Antonín Holý

Aktualizováno: 31. srpna 2026

Antonín Holý byl český chemik, jeden z nejúspěšnějších a mezinárodně nejcitovanějších českých vědců 20. a počátku 21. století. Proslavil se objevem a syntézou skupiny látek zvaných acyklické nukleosidové fosfonáty, na jejichž základě vznikla řada účinných antivirotik používaných při léčbě AIDS, hepatitidy typu B a dalších virových onemocnění. Klíčovou látkou byl tenofovir, aktivní složka léku Viread, který se stal jedním z pilířů celosvětové léčby infekce HIV.

Význam jeho práce přesáhl hranice akademické chemie. Léky odvozené z výzkumu jeho laboratoře na Ústavu organické chemie a biochemie pomohly zlepšit život milionům pacientů po celém světě a zároveň se staly jedním z komerčně nejúspěšnějších výsledků české vědy vůbec. Licenční příjmy z jeho patentů dodnes tvoří významnou část rozpočtu ústavu, na němž Holý působil prakticky celou svou kariéru.

Rychlý přehled

• Jméno: Antonín Holý
• Obor / čím se proslavil: organická a medicinální chemie; objev antivirotik (acyklické nukleosidové fosfonáty, tenofovir)
• Narození: 1936, Praha
• Úmrtí: 2012, Praha
• Působení / obor: Ústav organické chemie a biochemie ČSAV / AV ČR (chemie nukleových kyselin)
• Klíčový přínos: syntéza látek, z nichž vznikla antivirotika proti HIV a hepatitidě B (Viread, Truvada, Atripla, Hepsera, Vistide)
• Znám díky: tenofoviru a mimořádně úspěšné spolupráci s virologem Erikem De Clercqem a firmou Gilead Sciences

Kdo byl Antonín Holý

Antonín Holý se narodil roku 1936 v Praze. Vystudoval chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kterou podle pramenů absolvoval s vyznamenáním. Už krátce po ukončení studia, v roce 1960, nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie tehdejší Československé akademie věd (dnes AV ČR) v Praze. S tímto pracovištěm spojil celou svou vědeckou dráhu.

Na ústavu se věnoval chemii nukleových kyselin, tedy stavebních látek dědičné informace. Oddělení zaměřené na tuto oblast vedl po dobu zhruba dvou desetiletí a později stanul i v čele celého ústavu jako jeho ředitel. Své odborné zázemí budoval v době, kdy československá věda byla za železnou oponou z velké části izolovaná od západních laboratoří a farmaceutického průmyslu, což jeho pozdější celosvětový úspěch činí o to pozoruhodnějším.

Zásadním okamžikem jeho kariéry se stalo setkání s belgickým virologem Erikem De Clercqem z univerzity v belgické Lovani (KU Leuven). Od roku 1976 mezi Holého laboratoří a Rega Institutem v Belgii začala mimořádně plodná spolupráce: Holý navrhoval a syntetizoval nové sloučeniny, De Clercq a jeho tým testovali jejich protivirovou účinnost. Toto propojení české chemie a belgické virologie stálo u zrodu zcela nové třídy léčiv.

Přínos a dílo

Acyklické nukleosidové fosfonáty

Holého nejvýznamnějším vědeckým přínosem je objev a systematické zpracování skupiny látek označovaných jako acyklické nukleosidové fosfonáty. Tyto sloučeniny dokážou zasahovat do množení virů tím, že narušují kopírování jejich genetické informace. Právě z této rodiny látek vzešly účinné látky proti řadě virových onemocnění, od AIDS přes hepatitidu typu B až po některé oční záněty a další infekce.

Tenofovir a lék Viread

Nejznámější látkou, kterou Holý připravil, je tenofovir. Poprvé jej syntetizoval a patentově chránil již v polovině 80. let, tedy v době, kdy se epidemie HIV/AIDS teprve začínala rozvíjet a kdy ještě neexistovala žádná účinná léčba. Na jeho základě později vznikl lék Viread, který se stal jedním ze základních přípravků v léčbě infekce virem HIV. Tenofovir tvoří rovněž složku kombinovaných přípravků Truvada a Atripla a používá se i při léčbě chronické hepatitidy typu B. Právě široké nasazení tenofoviru po celém světě z něj udělalo jednu z nejvýznamnějších látek, jaké kdy vzešly z české laboratoře.

