Jiří Procházka: věk, výška, UFC kariéra
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Rychlá fakta
Jiří Procházka (* 14. října 1992 Hostěradice) je český profesionální zápasník smíšených bojových umění (MMA) a bývalý šampion organizace UFC v polotěžké váze. V roce 2022 se stal historicky prvním Čechem, který v UFC získal mistrovský pás, a patří dlouhodobě k nejsledovanějším českým sportovcům na světové scéně. Pro svůj nespoutaný styl i japonskou samurajskou filozofii si vysloužil přezdívku „Czech Samurai“.
Jeho největším úspěchem je titul šampiona UFC v polotěžké váze z června 2022, jemuž předcházel triumf v japonské organizaci Rizin, kde se stal historicky prvním šampionem této značky v polotěžké váze. Kariéru provázely dramatické zvraty: dobrovolné složení pásu kvůli vážnému zranění ramene, dvě prohry v titulových zápasech s Alexem Pereirou i comeback mezi elitu v roce 2025. Tento profil shrnuje jeho cestu, největší úspěchy a to, čím je v českém i světovém MMA výjimečný.
Rychlý přehled
- Celé jméno: Jiří Procházka
- Narození: 14. října 1992, Hostěradice (Česko)
- Přezdívky: „Czech Samurai“; „BJP“; v začátcích „Denisa“ (přezdívka z klubu)
- Výška: 193 cm
- Sport / disciplína: smíšená bojová umění (MMA), polotěžká váha (do 93 kg); dříve muaythai
- Tým: Jetsaam Gym Brno
- Trenéři: Martin Karaivanov, Jaroslav Hovězák
- Největší úspěch: šampion UFC v polotěžké váze (2022) – první český titul v této organizaci
- Profesionální bilance: řádově 32 výher, 6 proher a 1 remíza (k létu 2026)
Kdo je Jiří Procházka
Jiří Procházka se narodil 14. října 1992 v Hostěradicích na jižní Moravě. K bojovým sportům se dostal přes muaythai, ve kterém se v roce 2011 stal mistrem České republiky, a od boje na stojáku postupně přešel ke smíšeným bojovým uměním. Právě kombinace tvrdého úderového základu, nebývalé fyzické odolnosti a nebojácného stylu z něj později udělala jednoho z nejsledovanějších českých sportovců vůbec. Trénuje v brněnském klubu Jetsaam Gym a jeho zápasnický projev je pověstný vysokým podílem ukončení – soupeře nejčastěji poráží úderovou technikou ještě před koncem duelu.
V českém prostředí patří Procházka k mimořádným zjevům. Zatímco úpolové sporty dlouho stály ve stínu tradičních týmových odvětví, jeho průnik do UFC a následný titul zásadně zvýšily zájem veřejnosti i médií o MMA a přispěly k popularizaci celého odvětví v Česku. Vedle Karlose Vémoly či Machmuda Muradova se stal jednou z tváří, které českým divákům přiblížily nejvyšší světovou úroveň smíšených bojových umění. Jeho zápasy pravidelně patří k nejsledovanějším přenosům a přitahují i publikum, které se jinak o MMA běžně nezajímá.
Sportovní kariéra
Začátky a cesta k MMA (2011–2014)
Po titulu mistra ČR v muaythai (2011) zamířil Procházka do MMA a v roce 2013 získal titul organizace GCF v polotěžké váze. V českých a evropských turnajích si vybudoval pověst zápasníka, který soupeře nejčastěji ukončuje již v prvním kole. Právě v tomto období nabral zkušenosti, které z něj udělaly jednoho z nejperspektivnějších evropských polotěžkých vah a otevřely mu dveře k prestižnějšímu angažmá.
Japonsko a organizace Rizin (2015–2019)
Zlom přišel s angažmá v japonské organizaci Rizin Fighting Federation, jejíž byl od roku 2015 součástí a kde se stal divácky mimořádně oblíbeným. Právě v Japonsku vznikla jeho pověst „Czech Samuraie“, protože jeho styl a přístup rezonovaly s tamní bojovou kulturou. 21. dubna 2019 porazil Muhammeda Lawala a stal se historicky prvním šampionem Rizin FF v polotěžké váze. Titul následně obhájil, čímž si vysloužil pozornost skautů největší světové organizace a definitivně se zařadil mezi světovou špičku divize.
