Slavní čeští vědci

19/05/202625/09/2026 Lenka Váhová

Aktualizováno 26. 8. 2026

Slavní čeští vědci patří ke jménům, která obsahují učebnice chemie, biologie i matematiky po celém světě. Z českých zemí vzešel objevitel polarografie s Nobelovou cenou, muž, jehož antivirotika berou denně miliony pacientů, i mnich, který v brněnském klášteře položil základy genetiky. Tento přehled shrnuje šest osobností, jejich obor, konkrétní přínos a éru, ve které tvořili. Navazuje na náš rozcestník přehled slavných českých osobností, kde najdete i další obory lidské činnosti.

Přehled: čeští vědci, obor a přínos

Vědec	Éra	Obor	Hlavní přínos
Bernard Bolzano	1781 az 1848	Matematika, logika	Základy matematické analýzy, Bolzanova-Weierstrassova věta, důkaz věty o mezihodnotě
Jan Evangelista Purkyně	1787 az 1869	Fyziologie	Purkyňovy buňky a vlákna, zavedení pojmu protoplazma, spoluzakladatel buněčné teorie
Johann Gregor Mendel	1822 az 1884	Genetika	Zakladatel genetiky, zákony dědičnosti odvozené z pokusů s hrachem
Jaroslav Heyrovský	1890 az 1967	Fyzikální chemie	Objev polarografie, Nobelova cena za chemii 1959
Otto Wichterle	1913 az 1998	Makromolekulární chemie	Měkké hydrogelové kontaktní čočky, syntetické vlákno silon
Antonín Holý	1936 az 2012	Organická chemie	Antivirotika (tenofovir, adefovir, cidofovir) proti HIV a hepatitidě B

Bernard Bolzano: základy moderní matematické analýzy

Bernard Bolzano (1781 az 1848) se narodil i zemřel v Praze a byl matematikem, logikem, filozofem a knězem. Do dějin vědy vstoupil především jako člověk, který se snažil postavit matematickou analýzu na přesné pojmy. V práci z roku 1817 podal ryze analytický důkaz věty o mezihodnotě (dnes také „Bolzanova věta“) a v jejím rámci poprvé dokázal tvrzení, které je dnes známé jako Bolzanova-Weierstrassova věta; samostatný význam mu matematici přiznali až o zhruba půl století později. Bolzano zpřesnil definice spojitosti, limity a konvergence posloupností a jeho jméno nese i takzvaná Bolzanova funkce. Za života byl kvůli sporům s úřady odsunut z akademického působení, takže velká část jeho odkazu vyšla najevo až po smrti. Bolzano přitom nebyl jen matematik: zabýval se také logikou a teorií vědy a jeho pojetí důkazu, které trvalo na tom, aby se tvrzení o funkcích opíralo o vlastnosti reálných čísel a ne o názornou představu, předběhlo svou dobu o desítky let. Právě proto se dnes řadí mezi průkopníky přísného, aritmetického přístupu k analýze, na který navázali matematici druhé poloviny 19. století.

Jan Evangelista Purkyně: zakladatel moderní fyziologie

Jan Evangelista Purkyně (1787 az 1869), rodák z Libochovic, patří k zakladatelům moderní fyziologie, histologie i embryologie a založil první fyziologický ústav ve střední Evropě. Roku 1837 popsal velké nervové buňky mozečku, dnes zvané Purkyňovy buňky, a roku 1839 vlákna vodivého systému srdce, která nesou jeho jméno jako Purkyňova vlákna. Do vědecké terminologie zavedl pojem protoplazma (1839) a podílel se na formulaci myšlenky, že buňka je základním stavebním prvkem života, tedy na základech buněčné teorie. Purkyně navíc studoval zrakové vjemy, řasnaté obrazce oka i otisky prstů a působil postupně ve Vratislavi a v Praze, kde patřil k výrazným postavám národního obrození. Jeho jméno dnes připomíná řada institucí od univerzit po odborné společnosti a v anatomii i medicíně se s ním setkáváme dodnes, Purkyňovými vlákny počínaje a Purkyňovým jevem (posun vnímání barev za šera) konče.

Johann Gregor Mendel: zakladatel genetiky z brněnského kláštera

Johann Gregor Mendel (1822 az 1884) byl německy mluvící rodák z Moravy, narodil se v Hynčicích v rodině sedláka a byl mnichem a později opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně. Jeho původ i jazyk uvádíme věcně: působil v Brně a k českým zemím patří místem svého života a díla. V letech 1856 až 1863 provedl v klášterní zahradě rozsáhlé křížení hrachu setého a z výsledků odvodil základní zákony dědičnosti. Své závěry publikoval roku 1866 v práci „Pokusy s rostlinnými hybridy“. Význam díla zůstal za jeho života nepovšimnut a byl doceněn až kolem roku 1900, kdy k Mendelovým zákonům nezávisle dospěli další badatelé. Dnes je Mendel označován za zakladatele genetiky.

