Bohuslav Brauner: život, dílo a odkaz

31/08/202603/09/2026 Libor Výborný

Aktualizováno: 31. srpna 2026

Rychlá fakta

Narození	8. května 1855
Úmrtí	15. února 1935
Kategorie	Historie

Bohuslav Brauner byl český chemik, jeden z předních světových odborníků na chemii vzácných zemin a na určování atomových vah. Proslavil se přesným měřením relativních atomových hmotností řady prvků a především tím, že jako jeden z prvních pochopil a obhájil periodický zákon Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva. Brauner navrhl řešení, kam v periodické soustavě zařadit vzácné zeminy, a tím přispěl k dnešní podobě periodické tabulky.

Jeho význam přesáhl hranice českých zemí. Působil v přímém kontaktu s předními chemiky své doby, byl blízkým spolupracovníkem a osobním přítelem Mendělejeva a vychoval generaci českých chemiků, mezi nimiž byl i pozdější nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský. Brauner patří k zakladatelským osobnostem moderní české anorganické chemie.

Rychlý přehled

Jméno: Bohuslav Brauner
Obor / čím se proslavil: chemik; výzkum vzácných zemin a atomových vah, upřesnění periodické soustavy prvků
Narození: 1855, Praha
Úmrtí: 1935, Praha
Působení / obor: anorganická a analytická chemie; profesor Univerzity Karlovy v Praze
Klíčový přínos: přesné určení atomových vah vzácných zemin a návrh jejich zařazení v periodické tabulce; obhajoba Mendělejevova periodického zákona
Znám díky: spolupráci s Mendělejevem a mezinárodně uznávanému výzkumu lanthanoidů

Kdo byl Bohuslav Brauner

Bohuslav Brauner se narodil roku 1855 v Praze do významné české rodiny. Jeho otcem byl František August Brauner (1810–1880), přední pražský právník a poslanec, jedna z osobností českého veřejného života 19. století. Také rodinné zázemí z matčiny strany směřovalo Braunera k přírodním vědám — jeho děd z matčiny strany, Karl Augustin Neumann, byl profesor, který se podílel na rozvoji českého chemického průmyslu.

Po maturitě roku 1873 studoval Brauner nejprve na pražské technice u profesorů Františka Štolby a Vojtěcha Šafaříka; s rodinou Šafaříkových se sblížil i osobně, oženil se s adoptivní dcerou Vojtěcha Šafaříka. Roku 1877 přešel na pražskou univerzitu, kde jej ovlivnili chemik Adolf Lieben a fyzik Ernst Mach. Zásadní pro jeho odborný růst byly zahraniční studijní pobyty: rok strávil v Heidelbergu u proslulého Roberta Wilhelma Bunsena (1878–1879) a dva roky v Manchesteru u Henryho Enfielda Roscoea (1880–1882). Právě v anglickém prostředí, tehdy v čele světové analytické chemie, se Brauner definitivně zaměřil na chemii vzácných zemin.

Po návratu do Prahy nastoupil roku 1882 do chemického ústavu, roku 1883 se habilitoval jako docent, roku 1890 se stal mimořádným a roku 1897 řádným profesorem. Prosadil stavbu nové univerzitní chemické budovy, dokončené roku 1905 na Albertově, kde pak pracoval až do odchodu do výslužby v roce 1925.

Přínos a dílo

Atomové váhy vzácných zemin

Těžištěm Braunerovy práce byly vzácné zeminy — dnes zvané lanthanoidy — mimořádně obtížně oddělitelná skupina chemicky velmi podobných prvků. Brauner se jejich chemií zabýval od roku 1877 a spolu se svými žáky určil relativní atomové hmotnosti řady prvků, mezi nimi ceru, lanthanu, praseodymu, neodymu, thoria, telluru a cínu. Vzhledem k tomu, jak náročné bylo tyto prvky ve své době čistit a analyzovat, patřila Braunerova měření k nejpřesnějším na světě a stala se mezinárodně uznávaným standardem.