UFC a světový titul (2020–2022)
V lednu 2020 podepsal smlouvu s nejprestižnější světovou organizací UFC. Debut i následující zápas potvrdily jeho pověst nekompromisního zakončovatele a rychle ho posunuly na dostřel titulu. Vrchol přišel 12. června 2022 na turnaji UFC 275: v souboji o uvolněný pás porazil zkušeného Glovera Teixeiru a stal se prvním českým šampionem UFC v polotěžké váze. Šlo o jeden z nejdramatičtějších titulových duelů roku, který Procházka rozhodl v samotném závěru zápasu, když soupeře donutil k odevzdání jen pár sekund před koncem posledního kola. Vítězství mělo zásadní symbolický přesah: Procházka se jím zapsal do historie jako vůbec první český držitel titulu v největší organizaci smíšených bojových umění na světě a otevřel novou kapitolu českého MMA.
Radost z titulu ovšem netrvala dlouho. 23. listopadu 2022 se pás rozhodl dobrovolně složit kvůli vážnému zranění ramene, které vyžadovalo operaci a dlouhou rekonvalescenci. Vzdal se tak pásu jako aktivní, neporažený šampion – gesto, které v komunitě MMA vzbudilo respekt, protože upřednostnil férovost divize před držením titulu bez možnosti obhajoby.
Souboje s Alexem Pereirou (2023–2024)
Po návratu z marodky se dvakrát utkal s Brazilcem Alexem Pereirou o titul polotěžké váhy. 11. listopadu 2023 podlehl v souboji o uvolněný pás knockoutem ve druhém kole, v odvetě 30. června 2024 prohrál technickým knockoutem. Oba zápasy patřily k nejsledovanějším v jeho kariéře a potvrdily, že se pohybuje na absolutním vrcholu divize, byť tentokrát na straně poražených. Souboje s Pereirou, jedním z nejobávanějších úderářů své generace, se staly součástí jedné z nejzajímavějších rivalit polotěžké váhy poslední doby a jen podtrhly, jak vysoko se Procházka ve světovém žebříčku pohybuje.
Návrat mezi elitu (2025)
Rok 2025 znamenal restart formy. 18. ledna 2025 na turnaji UFC 311 zdolal úderovou technikou Jamahala Hilla a 5. října 2025 na UFC 320 knockoutoval Khalila Rountreeho ml. Dvě přesvědčivá vítězství, obě zakončená úderovou technikou, ho vrátila zpět do bezprostřední blízkosti titulu a mezi hlavní kandidáty na další šampionský zápas. Fanoušci i experti v obou soubojích znovu viděli typického Procházku – nespoutaného, dravého a schopného zápas rozhodnout jediným přesným zásahem.
Boj o uvolněný titul (2026)
11. dubna 2026 dostal Procházka další příležitost bojovat o mistrovský pás. V souboji o uvolněný titul polotěžké váhy na turnaji UFC 327 však podlehl Novozélanďanovi Carlosi Ulbergovi knockoutem v prvním kole. Prohra znamenala, že se návrat na trůn tentokrát nekonal, přesto Procházka zůstává v čele světového žebříčku polotěžké váhy a mezi nejrespektovanějšími zápasníky divize. Vzhledem k jeho stylu a dosavadní kariéře se očekává, že o další titulovou příležitost bude i nadále bojovat mezi absolutní elitou.
Největší úspěchy
- Šampion UFC v polotěžké váze (2022) – historicky první český držitel titulu UFC.
- První šampion Rizin FF v polotěžké váze (2019) – inaugurační titul organizace, který následně obhájil.
- Mistr ČR v muaythai (2011) – úderový základ, na němž postavil pozdější MMA kariéru.
- Titul GCF v polotěžké váze (2013) z počátků profesionální dráhy.
- Vysoký podíl ukončení a řada ocenění za nejlepší zápas a výkon večera na turnajích UFC.
