Slavné české opery a jejich skladatelé
Aktualizováno: 1. září 2026
Slavné české opery a jejich skladatelé tvoří jednu z nejsilnějších kapitol evropské hudby. Od poloviny 19. století, kdy se v Praze rodila myšlenka české národní opery, až po meziválečnou modernu vzniklo několik děl, která se dodnes hrají na scénách po celém světě. Prodaná nevěsta, Rusalka nebo Její pastorkyňa nejsou jen tituly z operních plakátů, ale díla, která spoluutvářela českou kulturní identitu.
V tomto přehledu najdete čtyři skladatele, jejichž opery patří do zlatého fondu, a nejznámější díla, jimiž se zapsali do dějin. U každého připomeneme, čím jsou jeho opery výjimečné a proč se stále vracejí na jeviště.
Bedřich Smetana: zakladatel české národní opery
Bedřich Smetana je považován za zakladatele české národní hudby a jeho operní tvorba stála u zrodu samostatné české operní tradice. Jeho díla vznikala v úzké vazbě na Prozatímní divadlo v Praze, které se v 60. letech 19. století stalo první stálou českou scénou.
Prodaná nevěsta
Prodaná nevěsta (premiéra 1866) je nejhranější českou operou vůbec. Komická opera na libreto Karla Sabiny se odehrává na české vsi a vypráví o lásce Mařenky a Jeníka, kterou komplikuje dohazovač Kecal. Předehra a tanec skočná patří k nejznámějším orchestrálním číslům české hudby.
Libuše
Slavnostní opera Libuše měla premiéru roku 1881 při otevření Národního divadla v Praze. Smetana ji záměrně napsal jako dílo pro výjimečné příležitosti, zpracovává pověst o kněžně Libuši a založení rodu Přemyslovců a vrcholí prorockou vizí budoucnosti českého národa.
Antonín Dvořák: Rusalka a světový ohlas
Antonín Dvořák se proslavil především symfonickou a komorní tvorbou, ale napsal také deset oper. Nejúspěšnější z nich se stala lyrická pohádka, která dnes patří k nejhranějším českým dílům na světových scénách.
Rusalka
Rusalka (premiéra 1901) vznikla na libreto Jaroslava Kvapila podle motivů pohádek o vodních vílách. Vypráví o vodní víle, která se zamiluje do prince a touží stát se člověkem. Árie „Měsíčku na nebi hlubokém“, známá jako Píseň k měsíci, patří k nejslavnějším operním áriím vůbec a je vizitkou českého operního repertoáru v zahraničí.
Leoš Janáček: moravská moderna
Leoš Janáček přinesl do české opery zcela nový hudební jazyk založený na melodice lidské řeči, takzvaných nápěvcích mluvy. Jeho opery se prosadily se zpožděním, ale dnes patří k nejuznávanějším dílům světové operní moderny.
Její pastorkyňa
Její pastorkyňa (premiéra Brno 1904, ve světě známá jako Jenůfa) je Janáčkovým prvním velkým operním úspěchem. Realistické drama z moravské vesnice zpracovává hru Gabriely Preissové a odvíjí se kolem osudu mladé Jenůfy. Pražské uvedení roku 1916 odstartovalo skladatelův mezinárodní věhlas.
Příhody lišky Bystroušky
Příhody lišky Bystroušky (premiéra 1924) jsou lyrickou operou o životě lišky, přírodě a plynutí času, inspirovanou novinovým seriálem Rudolfa Těsnohlídka. Dílo spojuje humor, filozofické podobenství o koloběhu života a barvitou orchestrální řeč a patří k Janáčkovým nejoblíbenějším operám.
Bohuslav Martinů: most k modernímu divadlu
Bohuslav Martinů byl mimořádně plodný skladatel, který velkou část tvůrčího života strávil v zahraničí, ve Francii i ve Spojených státech. Napsal kolem patnácti oper různého typu, od komorních až po velká jevištní díla.
Julietta
Julietta, s podtitulem Snář (premiéra 1938), vznikla podle hry francouzského dramatika Georgese Neveuxe. Snová opera o muži hledajícím ženu v městě, kde nikdo nemá paměť, patří k nejosobitějším dílům Martinů a bývá označována za jeho operní vrchol.
Řecké pašije
Řecké pašije (dokončeny koncem 50. let, premiéra 1961 v Curychu) jsou poslední operou Bohuslava Martinů. Vycházejí z románu Nikose Kazantzakise a líčí vesnici, jejíž obyvatelé při přípravě pašijových her začnou žít osudy postav, které mají hrát. Dílo je vyvrcholením skladatelova zájmu o lidský úděl a duchovní témata.
Zajímavosti a souvislosti
Čtyři skladatelé, čtyři generace a čtyři různé pohledy na to, jak zní česká opera. Smetana položil základ národní tradice, Dvořák jí dodal světový ohlas, Janáček ji radikálně proměnil svým jazykem řeči a Martinů ji propojil s evropskou i světovou modernou. Přesto je spojuje pevná vazba na české a moravské prostředí, ať už jde o vesnickou svatbu, pověst o Libuši, moravskou vísku nebo řeckou vesnici viděnou českýma očima.
Společným jmenovatelem je i pražské Národní divadlo, které pro mnohá z těchto děl bylo domovskou scénou, a fakt, že Rusalka, Jenůfa i Liška Bystrouška se dnes hrají v předních operních domech od Vídně přes Londýn po New York.
Časté otázky
Která česká opera je nejhranější?
Nejhranější českou operou je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany. Od premiéry v roce 1866 se stala symbolem české operní tvorby a patří ke stálicím repertoáru doma i v zahraničí.
Kdo je považován za zakladatele české národní opery?
Za zakladatele české národní opery je považován Bedřich Smetana, jehož díla jako Prodaná nevěsta a Libuše stála u zrodu samostatné české operní tradice v 19. století.
Proč je Rusalka tak známá i v zahraničí?
Rusalka Antonína Dvořáka spojuje pohádkový příběh s mimořádně melodickou hudbou. Árie Píseň k měsíci se stala jednou z nejslavnějších operních árií a dílo se pravidelně uvádí na světových scénách.
Čím je výjimečná opera Leoše Janáčka?
Janáček vytvořil osobitý hudební jazyk založený na melodice lidské řeči, takzvaných nápěvcích mluvy. Jeho opery Její pastorkyňa a Příhody lišky Bystroušky patří k nejuznávanějším dílům světové operní moderny.
Kde tvořil Bohuslav Martinů?
Bohuslav Martinů strávil velkou část života v zahraničí, zejména ve Francii a Spojených státech. Přesto zůstal spjatý s českou hudbou a napsal kolem patnácti oper, mezi nimi Juliettu a Řecké pašije.
Které opery se hrály při otevření Národního divadla?
Národní divadlo v Praze bylo roku 1881 slavnostně otevřeno Smetanovou operou Libuše, kterou skladatel napsal záměrně jako dílo pro výjimečné příležitosti.
