Jaroslav Heyrovský

Aktualizováno: 31. srpna 2026

Jaroslav Heyrovský byl český fyzikální chemik, vynálezce polarografie a dosud jediný český nositel Nobelovy ceny za chemii. Narodil se roku 1890 v Praze a celý svůj vědecký život spojil s Univerzitou Karlovou a s pražským Ústavem fyzikální chemie. Jeho metoda elektrochemické analýzy pomocí rtuťové kapkové elektrody se stala jedním z nejvýznamnějších přínosů české vědy do světové chemie 20. století.

Význam Heyrovského přesahuje hranice jeho oboru. Polarografie otevřela cestu k rychlému a citlivému rozboru látek, který našel uplatnění v analytické chemii, medicíně, farmacii, hutnictví i ochraně životního prostředí. Za objev a rozvinutí této metody obdržel v roce 1959 Nobelovu cenu, čímž se zařadil mezi nejvýznamnější osobnosti české a evropské vědy a stal se symbolem toho, že špičkový výzkum může vzniknout i v malé zemi uprostřed Evropy.

Rychlý přehled

• Jméno: Jaroslav Heyrovský
• Obor / čím se proslavil: fyzikální chemie; vynálezce polarografie
• Narození: 1890, Praha
• Úmrtí: 1967, Praha
• Působení / obor: Univerzita Karlova, Ústav fyzikální chemie (dnes Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR)
• Klíčový přínos: objev polarografie a konstrukce polarografu jako metody elektrochemické analýzy
• Znám díky: Nobelově ceně za chemii z roku 1959 jako první a dosud jediný český laureát

Kdo byl Jaroslav Heyrovský

Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 v Praze jako jedno z dětí Leopolda Heyrovského, profesora římského práva na české univerzitě. Vyrůstal v prostředí, které kladlo důraz na vzdělání, a už během studií na gymnáziu se u něho projevil zájem o přírodní vědy, zejména o chemii a fyziku.

Vysokoškolská studia zahájil na Univerzitě Karlově v Praze, brzy však odešel do Velké Británie, kde studoval na University College London. Zde se dostal do kontaktu s předními vědci té doby a věnoval se fyzikální chemii. Vypuknutí první světové války jej zastihlo v zahraničí; během války sloužil jako chemik a rentgenolog ve vojenských nemocnicích, což mu umožnilo pokračovat ve výzkumu. Doktorát obhájil v Londýně a druhý doktorát pak získal v Praze.

Po návratu do vlasti se natrvalo spojil s Univerzitou Karlovou, kde postupně působil jako asistent, docent a od roku 1926 jako profesor fyzikální chemie. Vybudoval zde vlastní vědeckou školu a kolem svého výzkumu shromáždil řadu žáků a spolupracovníků z domova i ze zahraničí. Později stál u vzniku samostatného pracoviště, z něhož se vyvinul dnešní Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky.

Heyrovský byl znám jako trpělivý a systematický badatel, který spojoval přesné experimentální měření s hlubokým teoretickým vhledem. Vedle vlastního výzkumu věnoval mnoho energie také výuce a popularizaci vědy a udržoval čilé kontakty se zahraničními univerzitami a odbornými společnostmi. Jeho škola fyzikální chemie patřila mezi mezinárodně respektovaná centra elektrochemie a přitahovala studenty z celého světa, což pomohlo českou vědu pevně ukotvit v mezinárodním kontextu ještě před druhou světovou válkou.

Přínos a dílo

Objev polarografie

Klíčovým Heyrovského přínosem je objev polarografie, k němuž dospěl na počátku 20. let 20. století. Metoda je založena na elektrolýze zkoumaného roztoku pomocí zvláštní elektrody tvořené pomalu odkapávající rtutí, tzv. rtuťové kapkové elektrody. Sledováním závislosti procházejícího elektrického proudu na vloženém napětí získal charakteristické křivky, z nichž lze určit, jaké látky a v jakém množství se v roztoku nacházejí. Svůj objev publikoval v roce 1922 a otevřel tím zcela nový směr elektrochemické analýzy.

