Nejlepší čeští lékaři se nedají seřadit do jednoho objektivního žebříčku, dají se ale poznat podle toho, co po nich v medicíně prokazatelně zůstalo. Tento přehled představuje dvacet pět osobností české medicíny posledních desetiletí, které mají doložitelné prvenství: první operaci svého druhu, založené centrum nebo výzkum citovaný po celém světě. Řadíme je podle oborů, ne podle pořadí. Vlastní výběr špičkových lékařů sestavuje také magazín Forbes, náš přehled se drží jen ověřitelných milníků.
Ve zkratce
- Kdo v přehledu je: dvacet pět lékařů a lékařek v osmi oborových skupinách.
- Kritérium: doložené prvenství, založení oboru či centra nebo světově citovaný výzkum.
- Světové prvenství z Prahy: bezdrátový kardiostimulátor implantovaný v prosinci 2012.
- Češi ve světě: první úplná transplantace obličeje v USA v roce 2011.
- Co přehled není: žebříček ani doporučení, ke komu se objednat.
Podle čeho jsme nejlepší české lékaře vybírali
Do výběru jsme zařadili lékaře žijící nebo nedávno působící, u nichž lze konkrétní výsledek dohledat ve zprávách nemocnic, univerzit a veřejnoprávních médií. Nehodnotíme oblibu u pacientů ani počet rozhovorů, ale milníky s rokem a místem. Na osobnosti, které obory zakládaly v devatenáctém a dvacátém století, se zaměřuje samostatný přehled zakladatelů české medicíny. Tabulka shrnuje, čím se kdo zapsal, podrobnosti následují v oborových kapitolách.
| Jméno | Obor | Čím se zapsal |
|---|---|---|
| Jan Pirk | kardiochirurgie | stovky transplantací srdce, v roce 2012 náhrada srdce dvěma čerpadly |
| Petr Neužil | kardiologie | první bezdrátový kardiostimulátor na světě, prosinec 2012 |
| Josef Kautzner | kardiologie, arytmologie | katetrizační ablace a mezinárodní workshopy od roku 1998 |
| Renata Cífková | preventivní kardiologie | evropská doporučení a seznam vysoce citovaných vědců |
| Petr Widimský | kardiologie | studie PRAGUE o léčbě akutního infarktu, první výsledky v roce 2000 |
| Pavel Pafko | hrudní chirurgie | první transplantace plic v Česku, 1997 |
| Robert Lischke | hrudní chirurgie | první česká transplantace srdce a plic u dítěte, 2024 |
| Jiří Froněk | transplantační chirurgie | první transplantace dělohy v Česku, 2016 |
| Julius Špičák | gastroenterologie | přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM od roku 1995 |
| Ondřej Viklický | nefrologie, transplantace ledvin | česko-rakouský program párových výměn ledvin, studie z roku 2020 |
| Vladimír Beneš | neurochirurgie | prezident evropské neurochirurgické asociace od roku 2011 |
| Jan Štulík | spondylochirurgie | první česká klinika pro operace páteře, 2016 |
| Roman Liščák | neurochirurgie, radiochirurgie | léčba Leksellovým gama nožem, monografie o metodě |
| David Cibula | onkogynekologie | mezinárodní studie SENTIX, prezident evropské společnosti |
| Josef Koutecký | dětská onkologie | první samostatná Klinika dětské onkologie v Motole, 1983 |
| Jan Starý | dětská hematologie | první transplantace kostní dřeně dítěti v Motole, 1989 |
| Jaroslav Štěrba | dětská onkologie | Klinika dětské onkologie FN Brno od roku 2003, léčebný režim COMBAT |
| Marek Trněný | hematologie, onkologie | mezinárodní studie léčby lymfomů, Lancet Oncology 2016 |
| Eva Kubala Havrdová | neurologie | centrum pro léčbu roztroušené sklerózy |
| Cyril Höschl | psychiatrie | Národní ústav duševního zdraví, 2015 |
| Robert Mikulík | neurologie | evropský program ESO-EAST a registr iktové péče RES-Q, 2016 |
| Martin Haluzík | diabetologie, obezitologie | výzkum hormonů tukové tkáně, Cena ministra zdravotnictví 2010 |
| Pavel Stodůlka | oční chirurgie | článek o prvních českých operacích metodou LASIK, 1996 |
| Marie Svatošová | paliativní péče | první český lůžkový hospic, 1995 |
| Bohdan Pomahač | plastická chirurgie | první úplná transplantace obličeje v USA, 2011 |
Kardiologie a kardiochirurgie
Jan Pirk
Kardiochirurg Jan Pirk vedl od roku 1991 Kliniku kardiovaskulární chirurgie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a od roku 1995 celé tamní Kardiocentrum. Za svou kariéru provedl stovky transplantací srdce. V roce 2012 jeho tým odoperoval pacientovi srdce postižené nádorem a nahradil je dvěma čerpadly, která převzala práci obou komor. O podobný výkon se do té doby pokusili jen lékaři v americkém Houstonu. Vedení kliniky předal v roce 2017.
