Josef Koutecký byl český dětský chirurg a onkolog, kterého Fakultní nemocnice v Motole, Univerzita Karlova i Česká onkologická společnost označují za zakladatele dětské onkologie v Československu. Na léčbu nádorů u dětí se specializoval od roku 1964, v roce 1983 se stal přednostou první samostatné Kliniky dětské onkologie v Motole a v roce 1987 profesorem onkologie. Po roce 1989 vedl třináct let 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Narodil se 31. srpna 1930 v Praze a zemřel 5. července 2019.
Ve zkratce
- Narození a úmrtí: 31. srpna 1930 v Praze, zemřel 5. července 2019 v Praze.
- Obor: dětská chirurgie a dětská onkologie, léčba nádorů u dětí a dospívajících.
- Studium: Fakulta dětského lékařství Univerzity Karlovy, promoce v roce 1955.
- Pracoviště: Klinika dětské chirurgie Na Karlově od roku 1957, Fakultní nemocnice v Motole od roku 1978, přednosta Kliniky dětské onkologie od roku 1983.
- Akademické funkce: děkan 2. lékařské fakulty UK v letech 1990 až 1997 a 2000 až 2006, prorektor Univerzity Karlovy 1997 až 2000.
- Ocenění: medaile Za zásluhy II. stupně (1996), Národní cena vlády Česká hlava (2009), Cena J. E. Purkyně (2014), Cena Neuron (2015).
Kdo byl Josef Koutecký a odkud pocházel
Narodil se 31. srpna 1930 v Praze, nekrolog v časopise Klinická onkologie upřesňuje, že na Karlově. O dětství mluvil v rozhovoru pro web 2. lékařské fakulty. Za války byl podle svých slov členem skupiny zakázaného lesního skautingu, kde se naučil poznávat stromy, byliny i stopy zvěře. V šestnácti letech propadl biologii a od té doby pro něj neexistovala jiná cesta než medicína. Vzpomínal, že mu otec po válce obstaral mikroskop, ačkoli rodina byla chudá.
Studium medicíny
Podle životopisu, který zveřejnila Univerzita Karlova, maturoval na Akademickém gymnáziu a s vyznamenáním promoval na Fakultě dětského lékařství UK v Praze. Rok promoce 1955 uvádí medailon 2. lékařské fakulty i Učená společnost České republiky. V rozhovoru pro web 2. lékařské fakulty popsal, jak se jako student o sobotních podvečerech procházel kolem ústavů na Albertově a nemocnice na Karlově náměstí, aby nasál tamní atmosféru. Do tradice pražské lékařské školy ho řadí i přehled českých lékařů a zakladatelů medicíny.
Kariéra: z Karlova do Motola
Nový Bydžov, Janské Lázně a dětská chirurgie
Po promoci pracoval na dětském oddělení nemocnice v Novém Bydžově a v léčebně pro děti postižené dětskou obrnou v Janských Lázních. V roce 1957 přešel do Prahy na Kliniku dětské chirurgie Fakulty dětského lékařství UK Na Karlově. Téhož roku složil podle univerzitního životopisu atestaci z pediatrie, v roce 1962 z chirurgie a nadstavbovou z dětské chirurgie.
Od roku 1964 dětská onkologie
Na léčbu dětských nádorů se specializoval od roku 1964. Česká onkologická společnost tento rok označuje přímo za založení dětské onkologie v Československu. Sám vzpomínal, že k tomu potřeboval souhlas tehdejšího šéfa kliniky profesora Kafky a že počátky provázely pochybnosti kolegů, podle nichž léčba neměla cenu. V roce 1971 se stal ordinářem pro dětskou onkologii a v roce 1974 vedoucím lékařem samostatné stanice dětské onkologie při klinice dětské chirurgie. Kandidátem lékařských věd se stal v roce 1975.
Oddělení a klinika v Motole
V roce 1978 se pracoviště přestěhovalo do Fakultní nemocnice v Motole, kde vzniklo oddělení dětské onkologie a Koutecký se stal jeho primářem. V roce 1981 složil nadstavbovou atestaci z klinické onkologie. Motolská nemocnice uvádí, že 1. června 1983 z oddělení vznikla Klinika dětské onkologie. Koutecký ji od počátku vedl jako přednosta. Podle univerzitního životopisu se v roce 1984 stal docentem chirurgie a v roce 1987 profesorem onkologie. Časopis Živa i medailon 2. lékařské fakulty dodávají, že šlo o prvního profesora tohoto oboru v Československu.
Předání kliniky
Kliniku dětské onkologie vedl dvě desetiletí. Dne 12. ledna 2004 se podle webu motolské nemocnice spojila s hematologickým oddělením II. dětské kliniky a vznikla Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, kterou nemocnice popisuje jako největší pracoviště svého druhu v republice. Jejím zakládajícím přednostou se stal Jan Starý, kterého katalog Národní knihovny eviduje jako Kouteckého spoluautora knihy Dětská onkologie pro praxi z roku 2002 a jehož dráhu shrnuje samostatný profil Jana Starého. Koutecký zůstal emeritním přednostou.
