František Peřina

24/08/2026 Libor Výborný

Aktualizováno: 31. srpna 2026

František Peřina byl československý stíhací pilot, letecké eso druhé světové války a pozdější generálporučík, kterého pro jeho výjimečné bojové výsledky přezdívali „Generál nebe“ (v anglicky psaných pramenech „General Sky“). Proslavil se v roce 1940 jako jeden z nejúspěšnějších spojeneckých stíhačů bitvy o Francii, kde během několika týdnů zničil bezmála dvě desítky nepřátelských strojů, a poté pokračoval v boji ve Velké Británii v řadách československé 312. stíhací perutě RAF.

Peřinův životní příběh spojuje mimořádné letecké nadání s dramatickými zvraty 20. století: bojoval proti nacistickému Německu na dvou frontách, po komunistickém převratu musel z vlasti uprchnout a řadu desetiletí strávil v exilu, kde pracoval v severoamerickém leteckém průmyslu. Domů se mohl vrátit až po pádu režimu a dožil se plné rehabilitace i povýšení do generálské hodnosti. Dnes patří mezi nejuznávanější postavy českého vojenského letectví a jeho jméno nese řada památníků, ulic i leteckých akcí.

Rychlý přehled

Jméno: František Peřina
Obor / čím se proslavil: stíhací pilot, letecké eso druhé světové války
Narození: 8. dubna 1911, Morkůvky (Morava)
Úmrtí: 6. května 2006, Praha
Působení / obor: československé, francouzské a britské válečné letectvo; poválečný letecký průmysl v exilu
Klíčový přínos: jeden z nejúspěšnějších spojeneckých stíhačů bitvy o Francii (1940), člen 312. čs. perutě RAF
Znám díky: přezdívce „Generál nebe“ a mimořádnému počtu vzdušných vítězství

Kdo byl František Peřina

František Peřina se narodil 8. dubna 1911 v obci Morkůvky na jižní Moravě do skromných poměrů. Už jako mladík ho přitahovala technika a létání. V roce 1929 nastoupil do vojenské pilotní školy v Prostějově a následně prošel dvouletým výcvikem pro letecké důstojníky. Brzy se ukázalo, že jde o výjimečně talentovaného letce s citem pro akrobacii i střelbu.

Ještě v předválečné době patřil Peřina k reprezentační špičce československého letectva. V roce 1937 se zúčastnil mezinárodního leteckého mítinku v Curychu ve Švýcarsku, kde vynikl mezi evropskou konkurencí, a získal řadu dalších ocenění v akrobatickém létání a přesnostní střelbě. Tyto zkušenosti z něj udělaly hotového bojového pilota ještě dřív, než přišla válka.

Po obsazení Československa a rozpuštění armády odešel Peřina — stejně jako mnoho dalších čs. letců — do zahraničí, aby mohl dál bojovat. Zamířil do Francie, kde byl zařazen do proslulé stíhací skupiny GC I/5. Právě zde na jaře 1940 začala jeho nejslavnější bojová kapitola.

Přínos a dílo

Bitva o Francii (1940)

Během několika týdnů intenzivních bojů nad Francií se František Peřina zařadil mezi nejúspěšnější spojenecké stíhače celého tažení. Podle pramenů se podílel na zničení kolem devatenácti německých letadel, přičemž část vítězství je vedena jako potvrzená a část jako pravděpodobná. I obezřetnější evidence mu připisuje jedenáct potvrzených a dva pravděpodobné sestřely jen za francouzské období — na tak krátkou dobu mimořádný výsledek. Při jednom ze soubojů byl vážně zraněn: utrpěl průstřel předloktí a desítky střepin v noze, přesto se do bojů znovu vrátil.

Boj ve Velké Británii a 312. peruť

Po pádu Francie se Peřina přes severní Afriku (Alžír) dostal do Velké Británie, kam mířila řada francouzských čs. letců. Zde vznikla československá 312. stíhací peruť RAF, jejímž se stal příslušníkem. Jeho další bojové nasazení ovšem zbrzdila akutní operace slepého střeva na podzim 1940, takže na britské obloze již nedosáhl tak výrazných výsledků jako ve Francii. Celkově je Peřinovi za celou válečnou kariéru připisováno kolem dvanácti potvrzených sestřelů, dvou pravděpodobných a jednoho poškozeného stroje.

