Rudolf Brdička
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Rudolf Brdička byl český fyzikální chemik, přední žák Jaroslava Heyrovského a jeden z nejvýznamnějších pokračovatelů polarografické školy. Narodil se roku 1906 v Praze a svůj vědecký život spojil s pražským Ústavem fyzikální chemie a s Univerzitou Karlovou. Do dějin světové elektrochemie se zapsal objevem katalytické polarografické reakce bílkovin, která je dodnes známa jako Brdičkova reakce a stala se citlivým nástrojem pro stanovení látek obsahujících thiolové skupiny.
Význam Brdičkova díla přesahuje hranice úzce vymezené analytické chemie. Jeho reakce našla uplatnění nejen v základním výzkumu bílkovin, ale i v klinické medicíně jako pomocný nádorový test a v řadě dalších oborů, kde je potřeba stanovit stopová množství sirných sloučenin. Jako akademik a dlouholetý ředitel ústavu Brdička zásadně ovlivnil rozvoj české fyzikální chemie po druhé světové válce, vychoval řadu žáků a svým vysokoškolským učebnicím dal podobu, z níž studovaly generace českých chemiků.
Rychlý přehled
- Jméno: Rudolf Brdička
- Obor / čím se proslavil: fyzikální chemie; objev katalytické polarografické reakce bílkovin (Brdičkova reakce)
- Narození: 1906, Praha
- Úmrtí: 1970, Mariánské Lázně
- Působení / obor: Univerzita Karlova, Ústav fyzikální chemie ČSAV, polarografie a elektrochemie
- Klíčový přínos: objev katalytické polarografie bílkovin a její využití v analýze a medicíně
- Znám díky: Brdičkově reakci a učebnici Základy fysikální chemie
Kdo byl Rudolf Brdička
Rudolf Brdička se narodil roku 1906 v Praze. Již během studií se u něho projevil hluboký zájem o přírodní vědy, zejména o chemii a fyziku, a rozhodl se pro dráhu fyzikálního chemika, tedy oboru, který spojuje přesné fyzikální měření s výkladem chemických dějů. Vysokoškolská studia absolvoval na Univerzitě Karlově v Praze, kde se dostal do okruhu Jaroslava Heyrovského, zakladatele polarografie a pozdějšího nositele Nobelovy ceny za chemii.
V Heyrovského laboratoři našel Brdička prostředí, které rozhodlo o celém jeho dalším směřování. Stal se jedním z jeho nejnadanějších žáků a spolupracovníků a už jako mladý vědec se zapojil do výzkumu, který polarografii posouval od analytické metody k nástroji pro studium chemických dějů v roztocích. Část své vědecké přípravy prohloubil také studijními pobyty v zahraničí, kde se seznámil s dobovými směry fyzikální chemie a kvantové teorie.
Po návratu a v následujících letech budoval Brdička vlastní vědeckou dráhu na pražských pracovištích fyzikální chemie. Po druhé světové válce se stal profesorem a při vzniku Československé akademie věd byl jmenován jejím akademikem. Dlouhá léta stál v čele Ústavu fyzikální chemie, který se pod jeho vedením stal jedním z předních center elektrochemického výzkumu v tehdejším Československu. Vedle vlastního bádání se soustavně věnoval výchově mladých vědců a organizaci vědeckého života.
Brdička byl znám jako badatel spojující experimentální zručnost s pevným teoretickým zázemím. Nezůstával jen u empirického popisu jevů, ale snažil se je vysvětlit na základě fyzikální chemie a teorie elektrodových dějů. Právě tato kombinace mu umožnila správně vyložit povahu polarografických signálů, s nimiž pracoval, a odlišit je od běžných redoxních dějů na elektrodě.
Přínos a dílo
Brdičkova reakce
Nejvýznamnějším Brdičkovým přínosem je objev katalytické polarografické reakce bílkovin, k němuž dospěl na počátku 30. let 20. století. Zjistil, že bílkoviny a další látky obsahující thiolové (sulfhydrylové) skupiny vyvolávají v roztocích kobaltnatých solí v amoniakálním prostředí charakteristické katalytické vlny vodíku. Tento jev, dnes označovaný jako Brdičkova reakce, umožňuje citlivě prokázat a stanovit i velmi malá množství bílkovin a sirných sloučenin, aniž by se přitom samy trvale spotřebovaly. Šlo o významný krok, protože přímé polarografické stanovení bílkovin bylo do té doby obtížné.