Petr Neužil
Kardiolog Petr Neužil z pražské Nemocnice Na Homolce se zapsal do dějin léčby poruch srdečního rytmu v prosinci 2012. Jeho tým tehdy podle nemocnice jako první na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který se zavádí katétrem přímo do pravé komory a obejde se bez elektrod vedených žilami. Na Homolce proběhly také první výkony u pacientů s katétrem pro ablaci pulzním polem, který vyvinula česká společnost BTL.
Josef Kautzner
Josef Kautzner vedl od roku 2001 Kliniku kardiologie IKEM a zaměřil se na arytmologii, tedy léčbu poruch srdečního rytmu. Jeho hlavním oborem se staly katetrizační ablace, při nichž lékař zničí ložisko arytmie přímo v srdci bez otevření hrudníku. Od roku 1998 byl hlavním organizátorem mezinárodních pražských workshopů s přímými přenosy těchto výkonů. V roce 2021 převzal po Janu Pirkovi vedení celého Kardiocentra IKEM.
Renata Cífková
Kardioložka Renata Cífková se věnuje vysokému krevnímu tlaku a prevenci nemocí srdce a cév. Od roku 2010 vede Centrum kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice. Podílela se na evropských doporučeních pro léčbu hypertenze a pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění, o která se opírají lékaři napříč Evropou. V žebříčku vysoce citovaných vědců za rok 2018 byla mezi zástupci Česka jedinou ženou.
Petr Widimský
Kardiolog Petr Widimský prosadil, aby se pacienti s akutním infarktem převáželi rovnou na katetrizační sál, místo aby dostali lék na rozpuštění sraženiny v nejbližší nemocnici. Doložil to sérií klinických studií PRAGUE, jejichž první výsledky zveřejnil v roce 2000 časopis European Heart Journal. Od roku 1996 byl vedoucím lékařem Kardiocentra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a od roku 2001 vedl tamní kardiologickou kliniku. V letech 2018 až 2026 byl děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Podrobnosti shrnuje profil Petra Widimského.
Transplantační medicína
Pavel Pafko
Hrudní chirurg Pavel Pafko provedl 22. prosince 1997 ve Fakultní nemocnici v Motole první transplantaci plic v Česku. Jeho tým se na ni připravoval od roku 1994, mimo jiné na stážích ve Vídni u profesora Waltera Klepetka. Na III. chirurgické klinice 1. lékařské fakulty tím vznikl program, ve kterém do konce listopadu 2014 dostalo nové plíce 246 pacientů.
Robert Lischke
Robert Lischke se účastnil už první české transplantace plic a v roce 2010 po Pavlu Pafkovi převzal vedení III. chirurgické kliniky v Motole. Stál v čele Národního programu transplantace plic, ke kterému se v roce 2018 připojilo Slovensko. V roce 2024 motolský tým, v němž pracoval společně s lékaři Dětského kardiocentra, provedl jako první v Česku transplantaci srdce a plic u dětského pacienta.
Jiří Froněk
Transplantační chirurg Jiří Froněk se v roce 2011 stal přednostou Kliniky transplantační chirurgie IKEM a spojil své jméno s transplantacemi dělohy. První takový výkon v Česku provedl jeho tým v roce 2016 v rámci studie, na které IKEM spolupracoval s gynekology z Fakultní nemocnice v Motole. V roce 2019 se v Motole narodilo první české dítě z transplantované dělohy, kterou jeho matka dostala o dva roky dříve od zemřelé dárkyně.
Julius Špičák
Gastroenterolog Julius Špičák přišel do IKEM v roce 1995 jako přednosta Kliniky hepatogastroenterologie, která je součástí tamního Transplantcentra. Ve stejném roce zahájil institut program transplantací jater u dospělých. Špičák se odborně věnuje digestivní endoskopii, nemocem slinivky břišní a transplantacím jater a od roku 2007 je profesorem vnitřního lékařství. Web institutu ho uvádí jako emeritního přednostu kliniky. V letech 2017 až 2025 zasedal v Poslanecké sněmovně. Dráhu lékaře i poslance popisuje profil Julia Špičáka.
