Historie

Josef Suk (1874–1935) byl český skladatel a houslista, žák a zeť Dvořáka, člen Českého kvarteta a autor symfonie Asrael a suity Pohádka.

Bohuslav Martinů (1890–1959), jeden z klasiků české hudby 20. století. Autor oper Julietta a Řecké pašije i šesti symfonií.

Leoš Janáček (1854–1928), český skladatel a zakladatel moderní české hudby: opery Její pastorkyňa a Liška Bystrouška, Sinfonietta, nápěvky mluvy.

Antonín Dvořák (1841–1904), nejhranější český skladatel ve světě. Symfonie Z nového světa, opera Rusalka, Slovanské tance a působení v USA.

Bedřich Smetana (1824–1884) byl český skladatel a zakladatel české národní hudby, autor cyklu Má vlast s Vltavou a opery Prodaná nevěsta.

Přemysl Otakar I. byl první český král z rodu Přemyslovců, který Zlatou bulou sicilskou (1212) získal dědičný královský titul.

Václav IV. Lucemburský (1361–1419), český a římský král, syn Karla IV. Vláda v neklidné době počátků husitství, Jana Husa a legenda o Janu Nepomuckém.

Svatá Ludmila (kolem 860–921): přemyslovská kněžna, manželka Bořivoje I., babička sv. Václava a první česká světice zavražděná na Tetíně.

Svatá Anežka Česká: přemyslovská princezna, zakladatelka Anežského kláštera a řádu křižovníků, svatořečená roku 1989 a symbol svobody.

Jan Lucemburský (1296–1346), český král, diplomat a otec Karla IV. Přídomek „král cizinec“, dobyl Chebsko, oslepl a padl u Kresčaku.

Rudolf II. Habsburský: římský císař a český král, který přenesl dvůr do Prahy, mecenáš vědy a umění a tvůrce Rudolfovy sbírky.

Jiří z Poděbrad (1420–1471), jediný husitský „kališnický“ král, „král dvojího lidu“ a diplomat s vizí mírové unie evropských panovníků.

Jan Žižka z Trocnova, neporažený husitský vojevůdce a stratég vozové hradby. Život, bitvy na Vítkově i u Sudoměře a jeho odkaz.

Jan Hus (kolem 1370 Husinec – 1415 Kostnice): český kazatel, teolog a reformátor, rektor pražské univerzity, upálený jako kacíř a předchůdce husitství.

Svatý Václav (kolem 907–935) byl přemyslovský kníže, mučedník a patron české země. Svatováclavská tradice, svátek 28. září, socha v Praze.

Přemysl Otakar II. (kolem 1233–1278), král železný a zlatý. Největší rozmach českého státu až k Jadranu, zakladatel měst, padl na Moravském poli.

Karel IV. (1316–1378), český král a římský císař zvaný Otec vlasti. Univerzita Karlova, Karlštejn, Karlův most, Zlatá bula 1356.

Jan Palach byl český student a symbol odporu proti okupaci 1968; jeho odkaz, Palachův týden 1989 i náměstí Jana Palacha.

Milada Horáková (1901–1950): česká právnička, politička a bojovnice za práva žen, oběť vykonstruovaného procesu 1950 a symbol odporu proti totalitě.

Edvard Beneš: český politik, diplomat, spolutvůrce ČSR, ministr zahraničí a druhý československý prezident. Život, přínos a odkaz.

Ema Destinnová (1878–1930) byla česká operní pěvkyně světové úrovně, sólistka Metropolitní opery, partnerka Carusa a tvář bankovky 2000 Kč.

Emil Holub (1847–1902), český lékař, cestovatel a etnograf, badatel jižní Afriky a Zambezi, zvaný český Livingstone. Život, dílo a odkaz.

Profil Františka Ladislava Riegra: politik národního obrození, vůdce staročechů, zeť Palackého a tvůrce Riegrova slovníku naučného.

Alois Jirásek (1851–1930), zakladatel českého historického románu — Staré pověsti české, F. L. Věk, Temno, Psohlavci. Životopis, dílo i odkaz.

Josef Kajetán Tyl (1808–1856): obrozenecký dramatik, autor Fidlovačky a textu hymny Kde domov můj i hry Strakonický dudák.

Josef Dobrovský (1753–1829), zakladatel slavistiky a moderní bohemistiky, tvůrce mluvnice češtiny a osobnost počátků národního obrození.

Josef Jungmann (1773–1847), jazykovědec a přední osobnost národního obrození, tvůrce pětidílného Slovníku česko-německého a moderní češtiny.

Karel Havlíček Borovský (1821–1856) — zakladatel české žurnalistiky a politické satiry, autor Tyrolských elegií a internovaný v Brixenu.

František Palacký (1798–1876), Otec národa, historik a politik, autor Dějin národu českého a vůdčí osobnost českého národního obrození.

Jiří Menzel (1938–2020) byl český filmový režisér a herec nové vlny, oscarový tvůrce Ostře sledovaných vlaků a mistr hrabalovských adaptací.

Oldřich Nový (1899–1983) byl elegán českého filmu a hvězda první republiky, představitel Kristiána, divadelník a zpěvák.