Katalytická polarografie a teorie elektrodových dějů
Brdička nezůstal u pouhého popisu nového jevu. Věnoval se objasnění jeho podstaty a přispěl k rozvoji teorie katalytických a kinetických proudů v polarografii, tedy dějů, při nichž se u elektrody uplatňují doprovodné chemické reakce. Tím rozšířil chápání polarografických signálů a pomohl proměnit polarografii z převážně analytické techniky ve výkonný nástroj pro studium reakčních mechanismů v roztocích. Jeho práce se staly součástí teoretických základů oboru a byly citovány v mezinárodní literatuře.
Vysokoškolské učebnice a šíření oboru
Vedle výzkumu se Brdička zapsal do dějin české vědy také jako autor rozsáhlé učebnice Základy fysikální chemie. Toto dílo se stalo jednou ze základních vysokoškolských příruček oboru, dočkalo se řady vydání a bylo přeloženo do několika jazyků. Studovaly z něho celé generace českých chemiků a učebnice patřila k oporám výuky fyzikální chemie po mnoho desetiletí. Brdička tak výrazně ovlivnil nejen výzkum, ale i způsob, jakým se u nás fyzikální chemie vyučovala.
Odkaz a zajímavosti
Brdičkova reakce se stala jedním z mála příkladů, kdy metoda z oblasti základní elektrochemie našla přímé uplatnění v klinické praxi. Ve druhé polovině 20. století byla využívána jako pomocný laboratorní test při vyšetřování krevního séra, mimo jiné v souvislosti se screeningem některých onemocnění. Ačkoli byla později doplněna a nahrazena modernějšími biochemickými metodami, zůstává její objev názorným dokladem toho, jak může přesný fyzikálně-chemický výzkum přinést praktický nástroj pro medicínu.
Jako akademik a ředitel ústavu patřil Brdička k předním osobnostem československé vědy své doby. Jeho jméno je pevně spojeno s pražskou polarografickou školou, která se řadí k nejúspěšnějším směrům české vědy 20. století a jejímž zakladatelem byl Jaroslav Heyrovský. Brdička k mezinárodnímu věhlasu této školy významně přispěl a pomáhal udržet českou elektrochemii v popředí světového výzkumu i v poválečných desetiletích.
Zajímavé je, že Brdičkova reakce spočívá v katalytickém jevu, při němž zkoumaná látka usnadňuje vylučování vodíku, sama se však reakcí trvale nespotřebovává. Právě tento katalytický charakter propůjčuje metodě její vysokou citlivost. Rudolf Brdička zemřel roku 1970 v Mariánských Lázních, jeho reakce a učebnice však zůstávají trvalou součástí odkazu české fyzikální chemie.
Časté otázky
Čím se proslavil Rudolf Brdička?
Proslavil se objevem katalytické polarografické reakce bílkovin, dnes známé jako Brdičkova reakce, a jako přední žák Jaroslava Heyrovského.
Kdy a kde se narodil?
Narodil se roku 1906 v Praze a věnoval se fyzikální chemii, oboru spojujícímu fyzikální měření s výkladem chemických dějů.
Co objevil?
Objevil, že bílkoviny a látky s thiolovými skupinami vyvolávají v amoniakálních roztocích kobaltnatých solí charakteristické katalytické vlny vodíku.
K čemu se Brdičkova reakce používá?
Slouží k citlivému stanovení bílkovin a sirných sloučenin a byla využívána i jako pomocný laboratorní test v klinické medicíně.
Kdo byl jeho učitelem?
Jeho učitelem a vzorem byl Jaroslav Heyrovský, zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii, do jehož školy Brdička patřil.
Kde působil?
Působil na Univerzitě Karlově a jako akademik a ředitel dlouhá léta vedl Ústav fyzikální chemie Československé akademie věd v Praze.