Ondřej Viklický
Nefrolog Ondřej Viklický vede v IKEM Kliniku nefrologie a Transplantcentrum a věnuje se transplantacím ledvin, hlavně od žijících dárců. Je prvním autorem studie o česko-rakouském programu párových výměn ledvin, která vyšla v roce 2020 v časopise Transplant International. Při párové výměně si dvojice dárce a příjemce, které se k sobě nehodí, ledviny navzájem vymění. V letech 2012 až 2014 předsedal České nefrologické společnosti, od března 2009 je profesorem vnitřních nemocí a Semmelweisova univerzita v Budapešti ho zařadila mezi své čestné doktory. Podrobnosti shrnuje profil Ondřeje Viklického.
Neurochirurgie a operace páteře
Vladimír Beneš
Neurochirurg Vladimír Beneš se v říjnu 1997 stal přednostou Neurochirurgické kliniky 1. lékařské fakulty a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Od roku 2011 stál jako prezident v čele Evropské asociace neurochirurgických společností, jejíž kongres se v říjnu 2014 konal v Praze. Navázal na svého otce a jmenovce, zakladatele české dětské neurochirurgie a stejný obor si zvolil i jeho syn.
Jan Štulík
Jan Štulík je ve Fakultní nemocnici v Motole přednostou Kliniky spondylochirurgie, která vznikla v roce 2016 jako první klinické pracoviště v Česku zaměřené výhradně na operace páteře. V roce 2021 jeho tým podle nemocnice poprvé v zemi nahradil dětskému pacientovi s nádorem celý bederní obratel rozšiřitelným karbonovým implantátem. Pracoviště podle nemocnice provedlo přes tři sta radikálních operací nádorů páteře, které patří k nejnáročnějším výkonům oboru.
Roman Liščák
Neurochirurg Roman Liščák spojil kariéru s radiochirurgií, tedy léčbou ložisek v mozku přesně cíleným zářením bez otevření lebky. V roce 1992 nastoupil na nově založené Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce, kde byl téhož roku instalován první Leksellův gama nůž v zemi, a později se stal primářem oddělení. O metodě sestavil českou i anglickou monografii. S účinností od listopadu 2024 byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy pro chirurgické obory. Více přináší profil Romana Liščáka.
Onkologie
David Cibula
Onkogynekolog David Cibula z 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze byl prezidentem Evropské společnosti gynekologické onkologie, podle svého profesního životopisu v letech 2015 až 2017. Z Prahy řídil mezinárodní studii SENTIX, do které se v letech 2016 až 2020 zapojilo 47 pracovišť z 18 zemí. Ověřovala, zda u časného nádoru děložního hrdla stačí vyšetřit takzvanou sentinelovou uzlinu a ženy ušetřit rozsáhlého odstranění uzlin v pánvi.
Josef Koutecký
Dětský chirurg a onkolog Josef Koutecký je považován za zakladatele dětské onkologie v Československu, tak ho označují Fakultní nemocnice v Motole, Univerzita Karlova i Česká onkologická společnost. Léčbě nádorů u dětí se věnoval od roku 1964 a v roce 1983 se stal přednostou první samostatné Kliniky dětské onkologie v Motole. Po roce 1989 vedl třináct let jako děkan 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Zemřel 5. července 2019. Jeho životní dráhu popisuje profil Josefa Kouteckého.
Jan Starý
Dětský hematolog Jan Starý stál u zrodu programu transplantací kostní dřeně dětem v Motole, kde se první takový výkon uskutečnil 28. listopadu 1989. V letech 2004 až 2021 vedl Kliniku dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole. V rozhovorech připomínal, že na začátku jeho kariéry většina dětí s leukemií umírala, kdežto po desetiletích vývoje léčby se jich většina uzdraví. Za celoživotní přínos získal Cenu Neuron. Další jména, která proslavila domácí vědu, shrnuje přehled slavných českých vědců.