Styl a samurajská filozofie
Procházkův styl je nezaměnitelný: nespoutaný, agresivní a divácky vděčný, s vysokým podílem ukončení a ochotou přijmout riziko výměny úderů. Vedle sportovní stránky ho proslavila i japonská samurajská filozofie bušidó. K jeho oporám patří kniha Kniha pěti kruhů od legendárního šermíře Mijamota Musašiho, kterou opakovaně označil za svou „bibli“. V zápase usiluje o stav tzv. „prázdné mysli“ (no mind), kdy podle vlastních slov přebírá vedení instinkt namísto vědomého uvažování. Právě tato kombinace tvrdého tréninku a mentální přípravy z něj udělala jednu z nejvýraznějších postav českého sportu i respektovaného reprezentanta na globální scéně. Charakteristickou součástí jeho image je i dlouhý sepnutý cop a klid, s nímž vstupuje do klece – kontrast k explozivitě, kterou pak předvádí v samotném souboji.
Procházkova cesta zároveň ukazuje, že vrcholové MMA není jen o fyzické stránce. Ochota složit dobrovolně titul jako neporažený šampion, respekt k soupeřům i schopnost vracet se po prohrách a zraněních z něj dělají sportovce, kterého si komunita cení nejen za výsledky, ale i za přístup. I po prohraných titulových zápasech zůstává v čele světového žebříčku polotěžké váhy a mezi hlavními kandidáty na další šampionskou příležitost.
Devět zápasů v UFC: kompletní přehled
Od debutu v červenci 2020 do dubna 2026 nastoupil Jiří Procházka v UFC devětkrát. Následující přehled uvádí datum, soupeře a výsledek tak, jak je vedou oficiální statistiky organizace a zápasnické databáze. Vedle titulových duelů je v něm i vítězství nad Aleksandarem Rakićem z jubilejního turnaje UFC 300, které v přehledech jeho kariéry často chybí, přestože šlo o jeden z klíčových zápasů po návratu ze zranění.
Z tabulky vyplývá jedna věc, která Procházku odlišuje od většiny zápasníků jeho divize: ani jeden z devíti duelů v UFC nedošel k bodovému hodnocení sudích. Šest vítězství i tři porážky skončily ukončením, ve všech případech úderovou technikou s jedinou výjimkou, kterou je škrcení v titulovém finiši proti Teixeirovi. Tři zápasy trvaly do třetího kola nebo déle, zbytek se rozhodl v prvních dvou. Celková profesionální bilance po posledním z těchto duelů, tedy k 11. dubnu 2026, činí 32 výher, 6 proher a 1 remíza.
Souvisí s tím i nadprůměrný počet zápasových bonusů. Podle přehledu odměn UFC získal Procházka ocenění za výkon večera po duelech s Oezdemirem, Reyesem, Rakićem, Hillem i Rountreem a třikrát byl jeho duel vyhlášen zápasem večera, konkrétně proti Reyesovi, Teixeirovi a Rountreemu. Právě tato kombinace vysoké četnosti ukončení a divácké atraktivity je důvod, proč ho organizace opakovaně staví do hlavních zápasů večera.
Z Japonska si přivezl pás i značku BJP
Do Rizin Fighting Federation vstoupil Procházka jako vůbec první Čech a hned na první akci organizace 29. prosince 2015 v Saitamě, kde nastoupil do turnaje do 100 kg. V něm porazil Japonce Satošiho Išiiho i pozdější hvězdu Bellatoru Vadima Nemkova a prohrál až finále s Muhammedem Lawalem. V dalších letech zápasil i v catchweightech výrazně nad hranicí polotěžké váhy, například proti Kazujukimu Fudžitovi v dubnu 2016 při smluvní hranici kolem 110 kg. Odvetu s Lawalem, tentokrát o inaugurační pás polotěžké váhy, vyhrál 21. dubna 2019 technickým knockoutem ve třetím kole.
Poslední zápas rizinské smlouvy odzápasil na tradičním silvestrovském turnaji 31. prosince 2019, kdy obhájil titul proti Američanovi C. B. Dollawayovi. Pás pak uvolnil a přesunul se do UFC. Japonské angažmá mu ale dalo víc než výsledky: pět let na tamní scéně z něj udělalo domácí hvězdu turnajů, které Rizin tradičně pořádá na Silvestra, a získal publikum, jež mu zůstalo i po přechodu na americkou scénu.
