Gerty Coriová
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Gerty Coriová byla biochemička narozená v Praze, která se v roce 1947 stala vůbec první ženou oceněnou Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství. Cenu obdržela společně se svým manželem Carlem Ferdinandem Corim za objasnění toho, jak organismus přeměňuje a znovu využívá cukr, tedy za práci, která je dnes známa jako Coriho cyklus. Rozená Gerty Radnitzová vystudovala lékařství na pražské německé univerzitě a teprve poté odešla za oceán, kde vybudovala vědeckou dráhu ve Spojených státech.
Význam Gerty Coriové daleko přesahuje jeden objev. Prosadila se v době, kdy měly ženy ve vědě jen omezené možnosti, a přesto se stala světově uznávanou badatelkou a jednou z prvních žen na profesorské stolici v oblasti biochemie v USA. Do dějin vstoupila hned dvojím způsobem: jako spoluautorka zásadního poznatku o látkové přeměně a jako průkopnice, která pootevřela dveře dalším ženám ve vědě. Pro české země zůstává významnou rodačkou a absolventkou pražské univerzity, jejíž kariéra ukazuje, jak úzce byla středoevropská věda propojena se světem.
Rychlý přehled
- Jméno: Gerty Coriová (rozená Gerty Theresa Radnitzová)
- Obor / čím se proslavila: biochemie; výzkum látkové přeměny cukrů
- Narození: 1896, Praha
- Úmrtí: 1957, Glendale (Missouri, USA)
- Působení / obor: biochemie a fyziologie; USA (Buffalo, poté Washingtonova univerzita v St. Louis)
- Klíčový přínos: objasnění Coriho cyklu a přeměny glykogenu v organismu
- Známa díky: Nobelově ceně za fyziologii a lékařství z roku 1947 jako první žena, která ji získala
Kdo byla Gerty Coriová
Gerty Theresa Radnitzová se narodila 15. srpna 1896 v Praze, tehdy součásti Rakouska-Uherska, do židovské rodiny. Vyrůstala v prostředí, které si vážilo vzdělání, a už jako dívka projevovala zájem o přírodní vědy. Chyběla jí sice část středoškolské průpravy, kterou dívky té doby běžně neabsolvovaly, přesto se dokázala připravit a složit maturitu, jež jí otevřela cestu na univerzitu.
V roce 1914 zahájila studium na lékařské fakultě německé univerzity v Praze (Karlo-Ferdinandovy univerzity). Právě zde se seznámila se svým budoucím manželem Carlem Ferdinandem Corim, spolužákem, s nímž ji spojil nejen společný život, ale i celoživotní vědecká spolupráce. Doktorát z medicíny získala v roce 1920 a téhož roku se s Carlem provdala. Krátce působila v nemocnici ve Vídni, kde se věnovala mimo jiné dětské medicíně a laboratornímu výzkumu.
Poválečné poměry ve střední Evropě byly pro mladý vědecký pár nepříznivé a manželé Coriovi se rozhodli pro odchod do Spojených států. V roce 1922 se usadili v Buffalu ve státě New York, kde oba nastoupili do ústavu zaměřeného na výzkum nádorových onemocnění. Gerty Coriová se zde naplno vrátila k laboratorní práci a společně s manželem začala systematicky studovat, jak tělo hospodaří s cukry. Později se přesunuli na Washingtonovu univerzitu v St. Louis, s níž je spojena jejich nejvýznamnější vědecká éra.
Po celou dráhu narážela Gerty Coriová na překážky spojené s tím, že byla ženou. Přestože odváděla rovnocennou vědeckou práci jako její manžel, dlouho zastávala nižší a hůře placené pozice. Řádnou profesorkou biochemie na Washingtonově univerzitě se stala až v roce 1947, tedy ve stejném roce, kdy převzala Nobelovu cenu. Její vytrvalost a odbornost přitom nikdy nezpochybnili ani přední vědci té doby.