Cesta od laboratoře k lékům

Vědecké objevy Holého laboratoře se podařilo dovést až k reálným lékům díky spolupráci s americkou farmaceutickou společností Gilead Sciences. Ve spojení Holého chemie, De Clercqovy virologie a vývojového a výrobního zázemí Gileadu vznikla celá řada registrovaných léčiv, mezi nimi Vistide, Hepsera, Viread, Truvada a Atripla. Tyto přípravky slouží zejména v léčbě AIDS a hepatitidy typu B, ale i dalších virových onemocnění.

Odkaz a zajímavosti

Antonín Holý bývá označován za jednoho z nejúspěšnějších a nejvíce citovaných českých vědců vůbec. Jeho práce je zároveň učebnicovým příkladem toho, jak se základní výzkum může proměnit v produkt, který pomáhá milionům lidí a současně přináší značný ekonomický přínos. Patenty vzešlé z jeho laboratoře patří mezi komerčně nejúspěšnější výsledky české vědy a licenční příjmy z nich dodnes tvoří významnou část rozpočtu Ústavu organické chemie a biochemie.

Za svou práci získal Holý řadu domácích i zahraničních ocenění, čestných doktorátů a odborných poct a byl členem vědeckých společností. Jeho jméno je pevně spojeno s příběhem tenofoviru, který se stal symbolem toho, že i věda z prostředí za železnou oponou mohla dosáhnout světového dopadu. Podle jeho spolupracovníků byla Holého skromnost a soustředění na práci stejně příznačné jako jeho vědecký talent; sám se nikdy nestavěl do role hvězdy a zásluhy pravidelně připisoval celému týmu i partnerským pracovištím v zahraničí.

Zajímavým rysem jeho odkazu je propojení akademického a průmyslového světa. Objevy, které vznikly v pražské laboratoři, dokázaly obstát v mezinárodní konkurenci a proměnit se v léky registrované a používané po celém světě. Tím se Holý zařadil mezi vzácné vědce, jejichž práci lze doslovně měřit počtem zachráněných a zkvalitněných životů i ekonomickým přínosem pro instituci, na které působil.

Antonín Holý zemřel v roce 2012 v Praze. Léky, na jejichž vzniku se podílel, se dál používají po celém světě a jeho odkaz zůstává živý nejen v odborné literatuře, ale i v každodenní klinické praxi.

Časté otázky

Čím se proslavil Antonín Holý?
Byl to český chemik, který objevil a syntetizoval látky zvané acyklické nukleosidové fosfonáty. Na jejich základě vznikla antivirotika používaná při léčbě AIDS a hepatitidy typu B, nejznámější je tenofovir (lék Viread).

Kdy a kde se narodil?
Narodil se v roce 1936 v Praze a v roce 2012 tamtéž zemřel.

Co objevil?
Je autorem řady sloučenin ze skupiny acyklických nukleosidových fosfonátů. Z jeho výzkumu vzešly léky Vistide, Hepsera, Viread, Truvada a Atripla, mimo jiné klíčová látka tenofovir.

Kde působil?
Prakticky celou kariéru strávil na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, později AV ČR, v Praze, kde vedl oddělení chemie nukleových kyselin a později celý ústav.

S kým spolupracoval?
Zásadní byla jeho spolupráce s belgickým virologem Erikem De Clercqem (Rega Institut, KU Leuven) a s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences, která jeho látky dovedla k registrovaným lékům.

Proč je jeho práce považována za tak významnou?
Léky odvozené z jeho výzkumu pomohly zlepšit život milionům pacientů s HIV a hepatitidou B a zároveň patří k nejúspěšnějším komerčním výsledkům české vědy.

Související profily

• České historické osobnosti (rozcestník)
• Otto Wichterle