Rozklad didymu

Za svého pobytu v Manchesteru se Brauner zabýval takzvaným didymem, o němž se tehdy soudilo, že je samostatným prvkem. Brauner ukázal, že jde ve skutečnosti o směs, a přispěl k poznání, že didym lze rozdělit na několik složek. Pozdější výzkum potvrdil, že didym obsahuje mimo jiné dva samostatné prvky, praseodym a neodym. Tato práce zapadala do širšího úsilí Braunerovy školy o rozlišení a čištění jednotlivých vzácných zemin.

Kyslíkový standard atomových vah

Roku 1888 se Brauner zapojil do mezinárodní diskuse o tom, k jakému prvku vztahovat atomové váhy. Navrhl, aby se za základ nebral vodík, jak bylo do té doby zvykem, ale kyslík s hodnotou 16, což usnadňovalo přesné výpočty. Tento návrh byl na počátku 20. století mezinárodně přijat a stal se dlouhá desetiletí platným standardem.

Vzácné zeminy v periodické tabulce

Braunerovým nejtrvalejším přínosem bylo řešení otázky, kam v periodické soustavě prvků zařadit vzácné zeminy. Tyto prvky se svou téměř shodnou chemií vymykaly běžnému uspořádání a představovaly pro Mendělejevovu tabulku vážný problém. Brauner navrhl, že vzácné zeminy tvoří zvláštní skupinu, kterou je třeba v tabulce umístit společně na jedno místo v okolí ceru. Tato myšlenka předjímala dnešní pojetí, kdy lanthanoidy tvoří samostatnou řadu vyčleněnou pod hlavním tělem periodické tabulky. Brauner tak periodickou soustavu nejen obhajoval, ale i konkrétně upřesnil.

Odkaz a zajímavosti

Brauner se s Mendělejevovou statí o periodické soustavě prvků poprvé setkal roku 1877 a okamžitě se stal jejím nadšeným zastáncem v době, kdy vědecká obec přijímala periodický zákon se značnou zdrženlivostí. Napsal několik článků, v nichž Mendělejeva hájil proti kritice, a stal se jeho blízkým spolupracovníkem i osobním přítelem. Mendělejeva navštívil v Petrohradě (v letech 1883 a 1902), ruský chemik naopak přijel roku 1900 do Prahy. Po Mendělejevově smrti Brauner sepsal vzpomínkovou stať o jeho vztahu k periodickému zákonu a k chemii vůbec.

Braunerova škola vychovala řadu předních českých chemiků. K jeho žákům patřili Jindřich Křepelka, který se stal jeho nástupcem, František Petrů a především Jaroslav Heyrovský, pozdější nositel Nobelovy ceny za chemii. Brauner byl členem České akademie věd i zahraničních vědeckých společností a za svou práci obdržel mezinárodní vyznamenání. Jeho jméno je dnes spojováno se zakladatelskou érou moderní české chemie a připomínáno v souvislosti s historií periodické tabulky prvků.

Časté otázky

Čím se proslavil Bohuslav Brauner?
Proslavil se výzkumem vzácných zemin, přesným určováním atomových vah a upřesněním periodické soustavy prvků. Byl také jedním z prvních obhájců Mendělejevova periodického zákona.

Kdy a kde se narodil a zemřel?
Narodil se roku 1855 v Praze a zemřel roku 1935 rovněž v Praze.

Jaký měl vztah k Mendělejevovi?
Brauner byl blízkým spolupracovníkem a osobním přítelem Dmitrije Mendělejeva. Obhajoval jeho periodický zákon, vzájemně se navštěvovali a Brauner přispěl k vyřešení otázky zařazení vzácných zemin v tabulce.

Co konkrétně přinesl do chemie?
Určil atomové váhy řady vzácných zemin i dalších prvků, navrhl kyslík jako základ pro výpočet atomových vah a ukázal, jak v periodické soustavě umístit vzácné zeminy.

Kde Bohuslav Brauner působil?
Byl profesorem chemie na pražské univerzitě (Univerzitě Karlově), kde od roku 1905 pracoval v nové chemické budově na Albertově až do roku 1925.

Kdo byli jeho žáci?
K jeho žákům patřili Jindřich Křepelka, František Petrů a Jaroslav Heyrovský, pozdější nositel Nobelovy ceny za chemii.