Přínos a dílo
Coriho cyklus
Nejznámějším přínosem manželů Coriových je popis takzvaného Coriho cyklu, který objasňuje, jak organismus nakládá s cukrem při svalové práci. Ve svalech se glukóza při zátěži přeměňuje na kyselinu mléčnou (laktát), ta se krví dostává do jater, kde je znovu přeměněna na glukózu, a ta se pak vrací zpět do svalů. Tento koloběh umožňuje tělu opakovaně využívat energii a zvládat namáhavou činnost. Popis tohoto děje zásadně prohloubil chápání látkové přeměny a stal se jedním ze základních poznatků moderní biochemie a fyziologie.
Coriho ester a mechanismus přeměny glykogenu
Manželé Coriovi se dlouhodobě zabývali otázkou, jak se v těle ukládá a uvolňuje glykogen, zásobní forma cukru. Podařilo se jim izolovat a popsat důležitý meziprodukt této přeměny, sloučeninu později nazvanou Coriho ester (glukóza-1-fosfát). Objasnili také úlohu enzymů, které tuto přeměnu řídí. Tím ukázali, že složité biologické děje lze vysvětlit přesně definovanými chemickými kroky, a přispěli k rozvoji enzymologie. Právě soubor těchto prací o „průběhu katalytické přeměny glykogenu“ ocenila Nobelova komise.
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
V roce 1947 byla Gerty Coriové a Carlu Ferdinandu Corimu udělena polovina Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za objev průběhu katalytické přeměny glykogenu; druhou polovinu získal argentinský fyziolog Bernardo Houssay za výzkum úlohy hormonů podvěsku mozkového v látkové přeměně cukrů. Gerty Coriová se tím stala první ženou, která kdy tuto cenu obdržela, a teprve třetí ženou oceněnou vědeckou Nobelovou cenou po Marii Curieové a její dceři Irène Joliot-Curieové.
Odkaz a zajímavosti
Gerty Coriová bývá připomínána jako příklad rovnocenného vědeckého partnerství. Většina jejích klíčových prací vznikla ve spolupráci s manželem a oba trvali na tom, že jde o společné dílo, přestože instituce po dlouhá léta uznávaly především jeho. Laboratoř manželů Coriových v St. Louis se stala jedním z nejvýznamnějších center biochemie své doby a prošla jí řada badatelů, z nichž několik později získalo Nobelovu cenu rovněž.
Její jméno nese kráter Cori na odvrácené straně Měsíce i kráter na planetě Venuši, pojmenované na její počest. Objev Coriho cyklu a Coriho esteru byl uznán jako významný mezník v dějinách chemie a bývá připomínán mezi klíčovými přínosy 20. století k pochopení látkové přeměny. V odborné literatuře se dodnes běžně používají pojmy Coriho cyklus a Coriho ester, které trvale spojují její jméno se základními poznatky o hospodaření organismu s cukry.
Poslední léta života poznamenala vzácná choroba krvetvorby, kterou trpěla přibližně deset let, přesto pokračovala ve vědecké práci téměř až do konce. Zemřela 26. října 1957 v Glendale ve státě Missouri. Její pražský původ a lékařské vzdělání získané na pražské univerzitě z ní činí jednu z nejvýznamnějších osobností, které vzešly z českých zemí a prosadily se ve světové vědě.
Časté otázky
Čím se proslavila Gerty Coriová?
Proslavila se jako biochemička, která spolu s manželem objasnila přeměnu cukru v těle, tzv. Coriho cyklus, a získala za to Nobelovu cenu.
Kdy a kde se narodila?
Narodila se 15. srpna 1896 v Praze, tehdy v Rakousku-Uhersku, jako Gerty Theresa Radnitzová.
Co objevila?
Spolu s manželem popsala Coriho cyklus přeměny cukru mezi svaly a játry a izolovala tzv. Coriho ester (glukózu-1-fosfát).
Za co dostala Nobelovu cenu?
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala v roce 1947 za objev průběhu katalytické přeměny glykogenu.
Proč je její ocenění výjimečné?
Byla vůbec první ženou, která získala Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, a teprve třetí ženou s vědeckou Nobelovou cenou.
Jakou měla vazbu na české země?
Narodila se v Praze a vystudovala lékařství na pražské německé univerzitě; do USA odešla až po získání doktorátu.