Jaroslav Štěrba
Dětský onkolog Jaroslav Štěrba vede od roku 2003 Kliniku dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Věnuje se léčbě dětských nádorů, na které běžné postupy nestačí: metronomické chemoterapii a personalizované léčbě řízené rozborem konkrétního nádoru. S jeho jménem je spojen léčebný režim COMBAT pro děti s vracejícími se nádory, popsaný v odborných časopisech v letech 2006 a 2012. Od ledna 2020 do dubna 2022 byl zároveň ředitelem celé Fakultní nemocnice Brno. Více přináší profil Jaroslava Štěrby.
Marek Trněný
Hematolog a onkolog Marek Trněný se věnuje léčbě maligních lymfomů a transplantacím krvetvorných buněk. Od ledna 2008 vede I. interní kliniku, kliniku hematologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, v letech 2009 až 2013 řídil také Ústav hematologie a krevní transfuze. Je prvním autorem mezinárodní randomizované studie o léčbě lymfomu z plášťových buněk, kterou v roce 2016 otiskl časopis Lancet Oncology, a spoluautorem dalších mezinárodních studií léčby lymfomů. Profesorem onkologie je od září 2009. Jeho dráhu popisuje profil Marka Trněného.
Neurologie a psychiatrie
Eva Kubala Havrdová
Neuroložka Eva Kubala Havrdová založila a vede Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy při Neurologické klinice 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Patří k průkopnicím moderní léčby nemoci, která se sice nedá vyléčit, ale dá se léčit. V roce 2022 převzala Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy. Nadace Neuron jí později udělila svou hlavní cenu za práci, která zlepšila život desítkám tisíc pacientů.
Cyril Höschl
Psychiatr Cyril Höschl byl po roce 1989 prvním svobodně zvoleným děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a od roku 1990 řídil Psychiatrické centrum Praha. To se k 1. lednu 2015 proměnilo v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech, který Höschl založil a vedl do roku 2021. Proslul i jako popularizátor oboru. Zemřel v dubnu 2025. Psychiatrie má přitom v české medicíně dlouhou stopu, psychiatrem byl i objevitel krevních skupin Jan Janský.
Robert Mikulík
Neurolog Robert Mikulík se věnuje léčbě cévní mozkové příhody a tomu, jak ji zorganizovat, aby se pomoc dostala k pacientovi včas. V roce 1994 nastoupil na I. neurologickou kliniku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, s níž spojil většinu kariéry. Od roku 2015 vedl program Evropské iktové organizace ESO-EAST, z něhož vzešel mezinárodní registr kvality iktové péče RES-Q spuštěný v roce 2016. Web Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně ho uvádí jako primáře neurologie. Podrobnosti přináší profil Roberta Mikulíka.
Diabetologie a obezitologie
Martin Haluzík
Diabetolog Martin Haluzík stojí v čele Centra diabetologie IKEM, jehož web ho jako přednostu uvádí od roku 2021. Zkoumá, jak vzniká obezita a cukrovka 2. typu a jakou roli v tom hrají hormony tukové tkáně a trávicího traktu. Za výzkum hormonů tukové tkáně převzal v prosinci 2010 Cenu ministra zdravotnictví. Od května 2008 je profesorem vnitřních nemocí na Univerzitě Karlově a web České obezitologické společnosti ho uvádí jako předsedu výboru zvoleného na období 2023 až 2026. Více shrnuje profil Martina Haluzíka.
Oční chirurgie
Pavel Stodůlka
Oční chirurg Pavel Stodůlka otiskl v roce 1996 odborný článek, který podle souhrnu v databázi PubMed popisuje prvních jedenáct očí operovaných metodou LASIK v České republice. Podle webu kliniky Gemini založil v roce 2003 ve Zlíně její první pracoviště a síť očních klinik vede. Věnuje se laserovým operacím očních vad, šedému zákalu a transplantacím rohovky. V říjnu 2022 mu prezident udělil medaili Za zásluhy I. stupně a pro roky 2025 až 2026 byl zvolen pokladníkem evropské společnosti kataraktových a refrakčních chirurgů. Podrobnosti přináší profil Pavla Stodůlky.
Hospicová péče a čeští lékaři ve světě
Marie Svatošová
Praktická lékařka Marie Svatošová je považována za zakladatelku českého hospicového hnutí. Po roce 1990 začala prosazovat myšlenku, že nevyléčitelně nemocní mají dostat odbornou péči i lidský doprovod až do konce života, a působila ve sdružení Ecce homo, které hospice a domácí péči podporovalo. V prosinci 1995 byl v Červeném Kostelci dokončen Hospic Anežky České, první lůžkový hospic v zemi, který podle svého webu zahájil provoz v roce 1996. O doprovázení umírajících napsala také několik knih.