Konstrukce polarografu

Aby bylo měření rychlé a přesné, sestrojil Heyrovský společně se svým japonským spolupracovníkem Masuzó Šikatou v roce 1924 přístroj nazvaný polarograf, který dokázal automaticky zaznamenávat proudově-napěťové křivky. Polarograf tak přeměnil laboratorní postup ve spolehlivou a opakovatelnou metodu, kterou bylo možné využívat i mimo úzký okruh specializovaných laboratoří. Právě spojení nové metody s praktickým měřicím přístrojem rozhodlo o jejím celosvětovém rozšíření.

Rozvoj oboru a mezinárodní ohlas

Heyrovský se polarografii věnoval po celý svůj vědecký život. Rozpracoval její teoretické základy, rozšířil oblasti jejího použití a vychoval generaci vědců, kteří metodu dále rozvíjeli. Polarografie našla uplatnění v analytické a fyzikální chemii, v lékařství a farmacii, v metalurgii i při rozborech v potravinářství a ochraně životního prostředí. Stala se jednou z prvních skutečně mezinárodně uznávaných metod, které vzešly z české vědy.

Díky své citlivosti umožnila polarografie stanovovat i velmi nízké koncentrace látek, což bylo v době svého vzniku výjimečné. Metoda se stala základem celé řady navazujících elektrochemických technik a inspirovala další rozvoj instrumentální analýzy ve 20. století. Heyrovský o polarografii přednášel a psal odborné práce, které vycházely v mnoha jazycích, a přispěl tak k tomu, že se metoda rychle rozšířila do laboratoří po celém světě.

Odkaz a zajímavosti

Vrcholem Heyrovského vědecké dráhy bylo udělení Nobelovy ceny za chemii v roce 1959 „za objev a rozvinutí polarografické metody analýzy“. Cenu převzal v prosinci 1959 ve Stockholmu a stal se prvním českým nositelem Nobelovy ceny vůbec; v oboru chemie zůstává dodnes jediným českým laureátem.

Jeho jméno nese Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky, který patří mezi přední česká vědecká pracoviště. Po Heyrovském jsou pojmenovány ulice, ceny a vědecké medaile a jeho portrét se objevil i na poštovních známkách. Zemřel 27. března 1967 v Praze a je pohřben na vyšehradském Slavíně, místě odpočinku významných českých osobností.

Zajímavé je, že celý svůj přelomový objev postavil na využití obyčejné odkapávající rtuti, tedy na jevu, který jiní vědci považovali spíše za technickou komplikaci. Heyrovský dokázal tuto zdánlivou nevýhodu proměnit v základ nové analytické metody. Jeho příběh je také dokladem významu mezinárodní spolupráce: klíčový přístroj vznikl ve spolupráci s japonským kolegou a metoda se poté šířila díky žákům z mnoha zemí.

Časté otázky

Čím se proslavil Jaroslav Heyrovský?
Proslavil se jako vynálezce polarografie, elektrochemické metody analýzy látek, za kterou obdržel Nobelovu cenu za chemii.

Kdy a kde se narodil?
Narodil se 20. prosince 1890 v Praze, v rodině profesora práva na tehdejší české univerzitě.

Co objevil?
Objevil polarografii založenou na rtuťové kapkové elektrodě a spolu s Masuzó Šikatou sestrojil přístroj zvaný polarograf.

Za co dostal Nobelovu cenu?
Nobelovu cenu za chemii získal v roce 1959 za objev a rozvinutí polarografické metody analýzy.

Byl prvním českým nositelem Nobelovy ceny?
Ano, byl vůbec prvním českým laureátem Nobelovy ceny a v oboru chemie zůstává dosud jediným.

Kde působil?
Působil na Univerzitě Karlově v Praze a stál u zrodu pracoviště, z něhož vznikl dnešní Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského.

Související profily

• České historické osobnosti (rozcestník)
• Otto Wichterle