Jan Opletal: student, jehož smrt vedla k 17. listopadu

Jan Opletal, student medicíny z Hané, zemřel po střelbě na demonstraci 28. října 1939. Jak jeho pohřeb vedl k uzavření škol a ke Dni studentstva.

Jan Opletal byl student medicíny Univerzity Karlovy, který byl postřelen při protinacistické demonstraci v Praze 28. října 1939 a 11. listopadu na následky zranění zemřel. Jeho pohřeb se proměnil v další demonstraci a nacisté na ni odpověděli 17. listopadu 1939 uzavřením českých vysokých škol, popravami a deportacemi studentů. Na jeho památku se 17. listopad slaví jako Mezinárodní den studentstva a v roce 1989 se právě vzpomínka na něj stala začátkem sametové revoluce.

Ve zkratce

  • Původ: rodák ze Lhoty nad Moravou nedaleko Litovle, osmé dítě v rodině.
  • Studium: od roku 1936 lékařská fakulta Univerzity Karlovy, bydlel na Hlávkově koleji.
  • Zranění: 28. října 1939 střelná rána do břicha v Žitné ulici v Praze.
  • Úmrtí: 11. listopadu 1939 na zánět pobřišnice.
  • Pohřeb: 15. listopadu 1939, rozloučení se změnilo v demonstraci.
  • Následky: 17. listopadu 1939 zavření vysokých škol, popravy a deportace studentů.
  • Odkaz: Mezinárodní den studentstva a vzpomínkový pochod 17. listopadu 1989.

Kdo byl Jan Opletal

Jan Opletal pocházel z hanácké vesnice Lhota nad Moravou, která leží mezi Litovlí a Olomoucí. Byl osmým dítětem Štěpána a Anny Opletalových. Přesné datum jeho narození se v pramenech uvádí různě, nejčastěji se zmiňuje 1. leden 1915. V letech 1926 až 1934 studoval reálné gymnázium v Litovli, kde maturoval s výborným výsledkem. Na jeho rodném domě je dnes pamětní deska a gymnázium v Litovli nese jeho jméno.

Student medicíny na Hlávkově koleji

V roce 1936 se Opletal zapsal na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Získal místo na Hlávkově koleji, která byla určena nadaným studentům z nemajetných rodin; o jeho přijetí se přimluvil lékař František Straka. Na budově koleje dnes visí pamětní deska, která mu je věnována. Jeho studium přerušila okupace a následné uzavření vysokých škol, které už neviděl.

Demonstrace 28. října 1939

Po vzniku protektorátu okupační úřady zrušily 28. říjen jako státní svátek a vyhlásily ho běžným pracovním dnem, aby zabránily shromážděním. Lidé přesto vyšli do ulic. V Praze se demonstrací účastnily desítky tisíc lidí a podobné protesty proběhly i v dalších městech. Průvod postupoval z Vodičkovy ulice na Karlovo náměstí a odtud byl vytlačen do Žitné ulice. Tam se večer začalo střílet a situace přerostla v tvrdý zásah proti demonstrantům.

Výstřel v Žitné ulici

Kolem půl sedmé večer padly v Žitné ulici výstřely. Jako první zemřel dělník Václav Sedláček, zasažený do hrudníku, který podlehl zranění během několika minut. O pár minut později byl do břicha postřelen Jan Opletal. Kdo přesně vystřelil, se dodnes nepodařilo spolehlivě zjistit. Opletala převezli do nemocnice na Karlově náměstí, kde ho operoval profesor Václav Pačes. Na pamětní desce v Žitné ulici jsou dnes jména obou obětí té noci.

Smrt a pohřeb Jana Opletala

Přes operaci se Opletalův stav nezlepšil a 11. listopadu 1939 zemřel na zánět pobřišnice. Jeho smrt vyvolala mezi studenty silné rozhořčení. Pohřeb se konal 15. listopadu 1939 brzy ráno a provázel ho krátký průvod. Tisíce studentů, kteří se na rozloučení sešli, ho proměnily v další protinacistickou demonstraci. Lidé kladli květiny k hrobu Neznámého vojína a k soše svatého Václava. Okupační úřady menší protesty, které následovaly, rozehnaly.

Poslední cesta do rodné obce

Rakev s ostatky odvezla rodina na Hanou. Ve Lhotě nad Moravou se konal venkovský pohřební průvod a Jan Opletal byl pohřben na hřbitově v nedalekém Nákle. Pohřeb sledovali agenti gestapa. Mnoho studentů, kteří se z Prahy vydali s Opletalem rozloučit, bylo po návratu zatčeno. Dnes v Nákle stojí pomník a busta, které připomínají, kde je studentský symbol odboje pohřben a odkud pocházel.

17. listopad 1939: uzavření vysokých škol

Nacistické vedení využilo demonstrace jako záminku k zásahu proti české inteligenci. V noci na 17. listopadu 1939 obsadily německé jednotky a gestapo studentské koleje v Praze, Brně a Příbrami. Devět studentů a představitelů studentských organizací bylo bez soudu zastřeleno v Ruzyni. Více než tisíc studentů odvezli do koncentračního tábora Sachsenhausen, většina se postupně vrátila, ale řada z nich v táborech zemřela. České vysoké školy byly uzavřeny a otevřely se až po válce.

Protektorát v odboji

Události podzimu 1939 patří k prvním velkým střetům české společnosti s okupační mocí. Zasáhly vládu i odboj: v čele protektorátní vlády tehdy stál generál Alois Eliáš, který zároveň tajně spolupracoval s domácím odbojem. Represe proti studentům ukázaly, jak daleko je okupační režim ochoten zajít. Přehled dalších osobností této doby nabízí náš článek České historické osobnosti.

Mezinárodní den studentstva

Studenti, kterým se podařilo odejít do zahraničí, iniciovali s podporou britského studentského svazu a československé exilové vlády prohlášení, kterým se 17. listopad stal Mezinárodním dnem studentstva. Podle České televize vznikl tento den v roce 1941. Jde o jediný mezinárodně uznávaný den, který má původ v českých dějinách. Exilová vláda prezidenta Edvarda Beneše tak dokázala připomenout pražské události i ve světě.

Odkaz v listopadu 1989

V pátek 17. listopadu 1989 se v Praze konal povolený pietní průvod k padesátému výročí uzavření vysokých škol. Oficiálně měl připomenout Jana Opletala, část studentů ho ale využila k vyjádření nesouhlasu s komunistickým režimem. Zásah proti průvodu na Národní třídě spustil události, které vešly do dějin jako sametová revoluce. Lidé, kteří ji pak vedli, jsou popsáni v našem přehledu osobností sametové revoluce. Opletalovo jméno tak spojuje dva listopady vzdálené padesát let.

Ocenění in memoriam

Po válce dostal Jan Opletal in memoriam Československý válečný kříž 1939 a Univerzita Karlova mu udělila titul doktora medicíny. V roce 1996 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Jeho jméno nese Opletalova ulice v Praze u Václavského náměstí. Podobně jako student Jan Palach o třicet let později se stal symbolem vzdoru mladé generace proti nesvobodě.

Jak si Jana Opletala připomenout

  1. Žitná ulice v Praze: pamětní deska Jana Opletala a Václava Sedláčka na místě střelby.
  2. Hlávkova kolej: pamětní deska na budově, kde Opletal bydlel.
  3. Opletalova ulice: pražská ulice u Václavského náměstí nesoucí jeho jméno.
  4. Lhota nad Moravou: pamětní deska na rodném domě.
  5. Náklo: hrob, pomník a busta.
  6. Litovel: gymnázium, které nese jeho jméno.

Časté otázky

Kdo byl Jan Opletal?

Jan Opletal byl student lékařské fakulty Univerzity Karlovy, rodák ze Lhoty nad Moravou na Hané. Při protinacistické demonstraci 28. října 1939 byl postřelen a 11. listopadu zemřel. Jeho pohřeb se stal další demonstrací a jeho jméno je dnes spojeno s 17. listopadem.

Jak Jan Opletal zemřel?

Večer 28. října 1939 byl v Žitné ulici v Praze zasažen výstřelem do břicha. Přes operaci v nemocnici na Karlově náměstí zemřel 11. listopadu na zánět pobřišnice. Kdo přesně vystřelil, se nikdy spolehlivě nezjistilo.

Proč se 17. listopad slaví jako Den studentstva?

V noci na 17. listopadu 1939 nacisté obsadili české vysoké školy a koleje, devět studentů popravili a více než tisíc odvezli do koncentračního tábora. Studenti v exilu pak prosadili, aby se tento den připomínal jako Mezinárodní den studentstva. Podle České televize se tak stalo v roce 1941.

Kde je Jan Opletal pohřben?

Jan Opletal je pohřben na hřbitově v Nákle, nedaleko své rodné obce Lhota nad Moravou na Olomoucku. Rodina převezla jeho rakev z Prahy po pohřbu 15. listopadu 1939. V Nákle mu dnes patří pomník a busta.

Jak souvisí Jan Opletal se sametovou revolucí?

Průvod 17. listopadu 1989 byl oficiálně pietní akcí k padesátému výročí uzavření vysokých škol a smrti Jana Opletala. Studenti ho ale proměnili v protest proti komunistickému režimu. Zásah policie na Národní třídě pak odstartoval sametovou revoluci.

Zdroje

Libor Výborný
Libor Výborný

Redaktor na volné noze se zkušenostmi z redakcí Prima Zoom a Novinky.cz. Pro Czech-profile.cz připravuje profily firem, českých značek, podnikatelů a webových projektů. Věnuje se jejich historii, vlastnickým souvislostem a činnosti; vychází z oficiálních informací a dohledatelných veřejných podkladů.

Články: 753