Štramberk: počet obyvatel, Trúba a štramberské uši

Štramberk v okrese Nový Jičín: historie od roku 1359, věž Trúba, roubenky Moravského Betléma, jeskyně Šipka, štramberské uši a muzeum Zdeňka Buriana.

Štramberk je malé město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, které se díky roubenkám pod hradní věží Trúbou přezdívá Moravský Betlém. Leží v Libotínských vrších v podhůří Beskyd, kousek od Kopřivnice, a má necelé tři a půl tisíce obyvatel. Kromě věže je známý jeskyní Šipka, kde se našla čelist neandertálského dítěte, perníkovými štramberskými ušima a muzeem malíře Zdeňka Buriana.

Ve zkratce

  • Kraj a okres: Moravskoslezský kraj, okres Nový Jičín.
  • Počet obyvatel: přibližně 3 500 podle Českého statistického úřadu k 1. 1. 2025.
  • Městská práva: lokační listina markraběte Jana Jindřicha z 4. prosince 1359.
  • Dominanta: věž Trúba, zbytek gotického hradu, od začátku 20. století rozhledna.
  • Památková ochrana: městská památková rezervace od roku 1969.
  • Jeskyně Šipka: nález čelisti neandertálského dítěte v roce 1880.
  • Štramberské uši: chráněné zeměpisné označení EU od roku 2007.

Kde Štramberk leží

Město se rozkládá na svazích tří vápencových kopců: Zámeckého vrchu s Trúbou, Kotouče a Bílé hory. Nadmořská výška centra je asi 415 metrů a katastr měří přes devět kilometrů čtverečních. Do sousední Kopřivnice je to jen pár kilometrů, okresní Nový Jičín leží o něco dál na západ. Do krajského města, průmyslové Ostravy, se dá dojet za necelou hodinu, takže Štramberk je oblíbeným cílem jednodenních výletů z celého regionu.

Počet obyvatel Štramberku

Podle Českého statistického úřadu žilo ve Štramberku k 1. lednu 2025 přibližně 3 500 obyvatel. Patří tak k menším městům, ale návštěvností se může měřit s mnohem většími sídly. Část obyvatel pracuje v sousední Kopřivnici a v dalších městech Moravskoslezského kraje.

Historie Štramberku

Osídlení pod Zámeckým vrchem je doloženo už v první polovině 13. století, kdy vznikl hrad starší než samotné městečko. Za zakladatelský okamžik města se považuje 4. prosinec 1359, kdy moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský vydal lokační listinu a povýšil podhradí na město. V roce 1380 dal markrabě Jošt hrad s panstvím do léna Vokovi z Kravař, jehož rod ho držel do roku 1433. V 16. století se Štramberk stal součástí novojičínského panství a od roku 1558 byl jeho vrchností Nový Jičín.

Jezuité a třicetiletá válka

V roce 1624 připadl Štramberk jezuitskému řádu jako nadační statek olomouckého konviktu. Zároveň ho postihla třicetiletá válka, během níž byl město a okolí několikrát pustošeno, mimo jiné v letech 1642 až 1643 a 1645 až 1646. Hrad postupně ztrácel význam a pustl. Jeho válcová věž se v roce 1793 částečně zřítila a další sto let zůstávala ruinou, kterou místní obyvatelé brali spíš jako zdroj kamene než jako památku.

Vápenec, železnice a cementárna

V 19. století změnila tvář města těžba vápence. Od roku 1881 se lámal na Kotouči a ve stejném roce vznikla místní dráha ze Štramberku do Studénky, kterou dali postavit bratři Guttmannové. V roce 1896 přibyla trať do Veřovic a roku 1945 se obě místní dráhy propojily. Cementárna byla otevřena v roce 1912 a po válce se lomy, vápenka i cementárna staly součástí Vítkovických železáren. Průmysl dal městu práci, ale zároveň výrazně změnil podobu Kotouče.

Věž Trúba a Zámecký vrch

Trúba je zbytek gotického hradu a nejznámější symbol města. Válcová věž je vysoká asi 40 metrů a má průměr kolem devíti metrů. Na konci 19. století se o záchranu zříceniny zasadila pobočka Klubu českých turistů vedená lékařem Adolfem Hrstkou. V letech 1903 až 1904 byla věž zastřešena a upravena na rozhlednu, která slouží dodnes. Z vyhlídky je za dobrého počasí vidět na Beskydy, na roubené domky pod hradem i na lomy na Kotouči.

Roubenky a městská památková rezervace

Jádro Štramberku chrání od roku 1969 statut městské památkové rezervace. Ochrana se týká nejen náměstí, ale hlavně historické dřevěné lidové zástavby na svazích pod hradem. Roubené domky s pavlačemi a zahrádkami, schované v úzkých uličkách, vytvářejí dojem, pro který se městu říká Moravský Betlém. Na náměstí stojí kostel sv. Jana Nepomuckého, u muzea se zachovala valašská roubená studna, která je kulturní památkou. Kdo hledá podobný typ zástavby, najde ho spíš ve vesnicích než ve městech, a proto je Štramberk výjimkou.

