Prokop Diviš

Aktualizováno: 31. srpna 2026

Prokop Diviš byl český kněz, premonstrátský kanovník a přírodovědec, který se do dějin vědy zapsal jako konstruktér prvního uzemněného bleskosvodu na světě. Své zařízení, jež sám nazýval „povětrnostní stroj“, postavil v roce 1754 v zahradě fary v Příměticích u Znojma, tedy dříve, než své pokusy dokončil proslulý Benjamin Franklin za oceánem. Vedle výzkumu elektřiny se věnoval teologii, filozofii i hudbě a patřil k nejvýraznějším osvícenským badatelům v českých zemích.

Význam Prokopa Diviše přesahuje hranice jedné epochy i jednoho oboru. Byl typickým představitelem duchovního, který spojoval hlubokou víru s neúnavnou experimentální zvídavostí a snažil se využít poznatky o elektřině ve prospěch obyčejných lidí. Jeho snaha ochránit stavení před bleskem předběhla dobu, přestože se za svého života nedočkal uznání a část současníků ho pokládala za podivína. Dnes je připomínán jako jeden z průkopníků nauky o elektřině a symbol české technické tvořivosti.

Rychlý přehled

• Jméno: Václav Prokop Diviš (rodným jménem Václav Divíšek)
• Obor / čím se proslavil: kněz a přírodovědec, vynálezce uzemněného bleskosvodu
• Narození: 1698, Helvíkovice u Žamberka
• Úmrtí: 1765, Přímětice u Znojma
• Působení / obor: premonstrátský řád, farní správa, výzkum elektřiny a přírodních jevů
• Klíčový přínos: konstrukce prvního uzemněného bleskosvodu („povětrnostního stroje“, 1754)
• Znám díky: bleskosvodu, pokusům s elektřinou a elektrickému hudebnímu nástroji Denis d’or

Kdo byl Prokop Diviš

Narodil se v roce 1698 ve východočeských Helvíkovicích u Žamberka jako Václav Divíšek. Pocházel z prostých poměrů, avšak díky nadání a podpoře získal vzdělání, které mu otevřelo cestu k duchovní i vědecké dráze. Studoval na jezuitském gymnáziu ve Znojmě jako premonstrátský stipendista a poté vstoupil do řádu premonstrátů, kde přijal řeholní jméno Prokop.

Do noviciátu vstoupil v roce 1720 a na kněze byl vysvěcen roku 1726. Ve studiu pokračoval na vysoké úrovni a získal doktorát z teologie i filozofie. Působil jako učitel přírodních věd a přednášející filozofie a teologie v loveckém (louckém) klášteře u Znojma, kde zastával i řídící funkce, mimo jiné jako podpřevor a krátce převor. Od druhé poloviny 30. let 18. století byl spojen se správou farnosti v Příměticích u Znojma, kde strávil zbytek života a kde také prováděl většinu svých pokusů.

Přímětická fara se stala Divišovou laboratoří i domovem. Zde se naplno projevil jeho zájem o přírodní jevy, zejména o tehdy málo probádanou elektřinu. Kombinace klidného venkovského zázemí, přístupu ke knihám a osobní vytrvalosti mu umožnila věnovat se soustavnému experimentování v době, kdy byla elektrická nauka teprve v počátcích.

Přínos a dílo

Pokusy s elektřinou

Prokop Diviš se pokusy s elektřinou začal soustavně zabývat v první polovině 40. let 18. století. Sestrojoval elektrizovací přístroje, prováděl veřejné demonstrace elektrických jevů a snažil se porozumět podstatě elektrického náboje. Roku 1750 předvedl své pokusy s elektřinou u císařského dvora, kde na jeho práci upozornil zájem tehdejších panovnických kruhů. Elektřinu chápal nejen jako přírodní kuriozitu, ale hledal i její praktické využití, včetně léčebného.

Uzemněný bleskosvod (1754)

Divišovým vrcholným dílem se stal takzvaný „povětrnostní stroj“ (machina meteorologica), který postavil v roce 1754 v zahradě přímětické fary. Konstrukce spočívala na vysokém stožáru zakončeném soustavou kovových hrotů, jejichž počet dosahoval několika stovek. Hroty byly uspořádány tak, aby podle Divišovy představy „odsávaly“ elektřinu z mračen, a celé zařízení bylo vodivě spojeno se zemí pomocí řetězů.

