RAKO: keramické obklady z Rakovníka
RAKO je česká značka keramických obkladů a dlažeb, jejíž výroba se datuje do roku 1883 a která dnes patří plzeňské společnosti LASSELSBERGER, s.r.o., jedinému velkému výrobci keramických obkladových materiálů v Česku.
Jméno značky vzniklo z názvu Rakovnické keramické obklady a je spojené s městem Rakovník, kde keramička vyrostla na místě zatopených uhelných dolů. RAKO patří k nejstarším dosud používaným průmyslovým značkám v zemi a zároveň k nejstarším značkám obkladů na světě. Známé je díky secesním a funkcionalistickým interiérům, které dodnes stojí: pražskému Obecnímu domu, Café Imperial, brněnské vile Tugendhat nebo vídeňským lázním Amalienbad.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název: RAKO je ochranná známka a obchodní značka společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. (IČO 25238078); původní akciová společnost RAKO, a.s. byla k 1. lednu 2004 vymazána z obchodního rejstříku
- Obor: výroba a prodej keramických obkladů, dlažeb, mozaik a doplňkového sortimentu pro koupelny a interiéry
- Založeno: 1883, kdy se v Rakovníku rozjela výroba šamotového zboží a mozaikových dlaždic v budovách opuštěného dolu Mořic
- Zakladatelé: bratři Gutmannové a Ignác Vondráček, pod firmou Továrna na šamotové zboží Gutmann a Vondráček
- Sídlo: Adelova 2549/1, Jižní Předměstí, Plzeň
- Vlastník: jediným společníkem LASSELSBERGER, s.r.o. je rakouská LB CERAMICS Beteiligungs-GmbH z Pöchlarnu, firma patří do skupiny LASSELSBERGER Group
- Základní kapitál: 2 261 303 000 Kč, splaceno ze sta procent
- Web: rako.cz
- Tržby: konsolidovaný čistý obrat 4,52 miliardy Kč za rok 2025, z toho tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb 4,34 miliardy Kč; zisk po zdanění 204 milionů Kč
- Počet zaměstnanců: 1 167 osob k 31. prosinci 2025
- Výrobní závody: Chlumčany, Lubná u Rakovníka, Horní Bříza, Borovany a Podbořany
- Známá díky: keramické výzdobě Obecního domu v Praze, Café Imperial, vily Tugendhat a dlažbám v newyorském Hollandově tunelu
Co je RAKO
RAKO je značka, pod kterou se prodává kompletní sortiment keramických obkladových materiálů: obkládačky na stěny, slinuté i glazované dlažby pro interiér a exteriér, mozaiky, schodovky, dekory a doplňky. Sortiment se každoročně obměňuje v katalogu, k němuž firma připravuje nové série obkladů a dlažeb. V posledních dvou dekádách se těžiště posunulo k velkým formátům, které dnes sahají až k rozměru 60 x 120 centimetrů, a k technikám digitálního tisku a povrchových úprav.
Zákaznicky značka míří jak na koncové domácnosti a rekonstrukce koupelen, tak na projektovou sféru, tedy architekty, developery a veřejné stavby. Vedle samotného materiálu firma nabízí i projektové a montážní služby a je schopná vyrobit repliky historických obkladů, což se využívá při památkových obnovách. Právě tato schopnost dodat plnohodnotnou repliku odlišuje RAKO od dovozců, kteří v Česku prodávají obklady z jižní Evropy.
Objemově je značka silně exportní. Skupina LASSELSBERGER podle vlastních údajů prodá zhruba 30 milionů metrů čtverečních keramických obkladů ročně a více než dvě třetiny produkce míří mimo Českou republiku, především do Německa, Rakouska, Francie, zemí Beneluxu, Skandinávie a Polska. Firma má organizační složku na Slovensku a zahraniční zastoupení v Kyjevě.
Historie a vývoj
Od zatopených dolů k šamotce (1882 až 1898)
Rakovnická keramička vznikla z průmyslové katastrofy. Když v roce 1882 povodeň zatopila a zničila soustavu místních kamenouhelných šachet, ukázalo se, že v haldách hlušiny je uložený lupek, tedy surovina pro žáruvzdorné šamotové zboží. Provozní budovy opuštěného dolu Mořic se proto adaptovaly na továrnu a v roce 1883 se výroba rozjela s jedním kolovým mlýnem, pěti hydraulickými lisy a třemi pecemi. Firma nesla název Továrna na šamotové zboží Gutmann a Vondráček a vedle šamotových cihel pro hutě a sklárny vyráběla kameninové mozaikové dlaždice.
