalších ročníků. V letní sezoně na tento úspěch navázala ziskem zlaté medaile na mistrovství světa pod širým nebem v Seville. Stát se v jednom roce mistryní světa v hale i venku se podaří jen málokteré atletce a Formanová se tak zapsala do historie české i světové atletiky. Krátce před sevillským šampionátem zaběhla také své osobní maximum 1:56,56, které patří mezi nejrychlejší časy, jaké kdy česká běžkyně na osmistovce zaznamenala.

Závěr kariéry

Po roce 1999 se Formanová potýkala se zdravotními problémy, které jí opakovaně komplikovaly přípravu i starty na vrcholných akcích. Přesto v reprezentaci vytrvala řadu dalších sezon. Aktivní závodní kariéru oficiálně ukončila 2. května 2007.

Největší úspěchy

  • Mistryně světa v hale na 800 m — Maebaši 1999 (čas 1:56,90, rekord šampionátu)
  • Mistryně světa na 800 m pod širým nebem — Sevilla 1999
  • Halová mistryně Evropy na 800 m — Valencie 1998
  • Juniorská mistryně Evropy na 800 m — San Sebastián 1993
  • Účastnice olympijských her v Atlantě 1996
  • Osobní maximum na 800 m: 1:56,56 (1999)

Po kariéře / mimo sport

Po ukončení závodní kariéry zůstala Ludmila Formanová věrná sportu a mládeži. Věnovala se výuce tělesné výchovy a předávání zkušeností mladým atletům ve svém rodném regionu. Jako bývalá mistryně světa zůstává výraznou postavou české atletiky a příkladem toho, jakých úspěchů může dosáhnout česká škola běhu na střední tratě navázaná na odkaz Jarmily Kratochvílové.

Časté otázky

V jaké disciplíně závodila Ludmila Formanová?
Ludmila Formanová byla atletka specializující se na běh na 800 metrů, tedy jednu z nejnáročnějších středních tratí.

Jaké má Ludmila Formanová největší tituly?
V roce 1999 se stala mistryní světa na 800 metrů jak v hale (Maebaši), tak pod širým nebem (Sevilla). V roce 1998 získala titul halové mistryně Evropy ve Valencii.

Kdo byl trenérem Ludmily Formanové?
Její trenérkou byla Jarmila Kratochvílová, sama bývalá vrcholová běžkyně na 800 metrů a světová rekordmanka.

Kdy a kde se Ludmila Formanová narodila?
Narodila se 2. ledna 1974 v Čáslavi.

Startovala Ludmila Formanová na olympijských hrách?
Ano, reprezentovala na olympijských hrách v Atlantě v roce 1996, kde běžela osmistovku i štafetu na 4×400 metrů.

Kdy ukončila závodní kariéru?
Aktivní atletickou kariéru oficiálně ukončila 2. května 2007.

Související profily

Libor Výborný

Libor Výborný

Redaktor na volné noze s praxí z redakcí Prima Zoom a Novinky.cz. Za roky v médiích si zvykl ověřovat informace u zdroje a psát tak, aby text čtenáři opravdu posloužil. Pro czech-profile.cz se věnuje profilům firem, značek a webových projektů — dohledává, kdo za projektem stojí, čím se liší a co má doložené ve veřejných rejstřících.