Slavonice jsou malé renesanční město na jihozápadním okraji historické Moravy, asi kilometr od hranice s Rakouskem. Patří do Jihočeského kraje a okresu Jindřichův Hradec a podle Českého statistického úřadu v nich k 1. lednu 2025 žilo 2 229 obyvatel. Proslavila je dvě náměstí s měšťanskými domy zdobenými sgrafity, kvůli nimž se jim přezdívá perla západomoravské renesance nebo malá Telč. Od roku 1961 jsou městskou památkovou rezervací.
Ve zkratce
- Kraj a okres: Jihočeský kraj, okres Jindřichův Hradec, historicky Morava.
- Počet obyvatel: 2 229 podle ČSÚ k 1. 1. 2025.
- Nadmořská výška: 512 m n. m., rozloha 45,81 km².
- Poloha: asi 1 km od rakouské hranice a 11 km jihozápadně od Dačic.
- Místní části: Slavonice, Kadolec, Maříž, Mutišov, Rubašov, Stálkov a Vlastkovec.
- Památková ochrana: městská památková rezervace od roku 1961.
- Ocenění: Historické město roku 2017.
- Železnice: konečná stanice trati z Kostelce u Jihlavy.
Kde Slavonice leží a jak velké jsou
Slavonice jsou nejzápadnějším městem na historickém území Moravy. Spolu s Dačicemi patří k jediným dvěma moravským městům, která dnes spadají do Jihočeského kraje. Leží v nadmořské výšce 512 metrů, katastr obce měří 45,81 kilometru čtverečního a obec tvoří sedm místních částí v osmi katastrálních územích. K 1. lednu 2025 tu podle ČSÚ žilo 2 229 lidí, většina z nich v samotném městě. Okresním městem je renesanční Jindřichův Hradec, s nímž město spojují i stejní šlechtičtí majitelé.
Místní části
Kromě samotných Slavonic patří k obci Kadolec, Maříž, Mutišov, Rubašov, Stálkov a Vlastkovec. Mutišov, Maříž a Vlastkovec byly ke Slavonicím připojeny v roce 1964, Stálkov o osm let později. Na území obce leží také zaniklá sídla. Léštnice zanikla po druhé světové válce a Pfaffenschlag je zaniklá středověká ves.
Historie Slavonic: od obchodní stezky po hraniční pásmo
Slavonice vznikly u středověké zemské stezky, která spojovala Prahu s Vídní. Nejstarší zmínka o názvu pochází z roku 1260 v podobě Zlawnicz a fara je písemně doložena v roce 1263. Od 13. století město patřilo pánům z Hradce. Ve 14. století se z osady stalo město se dvěma náměstími, která určují jeho podobu dodnes. Poloha na obchodní cestě přinášela bohatství a městu se dařilo až do doby, kdy se obchod přesunul jinam.
Renesance a reformace
V 16. století přijala značná část obyvatel luteránskou reformaci a z tohoto období pochází i nejcennější výzdoba měšťanských domů. Sgrafita s figurálními, ornamentálními i architektonickými motivy dnes patří k hlavním důvodům, proč do Slavonic jezdí návštěvníci. Městská věž vyrostla v letech 1503 až 1549. Za třicetileté války město vyplenili Švédové a v letech 1680 až 1681 ho postihl mor, který si vyžádal mnoho obětí.
Požár a úpadek obchodu
Dne 27. března 1750 zničil velký požár značnou část obou náměstí, 44 domů a městskou věž, která pak dostala barokní střechu. Ještě větší ránu znamenalo přeložení poštovní cesty z Vídně do Jihlavy přes Znojmo v roce 1760. Město tím přišlo o obchodní význam a zůstalo stranou dění. Paradoxně právě to pomohlo zachovat jejich podobu: domy se nepřestavovaly a fasády i sklípkové klenby přežily v původním stavu.
Dvacáté století
Dne 7. září 1902 přijel do Slavonic první vlak z Kostelce u Jihlavy a o rok později byla trať propojena s Rakouskem. Po Mnichovské dohodě připadlo město s převážně německy mluvícím obyvatelstvem nacistickému Německu. Po válce následoval odsun německých obyvatel, poslední transport odjel 30. srpna 1946. V padesátých letech bylo město součástí hraničního pásma a ocitlo se ve značné izolaci, zastavěné území z něj bylo vyjmuto až v roce 1960.
Proč jsou Slavonice památkou
Vnitřek města byl v roce 1949 prohlášen státní památkovou rezervací a 31. srpna 1961 městskou památkovou rezervací. Na území města je podle údajů z roku 2018 celkem 59 nemovitých kulturních památek. Do programu regenerace městských památkových rezervací a zón je město zapojené od roku 1993. Za péči o památky získalo město titul Historické město roku 2017 a dlouhodobě usiluje o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, kde už jsou jiná česká města a památky UNESCO.
