Šárka Kašpárková
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Šárka Kašpárková je bývalá česká atletka, která se proslavila jako trojskokanka, a patří k nejúspěšnějším reprezentantkám české atletiky vůbec. Svoji dráhu přitom začínala jako výškařka a teprve v polovině devadesátých let přešla k trojskoku, v němž během několika sezon vystoupala až na světový vrchol.
Jejím životním úspěchem je zlatá medaile z mistrovství světa v Athénách v roce 1997, kde vyhrála trojskok výkonem 15,20 metru. Ten dodnes platí jako český rekord. O rok dříve získala bronzovou medaili na olympijských hrách v Atlantě a k tomu přidala další cenné kovy z halových i venkovních evropských a světových šampionátů. Díky své vytrvalé kariéře na světové úrovni se stala jednou z tváří české atletiky přelomu tisíciletí.
Rychlý přehled
- Celé jméno: Šárka Kašpárková
- Narození: 20. května 1971, Karviná
- Sport / disciplína: atletika – trojskok (dříve skok vysoký)
- Reprezentace: Československo, později Česká republika
- Největší úspěchy: mistryně světa v trojskoku (1997), bronz z OH v Atlantě (1996), český rekord v trojskoku 15,20 m
- Známá díky: zlatu z MS 1997 a dlouhověké kariéře v trojskoku na světové úrovni
Kdo je Šárka Kašpárková
Šárka Kašpárková se narodila 20. května 1971 v Karviné. K atletice ji přivedla především její výška a přirozená odrazová síla – s postavou měřící kolem 186 centimetrů se logicky nejdříve věnovala skoku vysokému. V této disciplíně se také poprvé představila na velké mezinárodní scéně.
Jako výškařka startovala na olympijských hrách v Barceloně v roce 1992, kde skončila v kvalifikaci. Její osobní maximum ve skoku vysokém se pohybovalo kolem 1,92 metru pod širým nebem a v hale dosáhla ještě o něco vyšší hodnoty. Přestože byla v této disciplíně kvalitní reprezentantkou, na medailové ambice na velkých šampionátech to ještě nestačilo.
V polovině devadesátých let se proto rozhodla pro zásadní změnu: přeorientovala se na trojskok, který se právě v té době stával plnohodnotnou ženskou disciplínou na světových šampionátech a olympijských hrách. Ženský trojskok se poprvé objevil v olympijském programu až na hrách v Atlantě 1996, takže Kašpárková patřila k reprezentantkám, které tuto disciplínu pomáhaly etablovat. Tento krok se ukázal jako klíčový – v trojskoku dokázala své skokanské předpoklady, rychlost a odrazovou sílu zúročit mnohem výrazněji než ve výšce a během několika sezon se z ní stala světová jednička.
Sportovní kariéra
Začátky ve skoku vysokém
V prvních letech reprezentační kariéry patřila Kašpárková mezi výškařky. Účast na olympiádě v Barceloně 1992 i starty na halových evropských šampionátech na počátku devadesátých let ji zařadily mezi zkušené reprezentantky, které však na medaile ve skoku vysokém nedosáhly. Právě tato zkušenost ji přivedla k rozhodnutí zkusit štěstí v jiné disciplíně.
Přechod k trojskoku a průlom
Po přechodu k trojskoku se Kašpárková rychle propracovala mezi evropskou i světovou elitu. Zpočátku sbírala zkušenosti na světových šampionátech, kde se probojovávala do finále, a postupně se zlepšovala. Zásadní zlom přišel v roce 1996: na halovém mistrovství Evropy ve Stockholmu získala stříbrnou medaili a v témže roce navázala olympijským bronzem.
Vrcholné roky 1996–1998
Léta 1996 až 1998 byla nejúspěšnějším obdobím její kariéry. Na olympijských hrách v Atlantě 1996 vybojovala v trojskoku bronzovou medaili. O rok později, v roce 1997, přišel absolutní vrchol – na mistrovství světa v Athénách zvítězila výkonem 15,20 metru a stala se mistryní světa. Tentýž výkon je zároveň jejím osobním rekordem a dodnes platným českým rekordem v trojskoku žen. Šlo o skok světové úrovně, který ji v dané sezoně zařadil mezi historicky nejlepší trojskokanky, a v tabulkách nejdelších skoků své éry se dlouho držel na předních místech.