Poválečné období a exil

Po skončení války se Peřina vrátil do osvobozeného Československa, kde chtěl dál sloužit u letectva. Nástup komunistického režimu v roce 1948 však zahraniční letce ze Západu postavil do nemilosti — byli sledováni, propouštěni a mnozí perzekvováni. Peřina proto vlast opět opustil a odešel do exilu. V zahraničí, zejména v severoamerickém leteckém průmyslu, uplatnil své odborné znalosti a podílel se na náročných leteckých a kosmických projektech. Do vlasti se mohl natrvalo vrátit až po pádu režimu, na počátku 90. let. V severoamerickém leteckém a kosmickém průmyslu se podle pramenů dostal k práci na projektech spojených s výrobou dopravních letadel i s americkým kosmickým programem, čímž jeho letecká kariéra pokračovala i mimo vojenskou službu a mimo domov.

Odkaz a zajímavosti

František Peřina se dožil úplné rehabilitace i pozdního uznání. Po roce 1989 se vrátil domů, byl mu přiznán generálský stupeň a v hodnosti generála završil svoji vojenskou dráhu. Za zásluhy o stát obdržel nejvyšší česká i zahraniční vyznamenání, mimo jiné Řád Bílého lva. Zemřel 6. května 2006 v Praze ve věku 95 let, symbolicky nedlouho po výročí konce druhé světové války.

Jeho odkaz je dnes živě připomínán především v rodných Morkůvkách, kde se pravidelně konají vzpomínkové akce a nad obcí při výročích vzlétají vojenské stíhačky. Peřinovo jméno nesou ulice, pamětní desky i letecké tradice a řadí se mezi symboly českého vojenského letectví po boku dalších hrdinů od RAF. Pro veřejnost zůstává vzorem statečnosti i osudu člověka, jehož životem prošly obě totality 20. století — a který se přesto dočkal spravedlnosti.

Zajímavostí je, že Peřina byl bojovým pilotem hotovým ještě před válkou díky předválečným leteckým soutěžím, a že se do boje po zranění opakovaně vracel dřív, než mu to zdraví plně dovolovalo. Přezdívka „Generál nebe“ tak dávno předběhla jeho skutečnou generálskou hodnost, kterou získal až na sklonku života.

Peřinův osud je také připomínkou toho, jak se poválečné Československo zachovalo ke svým zahraničním letcům. Muži, kteří riskovali životy v boji proti nacismu na západní frontě, se po roce 1948 rázem ocitli mezi podezřelými a mnozí skončili v perzekuci nebo v exilu. Právě proto má pozdní rehabilitace a generálské povýšení Františka Peřiny i symbolický rozměr — je zadostiučiněním nejen jemu osobně, ale celé generaci československých letců od RAF, kterým se uznání dostalo často až posmrtně.

Časté otázky

Čím se proslavil František Peřina?

Byl to jeden z nejúspěšnějších československých stíhacích pilotů druhé světové války, letecké eso proslulé zejména z bitvy o Francii v roce 1940 a pozdější člen československé 312. perutě RAF. Přezdívalo se mu „Generál nebe“.

Kdy a kde se narodil?

Narodil se 8. dubna 1911 v obci Morkůvky na jižní Moravě.

Kolik měl sestřelů?

Za bitvu o Francii se podílel na zničení kolem devatenácti nepřátelských letadel; obezřetnější evidence mu za celou válečnou kariéru připisuje kolem dvanácti potvrzených sestřelů, dvou pravděpodobných a jednoho poškozeného stroje.

Proč musel odejít do exilu?

Po komunistickém převratu v roce 1948 byli západní letci v nemilosti nového režimu. Peřina proto opustil vlast a řadu let strávil v exilu, kde pracoval v leteckém průmyslu.