Martin Haluzík je český diabetolog a endokrinolog, který stojí v čele Centra diabetologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a vede tam Laboratoř translační a experimentální diabetologie a obezitologie. Výzkumně se zabývá tím, jak vzniká obezita a cukrovka 2. typu a jakou roli v tom hrají hormony tukové tkáně a trávicího traktu. Od roku 2008 je profesorem vnitřních nemocí na Univerzitě Karlově. Web České obezitologické společnosti ho uvádí jako předsedu výboru zvoleného na období 2023 až 2026.
Ve zkratce
- Narození: 25. března 1970, podle autoritní databáze Národní knihovny ve Frýdku-Místku.
- Obor: diabetologie, endokrinologie a obezitologie, hlavně mechanismy vzniku obezity a diabetu 2. typu.
- Studium: podle medailonu Nadace Neuron promoval v roce 1994 na lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
- Pracoviště: III. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, potom IKEM, jehož web ho jako přednostu Centra diabetologie uvádí od roku 2021.
- Tituly: profesor vnitřních nemocí od května 2008, doktor věd.
- Čím je známý: výzkum hormonů tukové tkáně, studie endoskopické léčby diabetu 2. typu a role předsedy výboru České obezitologické společnosti zvoleného na období 2023 až 2026.
Kdo je Martin Haluzík a odkud pochází
Autoritní databáze Národní knihovny u něj uvádí datum narození 25. března 1970 a jako místo narození Frýdek-Místek. Datum podle záznamu pochází ze seznamu osob Univerzity Karlovy a stejné rodiště zmiňuje i medailon, který o něm zveřejnila Nadace Neuron. Knihovní záznam ho charakterizuje jako lékaře, který se zabývá endokrinologií a problematikou metabolických onemocnění. Právě tyto dva obory, tedy nauka o hormonech a nauka o látkové výměně, se v jeho práci potkávají od prvních publikací.
Studium medicíny a první práce o leptinu
Podle medailonu Nadace Neuron promoval v roce 1994 na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, Deník v roce 2020 uvedl Fakultu všeobecného lékařství. Databáze PubMed u něj z roku 1999 eviduje několik studií o leptinu, například o jeho hladinách u pacientů s podvýživou nebo u vrcholových sportovců. Leptin je hormon, jehož nedostatek vede u laboratorních myší k těžké obezitě a cukrovce. Téma zúročil v roce 2002 v knize Poruchy výživy a leptin, kterou vydalo nakladatelství Grada.
Kariéra: z III. interní kliniky do čela Centra diabetologie IKEM
III. interní klinika 1. lékařské fakulty
První velkou část kariéry strávil na III. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde podle životopisných medailonů pracoval do roku 2016. Výroční zpráva kliniky za rok 2015 ho uvádí jako vedoucího lékaře odborných ambulancí a vedoucího výzkumné metabolické skupiny. Do konce března 2015 byl také zástupcem přednosty pro část polikliniky.
Dva roky v amerických Národních ústavech zdraví
V letech 2000 až 2002 působil podle medailonů jako hostující výzkumník v Národním ústavu pro diabetes a nemoci trávicího ústrojí a ledvin v americké Bethesdě, který patří pod Národní ústavy zdraví. Pobyt dokládají i publikace. V časopise Endocrinology vyšla v roce 2004 studie, pod níž je podepsán jako první autor s adresou tamní diabetologické sekce. Ukázala, že genetické pozadí myší bez leptinu silně ovlivňuje, jak těžká cukrovka a inzulinová rezistence se u nich rozvine.
Habilitace a profesura
Souborný katalog Národní knihovny eviduje z roku 2003 jeho habilitační práci o významu tukové tkáně a jejích endokrinních produktů. Přehled jmenovacích řízení 1. lékařské fakulty u něj uvádí obor vnitřní nemoci a jmenování profesorem k 20. květnu 2008; dekrety den předtím předával prezident Václav Klaus. Medical Tribune tehdy napsala, že III. interní klinika získala tři nové profesory najednou a byla tak nejúspěšnějším pracovištěm mezi lékařskými obory.
Přechod do IKEM a vedení centra
Deník ho v únoru 2020 představil jako zástupce přednosty Centra diabetologie IKEM. Na webu institutu byl ještě v listopadu 2020 jako přednosta centra uveden František Saudek, v dubnu 2021 už Martin Haluzík, zároveň jako vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie. Stejné dvě funkce u něj web IKEM uvádí i na podzim 2026. Centrum tvoří Klinika diabetologie s lůžkovou částí a několik laboratoří a patří k němu i program transplantace tkání produkujících inzulin, mimo jiné Langerhansových ostrůvků.