Právě uzemnění je klíčové: Diviš svůj přístroj propojil s půdou, čímž vytvořil funkční svod atmosférické elektřiny do země. Tím sestrojil zařízení, které dnešní terminologií odpovídá uzemněnému bleskosvodu, a to dříve, než Benjamin Franklin dovedl svá vlastní řešení k praktické podobě. Přestože Diviš vycházel z jiné teoretické představy než Franklin, výsledkem byl fungující ochranný systém proti účinkům blesku.

Elektrický hudební nástroj Denis d’or

Méně známou, ale pozoruhodnou částí Divišova odkazu je hudební nástroj nazvaný Denis d’or (Zlatý Diviš). Šlo o unikátní strunný nástroj s velkým počtem strun a několika klaviaturami, který dokázal napodobovat zvuky různých hudebních nástrojů a jehož součástí byly i prvky využívající elektřinu z leidenských lahví. Nástroj byl svého času považován za technický unikát a po Divišově smrti byl převezen do Vídně.

Odkaz a zajímavosti

Osud Divišova bleskosvodu byl rozporuplný. Zatímco část současníků oceňovala jeho pokusy, jiní k novince přistupovali s nedůvěrou a pověrčivostí. Podle dobových zpráv byl „povětrnostní stroj“ po čase i následkem odporu okolí odstraněn, což ukazuje, jak obtížně si nové vědecké myšlenky razily cestu do praxe.

Diviš udržoval kontakt s dobovými učenci a vyměňoval si názory na podstatu elektřiny; jeho jméno bývá zmiňováno v souvislosti s předními matematiky a přírodovědci osvícenství. Byl také autorem spisu shrnujícího jeho pohled na elektrickou nauku, který vyšel po jeho smrti.

Přestože se plného uznání za života nedočkal, novodobé dějiny vědy Divišovi přiznaly významné místo mezi průkopníky ochrany před bleskem. Jeho jméno je připomínáno v Příměticích, kde je jeho odkaz spojen s pamětními místy, a řadí se mezi české osobnosti, jejichž přínos technickému pokroku má mezinárodní přesah. V českém prostředí bývá dáván do souvislosti s tradicí domácích vynálezců a elektrotechniků, kteří na jeho odkaz o generace později navázali.

Zajímavé je, že Diviš zůstal po celý život především knězem a duchovním správcem, pro nějž byla věda prostředkem k poznání řádu světa i k praktické pomoci lidem. Právě spojení víry, vzdělanosti a experimentální odvahy dělá z jeho osobnosti výjimečný příklad osvícenského ducha v českých zemích.

Časté otázky

Čím se proslavil Prokop Diviš?
Proslavil se jako konstruktér prvního uzemněného bleskosvodu na světě, který postavil roku 1754 v Příměticích u Znojma. Byl také badatelem v oblasti elektřiny a tvůrcem elektrického hudebního nástroje Denis d’or.

Kdy a kde se narodil?
Narodil se v roce 1698 v Helvíkovicích u Žamberka ve východních Čechách jako Václav Divíšek.

Kdy a kde zemřel?
Zemřel v roce 1765 v Příměticích u Znojma na Moravě, kde dlouhá léta působil jako farář a prováděl své pokusy.

Co Prokop Diviš vynalezl?
Sestrojil takzvaný „povětrnostní stroj“, tedy uzemněný bleskosvod s množstvím kovových hrotů spojených se zemí. Vytvořil rovněž unikátní elektrický hudební nástroj Denis d’or.

Byl Diviš dříve než Benjamin Franklin?
Svůj funkční uzemněný bleskosvod postavil v roce 1754, tedy dříve, než Franklin dovedl svá řešení k praktické podobě. Oba badatelé přitom vycházeli z odlišných teoretických představ.

Čím se Prokop Diviš zabýval kromě vědy?
Byl premonstrátským knězem, doktorem teologie i filozofie a farním správcem v Příměticích. Vědecké bádání spojoval s duchovním posláním.

Související profily

• České historické osobnosti (rozcestník)
• František Křižík