Jaroslav Heyrovský: první česká Nobelova cena

Jaroslav Heyrovský (1890 az 1967) byl fyzikální chemik a autor polarografie, analytické metody využívající elektrolýzu s rtuťovou kapkovou elektrodou. Objev publikoval roku 1922 a o dva roky později sestrojil se svým žákem M. Šikatou polarograf, přístroj pro automatický záznam závislosti proudu na napětí. Za vynález a rozpracování polarografie převzal 10. prosince 1959 ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii, jako vůbec první Čech. Metoda umožnila citlivě stanovovat velmi nízké koncentrace látek a našla využití v chemické analýze od kontroly čistoty kovů a léčiv po lékařský a environmentální výzkum, například stopové rozbory znečištění. Na Nobelovu cenu byl Heyrovský nominován celkem osmnáctkrát, než ji nakonec získal. Jeho jméno dnes nese ústav Akademie věd zaměřený na fyzikální chemii, a polarografie zůstává jedním z pilířů elektroanalytické chemie.

Otto Wichterle: vynálezce měkkých kontaktních čoček

Otto Wichterle (1913 az 1998), rodák z Prostějova, byl chemik zaměřený na makromolekulární látky a autor či spoluautor stovek patentů. Ještě před válkou se podílel na vývoji českého syntetického vlákna silon. Nejznámější je ovšem jeho práce na měkkých kontaktních čočkách: společně s Drahoslavem Límem připravil průhledný hydrogel (poly-2-hydroxyethyl-methakrylát), z něhož dokázal vyrobit čočky pohodlnější než dosavadní tvrdé. O Vánocích roku 1961 sestrojil první prototyp odlévacího zařízení doma ze stavebnice Merkur a dětského dynama. Hydrogelové čočky se staly celosvětovým standardem a Wichterle je dnes jedním z nejcitovanějších českých vynálezců.

Antonín Holý: antivirotika pro miliony pacientů

Antonín Holý (1936 az 2012) byl organický chemik a někdejší ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Ve spolupráci s belgickým virologem Erikem De Clercqem stojí za skupinou látek zvaných acyklické nukleosidové fosfonáty, mezi nimi cidofovir, adefovir a tenofovir. Z těchto molekul vznikly registrované léky proti HIV a hepatitidě B, které dnes užívají miliony lidí po celém světě; klíčové patentové přihlášky Holý a De Clercq podali v letech 1985 a 1986. Objevil rovněž látku využitou v přípravku proti oparu (herpes simplex). Tenofovir se stal jedním ze základních léků v celosvětové léčbě HIV a součástí kombinovaných přípravků, adefovir a jemu podobné látky se uplatnily u chronické hepatitidy B. Holého výzkum patří k obchodně i medicínsky nejúspěšnějším výstupům české vědy a jeho práce dodnes ovlivňuje, jak se navrhují antivirové léky.

Časté otázky

Kdo z českých vědců získal Nobelovu cenu?

Jaroslav Heyrovský získal roku 1959 Nobelovu cenu za chemii za objev a rozpracování polarografie. Byl prvním Čechem, který toto ocenění obdržel.

Proč je Gregor Mendel označován za zakladatele genetiky?

Mendel na základě pokusů s hrachem setým v letech 1856 az 1863 odvodil zákony dědičnosti a publikoval je roku 1866. Přínos byl doceněn až kolem roku 1900, kdy k témuž nezávisle dospěli další badatelé.

Byl Mendel Čech?

Mendel byl německy mluvící rodák z Moravy, narozený v Hynčicích. Celý vědecký život prožil v Brně jako člen augustiniánského kláštera, proto je řazen mezi osobnosti českých zemí.

Co konkrétně objevil Antonín Holý?

Holý spolu s Erikem De Clercqem vytvořil acyklické nukleosidové fosfonáty (cidofovir, adefovir, tenofovir), z nichž vznikly léky proti HIV a hepatitidě B užívané miliony pacientů.

Čím se proslavil Otto Wichterle?

Wichterle vynalezl měkké hydrogelové kontaktní čočky a podílel se na vývoji syntetického vlákna silon. První čočky odlil roku 1961 na přístroji sestaveném ze stavebnice Merkur.

Jaký byl přínos Bernarda Bolzana?

Bolzano zpřesnil základní pojmy matematické analýzy. Podal analytický důkaz věty o mezihodnotě a poprvé dokázal tvrzení dnes známé jako Bolzanova-Weierstrassova věta.

Kde najdu další slavné české osobnosti?

Přehled dalších oborů a jmen najdete v našem rozcestníku slavné české osobnosti. Máte tip na osobnost, která by neměla chybět? Napište nám přes kontakt.

Co spojuje šest jmen české vědy

Od Bolzanovy analýzy přes Purkyňovu fyziologii a Mendelovu genetiku až po Heyrovského polarografii, Wichterleho čočky a Holého antivirotika, česká věda opakovaně dodala světu objevy, které přežily svou dobu. Řadu z nich navíc spojuje osud „doceněného později“: Bolzano i Mendel se uznání ve své době nedočkali. Chcete-li se probrat dalšími obory a osobnostmi, pokračujte do rozcestníku slavné české osobnosti.

Související články

Prozkoumejte profily

Na czech-profile.cz najdete podrobné profily osobností, firem a značek zmíněných v tomto přehledu. Projděte si celý rozcestník: