Aktualizováno: 31. srpna 2026
Zdeněk Liška byl český hudební skladatel, jeden z nejplodnějších a nejoriginálnějších tvůrců filmové hudby v dějinách československé kinematografie. Během zhruba tří desetiletí složil hudbu k více než dvěma stovkám filmů a stal se autorem partitur k tak zásadním dílům, jako jsou Marketa Lazarová, Vynález zkázy, Spalovač mrtvol nebo Ovoce stromů rajských jíme. Jeho rukopis rozpoznatelně spojoval symfonický orchestr, lidský hlas a průkopnickou práci se zvukem a elektroakustickými postupy.
Význam Zdeňka Lišky přesahuje pouhý doprovod k obrazu. Hudbu chápal jako rovnocennou dramatickou složku filmu, která dokáže nést náladu, čas i vnitřní svět postav. Svými nekonvenčními kombinacemi nástrojů, sborovými a vokálními plochami i ranými experimenty se zvukem výrazně předběhl svou dobu a dodnes je vnímán jako klíčová postava, k níž se hlásí filmoví skladatelé i hudebníci po celém světě.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Jméno: Zdeněk Liška
- Obor / čím se proslavil: hudební skladatel, tvůrce filmové hudby
- Narození: 1922, Smečno u Kladna (střední Čechy)
- Úmrtí: 1983, Praha
- Působení / obor: filmová a scénická hudba, spolupráce s Filmovými ateliéry ve Zlíně a se studiem Krátký film
- Klíčový přínos: novátorské pojetí filmové hudby, práce s lidským hlasem a elektroakustickým zvukem
- Znám díky: hudbě k filmům Marketa Lazarová, Vynález zkázy, Spalovač mrtvol, Ovoce stromů rajských jíme
Kdo byl Zdeněk Liška
Zdeněk Liška se narodil v roce 1922 ve Smečně u Kladna. K hudbě měl blízko od dětství a hudební vzdělání získal na pražské konzervatoři. Zásadní byl pro jeho dráhu příchod do zlínských filmových ateliérů, které byly ve své době kolébkou československého animovaného i hraného filmu. Právě zde na přelomu čtyřicátých a padesátých let začal soustavně skládat pro film a naplno se v tomto oboru našel.
Filmová hudba se pro Lišku stala hlavním tvůrčím polem a věnoval se jí s mimořádnou intenzitou. Pracoval rychle, spolehlivě a s hlubokým porozuměním pro dramaturgii filmu, což mu vyneslo pověst autora, s nímž si režiséři přáli spolupracovat opakovaně. Vytvořil tak jedny z nejtrvalejších tvůrčích dvojic v české kinematografii, zejména s režiséry Karlem Zemanem a Františkem Vláčilem, ale i s dalšími výraznými tvůrci své generace.
Za svůj život napsal hudbu k obrovskému množství snímků, od animovaných a loutkových filmů přes historické fresky až po psychologická dramata a filmy s prvky hororu či sci-fi. Tato šíře záběru je sama o sobě pozoruhodná a řadí Lišku mezi nejpracovitější skladatele svého oboru vůbec.
Charakteristické pro jeho tvorbu bylo, že se nikdy nespoléhal na jediný osvědčený postup. Ke každému filmu přistupoval jako k samostatnému úkolu s vlastní zvukovou logikou, a proto se jeho partitury navzájem tolik liší. Právě schopnost přizpůsobit hudební jazyk žánru, době a náladě konkrétního díla z něj udělala vyhledávaného spolupracovníka napříč nejrůznějšími filmovými styly. Vedle celovečerních snímků se soustavně věnoval i krátkému, dokumentárnímu a animovanému filmu, kde měl prostor pro odvážnější experimenty.
Přínos a dílo
Marketa Lazarová a spolupráce s Františkem Vláčilem
Za svůj vrchol bývá právem považována hudba k filmu Marketa Lazarová (1967) režiséra Františka Vláčila. Liška zde vytvořil syrovou, archaicky působící zvukovou fresku, v níž propojil orchestr, sbor a sólové hlasy do drsného středověkého světa. Za tuto práci získal ocenění za filmovou hudbu a partitura je dodnes pokládána za jeden z vrcholů žánru. S Vláčilem spolupracoval i na dalších dílech, například na baladickém Údolí včel.
Spolupráce s Karlem Zemanem
Mimořádně plodná byla Liškova spolupráce s režisérem a výtvarníkem Karlem Zemanem. Pro jeho poetické trikové filmy inspirované obrazovým světem Julese Verna složil nezaměnitelnou hudbu, mimo jiné k Vynálezu zkázy (1958) a k dobrodružnému Baronu Prášilovi. Liškova hudba dokázala podtrhnout starosvětskou fantazii a výtvarnou hravost Zemanových filmů a stala se jejich neoddělitelnou součástí.
Spalovač mrtvol a psychologická dramata
Ve Spalovači mrtvol (1969) režiséra Juraje Herze prokázal Liška cit pro znepokojivou, mrazivou atmosféru. Pro tento temný příběh vytvořil hudbu, která umocňuje pocit úzkosti a rozkladu osobnosti hlavního hrdiny. Právě zde se naplno projevila jeho schopnost pracovat s napětím, tichem a nezvyklými zvukovými barvami.
Novátorská práce se zvukem
Liškovým osobitým přínosem byla průkopnická práce s lidským hlasem, sborovými plochami a s elektroakustickými a elektronickými prostředky. Neváhal používat neobvyklé nástrojové kombinace a zvukové efekty, jimiž předběhl svou dobu. Tento experimentální přístup se výrazně uplatnil i ve snímcích s fantaskní či surrealistickou obrazností, včetně filmu Ovoce stromů rajských jíme (1970) režisérky Věry Chytilové, kde hudba spoluvytváří snový, znepokojivě krásný svět. Liška dokázal z hlasů a netradičních zvuků vytvořit plochy, které nepůsobí jako pouhá kulisa, ale jako svébytný hudební organismus prorůstající celým filmem.
Odkaz a zajímavosti
Zdeněk Liška patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším tvůrcům filmové hudby, jaké česká kultura přinesla. Jeho dílo je pozoruhodné nejen kvalitou jednotlivých partitur, ale i svým rozsahem, který u domácích skladatelů nemá obdoby. Přestože byl po většinu kariéry známý spíše v odborných kruzích a mezi filmaři, jeho hudba časem získala kultovní pověst.
V posledních desetiletích zájem o Liškovo dílo výrazně vzrostl. Jeho filmové partitury vycházejí na nahrávkách, jsou zařazovány do koncertních programů a hlásí se k nim hudebníci i filmoví skladatelé po celém světě. Bývá připomínán jako autor, jehož odvážné pojetí zvuku a atmosféry inspirovalo pozdější generace tvůrců elektronické a filmové hudby.
Jeho jméno je dnes pevně spojeno se zlatou érou československého filmu šedesátých let. Skrze díla jako Marketa Lazarová nebo Spalovač mrtvol zůstává jeho hudba živá a stále znovu objevovaná novými posluchači, kteří v ní nacházejí spojení velkého řemesla, invence a nadčasové obrazotvornosti.
Časté otázky
Čím se proslavil Zdeněk Liška?
Byl to český hudební skladatel, jeden z nejplodnějších a nejoriginálnějších tvůrců filmové hudby v československé kinematografii. Složil hudbu k více než dvěma stovkám filmů.
Kdy a kde se narodil?
Narodil se v roce 1922 ve Smečně u Kladna ve středních Čechách.
Kdy a kde zemřel?
Zemřel v roce 1983 v Praze.
Ke kterým filmům složil hudbu?
Mezi jeho nejznámější práce patří hudba k filmům Marketa Lazarová, Vynález zkázy, Spalovač mrtvol, Baron Prášil, Údolí včel a Ovoce stromů rajských jíme.
V čem byl jeho přístup novátorský?
Průkopnicky pracoval s lidským hlasem, sborovými plochami, neobvyklými nástrojovými kombinacemi a s elektroakustickými a elektronickými zvukovými postupy, kterými předběhl svou dobu.
S kterými režiséry nejčastěji spolupracoval?
K jeho nejvýznamnějším tvůrčím partnerům patřili režiséři František Vláčil a Karel Zeman, spolupracoval ale i s Jurajem Herzem a Věrou Chytilovou.