Už v roce 1885 běželo jedenáct lisů a sedm pecí a zboží se vyváželo do Německa, Ruska, na Balkán, na Blízký východ i do Indie. Po smrti Ignáce Vondráčka v roce 1887 připadla továrna jeho dětem. Zlom nastal v roce 1898: závod začal vyrábět glazované pórovinové obkládačky, kterými se obkládaly řeznictví, pekárny, jatka a pivovary. Mezi prvními zákazníky byl Plzeňský Prazdroj, který si rakovnickými obkládačkami nechal už v roce 1898 vybavit tři varny.
Umělecká éra Emila Sommerschuha (1898 až 1920)
Po smrti Vladimíra Vondráčka koupil továrnu jeho švagr Josef Kasalovský společně s Emilem Sommerschuhem (1866 až 1920), synem pražského výrobce kachlových kamen a absolventem Uměleckoprůmyslové školy. Sommerschuh přenesl do Rakovníka rodinnou výrobu kamen a otevřel podnik uměleckým zakázkám. Spolupracoval s Janem Kotěrou, Dušanem Jurkovičem, Josefem Fantou, Antonínem Balšánkem i Josipem Plečnikem a v roce 1908 továrna realizovala pavilon keramického průmyslu na Jubilejní výstavě v Praze. Malíř a sochař Jan Köhler zde rozvinul techniku sekané mozaiky, na kterou si podnik v roce 1911 nechal udělit patent.
V roce 1907 koupil továrnu na vrcholu prosperity kníže Jan II. z Lichtenštejna, který už provozoval keramičku v Poštorné u Břeclavi. Sommerschuh zůstal ředitelem obou závodů. Poptávka rostla natolik, že v roce 1912 přibyla nová výrobní budova a roční produkce obkladů dosáhla 250 tisíc metrů čtverečních. Značná část mířila do zámoří, hlavně do Spojených států.
Živnobanka, ochranná známka a meziválečný vrchol (1920 až 1945)
Emil Sommerschuh v roce 1920 náhle zemřel a vedení na dvaadvacet let převzal Ing. Karel Hineis. Kníže Lichtenštejn podnik prodal Živnostenské bance, která z něj vytvořila akciovou společnost Rakovnické a poštorenské keramické závody se sídlem v Praze. Do tohoto období spadá i zrod dnešní značky: název RAkovnické Keramické Obklady se používal už od počátku století, oficiálně i s grafickou podobou byl ale zaregistrován 28. června 1923. Logo tvoří osmihran s motivem novoasyrského krále Assurnasirpala II. z reliéfu uloženého v Britském muzeu; keramická miska, kterou král drží, se na Blízkém východě nazývala rako.
Ve dvacátých a třicátých letech se obklady masově prosadily ve funkcionalistické architektuře. V roce 1925 vyrobila rakovnická továrna 138 tisíc metrů čtverečních dlaždic a 262 tisíc metrů čtverečních obkládaček a v roce 1938 zaměstnávala kolem 1 400 lidí. Za okupace se výroba omezila, přesto zboží putovalo do 38 zemí. V roce 1943 vznikl při továrně sportovní oddíl AFK RAKO.
Znárodnění a socialistická éra (1946 až 1989)
V březnu 1946 vznikl výnosem ministra průmyslu národní podnik Rakovnické keramické závody, do něhož se postupně slučovaly další keramické a těžební firmy. Padesátá léta se nesla ve znamení objemových ukazatelů a základních formátů dlaždic 10 x 10 a 15 x 15 centimetrů, umělecká výroba ustoupila. Technologickým úspěchem bylo rozprachové sušení, které se od roku 1965 z Československa rozšířilo do světa. V roce 1980 byl v Lubné u Rakovníka otevřen nový závod RAKO III a v roce 1982 zde vznikla první tuzemská rolnová elektrická pec.
Privatizace a příchod Lasselsbergeru (1990 až 2007)
Po listopadu 1989 se z rozpadlého podniku Keramické závody Praha stal 1. dubna 1990 státní podnik Rakovnické keramické závody Rakovník, který se v roce 1991 změnil na akciovou společnost. V roce 1993 bylo 70 procent podniku rozprodáno v kuponové privatizaci a čtvrtinu koupila přímo německá Deutsche Steinzeug AG, jež si o rok později navýšením kapitálu zajistila majoritu. Souběžně se privatizovaly Chlumčanské keramické závody a hornobřízská keramička.