Čím se Martin Haluzík zapsal do diabetologie a obezitologie
Tuková tkáň jako zdroj hormonů
Dlouhodobým tématem jeho výzkumu je tuková tkáň, která není jen zásobárnou energie, ale sama vytváří hormony. Na webu Ministerstva zdravotnictví je popsán projekt, jehož byl hlavním řešitelem a který zkoumal, jak tyto hormony působí na citlivost těla k inzulinu u pacientů s inzulinovou rezistencí. Tým sledoval jejich hladiny v krvi i aktivitu v podkožním a útrobním tuku u lidí s obezitou a diabetem 2. typu a také u žen s těhotenskou cukrovkou. Za výzkum hormonu spojeného s obezitou a sníženou účinností inzulinu převzal v prosinci 2010 Cenu ministra zdravotnictví.
Endoskopická léčba diabetu 2. typu
Druhou linií jsou zákroky, které napodobují účinek bariatrické operace bez chirurgického řezu. V roce 2016 vyšla v časopise Journal of Endocrinology studie jeho týmu s třiceti obézními pacienty se špatně kompenzovaným diabetem 2. typu, kterým lékaři endoskopicky zavedli rukáv vyřazující dvanáctník a začátek tenkého střeva z kontaktu s potravou. Hmotnost i regulace krevního cukru se zlepšily a autoři to spojili se vzestupem žlučových kyselin a růstového faktoru FGF19.
Na to navázala studie laserové ablace podslizniční vrstvy dvanáctníku, kterou její autoři označují za první u lidí a která vyšla v roce 2025 v časopise United European Gastroenterology Journal. Probíhala od července 2017 do prosince 2020 a zařadila 31 pacientů s diabetem 2. typu. Autoři popsali výkon jako bezpečný a proveditelný a ve skupině s léčebnou dávkou zaznamenali po půl roce pokles glykovaného hemoglobinu. Haluzík je jedním ze spoluautorů, stejně jako gastroenterolog Julius Špičák z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM, s níž diabetologové na endoskopických studiích spolupracují.
Obezita a poruchy srdečního rytmu
S kardiology IKEM se podílel na randomizované studii HOBIT-AF, kterou v listopadu 2026 zveřejnil časopis Europace. Zjišťovala, zda komplexní program snižování hmotnosti omezí návrat fibrilace síní u obézních pacientů po katetrizační ablaci. Zařazeno bylo 167 lidí a aktivní skupina zhubla v průměru o necelých sedm procent výchozí hmotnosti. Metabolické ukazatele se zlepšily, návrat arytmie však byl v obou skupinách srovnatelný. Pod prací je podepsán také kardiolog Josef Kautzner, Haluzík je uveden jako poslední autor.
Stárnoucí buňky a metabolismus
Novější směr jeho laboratoře se týká takzvaných senescentních, tedy zestárlých buněk, které se hromadí v tkáních a uvolňují látky podporující jejich vazivovou přestavbu. Práce z roku 2026 v časopise Aging and Disease zkoumala, zda jejich odstranění zmírní poškození plic spojené s metabolickým syndromem. U myší s obezitou vyvolanou dietou vedla experimentální látka k lepší regulaci krevního cukru a k poklesu známek stárnutí buněk v plicích. Mezi spoluautory je transplantační chirurg Jiří Froněk z Kliniky transplantační chirurgie IKEM.
Národní institut CarDia
Web projektu CarDia, tedy Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, uvádí Haluzíka jako vědeckého koordinátora za Centrum diabetologie. Projekt spojuje pět výzkumných a klinických pracovišť, mezi nimi ústavy Akademie věd, a zaměřuje se na společné příčiny cukrovky, obezity a nemocí srdce a cév, na testování nových léků a na prevenci. Haluzík se tak řadí k badatelům, o nichž pojednává přehled slavných českých vědců.
Věda, ocenění a knihy
Odborné společnosti
Česká obezitologická společnost ho na svém webu uvádí jako předsedu výboru zvoleného na období 2023 až 2026. V této roli jednal 21. listopadu 2023 na Ministerstvu zdravotnictví o přípravě národního programu prevence a léčby obezity. Je také členem výboru České diabetologické společnosti, a to ve volebním období 2022 až 2026 i v dalším, které začalo v roce 2026. Obě společnosti patří pod Českou lékařskou společnost, která nese jméno Jana Evangelisty Purkyně.
Ocenění
Učená společnost České republiky mu na slavnostním shromáždění na Pražském hradě udělila cenu pro mladé vědecké pracovníky do pětatřiceti let za výzkum cukrovky; životopisné medailony ji řadí do roku 2004. Cenu ministra zdravotnictví převzal s kolegy z 1. lékařské fakulty 13. prosince 2010 v Martinickém paláci z rukou ministra Leoše Hegera. Časopis Forbes ho zařadil do výběru Nejlepší lékaři Česka 2026 v oboru diabetologie, podobně jako řadu osobností z přehledu nejlepších českých lékařů současnosti.
Knihy
Souborný katalog Národní knihovny u něj eviduje řadu odborných knih. Po prvotině Poruchy výživy a leptin z roku 2002 vydal v nakladatelství Grada v roce 2005 monografii Metabolický syndrom a nukleární receptory. V nakladatelství Mladá fronta potom vyšly Praktická léčba diabetu v roce 2009, Inkretinová léčba diabetu v roce 2010, Léčba diabetu u pacientů s onemocněním ledvin a jater v roce 2012 a Ledviny a léčba diabetu v roce 2016. Jako pořadatel připravil také svazky řady Trendy soudobé diabetologie a sborník Aktuality v diabetologii.