Bohdan Pomahač
Plastický chirurg Bohdan Pomahač se narodil v Ostravě a medicínu vystudoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. Prosadil se v bostonské nemocnici Brigham and Women’s Hospital, kde jeho tým v březnu 2011 provedl první úplnou transplantaci obličeje ve Spojených státech. Pacientem byl Dallas Wiens, který přišel o obličej při úrazu elektrickým proudem. Tým týž rok provedl celkem tři takové operace a popsal je v časopise New England Journal of Medicine.
Jak se vyznat v titulech a poznat špičkové pracoviště
Jméno na dveřích ordinace o kvalitě péče samo nevypovídá. Více napoví několik znaků, které se dají ověřit na webu nemocnice nebo odborné společnosti. Většinu oborových společností u nás zastřešuje Česká lékařská společnost, která nese jméno fyziologa Jana Evangelisty Purkyně.
- MUDr. a atestace: titul dokládá vystudovanou medicínu, specializaci v oboru potvrzuje až atestace.
- Doc. a prof.: jde o pedagogické hodnosti vysokých škol, vypovídají o výuce a výzkumu, ne o zručnosti na sále.
- Ph.D., CSc. a DrSc.: vědecké tituly za vlastní výzkum a obhájenou práci.
- Klinika a oddělení: kliniku fakultní nemocnice vede přednosta a je spojená s lékařskou fakultou, oddělení vede primář.
- Specializované centrum: statut centra vysoce specializované péče uděluje ministerstvo zdravotnictví a soustřeďují se v něm náročné výkony.
Časté otázky
Kdo jsou nejlepší čeští lékaři?
Objektivní žebříček neexistuje, protože výsledky lékařů z různých oborů se nedají poměřit jedním číslem. Dá se ale doložit, kdo provedl první operaci svého druhu, založil centrum nebo publikoval světově citovaný výzkum. Podle těchto měřítek sem patří například Jan Pirk, Pavel Pafko, Petr Neužil, Eva Kubala Havrdová nebo Bohdan Pomahač.
Kdo provedl první transplantaci plic v Česku?
První transplantaci plic v Česku provedl 22. prosince 1997 hrudní chirurg Pavel Pafko se svým týmem ve Fakultní nemocnici v Motole. Lékaři se na výkon připravovali od roku 1994, mimo jiné na stážích ve Vídni. Program později převzal Robert Lischke, který byl členem týmu už u první operace.
Který český lékař provedl první úplnou transplantaci obličeje v USA?
Byl to plastický chirurg Bohdan Pomahač, rodák z Ostravy a absolvent lékařské fakulty v Olomouci. Jeho tým v bostonské nemocnici Brigham and Women’s Hospital operoval v březnu 2011 pacienta Dallase Wiense. Ve stejném roce provedl tým celkem tři takové transplantace.
Kde byl poprvé na světě implantován bezdrátový kardiostimulátor?
Podle Nemocnice Na Homolce se to stalo v Praze v prosinci 2012, kdy tým kardiologa Petra Neužila zavedl pacientovi miniaturní stimulátor přímo do pravé srdeční komory. Přístroj se zavádí katétrem a nepotřebuje elektrody vedené žilami.
Kdy se v Česku narodilo první dítě z transplantované dělohy?
První dítě z transplantované dělohy se v Česku narodilo v roce 2019 ve Fakultní nemocnici v Motole. Jeho matka dostala dělohu od zemřelé dárkyně v roce 2017 v pražském IKEM, kde program vedl transplantační chirurg Jiří Froněk. Úplně první česká transplantace dělohy proběhla v roce 2016.
Jaký je rozdíl mezi primářem a přednostou?
Primář vede oddělení nemocnice a odpovídá za jeho léčebný provoz. Přednosta stojí v čele kliniky, tedy pracoviště fakultní nemocnice spojeného s lékařskou fakultou, kde se vedle léčby také učí a bádá. Ani jedna funkce sama neříká, kdo je lepší lékař, vypovídá hlavně o tom, jak je pracoviště uspořádané.
Zdroje
- Deset let od první implantace bezdrátového kardiostimulátoru, tisková zpráva Nemocnice Na Homolce (homolka.cz)
- První transplantace plic v Česku v prosinci 1997, Radio Prague International (english.radio.cz)
- První úplná transplantace obličeje v USA, tisková zpráva Brigham and Women’s Hospital (brighamandwomens.org)