Rakouská skupina Lasselsberger vstoupila do Česka v roce 1998, kdy ovládla Chlumčany a jejich prostřednictvím i Calofrig Borovany, v roce 1999 přidala Keramiku Horní Bříza. Místo plánované fúze nakonec v roce 2002 odkoupila celý rakovnický podnik. Integrace se dokončila v roce 2004 zrušením společností RAKO, a.s., Chlumčanské keramické závody, a.s. a Keramika Horní Bříza, a.s. a převodem jejich majetku na LASSELSBERGER a.s. Od roku 2005 je RAKO jedinou vlajkovou značkou firmy. V roce 2007 se skupina rozdělila na tři samostatné subjekty: LASSELSBERGER, s.r.o. pro obklady, LB Minerals pro těžbu a úpravu surovin a LB Cemix pro suché maltové směsi.
Výroba a provozy
Značka se dnes vyrábí v pěti závodech. Lubná u Rakovníka, provozně označovaná jako RAKO 3, drží výrobu obkládaček a je zároveň jedním ze dvou vývojových pracovišť. Chlumčany na Plzeňsku jsou hlavním dlažebním závodem a druhým vývojovým centrem, Borovany na Českobudějovicku vyrábějí velkoformátové a slinuté dlažby včetně silnostěnného outdoorového provedení, Horní Bříza doplňuje sortiment o řezané mozaiky a schodovky a Podbořany organizačně navazují na rakovnický závod. Do modernizace výroby firma podle vlastních údajů vložila v letech 2016 až 2022 zhruba 2,5 miliardy Kč, v posledních letech pokračují investice do úpravy průmyslové vody, glazovacích linek, využití odpadního tepla z pecí a protihlukových opatření.
Slavné realizace
Keramika z Rakovníka je poznávacím znamením celé jedné vrstvy české architektury, což ji řadí mezi nejstarší české značky s dodnes viditelným dílem. K nejznámějším interiérům patří Plzeňská restaurace a Americký bar v pražském Obecním domě, Café Imperial, secesní výzdoba hotelu Paris, kolonáda v Luhačovicích, sochařská výzdoba u Muzea východních Čech v Hradci Králové, brněnská vila Tugendhat, vila Stiassni a Bauerova vila. Ze zahraničních zakázek se nejčastěji uvádějí vídeňské lázně Amalienbad, bazény a lázně ve Švýcarsku, Bulharsku, Nizozemsku a Skandinávii a obklady Hollandova tunelu mezi Manhattanem a New Jersey. Přehled dalších staveb, na kterých se česká průmyslová výroba podepsala, nabízí článek o slavných českých stavbách a jejich architektech.
Časté otázky
Kdo vlastní RAKO?
Značku RAKO vlastní a používá společnost LASSELSBERGER, s.r.o. se sídlem v Plzni. Jejím jediným společníkem je rakouská LB CERAMICS Beteiligungs-GmbH z Pöchlarnu, která patří do rodinné skupiny LASSELSBERGER Group. Rakouský vlastník vstoupil do českých keramiček v roce 1998 a rakovnický podnik odkoupil v roce 2002.
Kdy RAKO vzniklo?
Výroba v Rakovníku začala v roce 1883 poté, co povodeň o rok dříve zničila místní uhelné doly a v haldách se našel lupek. Původní firma se jmenovala Továrna na šamotové zboží Gutmann a Vondráček. Samotná značka RAKO byla i s grafickou podobou zaregistrována 28. června 1923.
Co znamená zkratka RAKO?
Jde o zkratku názvu RAkovnické Keramické Obklady. Logo značky tvoří osmihran s motivem novoasyrského krále Assurnasirpala II., protože keramická miska, kterou král na starověkém reliéfu drží, se na Blízkém východě nazývala rako.
Kde se obklady RAKO vyrábějí?
V pěti závodech v Česku: v Lubné u Rakovníka, Chlumčanech na Plzeňsku, Borovanech, Horní Bříze a Podbořanech. Obkládačky se soustředí na Rakovnicku, dlažby v Chlumčanech a Borovanech, Horní Bříza dodává řezané mozaiky a schodovky.
Existuje ještě firma RAKO?
Jako samostatná firma ne. Akciová společnost RAKO byla po dokončení integrace vymazána z obchodního rejstříku k 1. lednu 2004 a její majetek přešel na LASSELSBERGER. RAKO od té doby žije dál jako značka a ochranná známka, od roku 2005 jako jediná vlajková značka výrobce.
Jaké má LASSELSBERGER tržby a kolik zaměstnává lidí?
Za rok 2025 vykázala společnost konsolidovaný čistý obrat 4,52 miliardy Kč a zisk po zdanění 204 milionů Kč. K 31. prosinci 2025 měla 1 167 zaměstnanců a průměrná měsíční mzda dosáhla 46 567 Kč.