Jeskyně Šipka a Kotouč

Kotouč je vápencový vrch na okraji města, na kterém se nacházejí jeskyně Šipka, Národní sad a pozůstatky pravěkého hradiště. Šipka je národní přírodní památkou a světově proslula v roce 1880, kdy v ní archeolog Karel Jaroslav Maška našel zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte. Originál čelisti se bohužel nedochoval, zničil ho požár zámku v Mikulově v roce 1945. Pod náměstím, v bývalých jatkách a masných krámech, dnes funguje Muzeum Šipka.

Národní sad

Na severní straně Kotouče byl v roce 1920 otevřen Národní sad, park s galerií soch osobností české historie. Dodnes slouží jako klidná procházková trasa. Na Kotouč se také váže poutní tradice spojená s pověstí o porážce Mongolů, která vysvětluje vznik štramberských uší. Pozor na to, že část vrchu je dodnes aktivním lomem a do vyznačených prostor se nesmí.

Štramberské uši

Štramberské uši jsou perníkové pečivo stočené do tvaru kornoutu, často podávané se šlehačkou. Podle pověsti připomínají vítězství nad Mongoly roku 1241, kdy měli křesťané najít pytle uřezaných uší, které nájezdníci odváželi jako trofeje. První zmínku o pečení uší při poutích zaznamenal Gregor Wolný v roce 1835. Od roku 2000 smí výrobek s tímto jménem vznikat jen na území města a v roce 2007 se Štramberské uši zapsaly do evropského rejstříku jako chráněné zeměpisné označení.

Zdeněk Burian a jeho muzeum

Malíř a ilustrátor pravěku Zdeněk Burian se narodil v sousední Kopřivnici a první roky života prožil ve Štramberku v domě na náměstí. Město mu věnuje vlastní muzeum, které od roku 2011 sídlí na náměstí spolu s expozicí Muzea Novojičínska. Spojení je pochopitelné: Burianovy obrazy pravěkých lidí a zvířat se dobře doplňují s nálezy ze Šipky. Návštěvníci tak na jednom místě uvidí kosti, nástroje i představy o tom, jak slavný ilustrátor pravěku svět neandertálců maloval.

Jak se do Štramberku dostat

Vlakem se do Štramberku jezdí po trati ze Studénky přes Kopřivnici, město má vlastní železniční stanici. Autem se jezdí nejčastěji přes Kopřivnici nebo Nový Jičín, parkoviště jsou pod centrem, protože úzké uličky nejsou pro auta stavěné. Z Frýdku-Místku nebo z Ostravy je cesta krátká, takže se Štramberk dá spojit s výletem do Beskyd. Další města regionu i celé republiky najdete v našem přehledu českých měst.

Co ve Štramberku vidět: tipy na jeden den

  1. Věž Trúba: výstup na rozhlednu s výhledem na Beskydy.
  2. Roubenky pod hradem: procházka uličkami městské památkové rezervace.
  3. Náměstí s kostelem sv. Jana Nepomuckého: centrum města s muzei.
  4. Muzeum Zdeňka Buriana: obrazy pravěku od rodáka z Kopřivnice.
  5. Kotouč a jeskyně Šipka: místo slavného nálezu z roku 1880.
  6. Národní sad: park se sochami osobností české historie.
  7. Štramberské uši: ochutnávka místní chráněné speciality.

Časté otázky

V jakém kraji a okrese leží Štramberk?

Štramberk leží v Moravskoslezském kraji, v okrese Nový Jičín, v podhůří Beskyd. Sousedí s Kopřivnicí, do Ostravy je to necelou hodinu jízdy. Město stojí na svazích Zámeckého vrchu, Kotouče a Bílé hory.

Kolik má Štramberk obyvatel?

Podle Českého statistického úřadu měl Štramberk k 1. lednu 2025 přibližně 3 500 obyvatel. Je to tedy jedno z menších měst kraje. Díky Trúbě, roubenkám a jeskyni Šipka ho ale ročně navštíví velké množství turistů.

Proč se Štramberku říká Moravský Betlém?

Přezdívka vychází z pohledu na roubené domky rozeseté po svazích pod hradní věží, který připomíná betlém. Tato dřevěná zástavba je od roku 1969 chráněna jako součást městské památkové rezervace. Nejlépe je vidět z vyhlídky na Trúbě.

Co se našlo v jeskyni Šipka?

V roce 1880 v ní Karel Jaroslav Maška objevil zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte, který je dodnes nejslavnějším nálezem z Kotouče. Originál zanikl při požáru mikulovského zámku v roce 1945. Na náměstí dnes funguje Muzeum Šipka.

Co jsou štramberské uši?

Jsou to perníkové kornoutky, které se tradičně pekly při poutích a často se podávají se šlehačkou. Od roku 2007 jsou chráněným zeměpisným označením EU, takže pod tímto jménem se smějí vyrábět jen ve Štramberku. Jejich vznik vysvětluje pověst o vítězství nad Mongoly.

Zdroje

Libor Výborný
Libor Výborný

Redaktor na volné noze se zkušenostmi z redakcí Prima Zoom a Novinky.cz. Pro Czech-profile.cz připravuje profily firem, českých značek, podnikatelů a webových projektů. Věnuje se jejich historii, vlastnickým souvislostem a činnosti; vychází z oficiálních informací a dohledatelných veřejných podkladů.

Články: 753