Čím se Josef Koutecký zapsal do české medicíny
Obor, který před ním neexistoval
Za zakladatele dětské onkologie ho shodně označují Fakultní nemocnice v Motole, Univerzita Karlova i Česká onkologická společnost. Vybudoval pracoviště, které postupně prošlo cestou od jednoho ordináře přes stanici a oddělení až k samostatné klinice, a v roce 1978 vydal s kolektivem v nakladatelství Avicenum monografii Nádory dětského věku. Motolská klinika ji připomíná jako první velkou československou práci na toto téma. Od roku 1972 byl také členem Mezinárodní společnosti pro dětskou onkologii.
Z tří procent na více než osmdesát
Nejčastěji se s jeho jménem spojuje změna vyhlídek nemocných dětí. Česká onkologická společnost v nekrologu napsala, že v době, kdy obor zakládal, umíralo na nádorová onemocnění 97 procent dětí, zatímco v roce 2019 jich 83 procent přežívalo. Stejný posun, z přibližně tří procent přeživších na osmdesát, připomněl v časopise Živa mikrobiolog Jaroslav Spížek. Jde o výsledek celého oboru a vývoje léčby, ne jednoho lékaře.
Děkan a prorektor Univerzity Karlovy
Po listopadu 1989 se stal prvním polistopadovým děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, nástupkyně Fakulty dětského lékařství. V čele fakulty stál v letech 1990 až 1997 a znovu 2000 až 2006, mezi tím byl tři roky prorektorem univerzity pro vnější vztahy. Česká onkologická společnost uvádí, že v letech 1989 až 1999 vedl také ji, zprvu ještě jako společnost československou. Šíří zájmů se blížil osobnostem z přehledu slavných českých vědců.
Věda, ocenění a knihy
Učená společnost a odborné dílo
V roce 1994 patřil k zakládajícím členům Učené společnosti České republiky a v letech 1998 až 2002 byl jejím předsedou. Univerzitní životopis mu připisuje sedm monografií, tři učebnice, dvoje skripta a 316 odborných publikací. Vedle knihy Nádory dětského věku k nim patří monografie Wilms’ tumour z roku 1979 a Neuroblastoma sympathicum z roku 1984, které vydala Univerzita Karlova. Pro praktické lékaře napsal s Editou Kabíčkovou a Janem Starým Dětskou onkologii pro praxi a s Markétou Cháňovou příručku pro rodiče nemocných dětí, obě vydalo nakladatelství Triton.
Státní vyznamenání a ceny
Prezident Václav Havel mu v roce 1996 udělil medaili Za zásluhy II. stupně. V roce 2006 dostal Medaili Josefa Hlávky a za rok 2009 hlavní Národní cenu vlády Česká hlava za celoživotní dílo a výzkum. V červnu 2014 převzal na zámku v Libochovicích Cenu J. E. Purkyně, nejvyšší uznání České lékařské společnosti, která nese jméno, jež připomíná profil Jana Evangelisty Purkyně. V roce 2015 se stal laureátem Ceny Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru medicína. Byl také čestným občanem Prahy 7 a obce Soběhrdy.
Knihy pro čtenáře mimo medicínu
Psal i pro širokou veřejnost. Pohádkovou knihu Vodníček Buližníček s ilustracemi Mariny Richterové eviduje katalog Národní knihovny ve vydáních z let 1997 a 2005. V letech 2005 až 2008 vyšla řada Krásná setkání, do níž shrnul své proslovy na vernisážích, na karolinských koncertech s Kocianovým kvartetem a ke studentům. S Bohuslavem Konopáskem napsal knihu Nevhodné slovo rakovina, kterou v roce 1999 vydalo nakladatelství Makropulos a na kterou se odvolává motolská klinika, když vysvětluje, proč tento výraz nepoužívá. Sám v rozhovoru řekl, že shrnout stovky biologicky odlišných nemocí do jednoho slova je nesmyslné.
Knihy a filmy o něm
V roce 2005 vyšla v nakladatelství Akropolis kniha Josef Koutecký: zůstal jsem klukem, kterou připravila Veronika Sailerová. Knižní rozhovor Osm múz mého života s novinářkou Martinou Riebauerovou vydal Vyšehrad poprvé v roce 2016. Česká televize o něm v roce 2017 natočila dokument Ještě jsem nedokouřil své poslední viržínko v režii Šárky Maixnerové a téhož roku byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Mezi lékaři, které představuje přehled nejlepších českých lékařů, na něj navazují jeho motolští nástupci.
Rodina a soukromí
O soukromí mluvil střídmě. V rozhovoru pro web 2. lékařské fakulty řekl, že mu život zásadně změnila dvě úmrtí, manželky a dcery. O ženě dodal, že byla velmi tolerantní k tomu, kolik času trávil prací, také o víkendech a dlouho do noci. Žil v Praze. V rozhovoru, který otiskl server Echo24, o sobě řekl, že je „velmi věřící člověk“.
