Oldřich Machač

Aktualizováno: 31. srpna 2026

Oldřich Machač byl český hokejista, obránce, kterého fanoušci znají jako jednu z největších defenzivních opor československé reprezentace v její nejúspěšnější éře. Nebyl produktivním střelcem ani efektním technikem — jeho silou byla tvrdost, důraz a spolehlivá práce ve vlastním pásmu. Právě mistrovsky zvládnutý bodyček a nekompromisní osobní souboje mu vysloužily přezdívku „král bodyčeků“ a udělaly z něj postrach útočníků nejsilnějších soupeřů své doby.

Se sbírkou tří titulů mistra světa (1972, 1976 a 1977), třemi olympijskými medailemi a dlouhou řadou dalších medailí ze světových šampionátů patří mezi nejvýraznější postavy československého hokeje sedmdesátých let. V národním týmu tvořil legendární obrannou dvojici s Františkem Pospíšilem a společně s ním byl v roce 1999 uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF).

Rychlý přehled

  • Celé jméno: Oldřich Machač
  • Narození: 18. dubna 1946, Prostějov (zemřel 10. srpna 2011)
  • Sport / disciplína: lední hokej — obránce
  • Klub / reprezentace: brněnský klub (ZKL / Zetor Brno, dnes HC Kometa Brno), Košice, SB Rosenheim; reprezentace ČSSR
  • Největší úspěchy: mistr světa 1972, 1976 a 1977, tři olympijské medaile, Síň slávy IIHF (1999)
  • Známý díky: tvrdé obranné hře, přezdívce „král bodyčeků“ a obranné dvojici s Františkem Pospíšilem

Kdo je Oldřich Machač

Oldřich Machač se narodil 18. dubna 1946 v Prostějově, městě s dlouhou hokejovou tradicí na Hané. Právě zde začínal s hokejem a odsud vedla jeho cesta přes nižší soutěže až na reprezentační vrchol. Prostějovským rodákem zůstal i po celou kariéru — do rodného regionu se vracel a v jeho blízkosti také prožil závěr života.

Vyrostl v obránce, jehož předností nebyla ofenzivní produktivita, ale fyzická síla, důraz a odvaha do soubojů. Uměl zastavit soupeřův útok tvrdým, ale čistým bodyčekem, obsadit prostor před vlastní brankou a vyhrát souboj u mantinelu. Tato kombinace z něj udělala typického defenzivního beka, o kterého se dalo opřít v nejvypjatějších zápasech proti nejlepším týmům světa.

Svou hrou zapadl do stylu, který v sedmdesátých letech dělal z československého hokeje světovou špičku. V reprezentaci se stal součástí obranné dvojice s Františkem Pospíšilem — spojení chytrého, rozehrávajícího Pospíšila a tvrdého, důrazného Machače patřilo k nejlepším bekovským párům své doby a tvořilo pevný základ národního týmu na řadu sezon.

Sportovní kariéra

Začátky a cesta do Brna

Hokejové základy získal Machač v rodném Prostějově a přes nižší soutěže se propracoval mezi elitu. Krátce působil také v Košicích, jeho hráčský domov se ale nadlouho stal v Brně. Do brněnského klubu, který v jeho době nesl názvy ZKL a Zetor Brno (dnes HC Kometa Brno), přišel zhruba na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a spojil s ním většinu své vrcholné kariéry.

Brněnská léta

V dresu brněnského klubu odehrál Oldřich Machač zhruba jedenáct sezon a stal se jednou z jeho největších legend. V nejvyšší československé soutěži nastoupil řádově ke stovkám ligových utkání a jako obránce k nim přidal přibližně stovku branek — na tvrdého defenzivního beka velmi solidní bilanci. Během kariéry v nejvyšší soutěži odehrál přibližně 490 zápasů a nastřílel kolem 108 gólů, čímž se zařadil mezi produktivnější obránce své éry.

Reprezentace a dvojice s Pospíšilem

Za národní tým Československa nastupoval Machač po řadu sezon v šedesátých a sedmdesátých letech a stal se jednou z jeho stálic. Celkem odehrál v reprezentačním dresu přibližně 293 zápasů a vstřelil kolem 37 branek. Na vrcholných akcích tvořil obrannou dvojici s Františkem Pospíšilem; jejich souhra a spolehlivost patřily k oporám mužstva, které v té době pravidelně soupeřilo s dominantním Sovětským svazem o nejvyšší příčky.