V Japonsku se také zformovala jeho mediální podoba. Vedle samurajské symboliky, kterou spojuje se svým čtením Mijamota Musašiho, si přivezl i vlastní bojový pokřik BJP, tedy zkratku, kterou používá jako svůj slogan a zároveň jako název vlastní značky oblečení a doplňků. Ve své image tak propojuje dvě věci, jež spolu na první pohled nejdou dohromady: odkaz na tradiční japonskou etiku a ryze současný merchandisingový projekt. Na svém oficiálním webu vystupuje pod jménem Jiří „BJP“ Procházka a vedle profilu a zápasové bilance tam má i vlastní e-shop.
Pauzy, zranění a návraty do klece
Kariéru Procházky rozdělují dvě dlouhé nucené přestávky. První přišla po zápase s Markem Taniosem v září 2016, kdy si poranil koleno a musel odstoupit z probíhajícího turnaje Rizin. Do klece se vrátil až po roce, v září 2017 na domácí akci v Brně, a teprve tímto restartem začala série, která ho dovedla k pásu. Druhá pauza následovala hned po zisku titulu UFC: 23. listopadu 2022 organizace oznámila, že Procházka odstupuje z plánované odvety s Teixeirou na UFC 282 kvůli zranění pravého ramene a pás uvolňuje. Mezi vítězstvím na UFC 275 v červnu 2022 a dalším startem v listopadu 2023 tak uplynulo zhruba sedmnáct měsíců bez zápasu.
Návraty přitom nebyly opatrné. V roce 2024 vzal odvetu s Alexem Pereirou na UFC 303 zhruba dva týdny před turnajem, když se program akce po výpadku původního hlavního zápasu měnil na poslední chvíli. O rok později, po dvou porážkách s Pereirou, přišla vítězství nad Jamahalem Hillem a Khalilem Rountreem, obě ve třetím kole. Vzorec je u něj stabilní: po každé delší odmlce nebo prohře následoval rychlý souboj s někým z první desítky pořadí, nikoli opatrné rozzápasení proti slabšímu soupeři.
Časté otázky
Kdo je Jiří Procházka?
Jiří Procházka je český profesionální MMA zápasník v polotěžké váze a bývalý šampion organizace UFC. V roce 2022 se stal prvním Čechem, který v UFC získal mistrovský pás.
Získal Jiří Procházka titul UFC?
Ano. 12. června 2022 porazil Glovera Teixeiru a stal se šampionem UFC v polotěžké váze. Titul se v listopadu 2022 rozhodl dobrovolně složit kvůli zranění ramene.
Kde Jiří Procházka trénuje?
Trénuje v brněnském klubu Jetsaam Gym pod vedením trenérů Martina Karaivanova a Jaroslava Hovězáka.
Proč se Jiřímu Procházkovi říká Czech Samurai?
Přezdívku „Czech Samurai“ si vysloužil během působení v japonské organizaci Rizin díky svému stylu a přístupu inspirovanému samurajskou filozofií bušidó a knihou Mijamota Musašiho.
Jaká je bilance Jiřího Procházky?
K létu 2026 měl profesionální bilanci řádově 32 výher, 6 proher a 1 remíza. Mezi jeho prohrami jsou dva titulové zápasy s Alexem Pereirou a souboj o uvolněný pás s Carlosem Ulbergem.
Působil Jiří Procházka i mimo UFC?
Ano. Před vstupem do UFC zápasil v japonské organizaci Rizin, kde se v roce 2019 stal historicky prvním šampionem v polotěžké váze. Ještě dříve získal titul mistra ČR v muaythai (2011).
Související profily
Další sportovci v kategorii bojové a úpolové sporty:
Zpět na rozcestník: Přehled českých sportovců.
Kolik zápasů má Jiří Procházka v UFC?
Od debutu proti Volkanu Oezdemirovi v červenci 2020 do dubna 2026 nastoupil v UFC devětkrát a má bilanci šesti výher a tří proher. Žádný z těchto devíti duelů nedošel k bodovému verdiktu sudích, všechny skončily ukončením před koncem časového limitu.
Proč Jiří Procházka téměř rok a půl nezápasil?
V listopadu 2022 odstoupil z plánované odvety s Gloverem Teixeirou na turnaji UFC 282 kvůli zranění pravého ramene a zároveň uvolnil mistrovský pás. Mezi vítězným titulovým zápasem z června 2022 a dalším startem v listopadu 2023 tak uplynulo zhruba sedmnáct měsíců.