Hudba, výtvarné umění a viržinka
Umění ho podle vlastních slov oslovovalo od dětství a den bez hudby pro něj byl chudší. Zasedal v Radě Národního divadla, předsedal Nadaci Národní galerie v Praze a byl členem Nadace Hollar i rady Českého spolku pro komorní hudbu. Jaroslav Spížek na něj v Živě vzpomínal jako na muže, který znamenitě hrál na klavír, nosil motýlky a kouřil viržinka, podle nichž dostal název i televizní dokument.
Josef Koutecký v datech
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1930 | narodil se 31. srpna v Praze |
| 1955 | promoce na Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy |
| 1957 | nástup na Kliniku dětské chirurgie Na Karlově |
| 1964 | začátek specializace na dětskou onkologii |
| 1974 | vedoucí lékař stanice dětské onkologie |
| 1978 | primář oddělení dětské onkologie ve Fakultní nemocnici v Motole, monografie Nádory dětského věku |
| 1983 | přednosta nově zřízené Kliniky dětské onkologie |
| 1987 | profesor onkologie |
| 1990 až 1997 | děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy |
| 1996 | medaile Za zásluhy II. stupně |
| 1997 až 2000 | prorektor Univerzity Karlovy |
| 1998 až 2002 | předseda Učené společnosti České republiky |
| 2000 až 2006 | podruhé děkan 2. lékařské fakulty |
| 2004 | sloučení pracovišť do Kliniky dětské hematologie a onkologie |
| 2009 | Národní cena vlády Česká hlava |
| 2014 | Cena J. E. Purkyně |
| 2015 | Cena Neuron za celoživotní přínos vědě |
| 2019 | zemřel 5. července v Praze |
Pět věcí, které Josefa Kouteckého vystihují
- Zakladatel oboru: dětské onkologii se věnoval od roku 1964 a dovedl ji od jediného ordináře k samostatné klinice.
- Chirurg i pediatr: měl atestace z pediatrie, chirurgie, dětské chirurgie a klinické onkologie.
- Muž univerzity: třináct let byl děkanem 2. lékařské fakulty a tři roky prorektorem Univerzity Karlovy.
- Člověk umění: hrál na klavír, uváděl koncerty a vernisáže a své proslovy vydal knižně.
- Autor pro děti: vedle odborných monografií napsal pohádkovou knihu Vodníček Buližníček.
Časté otázky
Kdo byl Josef Koutecký?
Josef Koutecký byl český dětský chirurg a onkolog, profesor onkologie a dlouholetý děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1964 budoval v Praze pracoviště pro léčbu dětských nádorů a v roce 1983 se stal přednostou první samostatné Kliniky dětské onkologie v Motole. Odborné instituce ho označují za zakladatele oboru v Československu.
Kdy se Josef Koutecký narodil a kdy zemřel?
Narodil se 31. srpna 1930 v Praze. Zemřel 5. července 2019 v Praze. Datum uvádí vzpomínka v časopise Živa, kterou vydává Akademie věd. Úmrtí oznámila nemocnice a nekrolog otiskl také časopis České onkologické společnosti.
Proč se Josefu Kouteckému říká zakladatel dětské onkologie?
Protože před ním v Československu samostatné pracoviště pro děti s nádory neexistovalo. Při klinice dětské chirurgie postupně vybudoval ordinariát, stanici a oddělení, z něhož v roce 1983 vznikla klinika v Motole. Jako zakladatele oboru ho uvádějí motolská nemocnice, Univerzita Karlova i Česká onkologická společnost.
Jak se za jeho působení změnilo přežití dětí s nádorem?
Podle České onkologické společnosti umíralo v době vzniku oboru na nádorová onemocnění 97 procent dětí, kdežto v roce 2019 jich 83 procent přežívalo. Stejný posun připomněl i časopis Živa. Jde o výsledek celého oboru a vývoje léčby, ne jednoho lékaře.
Jaká ocenění Josef Koutecký získal?
V roce 1996 dostal od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy II. stupně. Později získal Medaili Josefa Hlávky, hlavní Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2009, Cenu J. E. Purkyně v roce 2014 a Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě v roce 2015. Jeho univerzitní životopis uvádí desítky dalších medailí a uznání.
Jaké knihy Josef Koutecký napsal?
Z odborných je nejznámější monografie Nádory dětského věku z roku 1978 a příručka Dětská onkologie pro praxi. Pro děti napsal pohádkovou knihu Vodníček Buližníček a své proslovy o hudbě a výtvarném umění vydal v řadě Krásná setkání. O jeho životě vypráví knižní rozhovor Osm múz mého života.
Zdroje
- Historie Kliniky dětské hematologie a onkologie, Fakultní nemocnice v Motole (fnmotol.cz)
- Nekrolog profesora Josefa Kouteckého, časopis Klinická onkologie České onkologické společnosti (linkos.cz)
- Životopis prof. MUDr. Josefa Kouteckého, DrSc., Univerzita Karlova (ukforum.cz)