Vystoupení v médiích
K obezitě a cukrovce se pravidelně vyjadřuje v médiích. V dubnu 2023 byl hostem pořadu 90′ ČT24, který se věnoval obezitě jako epidemii a slabé prevenci. O obezitě jako chronické nemoci mluvil v podcastu CHEmic Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Nadace Neuron ho na začátku roku 2025 uváděla jako člena své vědecké rady pro medicínu.
Rodina a soukromí
O rodině, bydlišti ani zálibách Martin Haluzík veřejně nemluví. Medailony, které o něm zveřejnily Nadace Neuron a Deník, zůstávají u studia, pracovišť, výzkumu a ocenění.
Martin Haluzík v datech
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1970 | narodil se 25. března |
| 1994 | promoce na lékařské fakultě Univerzity Karlovy podle medailonu Nadace Neuron |
| 2000 až 2002 | výzkumný pobyt v Národních ústavech zdraví v americké Bethesdě |
| 2003 | habilitační práce o tukové tkáni a jejích endokrinních produktech |
| 2008 | jmenován profesorem pro obor vnitřní nemoci |
| 2010 | Cena ministra zdravotnictví |
| 2021 | web IKEM ho uvádí jako přednostu Centra diabetologie |
| 2023 | předseda výboru České obezitologické společnosti zvoleného na období 2023 až 2026 |
| 2025 | spoluautor studie laserové ablace dvanáctníku, podle autorů první u lidí |
| 2026 | studie HOBIT-AF, člen výboru České diabetologické společnosti pro období 2026 až 2030 |
Pět věcí, které Martina Haluzíka vystihují
- Tuk jako žláza: od devadesátých let zkoumá hormony tukové tkáně, počínaje leptinem.
- Zkušenost z Bethesdy: v letech 2000 až 2002 pracoval v amerických Národních ústavech zdraví na myších modelech cukrovky.
- Klinik i laboratorní badatel: v IKEM stojí v čele Centra diabetologie a zároveň vede výzkumnou laboratoř.
- Spolupráce napříč obory: publikuje s gastroenterology, kardiology i chirurgy.
- Hlas obezitologie: jako předseda výboru České obezitologické společnosti zvoleného na období 2023 až 2026 jednal na ministerstvu o národním programu prevence a léčby obezity.
Časté otázky
Kdo je Martin Haluzík?
Martin Haluzík je český diabetolog a endokrinolog, profesor vnitřních nemocí na Univerzitě Karlově. V pražském IKEM stojí v čele Centra diabetologie a vede Laboratoř translační a experimentální diabetologie a obezitologie. Výzkumně se věnuje hlavně obezitě a cukrovce 2. typu.
Kdy a kde se Martin Haluzík narodil?
Autoritní databáze Národní knihovny uvádí, že se narodil 25. března 1970 ve Frýdku-Místku. Stejné rodiště zmiňuje medailon Nadace Neuron. Podle téhož medailonu dokončil medicínu na Univerzitě Karlově v roce 1994.
Kde Martin Haluzík pracuje?
Pracuje v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny, jehož web ho jako přednostu Centra diabetologie uvádí od roku 2021. Předtím dlouhá léta působil na III. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Na začátku tisíciletí strávil dva roky v amerických Národních ústavech zdraví.
Čemu se Martin Haluzík věnuje ve výzkumu?
Zkoumá, jak vzniká obezita a diabetes 2. typu a jak se na tom podílejí hormony tukové tkáně a trávicího traktu. Je spoluautorem studií o endoskopických zákrocích na dvanáctníku u diabetu 2. typu a o vlivu hubnutí na fibrilaci síní. Novější práce se týkají stárnoucích buněk.
Je Martin Haluzík předsedou České diabetologické společnosti?
Ne, v České diabetologické společnosti je členem výboru, který ve volebním období 2026 až 2030 vede jiný předseda. Web České obezitologické společnosti ho naopak uvádí jako předsedu výboru zvoleného na období 2023 až 2026. Obě společnosti patří pod Českou lékařskou společnost.
Jaké knihy Martin Haluzík napsal?
Katalog Národní knihovny eviduje například tituly Poruchy výživy a leptin, Metabolický syndrom a nukleární receptory, Praktická léčba diabetu nebo Inkretinová léčba diabetu. Jde o odborné knihy určené hlavně lékařům. Jako pořadatel se podílel i na řadě Trendy soudobé diabetologie.
Zdroje
- Centrum diabetologie IKEM, vedení a popis pracoviště, Institut klinické a experimentální medicíny (ikem.cz)
- Výbor České obezitologické společnosti, Česká obezitologická společnost ČLS JEP (obesitas.cz)
- Duodenal Laser Ablation for Treatment of Type 2 Diabetes, abstrakt studie v databázi PubMed (pubmed.ncbi.nlm.nih.gov)