Vrcholné turnaje

Kariérním vrcholem byly tři tituly mistra světa, které Machač získal v letech 1972, 1976 a 1977. K nim přidal na světových šampionátech ještě celou řadu stříbrných a bronzových medailí, takže z většiny turnajů, kterých se zúčastnil, přivážel cenný kov. Z olympijských her si odvezl tři medaile: stříbro z Grenoblu 1968, bronz ze Sappora 1972 a stříbro z Innsbrucku 1976.

Zahraniční angažmá a konec kariéry

Po odchodu z Brna zamířil Oldřich Machač na sklonku kariéry do zahraničí, do německého klubu SB Rosenheim, kde působil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a kde svou aktivní hráčskou dráhu zakončil. V tehdejších poměrech, kdy odchody za hranice podléhaly přísným pravidlům, šlo o angažmá dostupné až zkušeným hráčům na konci kariéry.

Největší úspěchy

  • Mistr světa: 1972, 1976 a 1977 s reprezentací ČSSR
  • Další medaile z MS: řada stříbrných a bronzových medailí ze světových šampionátů v sedmdesátých letech
  • Zimní olympijské hry: stříbro 1968 (Grenoble), bronz 1972 (Sapporo) a stříbro 1976 (Innsbruck)
  • Reprezentační bilance: přibližně 293 zápasů a kolem 37 branek v národním týmu
  • Síň slávy IIHF: uveden v roce 1999 (společně s Františkem Pospíšilem)
  • Síň slávy českého hokeje: uveden v roce 2008

Po kariéře a odkaz

Oldřich Machač zůstal v paměti fanoušků jako „král bodyčeků“ a jako symbol tvrdé, ale férové obranné hry, na které stála úspěšná reprezentační éra sedmdesátých let. Jeho jméno se pravidelně objevuje v přehledech legend národního týmu i brněnského klubu a pro další generace obránců představuje vzor důrazného a nebojácného beka.

Zemřel 10. srpna 2011 ve věku 65 let. Jeho postavení mezi světovými hokejovými osobnostmi potvrdilo především uvedení do Síně slávy IIHF v roce 1999, kam vstoupil spolu se svým dlouholetým obranným parťákem Františkem Pospíšilem — dvojice, která symbolizovala sílu československé obrany, tak zůstala pohromadě i mezi nesmrtelnými. V roce 2008 byl navíc uveden do české Síně slávy ledního hokeje.

Časté otázky

Kolik má Oldřich Machač titulů mistra světa?
Oldřich Machač se stal mistrem světa třikrát, a to v letech 1972, 1976 a 1977. K tomu z dalších šampionátů přidal několik stříbrných a bronzových medailí.

Jaké má Oldřich Machač olympijské medaile?
Ze zimních olympijských her si přivezl tři medaile: stříbro z Grenoblu 1968, bronz ze Sappora 1972 a stříbro z Innsbrucku 1976.

Za které kluby Oldřich Machač hrál?
Nejdéle působil v brněnském klubu (v jeho době ZKL a Zetor Brno, dnes HC Kometa Brno), kde odehrál většinu domácí kariéry zhruba mezi lety 1967 a 1978. Předtím hrál i za Košice, na konci dráhy působil v německém SB Rosenheim.

Proč se Oldřichu Machačovi říkalo král bodyčeků?
Byl mimořádně tvrdým a důrazným obráncem, který dokonale ovládal osobní souboje a bodyček. Právě pro nekompromisní obrannou hru u mantinelu si vysloužil přezdívku „král bodyčeků“.

Byl Oldřich Machač uveden do Síně slávy?
Ano. V roce 1999 byl uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF), a to společně se svým obranným parťákem Františkem Pospíšilem. V roce 2008 se stal také členem české Síně slávy ledního hokeje.

Kdy Oldřich Machač zemřel?
Oldřich Machač zemřel 10. srpna 2011 ve věku 65 let. Narodil se 18. dubna 1946 v Prostějově.

Související profily

Lenka Váhová

Lenka Váhová

Redaktorka, která se dlouhodobě věnuje lidem z veřejného prostoru, kultuře a životnímu stylu. V textech propojuje přehled o tom, čím se dotyčný zabývá, se srozumitelností pro čtenáře, který dané jméno slyší poprvé. Pro czech-profile.cz připravuje profily osobností, sportovců a modelek a dbá na to, aby každý text stál na ověřených veřejných zdrojích.