Sgrafitové domy na náměstích
Historické centrum tvoří Náměstí Míru a Horní náměstí, obklopená měšťanskými domy se štíty, renesančními portály a sgrafitovou výzdobou. Sgrafitová pole zdobí i kostel sv. Jana Křtitele z roku 1582. Uvnitř domů se dochovaly sklípkové klenby, typické pro renesanční stavitelství tohoto kraje. Srovnání s Telčí se nabízí samo, obě města leží na stejné železniční trati a obě dlouho patřily pánům z Hradce.
Co ve Slavonicích vidět
Kostely a městská věž
Dominantou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, trojlodní bazilika, jejíž základy pocházejí z poloviny 14. století. Vedle něj stojí městská věž z let 1503 až 1549 s barokní střechou. Dalšími sakrálními stavbami jsou kostel Božího Těla a Svatého Ducha s Loretánskou kaplí, kostel sv. Jana Křtitele a hřbitovní kaple sv. Kříže. Kostel Božího Těla je známý cenným krovem a zvonicí.
Slavonické podzemí a opevnění
Pod městem se táhnou chodby a sklepy, které jsou od roku 1998 přístupné veřejnosti jako Slavonické podzemí. Zachovaly se také zbytky městského opevnění a dvě brány, Jemnická, nazývaná též Znojemská, a Dačická. Přibližně dva kilometry od města směrem na Staré Město pod Landštejnem leží pevnostní areál z roku 1938, který připomíná budování pohraničního opevnění před Mnichovem.
Městské muzeum a filmová místa
O historii města vypráví Městské muzeum Slavonice. Kulisy historického centra si oblíbili i filmaři. Natáčel se tu například film Valerie a týden divů z roku 1969 a snímek Po strništi bos z roku 2017. Kdo hledá podobně klidná místa, najde další tipy v přehledu nejmenších, ale pozoruhodných českých měst.
Jak se do Slavonic dostat
Město leží na křižovatce silnic II/152, II/406 a II/409, nejbližším větším městem jsou Dačice. Vlakem se sem dá dojet po trati z Kostelce u Jihlavy přes Telč, která ve Slavonicích končí. Výlet se tak dá snadno spojit s Telčí, památkou UNESCO na Vysočině. Na hranici je silniční přechod do rakouského Fratres a okolím vede cyklotrasa EuroVelo 13, Stezka železné opony. Další města regionu najdete v našem přehledu českých měst.
Slavonice v datech: nejdůležitější milníky
- 1260: nejstarší zmínka o názvu Zlawnicz.
- 14. století: z osady se stává město se dvěma náměstími.
- 1503 až 1549: stavba městské věže.
- 16. století: reformace a vznik sgrafitové výzdoby domů.
- 1750: velký požár ničí 44 domů a městskou věž.
- 1760: poštovní cesta se přesouvá přes Znojmo a obchod upadá.
- 1902: přijíždí první vlak z Kostelce u Jihlavy.
- 1961: vyhlášení městské památkové rezervace.
- 2017: titul Historické město roku.
Časté otázky
V jakém kraji leží Slavonice?
Slavonice leží v Jihočeském kraji, v okrese Jindřichův Hradec. Historicky ale patří k Moravě a jsou jejím nejzápadnějším městem. Spolu s Dačicemi jsou jedinými moravskými městy v Jihočeském kraji.
Kolik obyvatel mají Slavonice?
Podle Českého statistického úřadu měla obec k 1. lednu 2025 celkem 2 229 obyvatel. Číslo zahrnuje i šest místních částí, v samotném městě žije většina z nich. Jde tedy o malé město, které je ale díky památkám známé po celé republice.
Proč se Slavonicím říká malá Telč?
Přezdívka pochází z podobnosti obou měst. Slavonice i Telč mají renesanční náměstí s měšťanskými domy zdobenými štíty a sgrafity a obě patřily pánům z Hradce. Leží navíc na stejné železniční trati z Kostelce u Jihlavy, takže je lze spojit v jednom výletu.
Co ve Slavonicích vidět?
Základem je procházka po Náměstí Míru a Horním náměstí se sgrafitovými domy, městská věž a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zajímavé je také Slavonické podzemí, přístupné od roku 1998, a zbytky městského opevnění s branami. Kousek za městem leží pevnostní areál z roku 1938.
Jsou Slavonice památkou UNESCO?
Slavonice zatím na Seznamu světového dědictví UNESCO nejsou, ale o zápis dlouhodobě usilují. Od roku 1961 jsou městskou památkovou rezervací a v roce 2017 získaly titul Historické město roku. Nejbližší památkou UNESCO je nedaleká Telč.
Zdroje
- Slavonice Historickým městem roku 2017, zpráva ČT24 (ct24.ceskatelevize.cz)
- Slavonice, encyklopedické heslo s daty ČSÚ, Wikipedie (cs.wikipedia.org)