V roce 1997 přidala také bronz z halového mistrovství světa v Paříži. V následující sezoně 1998 získala hned dvě evropská stříbra – nejprve na halovém mistrovství Evropy ve Valencii a poté i na venkovním mistrovství Evropy v Budapešti. Během těchto let patřila k naprosté světové špičce trojskoku.
Další starty a závěr kariéry
V roce 1999 získala Kašpárková druhou bronzovou medaili z halového mistrovství světa, tentokrát v japonském Maebaši, kde zaskočila svým halovým osobním maximem. Poté její výkonnost postupně klesala, přesto zůstala dlouhá léta věrná reprezentaci. Startovala na dalších olympijských hrách – v Sydney 2000 skončila v trojskoku pátá – a soutěžila i na šampionátech v prvních letech nového tisíciletí. Aktivní závodní kariéru uzavírala v polovině dvoutisícových let jako jedna z nejzkušenějších trojskokanek svojí generace. Její dlouhověkost je pozoruhodná – na velkých šampionátech se pohybovala více než deset let a vystřídala přitom několik generací soupeřek.
Celkově se během kariéry představila na čtyřech olympijských hrách. Vedle výškařského startu v Barceloně 1992 a bronzu z Atlanty 1996 to byly ještě hry v Sydney 2000 a Athénách 2004, kde už ovšem na svá nejlepší léta nenavázala. Tato kontinuita z ní udělala jednu z opor českého atletického týmu na přelomu tisíciletí.
Největší úspěchy
- Mistryně světa v trojskoku 1997 (Athény) výkonem 15,20 m
- Bronzová medaile z OH 1996 v Atlantě v trojskoku
- Bronz z halového MS 1997 (Paříž) v trojskoku
- Bronz z halového MS 1999 (Maebaši) v trojskoku
- Stříbro z ME 1998 (Budapešť) v trojskoku
- Stříbro z halového ME 1996 (Stockholm) a halového ME 1998 (Valencie)
- Český rekord v trojskoku žen – 15,20 m (Athény, 1997), který dodnes nebyl překonán
- Členka Síně slávy české atletiky
Po kariéře
Po ukončení aktivní závodní dráhy zůstala Šárka Kašpárková spojena se světem sportu a je vnímána jako jedna z legend české atletiky. Její jméno bylo zařazeno do Síně slávy české atletiky, čímž byl oceněn její dlouhodobý přínos a mimořádné úspěchy v trojskoku. Jako mistryně světa a olympijská medailistka patří k nejvýraznějším postavám české atletiky posledních desetiletí a její český rekord v trojskoku zůstává i po mnoha letech nepřekonaný.
Význam Šárky Kašpárkové přesahuje samotný výčet medailí. Přechodem od skoku vysokého k trojskoku ukázala, že odvaha změnit disciplínu i v pokročilém věku kariéry se může vyplatit, a svými výsledky přispěla k tomu, že ženský trojskok získal v Česku pevné místo. Pro řadu pozdějších skokanek se stala vzorem a měřítkem, k němuž je český rekord z Athén dodnes vztahován.
Časté otázky
Jaký je největší úspěch Šárky Kašpárkové?
Jejím největším úspěchem je titul mistryně světa v trojskoku z roku 1997, který získala na mistrovství světa v Athénách výkonem 15,20 metru.
Jaké má Šárka Kašpárková olympijské medaile?
Na olympijských hrách v Atlantě v roce 1996 získala bronzovou medaili v trojskoku. Startovala i na dalších olympiádách, v Sydney 2000 skončila v trojskoku pátá.
Jaké disciplíně se Šárka Kašpárková věnovala?
Proslavila se jako trojskokanka. Svoji atletickou kariéru však začínala jako výškařka a k trojskoku přešla až v polovině devadesátých let.
Kolik měří český rekord Šárky Kašpárkové v trojskoku?
Její osobní i český rekord v trojskoku žen má hodnotu 15,20 metru. Zajela ho při vítězství na MS 1997 v Athénách a rekord dodnes platí.
Získala Šárka Kašpárková i halové medaile?
Ano. Z halových mistrovství světa má dva bronzy (1997 Paříž a 1999 Maebaši) a ze dvou halových mistrovství Evropy (1996 a 1998) přivezla stříbrné medaile v trojskoku.
Kde se Šárka Kašpárková narodila?
Narodila se 20. května 1971 v Karviné v tehdejším Československu.
