Otto Wichterle: život, dílo a odkaz

Aktualizováno: 31. srpna 2026

Rychlá fakta

Narození	27. října 1913
Úmrtí	18. srpna 1998
Kategorie	Historie

Otto Wichterle byl český chemik, vynálezce a jeden z nejvýznamnějších českých vědců 20. století. Proslavil se především jako tvůrce prvních moderních měkkých kontaktních čoček a hydrogelů, na nichž jsou tyto čočky založeny. Za svůj život získal na 150 patentů a jeho práce v oboru makromolekulární chemie ovlivnila obory od oftalmologie po tkáňové inženýrství. Kromě čoček stojí i za vývojem polyamidového vlákna, z něhož se v Československu vyráběl silon.

Wichterleho význam přesahuje jediný vynález. Ukázal, že špičkovou vědu lze dělat i v obtížných politických podmínkách, a jeho hydrogely otevřely celou novou třídu biokompatibilních materiálů. Po sametové revoluci se stal prvním svobodně zvoleným předsedou Československé akademie věd a dodnes patří k symbolům české vědecké tvořivosti a vynalézavosti.

Rychlý přehled

• Jméno: Otto Wichterle
• Obor / čím se proslavil: chemik a vynálezce, tvůrce měkkých kontaktních čoček a hydrogelů
• Narození: 27. října 1913, Prostějov
• Úmrtí: 18. srpna 1998, Stražisko
• Působení / obor: makromolekulární organická chemie; Ústav makromolekulární chemie ČSAV v Praze
• Klíčový přínos: vynález měkkých kontaktních čoček z hydrogelu (HEMA) a metody jejich odstředivého odlévání
• Znám díky: kontaktním čočkám, hydrogelům a spoluautorství silonu; předseda ČSAV (1990–1993)

Kdo byl Otto Wichterle

Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Prostějově do podnikatelské rodiny spjaté s výrobou hospodářských strojů a automobilů. Už jako student projevoval mimořádný zájem o přírodní vědy. Po maturitě nastoupil na Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství při Českém vysokém učení technickém (ČVUT) v Praze, kde studium zahájil na podzim roku 1931. Doktorát z technických věd obhájil v roce 1936 a začal se věnovat organické chemii a chemii makromolekulárních látek.

Jeho akademickou dráhu záhy přerušily dějiny. Po uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939 nemohl pokračovat v univerzitní práci a nastoupil do výzkumu firmy Baťa ve Zlíně, kde působil zhruba v letech 1940 až 1945. Právě zde se soustavně zabýval syntetickými polymery a vlákny. Po válce se vrátil do vysokoškolského prostředí, avšak jeho kariéra byla znovu a znovu poznamenávána politickými poměry v komunistickém Československu.

Zlom nastal koncem 50. let. V roce 1958 byl z politických důvodů propuštěn z vysoké školy, brzy nato však dostal příležitost vést nově vzniklou laboratoř makromolekulárních látek Československé akademie věd. Z tohoto pracoviště se postupně stal Ústav makromolekulární chemie ČSAV, jehož se Wichterle stal ředitelem a v němž vznikly jeho nejslavnější objevy.

Přínos a dílo

Měkké kontaktní čočky a hydrogely

Nejznámějším Wichterleho přínosem je vynález měkkých kontaktních čoček. Se svým spolupracovníkem Drahoslavem Límem vyvinul průhledný, měkký a vodou nasáklý gel na bázi hydroxyethylmethakrylátu (zkráceně HEMA). Tento hydrogel byl mimořádně dobře snášen tkání oka, protože propouštěl vodu i kyslík a nedráždil. Právě biokompatibilita odlišila Wichterleho čočky od dřívějších tvrdých skleněných a plastových čoček, které bylo možné nosit jen krátce a nepohodlně.

Zásadní byla nejen chemie materiálu, ale i způsob výroby. Wichterle vymyslel metodu odstředivého odlévání, při níž se kapalná směs vlévala do rotujících forem a působením odstředivé síly získávala přesný optický tvar čočky. První funkční čočky touto metodou vyrobil doma o Vánocích roku 1961 na provizorním přístroji, který si sestavil z dětské stavebnice Merkur, dynama z jízdního kola a dalších dostupných dílů. Tato improvizovaná aparatura na kolotoči forem dokázala odlévat čočky v takové kvalitě, že se stala základem pozdější průmyslové výroby po celém světě.

Silon a polymerní vlákna

Ještě před čočkami se Wichterle podílel na vývoji syntetického polyamidového vlákna. Během válečné práce ve Zlíně připravil polyamid, který bylo možné zvlákňovat obdobně jako americký nylon. Na tomto základě se v poválečném Československu rozběhla výroba vlákna známého pod názvem silon, jež se stalo pojmem pro celou generaci textilií, punčoch a technických materiálů. I zde se ukázala Wichterleho schopnost propojit laboratorní chemii s reálnou průmyslovou výrobou.

Vědecká a organizační práce

Za svůj život získal Wichterle na 150 patentů a byl autorem řady odborných prací a učebnic makromolekulární chemie. Vedle vlastního výzkumu vychoval generace chemiků a vybudoval z Ústavu makromolekulární chemie ČSAV pracoviště mezinárodního významu. Jeho hydrogely se staly východiskem pro celou třídu biomateriálů využívaných později v medicíně, od očních implantátů po nosiče léčiv. Charakteristickým rysem jeho práce bylo spojení teoretické chemie s praktickou vynalézavostí: uměl navrhnout nejen nový materiál, ale i cestu, jak jej vyrobit s omezenými prostředky, které měl v tehdejším Československu k dispozici.

Odkaz a zajímavosti

Wichterleho vynález měkkých kontaktních čoček používají dnes stovky milionů lidí na celém světě a patří k nejrozšířenějším aplikacím české vědy vůbec. Přestože licenční osudy patentů byly v podmínkách tehdejšího Československa komplikované a značná část komerčního zisku připadla zahraničním firmám, prvenství a autorství myšlenky zůstává nezpochybnitelně české.

Wichterle byl také občansky odvážný. V roce 1968 patřil k signatářům manifestu Dva tisíce slov a krátce působil ve volených zastupitelských orgánech. Za normalizace byl proto opět odsunut na okraj. Plné veřejné uznání přišlo až po roce 1989, kdy byl v roce 1990 zvolen prvním polistopadovým předsedou Československé akademie věd; v této funkci působil do roku 1993. Stal se rovněž zakládajícím členem Učené společnosti České republiky.

Jeho jméno nese planetka objevená v 90. letech a pojmenovaná Wichterle, stejně jako řada institucí a ocenění v oblasti vědy a mládeže. Zůstává příkladem vynálezce, který dokázal ze skromných prostředků a dětské stavebnice vytvořit produkt světového dosahu. Zemřel 18. srpna 1998 ve Stražisku na Prostějovsku, nedaleko kraje, odkud pocházel.

Časté otázky

Čím se proslavil Otto Wichterle?
Proslavil se především vynálezem prvních moderních měkkých kontaktních čoček z hydrogelu a metodou jejich odstředivého odlévání. Podílel se také na vývoji polyamidového vlákna, z něhož se vyráběl silon.

Kdy a kde se narodil?
Narodil se 27. října 1913 v Prostějově na Moravě.

Kdy a kde zemřel?
Zemřel 18. srpna 1998 ve Stražisku na Prostějovsku ve věku 84 let.

Jak vznikly první měkké kontaktní čočky?
První funkční čočky vyrobil Wichterle doma o Vánocích roku 1961 metodou odstředivého odlévání na přístroji sestaveném z dětské stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola.

Co je silon a jakou v něm hrál roli?
Silon je československé syntetické polyamidové vlákno. Wichterle připravil v laboratoři polyamid vhodný ke zvlákňování a stál u zrodu jeho pozdější průmyslové výroby.

Jakou funkci Wichterle zastával po roce 1989?
V roce 1990 byl zvolen prvním polistopadovým předsedou Československé akademie věd a tuto funkci vykonával do roku 1993.

Související profily

• České historické osobnosti (rozcestník)
• Jaroslav Heyrovský